Satira
- literární dílo, využívající komiky k útoku na nedostatky lidského charakteru nebo společnosti
- autor se vyrovnává se zápornými jevy humorem
- v antice - Petronius Arbiter (satirický román Satyricon)
- později Erasmus Rotterdamský - (Chvála bláznovství - 80 rozmluv o soudobých poměrech), - paskvil - zesměšňuje určitou osobu nebo instituci, - parodie - zesměšňuje dílo jeho napodobením, ale nedůsledným, - travestie - zpracovává vznešený námět přízemním, směšným způsobem
Epigram
- z řeckého epigramma - nápis (na domě, pomníku, ...)
- stručná, satiricky vyhrocená báseň
- v Římě Martialis
- u nás Borovský - útočí na šlechtu, církev, aktuální politickou situaci a nízkou úroveň části tehdejší literatury
Mastičkář – drama, zlomek velikonoční hry (latinský podklad), vychází z velikonočních her, ze hry o třech Mariích, o ženách, které se vydaly k Ježíšovu hrobu, aby balzamovaly mrtvé Ježíšovo tělo, tyto ženy najdou prázdný hrob a uvěří v zmrtvých vstání Ježíše, tento příběh je založen na líčení příhod na středověkém tržišti, hlavní postavou je prodavač zázračných mastí a léků, který se snaží přesvědčit zákazníky o zázračnosti svých léčiv, o výhodnosti nákupu, ve spolupráci se svým společníkem Severínem vychvaluje svoje zboží a namístě ukazuje jeho zázračné účinky
Smil Flaška z Pardubic – dílo Nová rada, zvířata radí lvovi = rada králi, jak má vládnout, ideál panovníka podle představ vysoké šlechty
Karel Havlíček Borovský (1821-1856) – narozen v Borové u Přibyslavi, pocházel ze zámožné kupecké rodiny, studoval gymnázium v Havlíčkově Brodě, filozofii v Praze, kde také vstoupil do kněžského semináře, odpor proti církvi – vyloučen, Odjíždí do Ruska pracovat jako vychovatel, zpočátku ovlivněný Šafaříkovým a Kollárovým slavismem (slovanská vzájemnost, ...). Když ale poznává realitu, kritizuje carský absolutismus svými epigramy. Po návratu domů vydal soubor kritických článků o Rusku, Obrazy z Rus, stává se redaktorem Pražských novin a jejich literární přílohy Česká včela a snažil se přetvořit tento provládní list na noviny vyjadřující národní zájmy. Čtenáře informoval o politickém životě u nás i v cizině a o osvobozeneckém hnutí jiných národů. Kritizuje tu také myšlenku slovanské vzájemnosti, kterou sám kdysi zastával, roku 1848 Havlíček založil vlastní Národní noviny, se satirickou přílohou Šotek, kde uveřejňuje své epigramy, stručné satirické básně. V nich útočí
Žádné komentáře:
Okomentovat