ŘECKÁ LIT.
Homér (34/1)
„Ilias“ (8.-6. stol. př. n. l. – období archaické)
- nejstarší památky evropského písemnictví
- obrovský vliv na řeckou literaturu, i pozdější
- dílo bráno za historicky hodnověrné
Homér – slepý básník, spor o autorství Homéra, rozborem autorství potvrzeno
Dílo:
Ilias – Homér nebyl u současných událostí v Trojské válce zveličuje, začleňuje do děje i bohy
- Barvité líčení v díle
- Živé popisy okolí Tróje nemohl být slepý
- Homér vychází z ústní lidové slovesnosti – historie měst, válek, hrdinství válečníků
- Trojská válka nebyla dokázána šlo o básníkův výmysl
Děj – 4 bitevní dny – poslední, 10 rok války
- S ním Heleny a trójský kralevicem Pardem
- Řekové prohrávají, brání jen své lodě jednotlivým bojovníkům pomáhají bohové
Postavy – a) bohové – účastní se i boje
b) Achilleus, Agamnennón, Hektor, Nestor, Patrokles, Paris
Závěr – veršovaná skladba – do zpěvů
- bohové zasahují do děje, vzájemně se podvádějí, svádějí
- Zeus – všem vládne
- Bohové symbolem špatnosti lidí
Hrdinové – podobní bohům – sílou, skutky
- ovládání osudem, který předurčují bohové
Scény – válečné a ukrutné
- líčení krásy, loučení
Jednotka času, místa a děje typické pro řeckou tragedii
1. překlad do češtiny 1801, znalost od 16. – 17. století v originále
Další Ezop, Sapfó – milostné básně
Žádné komentáře:
Okomentovat