Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Rozvoj dramatické tvorby a podíl českého divadla na národním a kulturním životě do konce 19. století

- Josef Kajetán TYL
- za něj dosáhlo svého vrcholu obrozenecké divadlo
- Klicperův žák
- psal zejména hry ze současnosti, které často obsahovaly sociální kritiku (Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera)
- z jeho veseloher se stala populární Fidlovačka aneb žádny hněv a žádná rvačka, která obsahovala budoucí českou hymnu, kterou zpíval slepý houslista (zhudebnil František Škroup)
- pohádkové báchorky – Strakonický dudák aneb hody divých žen Lesní panna aneb cesta do Ameriky
- historické hry – Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč

2. polovina 19. století
- snaha o vybudování stálého českého divadla  1862 otevřeno Prozatímní divadlo (dnes součástí zadního traktu Národního divadla) prvním představením byla Hálkova historická tragédie Král Vukašín
- pro nedostatek dobrých českých dramatiků se však hlavně hrály konverzační komedie cizích autorů 1864 cyklus Shakespearových her
- mezi významné hry 70. let patří Služebník svého pána od Františka Věnceslava Jeřábka dále třeba historické veselohry Emanuela Bozděcha Zkouška státníkova, Světa pán v županu
- 1868 položen základní kámen Národního divadla
- 1881 dostavěno a slavnostně otevřeno Smetanovou Libuší téhož roku vyhořelo
- 1883 znovu otevřeno opět Libuší
- generace Národního divadla – lidé, kteří se zasloužili o výzdobu ND
- malíři : Mikoláš Aleš František Ženíšek Václav Brožík Vojtěch Hynais
- sochaři : Josef Václav Myslbek Bohuslav Snirch

Žádné komentáře:

Okomentovat