11) mnohobuněčný organismus ( pletiva, tkáně )
Pletiva
Jsou soubory buněk stejného tvaru i stavby přizpůsobené k plnění určité funkce. Podle způsobu vzniku je dělíme na pletiva:
- nepravá – vznikla druhotně seskupením buněk a srůstem původních buněk
- pravá – vznikla dělením buněk na buňky dceřinné, které spolu zůstávají navzájem propojeny.
Podle ztloustnutí buněčné stěny je dělíme na :
c. sklerenchym – tlustá stěna, kterou procházejí plazmodezmy, zajišťující kontakt buněk
d. parenchym – tenkostěnné pletivo, kde jsou většinou stejnotvaré buňky. Toto pletivo vyplňuje rostlinné orgány.
- palisádový parenchym
- mezenchym
e. nepravidelné tloustnutí
- prozenchym
- kolenchym ( ztloustnutí v rozích)
- deskovitý kolenchym
Podle schopnosti se dělit můžeme pletiva rozdělit na :
- dělivá – mají schopnost se dělit alespoň určitou část života
I. primární – svojí schopnost si zachovávají o celou dobu života. Jedná se o pletiva vzrostlých vrcholů kořene a stonků a o zárodečná pletiva rostlin
II. sekundární – dělivá schopnost se projeví až po určité době. Jedná se třeba o kambium, z něhož tloustnou dvouděložné rostliny nebo felogén, což je korkotvorné pletivo
III. latentní (utajený) meristém bývá většinou kolem středního válce a zajišťuje vývoj postranních kořenů, stonků a pupenů.
Žádné komentáře:
Okomentovat