Jan Jílek – román o tajném návratu českobratrského emigranta z Německa, jeho věznění, věrnosti a víře.
Jiří Šmatlán – hlavní hrdina hledá „boží pravdu“, spravedlivé uspořádání lidské společnosti. Příběh chudého tkalce, který se vyznačoval velkou čtenářskou vášní a náboženskou hloubavostí. Po celý život hledá pravdu. Vyrůstá u své tety a přechází od katolictví k evangelictví. Setkává se s tkalcem Plíhalem, dělníkem Hamerníkem, získává povědomí o dělnickém hnutí a socialistických ideálech. Stává se stoupencem utopického socialismu a umírá s vírou, že je blízko té „vopraudouské praudě“.
Na Librově gruntě – román zobrazující východočeskou vesnici v polovině 19.století (útlak, robota, daně).
Děti čistého živého – hrdiny jsou příslušníci náboženské sekty „abrahamitů“, jejich osudy jsou podávány s tragickou ironií.
Drašar – historický román pojednává o tragickém životním osudu obrozeneckého kněze a literáta Michla.
Josef Holeček – pocházel ze selské rodiny v jihočeských Stožicích u Vodňan. Po studiích v Písku, Českých Budějovicích a Táboře se věnoval novinářství a literatuře. Vydával řadu časopisů. Dostal se jako dopisovatel na Balkán, kde si oblíbil srbskou a bulharskou lidovou kulturu. Naši – desetidílný cyklus zachycující život jihočeské vesnice na přechodu od feudalismu ke kapitalismu v 1.polovině 19.století.
Jan Herben – epik Moravského Slovácka, zakladatel a dlouhodobý redaktor realistické časopisu Čas. Patřil do okruhu Masarykova, s nímž sdílel všechny literární a kulturní boje. Do třetího a čtvrtého pokolení – rozsáhlá románová kronika, která popisuje osudy tří generací venkovské rodiny Hrabců, jejich životy a myšlení, jež jsou ovlivňovány dějinnými událostmi od doby Marie Terezie až do poloviny 19.století.
Jindřich Šimon Baar – narodil se na Chodsku v Klenčí, působil jako katolický kněz. Hanýžka a Martínek – pro děti. Románová trilogie Paní Komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy. Jan Cimbura – biografický, pojednává o ideálním českém sedlákovi, byl to člověk, který miloval přírodu a zvířata.
Městská tématika
Ignát Hermann – žil v Praze, působil jako novinář Národních listů, psal drobné žánrové obrázky (popis detailů, postav), psal i humoristické práce. Román Otec Kondelík a ženich Vejvara, Tchán Kondelík a zeť Vejvara – vystupuje zde pražský měšťan, otec rodiny, malíř pokojů. Román U snědeného krámu – román s autobiografickými prvky, o otci, který byl dobrosrdečný, neschopný odporovat tchýni a manželce, v krámu mu pak nic nezbude, a tak to řeší smrtí.
Naturalismus
Karel Čapek Matěj Chod
Kašpar Lén Mstitel – příběh zedníka Léna, mstitele – vraha. Vyprávěný dvojím způsobem: v první části dějů – Lén se musí pomstít kupci Konopníkovi, protože zkazil dceru jeho kamaráda a v druhé části referuje o procesu s Lénem, končícím jeho smrtí. Umožňuje zobrazit protiklad mezi vnitřně motivovaným činem a cizím světem, který má moc soudit, aniž člověku porozumí.
Turbína – příběh jedné patricijské rodiny, o jejím bankrotu a ztroskotání dcery v životě.
Další romány Antonín Vondrejc, Jindrové – využíval náhod, zobrazoval různé konflikty, soucitný vztah k lidem, používal archaismy, novotvary i nářečí.
Realistické drama
Gabriela Preissová
autorka národopisných obrázků a realistických dramat ze Slovácka.
Gazdina roba – příběh venkovské švadleny, která odchází od muže k milenci, končí sebevraždou.
Její pastorkyňa – stará mlynářka Kostelnička se dopouští zlého činu, jen aby zachránila svou schovanku před hanbou.
Ladislav Stroupežnický
Naši furianti – na jihočeské vesnici, jednoduchý děj, rozhoduje se, kdo se na vesnici stane pomocným, jestli vojenský vysloužilec Bláha, který nakonec vyhraje, nebo Krejčí. Popisuje zde vztahy na vesnici, která je rozdělena na 2 tábory.
Alois Mrštík
narodil se v Jimramově u Nového Města na Moravě. Velkou část života působil jako učitel na jihomoravském venkově. Jako správce školy v Divákách u Hustopeče poskytl domov svým bratrům a starému otci.
Maryša – je spoluautorem tohoto dramatu.
Rok na vsi – obraz venkovského života na rozhraní Slovácka a Hané.
Vilém Mrštík
mladší bratr Aloise. Významný prozaik a kritik. Krajní umělecká ctižádost a ochromené zdraví u něj vyvolaly tvůrčí krizi a patrně vedly k sebevraždě.
Maryša – tragédie, který vyniká přísně logickou stavbou, prudkým dějovým spádem a výraznými postavami, jejichž činy vyplývají důsledně jejich charakterových a sociálních předpokladů.
Pohádka máje – román, jehož časopisecká podoba má ráz impresionistický, pro knižní vydání byl přepracován do polohy secesní. Jednoduchý idylický příběh. Láska venkovské Helenky a pražského studenta Ríši.
Santa Lucia – román rozčarování. Osud chudého moravského vysokoškolského studenta, který v Praze umírá bídou.
Zumři – román nedokončený, snaha překonat impresionistickou metodu.
Žádné komentáře:
Okomentovat