Preromantismus

znaky:
- přechod mezi klasicismem a romantismem
- důraz na cit
- odmítnutí konvencí, příkazů, řádu – i v umělecké tvorbě (požadavek tvůrčí svobody)
- návrat k přírodě, k lidové slovesnosti
- vzor – venkovský, prostý, nezkažený člověk, prostý způsob života
- obdiv k schopnému, podnikavému jedinci

Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) – zastánce názoru, že jen příroda zachovává člověka v jeho svobodném, přirozeném stavu, civilizace ho kazí (člověk je od přírody dobrý)
– Nová Heloisa – román lásky v dopisech, líčení citů a přírody
– Emil – o přirozeném rozvoji člověka, pedagogické románové pojednání

Antoine-François Prévost (1697–1763), kněz, autor románu Manon Lescaut (kritika touhy po majetku a penězích × láska)

Autor: ROUSSEAU JEAN JACQUES; PRÉVOST ANTOINE-FRANÇOIS
Dílo: NOVÁ HELOISA; EMIL; MANON LESCAUT

literární hnutí Sturm und Drang (bouře a vzdor) – proti společenské nespravedlivosti, útlaku, nesvobodě, pokrytectví

Johann Gottfried Herder (1744–1803) - tvůrce nové preromantické estetiky; úvahy o národní individualitě, národní kultuře (kult lidového génia); podpořil národně osvobozenecké hnutí slovanských národů


Johann Wolfgang Goethe (1749–1832) – básník, dramatik, prozaik, vědec
– studium práv, přírodních věd, nešťastná láska đ román v dopisech Utrpení mladého Werthera (citové problémy řešeny sebevraždou)
– obdiv k lidové slovesnosti – sbírka Balady
– vrchol tvorby – dvojdílná filozofická báseň v dramatické podobě Faust

tradiční námět:
– pověst o doktoru Faustovi, který prodal v touze po poznání a štěstí svou duši ďáblovi, ale nová umělecká podoba i smysl: Faust postaven mezi dobro a zlo; původně rebelant proti starým konvencím a zaostalosti se mění na představitele činorodého lidstva (chce dobývat pravdu a přetvářet svět), hledá cesty k cíli i přes utrpení, nachází smysl života v aktivitě pro dobro lidstva

”Jen pak jsi hoden svobody a žití,
když rveš se o ně den co den”.

Mefistofeles – představitel pochybovačnosti, skepse, výsměchu