Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ČESKÉ DIVADLO 2. POLOVINY 19. STOLETÍ

- vývoj českého divadla je spojen s otevřením NÁRODNÍHO DIVADLA r. 1883, to má i význam politický - ukazuje svébytnost českého národa, otevření divadla bylo spjato s představou, že tam budou uváděny ryze české hry, už v první sezóně se zjistilo, že divadlo nemá co hrát - málo českých her. musí se využívat cizího repertoáru (západních dramatiků), velmi často se sahá k hrám nižšího uměleckého významu, divadlo plní spíše zábavnou funkci
LADISLAV STROUPEŽNICKÝ - Naši furianti - divadelní hra, líčí život na venkově, z malicherného sporu (o funkci ponocného) se stává zásadní problém, díky malichernosti zápletky je ukazována tvrdohlavost sedláků, snaha trumfnout souseda, hra musela být stažena, vzbudila negativní ohlas, vychází z realistické teorie - dosahuje se toho dekorací atd, řadí se k vrcholu českého realistického divadla 19. stol., označuje se za přelom v tehdejší tvorbě
JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853 - 1912) - Noc na Karlštejně - veselohra, byla převedena i do roviny opery, děj se odehrává ve 14. stol (červen 1363) za doby vlády Karla IV, ten rozhodne, že Karlštejn bude sloužit k rozjímání a že tam nesmí přenocovat žádná žena, ale Alžběta, jeho žena, pojme podezření, že si Karel chce užívat a ne rozjímat, aby se přesvědčila o skutečném stavu věcí, přestrojí se za páže a vykonává službu před královou ložnicí, v té době přijedou na hrad hosté, mezi nimi i záletník král Petr, pozná páže, a když páže opět slouží před královou ložnicí, za ní přijde a obtěžuje ji, královna mu v sebeobraně zlomí meč a tím je poznána, na Karlštejn se ale dostane ještě jedna žena – Alena, miluje Peška a aby si ho mohla vzít, uzavře sázku, že přečká na hradě noc, král ji ale odhalí, odpustí oběma ženám, aby si zachoval tvář, zařídí, aby ženy odešly, ráno královna na hrad přijede v kočáře a král zruší svůj příkaz, hra byla uvedena rok po otevření Národního divadla
ALOIS JIRÁSEK (1851 - 1930) - divadelní hry: Jan Hus (nárůst), Jan Žižka (vrchol), Jan Roháč (úpadek), Lucerna - Divadelní hra z r. 1905, pohádková hra ovlivněná vlastenectvím, symbol lípy představuje českou kulturu a ta má být chráněna před cizími vlivy, na panství přijela mladá kněžna a panský úředník se až moc snaží uvést vše do pořádku - velmi tvrdě a despoticky se prosazuje, snaží se donutit mlynáře, aby se zúčastnil přivítání kněžny, mlynáře ale vyvázán ze služby a proto odmítne, správce chce mlynáře potrestat, rozhodne se, že mu odvede krásnou schovanku Haničku, budoucí manželku, paní kněžna přijede, správce si na mlynáře stěžuje, lže, aby v kněžně vzbudil zlost, kněžna

Žádné komentáře:

Okomentovat