Pouze nervové a svalové buňky mají unikátní vlastnost. Může u nich dojít ke vzniku akčního potenciálu. Je to krátkodobá výrazná změna membránového potenciálu (během milisekund z –70 mV až na +30 mV) – hrotový potenciál, hrot (spike) – označený vzruch (impuls). Spike je také schopen vytvořit totožný vedle sebe po obou stranách, což je princip přenosu vzruchu.
Podstatu elektrických změn v průběhu akčního potenciálu popisuje tzv. Iontová hypotéza:
fáze: propustnost membrán se zvyšuje pro Na+ -tzv. depolarizace. 1ms trvání. Na+ dovnitř ve větším množství, než kolik opouští buňku K+. Membránový potenciál proto klesá, obrací svou polaritu až nakonec na vnitřní straně membrány dosahuje kladných hodnot a na vnější straně hodnot záporných.
fáze: změna propustnosti ve prospěch K+ ven (repolarizace) klidová hodnota. Uvnitř je příliš kladného náboje, takže jsou K+ vypuzovány ven, návrat na původní hodnoty.
Na-K pumpa zajišťuje návrat ke koncentračnímu gradientu, čili navrátit Na+ ven a K+ dovnitř. Ta funguje asi 10ms, při nichž nemůže být vyvolán akční potenciál.
Refrakterní perioda - je spojená s funkcí akčního potenciálu. Akční potenciál buď vznikne v plném rozsahu, nebo vůbec ne – zákon vše nebo nic. Určitý podnět vyvolá vznik akčního potenciálu. Podněty s nižší intenzitou nevyvolají přímo spike, dojde jenom jenom k drobným změnám potenciálu.
Žádné komentáře:
Okomentovat