České divadlo ve 20. století, jeho společenská angažovanost
1. oficiální divadlo
- nové tendence v českém dramatu – zejména symbolismus a impresionismus, které se vyvíjely pod vlivem moderního světového dramatu
- Jaroslav Kvapil (básník a dramatik) se stal roku 1900 režisérem Národního divadla; jako první realizoval pojetí inscenace nejen jako celku založeného na textu, ale celku založeného kromě toho na využití světla, hudby, výpravy i osobitého talentu jednotlivých herců
- roku 1907 bylo otevřeno druhé stálé divadlo Městské divadlo na Královských Vinohradech
- v Brně také stálé divadlo – režisér Václav Štech, dramaturg Jiří Mahen, Přechodně režiséři Jindřich Honzl a E.F.Burian
- Jiří Mahen – publicista, básník a prozaik, zpočátku dadaista a poetista (Husa na provázku – parodie filmových scénářů); Mrtvé moře – osudy českých bratří
hry impresionistické, vitalistické a poetistické
Fráňa Šrámek – Měsíc nad řekou – sjezd abiturientů, spor mladší X starší generaci
Jaroslav Kvapil – Princezna Pampeliška – pohádkový námět
psychologická dramata
Jaroslav Hilbert – Vina – moderní tragédie, o mravním problému svedené dívky
historická dramata
Alois Jirásek – Jan Hus, Jan Roháč
Jiří Mahen – Jánošík, Mrtvé moře
Viktor Dyk – Zmoudření dona Quijota
Arnošt Dvořák – Král Václav IV
Jaroslav Hilbert – Falkenštejn – prvky symbolismu, filozofické reflexe a impresionismu
Žádné komentáře:
Okomentovat