1) Slovo
= skupina hlásek (někdy jen jediná), tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam
= jednotka slovní zásoby (lexikální jednotka, lexém)
- v každém slově se spojuje stránka významová a zvuková
Typy slov:
- pojmenovávají skutečnost
židle, koule (podstatná, přídavná jména, slovesa aj.)
- poukazují na skutečnost
tenhle, já (zájmena)
- vyjadřují pocity, výzvy, napodobují zvuky
brr, haló, haf (citoslovce)
- vyskytují se v gramatických konstrukcích
a, ale, nad, ať (spojky, předložky, částice)
- vlastní jména
(nemají obecný význam) Zdeněk, Vltava
- pojmenování mohou být:
- jednoslovná
- víceslovná (sousloví) – spojení dvou i více slov, ale jako celek mají svůj zvláštní význam, např. šicí stroj, základní škola
odborné názvy (termíny) – velmi krátké vlny, kyselina octová
frazeologická spojení (frazémy)
2) Významy slova a jeho složky
- význam – informační obsah slov a sousloví
a) slovo má význam
- slovní (věcný, obsahový, lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti; význam, který má slovo samo o sobě
- mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s jinými slovy ve větě; je vymezen mluvnickou stavbou jazyka; vyjadřuje různé mluvnické kategorie, např. rod, pád apod.
- z tohoto hlediska rozlišujeme slova
- lexikální (mají jen význam slovní) – citoslovce, příslovce
- lexikálně gramatická (mají význam slovní a ve větě různé významy gramatické) – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa
- gramatická (vyjadřují větné vztahy slov nebo vět) – předložky, spojky, částice (někdy pomocná slovesa – bych, jsem)
- vedle toho mohou mít slova význam
- symbolický (slon = neohrabanost, pírko = lehkost)
- slovotvorný – u odvozenin a složenin (letec, zvěrolékař)
- pojmenování jsou
- značková (slovotvorně „neprůhledná“) – např. les, chleba
- popisná (jakoby popisují jev) – běžet --> běžec
Žádné komentáře:
Okomentovat