Světová poezie 1. pol. 20. století
CHARAKTERISTIKA DOBY: 1. a 2. sv.válka, Říjnová revoluce v Rusku, objevy ve vědních oborech
CHARAKTERISITIKA LITERATURY: avantgardní poezie vzniká už před první světovou válkou, vznikají skupiny v básníků, kteří se vyjadřují pesimisticky a kriticky ke všemu, co dosud bylo, prostředky poezie neodpovídají současnému světu, snaží se šokovat a provokovat měšťáky, z poezie se ztrácí rým, píše se o škaredých věcech, používají se slova z ulice, nespisovná, vulgarismy, píší se nesmysly, návaznost na prokleté básníky, někteří autoři nepíší ani slova, jen zvuky a shluky písmen, někdy dokonce básník zachází až úplně ke nejkrajnější mezi – předloží čistý list papíru!!, umění chce zasahovat do společenského dění
NOVÉ SMĚRY: v návaznosti na předválečné umění se začínají vytvářet avantgardní směry, umění hodlalo zasahovat do věcí společenských mnohem více, než tomu bylo dříve
symbolismus
návaznost na prokleté báníky
kubismus
kubus = latinsky kostka, krychle, rozbíjí logiku, snaží se věc zobrazit z více úhlů pohledu (jako bychom se dívali přes krystal), snaha o zachycení trojrozměrnosti věcí, pozorujeme věc současně zevnitř i zvenčí, zpředu i zezadu, od začátku i od konce, projevil se hlavně v malířství, malíři Pablo Picaso a Georges Braque
v literatuře popisovaná realita je rozložená na „stavební prvky“ (obrazy,slova) a z nich se vytváří nová slova – Apollinaire, Cocteau
futurismus
futurum = lat. budoucí čas, tento směr chce dělat už dnes literaturu, která bude v budoucnu, projevil se v mnoha druzích umění (hudba, malířství, literatura), hlavním obsahem byl okouzlenost technikou a strojem (nejdokonalejší věc na světě), ale také pohybem, kult síly a činu, někdy stroj mylně považovali i za dokonalejší věc než je člověk => vyhlašují konec humanismu a opěvují dynamiku, sílu, spolehlivost, ale také válku a zachází až k fašismu, v literatuře zrušena interpunkce ( teorie osvobozených slov), uvolnění grafické podoby básní – Marinetti
Žádné komentáře:
Okomentovat