ad a) Fylogeneticky nejstarší je látka (signál) představovaná různými typy sloučenin v mezibuněčném prostředí (ty dávají signál k vyloučení). Vývojově pokročilejší : účinné látky – zcela specifické látky = hormony (signál). Jejich šíření je pak zajištěno oběhovou soustavou.
ad b) Nervová soustava musí mít buňky čivé, nervové a hybné. Signál (změny elektrického potenciálu z vnějšího i vnitřního prostředí) vzniká na povrchu buněk. Jsou to všechny buňky smyslové, které zachytí nějaký druh energie (zvuk, hmat, zrak...) . Tyto vjemy buňky zpracovávají na určitou formu a mění na elektrický potenciál následně přenášený nervovými buňkami do ústředí, které signály vyhodnocuje a posílá dál. Zejména k buňkám hybným – svalové soustavě.
Rozdíly mezi typy regulací:
Humorální regulace – proces pomalý, nelokalizovatelný. Specifická citlivost cílové tkáně (ne specifičnost povahy hormonu). Uplatnění při adaptačních dějích čili dlouhodobých činnostech.
Vzrušivá regulace – pohotová, rychlé rozvinutí, rychlé vymizení. Účinek přesně zaměřený na cílový efektor tedy na koncovou soustavu, skupinu svalů.
Žádné komentáře:
Okomentovat