VÝVOJ SATIRY V ČESKÉ LITERATUŘE
satira – umělecké dílo, které kritizuje nebo zesměšňuje nějaké společenské jevy nebo osoby
14. st.
Podkoní a žák – podkoní zesměšňuje žáka vyprávěním o jeho chudém životě, žák se brání a říká, že má ještě čas stát se třeba biskupem
Hradecký rukopis
3 části: Satiry o řemeslnících a konšelích (kritizuje zejména okrádání zákazníků)
Desatero kázání božích
Bajka o lišce a džbánu
objevila se na jarmarcích, v lidovém prostředí
15. a 16. st.
satira se neobjevuje, převažují naučné knihy, lidé mají zájem o poznání
baroko
Václav František Kocmánek - Lamentace venkovanů
interludia - krátké frašky o sedlákovi a jeho rodině určené drobnému měšťanstvu
kramářské a jarmareční písně
klasicismus a osvícenství
objevuje se v lidovém prostředí
realismus
Václav Kliment Klicpera – Divotvorný klobouk
Svatopluk Čech
satirické prózy: Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Žádné komentáře:
Okomentovat