První oblastí je oblast jihočeských rybníků, jejím středem je město Třeboň. Třeboni zůstal věrný její rodák FRANTIŠEK HEŘMÁNEK (1901-1946), všechna jeho díla se týkají lesů, rybníků, blat, rybářů, baštýřů a pytláků. Jedná se zejména o knihy Racek se vrací, Bílý vřes, Pohádky starého rákosí a U bratra celého světa (tak se jmenovala třeboňská krčma). Heřmánkova povídková kniha Srdce zůstalo obsahuje obrázky v historie, hlavní postavou je Jakub Krčín, ale objevují se v ní i Rožmberkové, paní Perchta a malíř, označovaný jako Mistr třeboňský. Krčínem se zabýval také VLADIMÍR MÜLLER, který pocházel z Prahy, ale zamiloval si jižní Čechy, rybníkáře zobrazil ve hře Rybníkář Kuba a v cyklu pěti povídek Pětilistá růže. Život Třeboně v době staveb velkých rybníků popsal JAROSLAV BARTL v knize Rožmberský regent. Krčín jako bezohledný vykořisťovatel je zobrazen v trilogii NINY BONHARDOVÉ Tanec rabů, Selský mor a Polyxena. Mezi další významné osobnosti Třeboně patří kronikář VÁCLAV BŘEZAN a JOSEF KAJETÁN TYL (1808-1856), který v Třeboni nějakou dobu pobýval a hrál v třeboňském divadle.
Významným místem na Třebonsku je město Chlum u Třeboně. V roce 1925 se zde zúčastnil výlovu rybníka Staňkovského KAREL ČAPEK (1890-1938), který popsal ve fejetonu Zázračný rybolov a v knize Obrázky z domova. Rybník Hejtman byl oblíbeným místem FRANTIŠKA HRUBÍNA (1910-1971), zde napsal básně Déšť nad Chlumem, Rybník Hejtman a Zpěv lásky k životu z cyklu Z jižních Čech, obsažené ve sbírce Můj zpěv. Zde se také odehrává děj jeho první hry Srpnová neděle. Severně od Chlumu u Třeboně leží Stráž nad Nežárkou, městečko se zámečkem, který byl majetkem české pěvkyně EMY DESTINOVÉ, ta napsala román Ve stínu modré růže. Podél Nežárky se dále rozkládá polesí Jemčina s rybníkem, který se jmenuje Vydýmač. V knize Časové a nadčasové má o něm FRANTIŠEK XAVER ŠALDA (1867-1937) fejeton Černý rybník v lesích. Na jih od Stráže nad Nežárkou je ves Stříbřec, rodiště básníka JANA PILAŘE, tato krajina se často objevuje v jeho poezii, zvláště v první sbírce Jabloňový sad.
Druhým centrem jihočeské rybniční oblasti je město Jindřichův Hradec, zde vychodil jezuitskou školu VÁCLAV VRATISLAV Z MITROVIC (1576-1635), který se zúčastnil poselstva, které poslal Rudolf II. do Turecka, kde byl poté tři roky vězněn, po návratu domů vypsal své zkušenosti v Příhodách. O několik let později se v Hradci narodil ADAM MICHNA Z OTRADOVIC (1600-1676), který proslul jako skladatel barokních duchovních písní, z jeho sbírek je nejznámější Mariánská muzika radostná i žalostná, z jeho písní se dodnes zpívá vánoční Chtíc, aby spal.
Dalšími významnými rodáky jsou FERDINAND STREJČEK a JOSEF ŠIMÁNEK, který napsal o svém rodném městu příběh Bílá paní. Život v J.Hradci na přelomu 16.a 17.století
Žádné komentáře:
Okomentovat