Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Balada v české literatuře 19. A 20. Století 4

domníval se, že jedině tak splní básně svůj účel, současně se jako státní zaměstnanec obával o svoje místo, protože básník ostře kritizoval sociální poměry v zemi, pravého autora odhalil Norbert Mrštík (bratr A. a V. Mrštíků), Bezruč po tom na čas zakázal své básně publikovat, sbírku tvoří z velké části sociální balady, na rozdíl od Nerudy Bezruč nejenom zformuje problém, ale hledá i řešení, v baladách zvažuje možnost vzpoury, text básní působí jednoduše a autor někdy používá v textu nářečí (žena-roba)
a)básně se sociálními problémy-jeden z hlavních námětů básní, kterým byl dvojí útlak slezského lidu
Maryčka Magdónova-balada, příběh dívky, která se sama starala o své mladší sourozence po tragické smrti rodičů, žijí v nesmírné bídě a dívka je nakonec přistižena v panském lese při krádeži dřeva, má být odvedena na strážnici a odsouzena, ale neunese takovou ostudu a utopí se raději v řece Ostravice
Ostrava+Horník+Kovkop-autor píše o těžké práci horníků a o bídě celých jejich rodin, v závěru naznačuje řešení této situace možnou vzpourou proti pánům
b)básně o národnostním útlaku-druhý z dvojího útlaku lidí
Kantor Halfar-příběh českého učitele, který odmítá učit české děti německy, nemůže získat stálé místo, nemá stálý plat, nemůže se ani oženit, nakonec se oběsí, balada končí smutnou ironií, místo získal v hrobě
Bernard Žár-majitel dolu, který touží přiblížit se vyšší společnosti, mluví proto pouze německy a stydí se za svou starou matku, která mluví pouze česky, ukrývá ji před každou návštěvou
Markýz Gero-inspirován skutečnou postavou, jenž proslula kdysi nenávistí vůči Slovanům
70.000-konkrétně autor vypočítává, že ve Slezsku bylo 100.000 lidí poněmčeno, dalších 100.000 popolštěno a že zbývá už jen 70.000 česky mluvících obyvatel
c)další básně
Leonidas-v některých názvech se projevilo studium latiny a řečtiny
Den Palackého+Praga caput regni (Praha hlava království)-v nich kritizuje pražské měšťáky, kteří jsou sami dobře zajištěni a vůbec si nepřipouštějí starost o lidi ve Slezsku
Červený květ+Slezské lesy-alegorické básně, kácené a ničené Slezské lesy mu připomínají osud Slezského lidu
Škaredý zjev+Já-autor v nich vystupuje jako skutečný mluvčí Slezského lidu
Labutinka+Jen jedenkrát-vyjímky ve sbírce, jedná se o intimní lyriku, autorova vzpomínka na krásnou dívku, kterou mohl milovat, ale on ji odmítl a ona se už nikdy nevrátila

Žádné komentáře:

Okomentovat