Autor: Jan Neruda
Název knihy: Písně Kosmické
Rok vydání: 1932
Autor úvodu: Arne Novák
Stručný obsah: Neruda popisuje vesmír. Mluví o hvězdách a planetách jako o lidech. Nepohlíží na vesmír jako prostoduchý pozorovatel z lidu jemuž je vše tajemstvím, ale jako moderní člověk s moderními poznatky. Je poučen o stáří zemi a o jejím postavení ve vesmíru a jelikož nebyl ovlivněn náboženstvím, chápe vývoj člověka v kosmu. Dále zdůvěrňuje, zdrobňuje, zlidšťuje všechny vesmírné jevy, přirovnává je k lidské společnosti a k jejím životním vztahům, podle jeho prorockých slov:
„ Snad jiní jinak uvidí –
já myslím nebe širé si jak naši zemi
a při hvězdách si myslím na lidi.”
Dále pak promítá lidské vztahy do obrovských rozměrů, přisuzuje jim všeobecnou platnost a bere citové a mravní síly, které ovládají lidstvo jako pohyblivé principy dění ve vesmíru.
Hlavní myšlenka knihy: Básník v této knize vyjadřuje touhu člověka získávat další vědomosti a poznat vše o vesmíru.
Můj názor na knihu: Písně kosmické jsou velkolepé dílo, sice se mi obtížně četli, ale domnívám se, že jsem tuto knihu pochopil.
Úryvek z básně:
„Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí jatí.
Nám zdá se, s hvězd že vane hlas:
Nuž pojďte, páni, blíže,
Jen trochu blíže hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!
Neruda take napsal Hřbitovní kvítí, jeho 1. básnická sbírka ale nebyla přijata, protože se vyhýbala tehdejšímu pojetí života, kritizovala život a literaturu. Objevuje se v ní jízlivost, ironie a skepse. Neruda vyjadřuje svůj kritický přístup ke společnosti, je proti "panenskému písemnictví", užívá tzv. nahých slov.
OdpovědětVymazat