Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Čechy

Naše země byly poznamenány spory mezi šlechtou a měšťany a náboženskými spory, což se odrazilo v literatuře, která pěstuje hlavně naučnou prózu (v latině a češtině), ojedinělý renesanční důraz na lidskou individualitu, renesanční prvky se objevují již v knížkách lidového čtení (Historie o bratru Janu Palečkovi), předzvěst renesanční tvorby
Jan z Rabštejna-
Dialogus-latinsky psaný fiktivní rozhovor tří šlechticů
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic-(1461-1510) šlechtic a církevní hodnostář, který psal latinsky
Elegie na smrt císaře Karla-Žaloba k svatému Václavu, kárá mravy předků a současné šlechty
Václav Hájek z Libočan-(1460-1553) katolický kněz
Kronika Česká-od praotce Čecha do Ferdinanda I, historicky nepřesná
Jan Blahoslav-(1523-1571) historik, pedagog, jazykovědec, biskup jednoty bratrské
Gramatika česká-jazykovědný spis
Nový zákon-překlad části bible, na něj navázali bratrští teologové překladem Starého i Nového Zákona a vydali na Moravě jako Bibli kralickou v Kralicích na Moravě, její jazyk byl vytříbený (vzor spisovné češtiny)
Filipika proti Misomusům-spis proti nepřátelům vzdělání, původně vytvořil Demosthénes
Musika-hudební teorie pro zpěváky a hudební skladatele
Viktorin Konzel ze Všehrd-právník povýšený na šlechtice, „čeština je rovna latině a musí se zdokonalovat“
Knihy o napravení padlého-překlad z latiny původního řeckého díla Jana Zlatoústého do češtiny
Daniel Adam z Veleslavína-(1546-1599) universitní profesor, tiskař, nakladatel, psal a vydával vytříbenou češtinou (vzor spisovné češtiny) = veleslavínská čeština, pěstoval populární dějepisectví, jeho jméno dalo název renesanci u nás, veleslavínská doba=zlatý věk české literatury
Kalendář historický-světové dějiny, podle výročí psal slovníky
Jiří Melantrich-tchán Daniela Adama z Veleslavína, vydavatel
Pavel Skála ze Zhoře-církevní historik
Pavel Stránský ze Zap-
Dílo o Českém státě-historicko-zeměpisný popis předbělohorského českého státu
Hynek z Poděbrad-syn Jiřího z Poděbrad, přeložil některé novely z Dekameronu, psal milostnou lyriku
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic-hudební skladatel, spisovatel, cestopis na základě vlastních zkušeností
Cesta z Království Českého do Benátek

Žádné komentáře:

Okomentovat