Klasicismus

1.Klasicismus – umělecký směr (Fr.), tvorba odpovídající estetickým normám, hlásá střídmost, rozumovost a kázeň, veřejný zájem; pravda=rozum, ideál=vyrovnanost, krása=rozumové poznání, cíl=zobrazení závazných norem společenské mravnosti
bouřlivý rozvoj dramatu (zásada tří jednot: místa, času a děje-ne jednom místě, v průběhu 24 hodin, jednoduchý děj), uniformita jazyka- čistota, přísná pravidla
v poezii převládá rozum nad citem, báseň popisná, úvahová, satirická, v lyrice óda
vznik literárních salónů (diskuse o umění, rozbor a hodnocení uměleckých děl)
literatura – vysoká (pro aristokracii – tragédie) P.Corneille
-- nízká (pro měšťanstvo – komedie) Moliére

PIERRE CORNEILLE
moderní tragédie, postavy-hrdinství, vlastenectví, povinnost, čest
• Cid (Rodrigo Cid zabije otce své milé Ximeny, cit její lásky je převážen smyslem pro čest a spravedlnost, žádá potrestání vraha)

JEAN RACINE
psychologická tragédie, zobrazení ničivé vášně, náměty z antiky
• Faidra (žena athénského krále Thesea prožívá lásku k nevlastnímu synovi, i když ji on neopětuje je vyhnán králem ze země, král prosí Bohy o potrestání proviněných, Faidra vypije nápoj s jedem, před smrtí přizná svou vinu)

MOLIÉRE
vl.jméno Jean Baptiste Poquelin, komedie, satiry, zesměšňoval pokrytectví, šlechtickou povýšenou morálku, církev; problematika: cynismus, lakota, postavení ženy, úlisnost, svatouškovství, donašečství, pokrytectví, kritika záporných lidských vlastností
• Lakomec (Harpagon, chtivý, lakomý, bezcitný, pro peníze obětuje vše, peníze deformují přirozené lidské vztahy)
• Tartuffe (pokrytectví, donašečství, proti církvi, bezcharakterní, zištný, nábož.fanatik)
• Misantrop (=nepřítel lidí, kritika vypočítavosti šlechty)
• Zdravý nemocný (útok na šarlatánství, sobectví a pokrytectví lékařů)
• Škola žen
• Don Juan (pokrytecký šlechtic, kritika rozmařilosti)

COMEDIA DELL´ARTE – Itálie, opak vznešené klasicistní tragédie, druh lidového ale profesionálního divadla, hry neměly pevnou stavbu – improvizace herců podle stručného obsahu, ustálené typizované postavy (Harlekýn, Colombina, Pierot), některé postavy přebrala francouzská pantomima, zanikla v 18.století, dodnes její odkaz v cirkuse, pantomimě, baletu a avantgardních divadlech
např. CARLO GOLDONI – „Poprask na laguně“ (osudy žárlivé dvojice)