- trojí osoba
- číslo – jednotné a množné
- posuny v kategorii osoby a čísla – autorský plurál (K tomu problému se ještě vrátíme.), plurál majestatikus (My, Karel IV. …), vykání, onkání, onikání
- čas – objektivní (vzhledem k okamžiku promluvy) – přítomný, minulý, budoucí (forma složená – budu dělat - nebo jednoduchá – udělám)
- relativní (vzhledem k jinému ději) – předčasnost, současnost, následnost
- způsob – oznamovací (indikativ), podmiňovací (kondicionál) – přítomný (vyjadřuje potencionálně možný děj…Kdybych měl peníze, cestoval bych.), minulý (vyjadřuje neuskutečnitelný děj…Kdyby byl poslech, nic by byl nezmeškal.), rozkazovací (imperativ)
- slovesný rod – činný (aktivum) – podmět – původce děje (Žák píše), trpný (pasivum) – podmět – cíl děje (Žák je chválen)
- pasivum – opisné x zvratné
- slovesný vid
- slovesné třídy a vzory (třídění podle kmene přítomného):
1. nese, bere, maže, peče, tře
2. tiskne, mine, začne
3. kryje, kupuje
4. prosí, trpí, sází
5. dělá
Příslovce (adverbia)
- vyjadřují okolnosti děje nebo vlastností
- druhy příslovcí:
- místa (doma, nahoru)
- času (dnes, teď)
- způsobu (pěkně, vesele)
- příčiny (schválně, úmyslně)
Předložky (prepozice)
- spojeny se substantivem, vyjadřují jeho vztahy
- vlastní (primární) x nevlastní (sekundární) – odvozené z jiných slov
Spojky (konjunkce)
- spojky souřadící x podřadící (viz maturitní otázka číslo 7)
Částice (partikule)
- uvozují samostatné věty nebo vyjadřují různé významové a citové odstíny
Citoslovce (interjekce)
- vyjadřují náladu, city (ach, fuj), vůli (haló, hej), označují zvuky, hlasy (zvukomalebná – mňau, bum)
K syntaxi viz podrobně maturitní otázky, Jazyk jako nástroj myšlení. Jazykověda a její discipliny, Souvětí souřadné a podřadné
Žádné komentáře:
Okomentovat