IV. na území Velké Moravy se šíří křesťanství od Franků (ze západu) a z druhého směru z říše Byzantské. Vládce Velké Moravy Rastislav žádá byzantského císaře o vyslání věrozvěstů aby odolal tlakům Francké říše.
-> r. 863 příchod věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje (svátek 6.7.), na Velkou Moravu i politický charakter a upevnila se tak moc knížete Rastislava a církve.
= Cyril a Metoděj - základy vzdělanosti, Staroslověnština a písmo Hlaholice (malá písmena řecké abecedy - rozsypaný čaj na maturitním textu) a Cyrilice (velká písmena řecké abecedy) přeložena důležitá díla (Bible, modlitby). Proglas (veršovaná předmluva k Bibli, který zdůrazňuje právo na vlastní jazyk)
-> r. 973 vznik biskupství
-> r. 995 vyvraždění Slavníkovců
-> Středisko staroslověnské vzdělanosti - Sázavský klášter (1032 - 1097)
-> Staroslověnská literatura
= Život sv. Václava (= legenda)
-> Latinská literatura (souběžně se staroslověnskou l.)
= Kristiánova legenda („Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily“)
-> 11. stol.
= staroslověnská literatura ztrácí své pozice, dále jen modlitbách
= Staroslověnština přijímá české prvky - nejstarší duchovní píseň „Hospodine, pomiluj ny“, původně staroslověnská, vyjadřuje prosbu o mír a úrodu
= péče o písemnictví je pouze v rukách duchovenstva (latina)
= Kosmas – kronika česká (latinsky)
1. dílo o osudech národa
politický cíl – upevnění ČS, bez zmínky o slovanské liturgii
prameny – bájná vyprávění starců, svědectví, vlastní zážitky
Kosmas – vzdělaný a scestovalý
= Pronikání češtiny do náboženství – Glosy
= Duchovní píseň „Svatý Václave“ – prosba k patronu české země o ochranu národa
Žádné komentáře:
Okomentovat