Karel ŠIKTANC (1928)
- na počátku své básnické dráhy byl ovlivněn komunistickou ideologií; po r. 1960 pracoval v Československém rozhlase, pak byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta
- po r. 1968 upadl v nemilost, publikoval jen v zahraničí a samizdatu
- došel až ke sbírkám s rostoucími pocity existenciální úzkosti
- lyrickoepická skladba HEINOVSKÉ NOCI (1960) – o vypálení Lidic v červnu 1942; forma pásma, eufonie, rytmus i baladičnost; motivy bolesti a utrpení, obraz hrubosti a násilí, důraz na detail zároveň s propracovanou euforií a zvýrazněným rytmem motto z Heinricha Heina – motiv se 7x vrací v obměňovaném refrénu
- sb. ZAŘÍKÁVÁNÍ ŽIVÝCH (1966) – lyrický cyklus 13 básní s jednotnou stylizací a řečovým gestem; téma lidského osudu; existenciální úzkost; nenaplněné naděje, ztráta víry
- skladba ADAM A EVA (1968) – motivováno biblickým vypravováním o stvoření světa; prolínání minulosti s přítomností; melodické verše; zvukomalba
- sb. ČESKÝ ORLOJ (samizdat 1970, Mnichov 1980) – 12 básní pojmenovaných podle kalendářních měsíců; koncipováno jako fiktivní dialog otce se synem o příslušnosti k tradici, národu, české zemi; slovo orloj zde znamená cyklický běh života, symbol kruhu jako věčnosti; užití historismů, archaismů, dialektismů v kontrastu s novotvary
Miroslav FLORIAN (1931 – 1996)
- básník skupiny Květen
- vystudoval na filozofické fakultě knihovnictví, potom pracoval jako redaktor v rozhlase a nakladatelství Československý spisovatel
- dobová optimistická poezie – sb. CESTOU K SLUNCI
- k „poezii všedního dne“ patří sb. BLÍZKÝ HLAS (1955) – sbírka milostné a přírodní lyriky
- sb. STOPY (1960) – poetizace jevů všedního života, prolínání intimních a společenských motivů
- sb. TICHÁ POŠTA (1965) – úsilí o lidskou kontinuitu, přátelství, o dorozumění mezi lidmi, přirozené sepětí člověka a přírody, naléhavé otázky po smyslu básnické tvorby, mistrovství zkratky a lyrické miniatury
Žádné komentáře:
Okomentovat