DRUHOÚSTÍ - STRUNATCI, BEZLEBEČNÍ

BEZLEBEČNÍ

Jsou malou skupinou. Jsou významní z hlediska vývoje. Setkáváme se u nich se všemi základními znaky strunatců, které zůstavají zachovány po celý život jedince - jsou to: struna hřbetní a nad ní uložená trubicovitá nervová soustava,trávicí trubice s žaberními otvoryv přední části a pod ní ,na břišní straně,uložené srdce. Zahrnují mořské živočichy - kopinatce.
Jejich nejznámějším zástupcemje kopinatec plžovitý. Kopinatci připomínají svým vzhledem drobné rybky. Jejich tělo je vroubené hřbetním a břišním ploutevním lemem ,které přecházejí v ocasní ploutvičku. Pár ploutevních lemů začínajících na břišní straně za ústy se nazývá metapleury.

Pod jednovrstevnou pokožkou mají mohutný segmentovaný boční sval. Nervová trubice probíhá po celé délce hřbetní strany těla. Není rozdělena na míchu a mozek. Kanálek její přední části je jen mírně rozšížen. Kopinatci mají jednoduché smyslové orgány. Světločivné buňky jsou roztroušené po pokožce a byly zjištěny i v nervové trubici. Na tykadlech rozmístěných kolem úst jsou soustředěny skupny hmatových buněk. Trávicí soustava začíná ústní dutinou, za kterou je největší oddíl, žaberními štěrbinami opatřený hltan. Následuje střevo s jaterním vakem. Řitní otvor vyúsťuje jinak než u pláštěnců - ne do obžaberního prostoru, ale na povrch těla. Dýchání je zajištováno hlavně povrchem těla, méně se podílí síť cév v žaberních přepážkách. Kopinatci mají bezbarvou krev.

Po stranách horní části hltanu jsou umístěny zvláštních vylučovacích buněk a po stranách jeho dolní části pohlavní org.Kopinatci jsou gonochoristé. Jejich vajíčka jsou oplozována mimo tělo ve vodě.Vývin jedince prochází stadiem nesouměrné larvy. Kopinatci jsou mikrifágové, aktivní převážně v noci .Ve dne mají zadní část těla zahrabánu v písku.