ČELISTNATCI: RYBY - PAPRSKOPLOUTVÍ 1

ČELISTNATCI: RYBY - PAPRSKOPLOUTVÍ 1

PAPRSKOPLOUTVÍ:

Společným znakem všech následujících skupin -je tendence k většímu rozvoji koncových paprsků kostry párových ploutví. Vyztužují celou volnou plochu ploutve.

NÁSADCOPLOUTVÍ: K násadcoploutvým rybám patří bichiři.
Několik druhů obývá silně zarostlé vody v Africe. Na štíhlém těle mají řadu malých hřbetních ploutví a vějířovité prsní ploutve jsou opatřenysvalnatými násadci. Jejich plicní vaky slouží k přídatnému dýchání vzduchu .

CHRUPAVČITÍ: Jeseteři patří k rybám chrupavčitým.
Mají chrupavčitou kostru-vnitřní. Hlava vybíhá ve zploštělý rypec s naspodu umístěnými bezzubými ústy obklopenými hmatovými vousky. Podél těla se táhne několik řad kostěných štítků. Ocasní ploutev je nesouměrná s větším horním lalokem. Tělo je nadlechčováno plynovým měchýřkem.Obývají pouze severní polokouli.Mořské druhy táhnou za třením do sladkých vod.
Sladkovoní druh je : jeseter malý žijící v povodí Dunaje .
Největší mořská ryba je vyzy velká- 10m. Jikry jeseterů se zprac. na kaviár.
Směsici starobylých a vývojově pokročilých znaků mají ryby mnohokostnaté ,které tvoří vývojový mezistupeň mezi chrupavčitými a kostnatými rybami. Nejznámější jsou kostlíni,velké dravé ryby, které se tvarově podobají štice.
Dnešní druhy patří k seroamerické fauně .

KOSTNATÍ:
Největší počet dnes žijících ryb patří k rybám kostnatým.
Mají zkostnatělou kostru.Šupiny mohou být u některých druhů redukovány.
Ocasní ploutev vykazuje vnější asimetrii ,avšak vnitřně je nesymetrická .
Srostlé poslední obratle směřují do horního laloku.
Hřebínkovité žábry narůstají na 4 párech žaberních oblouků.
Mají plynový měchýřek.-vzniká podobně jako plicní vaky -vychlípením stěny trávicí trubice.Vychlipuje se však z její hřbetní strany