Publius Ovidius Naso
- jeden z nejnadanějších autorů antické literatury
- byl vypovězen ze země císařem Augustem
- toužil po návratu k přátelům a rodině
- svůj stesk marně ukládal do básnických žalozpěvů (Trista) ???
- návrat do Říma mu nebyl povolen
- jeho poezie dodnes udivuje svou svěžestí, fantazií a analýzou milostných citů, např. Umění milovat, Lásky
- Proměny (Metamofoses)
- vyprávějí nejslavnější řádské a římské báje, jsou vzájemně spojeny v celek tím, že v každé z nich dochází k proměně, nejčastější námět je láska
Listy heroin – jsou to fiktivní dopisy významných ženských postav z římských dějin nebo mytologie ve kterých vysvětlují své skutky (Penelopa).
Quintus Horatius Flaccus
- básník Augustovy doby
- psal eposy se společenskou tematikou a často s ostrým kritickým zaměřením
- psal také reflexivní lyriku s úvahami o filosofických a mravních otázkách
Seneka
- filosof
- Dopisy Luciliovi - výklad názoru o tom, jak je potřeba žít
- filosofie učí snášet osud
Bible – PÍSMO SVATÉ
Staré hebrejské písemnictví obohatilo světovou kulturu o soubor slovesných památek zvaných PÍSMO SVATÉ neboli BIBLE – Kniha knih. Původně šlo o hebrejské náboženské texty, které křesťanství označilo jako STARÝ ZÁKON učinilo jej součástí bible.
Křesťané bibli nazývají posvátnou knihou. Bible vznikla z řeckého slova kniha. Na její tvorbě se podílelo mnoho lidí v různých krajích alespoň v průběhu 1000 let. Texty vznikaly pravděpodobně od 12. – 2. stol. př. n. l.
Bible se dělí na:
Starý zákon – hebrejská část
Nový zákon – křesťanská část
Starý zákon
Nejstarší část Starého zákona tvoří tzv. TÓRA neboli Pentateuch - Pět knih Mojžíšových - obsahují báje o stvoření světa a člověka a historii a zákony Židů (praotci židovského národa : Abraham, Izák, Jákob, Josef ).Na pět knih Mojžíšových navazují Knihy soudců s příběhem o silném Samsonovi.
Knihy královské líčí dějiny židovského národa za vlády prvních králů ( Saula, Davida a Šalamouna)
Tato část Starého zákona obsahuje i lyrické partie – žalmy a milostnou lyriku, Píseň písní (Píseň Šalamounova)
Starý zákon věnuje velkou pozornost činnosti proroků.
Žádné komentáře:
Okomentovat