Začátek první knihy ( Genesis ) vypráví o stvoření prvních lidí - Adama a Evy. Když však neuposlechli Hospodinův příkaz a utrhli si ovoce ze stromu poznání, byli vyhnáni z ráje, ztratili nesmrtelnost a museli pracovat.
Jejich syn Kain se dopustil prvního zločinu. Ze závisti zabil svého bratra Ábela. Když se mezi lidmi množili zločiny, Hospodin se rozhodl, že vyhladí lidstvo potopou.
Zachránil se pouze Noe se svou rodinou, když na boží příkaz postavil koráb a vzal do něho po páru od všech živočichů, aby po opadnutí vody opět zalidnil Zemi. Ani Noemovi potomci se nepolepšili. Začali stavět věž Babylonskou, aby se vyrovnali Bohovi. Bůh je však potrestal zmatením jazyků, a tak lidstvo rozdělil na národy s odlišnými jazyky. Proto stavbu nikdy nedokončili.
Z Noemových potomků byl nejslavnější Abrahám, jímž začínají biblické dějiny Hebrejů. Abrahám vyvedl lid svého kočovného kmene z Mezopotámie do Palestiny. Hospodin si chtěl ověřit oddanost Abraháma, a tak po něm žádal, aby mu obětoval svého syna Izáka, a teprve v poslední chvíli zadržel Abrahámovu smrtící ruku. Izákův syn Jákob, přestože připravil lstivě staršího bratra Ezaua o právo prvorozenství, stal se božím vyvolencem a dostal jméno Izrael, když si v zápase s Hospodinem vynutil jeho požehnání.
Pohnuté životní osudy měl jeden z dvanácti synů Jákobových, Josef, jehož prodali bratři do egyptského otroctví.V Egyptě se však Josef domohl svým uměním vykládat sny významného postavení na faraónově dvoře, a když později vypukl v Kannanské zemi, kde žili Hebrejové, hlad, vypravili se Jákobovi synové do Egypta nakoupit potraviny. Setkali se se svým bratrem, tehdy už královským místodržícím. Josef bratrům odpustila přemluvil je, aby se s celým rodem usadili v Egyptě. Jákobovi synové se potom stali v Egyptě praotci jednotlivých hebrejských kmenů. Postupem doby upadli však jejich potomci do nevolnictví, z něhož je vysvobodil Mojžíš.
S Hospodinovou pomocí převedl svůj lid zázračně přes Rudé moře a na poušti Sinajské jej zachránil před hledem. Na hoře Sinaj obdržel Mojžíš pro svůj lid od Hospodina Desatero, soubor mravních přikázání a obřadních pravidel , která měli zachovávat v poměru k Bohu i mezi sebou.
Na pět knih Mojžíšových navazují Knihy soudců s poutavým příběhem o silném Samsonovi, jeho bojích proti Filištínským a zrádné Daile, která jej vydala nepřátelům. Knihy královské líčí dějiny židovského národa za vlády prvních králů Saula, Davida a Šalamouna. Tato část Starého zákona obsahuje také lyrické partie: žalmy připisované Davidovi, milostnou lyriku Píseň písní ( Píseň Šalamounova ) a vyprávění o Davidově boji s obrem Goliášem.
Nový zákon
Je soubor 27 řecky psaných knih. Jádro tvoří 4 evangelia ( Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo ) – popisují život, umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Dál obsahuje epištoly – listy apoštolů věřícím, Skutky apoštolské a Zjevení sv. Jana ( Apokalypsa ) – polomystický spis o konci světa o posledním soudu.
Legendy - doporučená zbožná četní
- původně se předčítaly v kostele
- jejich pramenem byly příběhy spojené z Kristovým životem
Podle křesťanského mýtu je Ježíš Kristus boží syn, vytoužený Mesiáš předpovídaný starozákonními proroky, který obětoval svůj život, aby vykoupil hříchy světa. Jeho narození v Betlémě je ohlášeno kometou, která k němu a jeho matce Marii dovede tři krále – mudrce z Východu. Jako nemluvně je Ježíš s pomocí pěstouna Josefa zachráněn před nástrahami židovského vládce Heroda. Až jako muž veřejně vystoupí a je uznán posledním z proroků, Janem Křtitelem, za Mesiáše. Seskupí kolem sebe první učedníky ( apoštoly ), prochází se s nimi zemí, hlásá svou nauku, určenou pro bědné a dotvrzuje své poslání zázraky, promění o svatební hostině vodu za víno, několika rybami a chleby nasytí zástupy, uzdravuje nemocné a křísí mrtvé např. Lazara. O Velikonocích, vítán lidem, slavnostně vstoupí do Jeruzaléma. Poděšen jeho vlivem a oblibou ho vládnoucí kněžská kasta zajme s pomocí jeho zrádného učedníka Jidáše a vynutí si na římském místodržiteli Pilátovi souhlas s Kristovou smrtí. Kristus je na potupu jako nepravý Mesiáš ukřižován s dvěma lotry. Vstane však po třech dnech z mrtvých a než vstoupí na nebesa, rozešle své učedníky do celého světa, aby šířili jeho učení. Podle něj čeká lidi dodržující jeho přikázání posmrtná blaženost v ráji. Činnost apoštolů líčí novozákonní knihy, k nimž se pak připojuje soubor domnělých listů apoštolů některých raně křesťanským obcím
Žádné komentáře:
Okomentovat