V březnu 1939 obsadili Němci zbytek Čech a Moravy, současně začali likvidovat český národ (věznice, koncentrační tábory), zbytek národa chtěli zbavit vzdělanosti a kultury, aby byl lépe ovládnutelný, zavřeli vysoké školy, omezili střední školy, zavřeli některá divadla (Osvobozené, D34-39), zavedena cenzura novin (některé byly vydávány ilegálně), řada spisovatelů nesměla publikovat, někteří byli vězněni (František Burian), další spisovatelé se ocitli v koncentračních táborech (přežil Norbert Frýd, nepřežil Josef Čapek a Karel Poláček), popravováni (Vladislav Vančura), kvůli cenzuře a poněmčování nemohli ani zbylý psát svobodně, směla vycházet jen určitá témata
Karel Čapek
První parta-vypráví o partě horníků zasypaných v dole, které se jejich kamarádi s nasazením života snaží zachránit, autor chtěl v době blížící se války připomenout hodnotu přátelství, vzájemné pomoci, atd.
Válka s mloky-lidé objevili zvláštní druh mořských mloků, kteří byli velmi učenlivý, začali být využíváni nejdříve k lovu perel a později i k dalším pracím pod vodní hladinou, mloci se naučili nejenom pracovat, dokonce i mluvit a napodobovat lidi (to špatné), začali se rychle množit a potřebovali k životu více mělčin, proto bourali lidem pevninu, tou zaplňovali hluboká moře, jejich agresivita je přirovnávána k fašistům (přímo narážky na samotného Hitlera), varuje před šířením fašismu i do vzdálených míst, což dokládá pronikáním původně mořských mloků do řek (Vltava), román je formulován jako dokumentární, využívá novinové články
Vladislav Vančura
Občan don Quijote-autor využil Cervantesovu postavu rytíře Quiota, který je symbolem snílka naprosto odtrženého od reálného světa, hrdina povídky je zpočátku také takový, ale když se během války ve Španělsku stane svědkem řádění fašistů, promění se v uvědomělého občana, který se chce na boji proti fašismu přímo podílet
Psaní do zásuvky
Řada knih napsaná za války nemohla být zveřejněna a byla autory schovávána až do doby poválečné
Žádné komentáře:
Okomentovat