Klasicismus:

2. pol. 17. st., 18. st.
(z lat. vynikající, vzorný)

znaky:
- jednotné principy a pevný řád
- rozumová kázeň (cit podřízen povinnosti a rozumu × baroko)
- krása je v pravdě a v obrazu přírody
- vzor – antické umění
literární žánry
t vysoké (óda, epos, tragédie) – o životě vysokých vrstev, např. vladařů, vojevůdců; rýmovaný verš
t nízké (komedie, fraška, bajka, satira) – postavy neurozené, náměty ze současnosti; verš i próza
- klasicistické drama dodržuje 3 jednoty: místa, času a děje (Aristotelés)

v hudbě: F. J. Haydn , W. A. Mozart, L. van Beethoven

Autor: ARISTOTELÉS; HAYDN JOSEPH; MOZART WOLFGANG AMADEUS; BEETHOVEN LUDWIG VAN

17. st. (absolutistický stát Ludvíka XIV.)

tragédie:
Pierre Corneille (1606–1684) – Cid
základní konflikt: povinnost a čest × cit a láska
Rodrigo (smysl pro čest, mravní čistotu; vznešenost a odvaha) × Xiména (přes lásku k Rodrigovi nucena pomstít smrt svého otce)
alexandrin = rýmovaný jambický 12slabičný verš s přerývkou po 6. slabice se střídá s 13slabičným veršem

Jean Racine (1639–1699) , Faidra – osudová vášeň, láska k nevlastnímu synovi; důraz na psychologii postav

komedie:
–Moliére (1622–1673) – vl. jm. Jean-Baptiste Poquelin – klasik světové komedie
– kritický pohled na skutečnost, satirický obraz nedostatků, výsměch lidským slabostem; smírné řešení konfliktu; hrdinové pojati satiricky i humorně (sympatie diváků)
– politická satirická hra

Tartuffe – na pokrytectví a církev
hlavní postavy:
bohatý měšťák, důvěřivý slaboch Orgon; bezcharakterní, zištný, vychytralý pokrytec a podvodník, náboženský fanatik (”svatoušek”) Tartuffe;
Kleantes, prozíravý bratr Orgonovy ženy



jazyk: verš i próza, prostá mluva
– kritika záporných lidských vlastností:
hra Lakomec – lichvář Harpagon, schopný pro peníze obětovat všechno
Don Juan – pokrytecký šlechtic; kritika rozmařilosti
Misantrop – nepřítel lidí; kritika vypočítavosti šlechty
Zdravý nemocný – útok na šarlatánství, sobectví, pokrytectví lékařů