Tato kapitola bude pojednána s akcentem zejména na problematiku lexikografickou, k poučení obecněji, šířeji lexikologickému je třeba nehlédnout do maturitních otázek 8, 11, 15. Vzhledem ke značné mohutnosti látky, v zájmu operabilnosti a názorné organizovanosti textu jsme zvolili toliko prosté odkázání namísto nepraktického totalizujícího svodu.
- lexikologie - nauka o slovní zásobě
- v rámci lexikologie rozlišujeme ještě řadu dalších subdisciplin – etymologie (o původu slov), onomastika (o vlastních jménech), lexikografie (o sestavování slovníků – lexikonů)
Typy slovníků:
1) překladové (dvou i vícejazyčné)
- např. pětidílný Jungmannův slovník česko-německý
2) výkladové – vysvětlují význam slova týmž jazykem, jímž jsou uvedena heslová slova
a) naučné (encyklopedické) – výklad významu slova + širší poučení
např. Ottův slovník naučný (1888 – 1909), 28 svazků, 12 svazků dodatků
b) jazykové – výklad významu slova, výslovnost, mluvnické poučení, použití slova
např. Příruční slovník jazyka českého – PSJČ (1935 – 1957), 9 svazků
Slovník spisovného jazyka českého – SSJČ (1957 – 1971), 4 svazky, 2. vydání 1988 8 svazkové
Slovník spisovné češtiny – SSČ (1994), jednosvazkový
3) speciální
- historické (J. Gebauer, Slovník staročeský)
- etymologické (o původu slov, např. V. Machek)
- nářeční (slovník chodského nářečí – J. F. Hruška)
- cizích slov (L. Klimeš, Slovník cizích slov (1994), Akademický slovník cizích slov I, II (1995))
- frazeologické (F. Čermák, J. Hronek, J. Machač a kol.: Slovník české frazeologie)
- terminologické (názvoslovné), např. Š. Vlašín: Slovník literární teorie
- autorské (Puškinův, Shakespearův)
- slangové (P. Ouředník: Šmírbuch jazyka českého)
- věcné a synonymické (J. Haller a kol.: Český slovník věcný a synonymický)
- frekvenční (o častosti výskytu slov), např. J. Jelínek, J. V. Bečka, M. Těšitelová: Frekvence slov, slovních druhů a slovních tvarů v českém jazyce
- ortografické (pravopisné) a ortoepické (výslovnostní) – např. Výslovnost spisovné češtiny I, II
- retrográdní (slova abecedně uspořádána podle pořadí písmen od konce), např. E. Králíčková: Retrográdní morfematický slovník češtiny
- slovníky vlastních jmen
- obrazové (Komenský, Orbis pictus)
Žádné komentáře:
Okomentovat