PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK (1795-1861)
archeolog, historik, literární teoretik a básník
• Slovanské starožitnosti – nejstarší dějiny Slovanů
• Dějiny slovanského jazyka a literatury podle všech nářečí – Češi součást slovanského celku
• Tatranská múza s lýrou slovanskou – básnická sbírka
• Počátkové českého básnictví, obvzláště prozódie – požadavek umělec. náročné tvorby
JAN KOLLÁR (1793-1852)
básník, milostný cit a láska k vlasti
• Slávy dcera – putování Míny (dcera bohyně Slávy) s Mílkem (bůh Lásky) po pravlasti Slovanů; 3 část-Sála, Labe a Dunaj + předzpěv; víra ve slovanskou budoucnost
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (1799-1852)
básník, sběratel lidové poezie, redaktor (Pražské noviny a přílohy České včely), překladatel
„ohlasová poezie“ = napodobuje a oživuje lidovou poezii
• Ohlas písní ruských – nápodoba tradičních ruských bylin např.básně Bohatýr Muromec, Rusové na Dunaji
• Ohlas písní českých – skladby lyrické, milostné, žertovné a satirické např. Toman a lesní panna
• Slovanské národní písně – tři svazky českých, slovenských i přeložených básní
VÁCLAV KLIMENT KLICPERA (1792-1859)
dramatik, veselohry, kritika lidských nedostatků
• Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast, Rohovín čtverrohý
• Hadrián z Římsů – parodie na rytířské hry
snaha dokázat plnohodnotnost české literaturyvznik rukopisných padělků, které měly poskytnout důkazy o starobylosti naší kultury a posílit národní sebevědomí
• Rukopis královédvorský – „nalezen“ 1817, označen za památku ze 13.st., šest epických, dvě lyricko-epické a šest lyrických skladeb, zidealizovaný obraz českého dávnověku
• Rukopis zelenohorský – „nalezen“ 1818, označen za památku z 10.st., krátký zlomek básně o staročeském sněmu a skladba Libušin soud
idealizace české historie pochybnosti, zkoumání a boje o pravost rukopisů, nepravost nakonec dokázala až skupina kolem T.G.Masaryka
za pravděpodobné autory rukopisů jsou považováni Václav Hanka (archivář Českého muzea) a Josef Linda (novinář a spisovatel)
Žádné komentáře:
Okomentovat