- vznik počátek 14. stol. v Itálii až do počátku 17. stol.
- slovo RENESANCE pohází z francouzštiny = znovu zrození
- HUMANISMUS = lidskost
- je to období velkého společenského a kulturního hnutí = zásadní změny v literatuře, umění, filozofie…. Dochází k zámořským objevům, rozvoj měst a městské vrstvy, společenských a přírodních věd – astronomie – Mikoláš Koperník, Galileo Galilei, vynález knihtisku 15. stol. – Gutenberk – inkunábule = prvotisky.
Změny v literatuře:
1) potřeba nových vzorů = antika
2) v popředí rozum a smysli X bůh poznání skrze něj
3) zájem o skutečný svět X né posmrtný
4) rozvoj literatury v národních jazycích X latina
Výtvarné umění
Klade se důraz na postavu, krajina spíš jako doplněk k postavě
- Mihelangelo – sochař – fresková malba – Poslední soud, vytvořil kopuli baziliky sv. Petra v Římě
- Leonardo – malíř - Mona Lisa, Poslední večeře
- Rafaelo – stavitel – chrám sv. Petra v Římě
- Davinči
Světová renesance
Renesance v Itálii
- přelom 13. a 14. stol.
Dante Alighieri – básník žil ve Florencii, byl zamilován do dívky Beatrice, která zemřela a stala se obrazem ideální ženy.
Božská komedie – píše ji ve vyhnanství, je to rozsáhlá epická skladba rozdělena na 3 části – Peklo, Očistec a Ráj (je to putování básníka, peklem a očistcem ho provádí Vergilius = starověký učenec, básník. Rájem – Beatrice).
Giovanni Boccaccio – Dekameron – je to soubor sto novel s rámcem = propojení jednotlivých příběhů konverzací postav. Kniha oslavuje život, pohotovost, chytrost lidí X kritizují hlupáky a posmívá se jim. Obsah – v době moru z obav před nákazou odchází z Florencie do hor na místo Dekameron deset mladých lidí, 3muži a 7dívek, straví zde 10dní, každý den si vyprávějí deset příběhů např. milostná erotická témata a o lidech, které postihla nehoda.
Francesco Petrarca – studoval teologii a práva v Itálii a ve Francii, hodně cestoval, setkal se v Praze s Karlem IV.
Má Itálie – báseň politická – touha po sjednocení rozdrobené Itálie
Zpěvník – sonety, věnované milované dívce Lauře, 2.části
1) Za života (In vitem)
2) Po smrti (In mortem)
Laura byla jeho platonická láska, zemřela na mor.
Ve Francii
Francois Villon (Francois Vion) – vedl bouřlivý život = odsouzen k trestu smrti – oběšením,ale byl osvobozen = 10let vyhnanství.
Odkaz – Malý testament
Závěť – Velký testament
= inspirace vlastním životem, časté výpady proti soudci, který ho soudil, úvahy o životě, smrti.
Francois Rabelais (Rablé) – nejvýznamnější francouzský prozaik, byl mnich = touha po vzdělání
Gargantua a Pantaguel – zesměšnění soudobého života a církevního myšlení.
Ve Španělsku
Lope de Vega
Ovčí pramen – drama, zlý kontur zúžuje vesničany a ti jej zabijí, před soudem neprozradí konkrétního viníka = nikoho nelze odsoudit.
Migul de Cesvantes y Saavedra
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – 2 dílná próza o venkovanovi, který vlivem četby rytířských románů chce obnovit rytířský stav, pořídí si k tomu vyhublého koně Rosinanta a paní svého srdce Dulcinea – vše vidí nereálně, snílkovsky. Provází jej sluha = naprostý realista, po návratu domů a po procitnutí do reality Quijote umírá.
V Anglii
Geofrey Charcer (Čofrej Čolstr)
Cantenburské povídky – 24 veršovaných povídek, setkání řemeslníků v hospodě, kde si vypráví historky, podobné jako Dekameron.
Žádné komentáře:
Okomentovat