František Ladislav Čelakovský ( 1799 – 1852 )
Narodil se ve Strakonicích. Studoval filosofii v Praze a potom v Čes. Budějovicích.
Pro četbu Husovi Postily byl vyloučen ze studia. Pokračoval v rak. Linci a opět v Praze, ale studium nedokončil a stal se vychovatelem. Od r. 1834 byl redaktorem Pražských novin a jejich populární přílohy Česká včela.
Přednášel na KU, ale po výroku, že ruský car je utlačovatel polského národa, byl vyloučen. Potom odchází učit slavistiku do Vratislavi, ale pár let před smrtí se vrací do Prahy.
Zabýval se studiem slovanských jazyků a sbíráním ústní lidové slovesnosti slovan. národů.
Má mnoho společného s Kolárem. Oba měli zájem o slovanskou minulost. Kolár – dějiny,
Čelakovský – sbírání písní.
Zásluhy Čelakovského
- zlidověl českou poezii
- zpřístupnil poezii lidu
- založil Českou básnickou školu
Sbíral a vydával lidovou poezii všech slovanských národů v původním znění i v českém překladu:
Slovanské národní písně – 3 svazky
Slovanská přísloví a pořekadla vydal v
Mudrosloví národa slovanského v příslovích ( srovnal různá pořekadla v různých jazycích )
Jako jediný psal „ohlasovou poezii“.
Po důkladném studiu lid. slovesnosti začal tvořit její „OHLASY“. Tyto básně nechtěly vyjadřovat jeho osobní zážitky a názory, chtěl mluvit tak, jako by mluvil básník z lidu. ( Tvorba v duchu lidové slovesnosti )
Chtěl sesbírat básně všech slovan. národů, ale dobové okolnosti způsobily (zjistil, že to nepůjde), že se soustředil na ruské a české.
Zajímal se o ruskou lidovou slovesnost kvůli jeho citovému poměru k Rusku, v němž viděl posilu vlastního nesvobodného národa ( Rusko bylo v té době jediný svobodný slovan. stát. ). Hlavně v době vítězství Ruska nad Napoleonem. Naději v Rusko (opora slovovan. národů) zvýšil v době, kdy rus. vojska vítězí nad Tureckem.
Výborně ruskou poezii napodoboval.
S nadějí v rus. národ vydal r.1829
Ohlas písní ruských
Čerpal z rus. bylin a některé básně vytvořil podle vlastních představ, soustředil se na bohatýry:
1.epická báseň: Bohatýr Muromec ( Pomstí smrt mládence, kterého ubodali 3 Tataři. Muromec je zabije a mládence pohřbí ). K dalším epickým skladbám patří Čurila Plenkovič a Ilja Volženin.
Další básně čerpají z ruských kronik – Vězeň, Výslechy. Dále obsahuje zvířecí epos Veliký trh ptačí.
K lyrickým báním patří Rozmluva noční ( O vojákovi, který jde na noční stráž a je daleko od vlasti a jako by posílá políbení na dobrou noc své rodině ), Láska nad bohatstvím ( Rodiče brání lásce 2 mladých lidí ). Básně reagují na události z historie Ruska – Smrt Alexandra.
F.L.Čelakovský napodoboval ruskou poezii:
Bohatýr Muromec – v rus. poezii vítězí nad 100 000 vojáky, ale u Čel. přemáhá 3 Tatary
Čurila Plenkovič vystupuje v rus. bylinách jako rozmařilý boháč a záletník, kdežto u Čel. jako udatný hrdina, který zbavuje Rusko zhoubného netvora Velikána Velikánoviče.
Ilja Volženin, který byl vytvořen Čel. podle řeky Volhy a v rus. poezii vůbec nevystupuje.
Čelakovský vystihl ráz ruského života.
Používal:
a) oslovení ( Ó noci, černá noci )
b) protiklady ( Bouře nebouří po širém nebi a vojsko ruské táhne k Dunaji )
c) přirovnání ( Hlavu přikloniv, jak by po širém poli hoře rozséval )
d) ruská slova ( molodič, sobaka )
e) často začíná oslovením přírodního jevu ( Ó krajino…)
Za 10let, v roce 1839, vydal
Ohlas písní českých
Zachycuje ráz českého lidového života, ukazuje obraz venkovského života ve 30. letech.
Odlišnost lid. poezie ruské a české charakterizoval srovnáním krajinného rázu ruské a české země.
Rusko - rozsáhlé hvozdy,mohutné řeky, jezera X České země – lesíky, říčky, potůčky ( velikost Ruska a drobnost Čech ).
Ohlas obsahuje 1 baladu, naivní a žertovné básně a hlavně satirické báně, neobsahuje hrdinský epos.
Časté jsou výsměšné písně, v nichž vyjadřuje odpor proti pánům.
Veselá jízda – posmívá se urozeným pánům, kteří bohatstvím ztloustli.
Vrchní z Kozlova
Pražská –kritizuje měšťáky, kteří se opičí po pánech
Typizoval postavu českého sedláka:
Český sedlák – satira – vyjadřuje přesvědčení, že rozumem a vtipem předčí sedlák urozené pány. Sedlákovou jedinou zbraní je vychytralost.
Ohlas obsahuje 2 skladby jinotajné ( alegorické ) :
Pocestný
Cikánova píšťalka ( opuštěnými cikáňaty myslí čes. národ a píšťalkou vyhání šváby – cizáky – skýtá myšlenu osvobozeneckého boje ):
Toman a lesní panna - V této skladbě se podařilo Čelakovskému vystihnout sílu vášně lásky a tajemných sil přírody. Vesnický hoch si vybral za nevěstu dceru myslivce. Je však dívkou odmítnut, tím se vysvětluje pohrdání chování zpanštělé dívky k prostému nápadníkovi.
Čelakovský se věnoval také tvorbě epigramů.
Žádné komentáře:
Okomentovat