- generace, která se bouří proti společnosti
Victor Dyck (1877-1931)
- básník, prozaik
- studoval práva, stupoval do politického života – byl vězněn, po 1.S.V. se stal poslancem, senátorem, byl konzervativnější
• A porte inferi – sbírka básní
• Síla života – sbírka básní
• Marnosti – sbírka básní
= je v nich romantický postoj, byla v nich sebeironie, tragicko-komické pohledy na život, míchá se tu sen a skutečnost
• Buřiči
• Milá sedmi loupežníků – sbírka básní, balada o dívce, která miluje,ale i zrazuje svoje druhy
= řadíme je k anarchismu
• Satiry a sarkazmi
• Pohádky z naší vesnice
= jsou to satirické sbírky, nedostatky v naší společnosti, které vidí
• Lehké a těžké kroky
• Anebo
• Okno
= inspirovány 1.S.V., osud našeho národa
• Devátá vlna – alegorická sbírka
- psal také prózu – hlavně povídky
• Krysař – novela, zpracovává starou německou pověst o městě, kde bylo hodně krys, starosta povolal krysaře – vyvedl je podle píšťaly ven z města – radní mu nezaplatili – krysař vyvedl podle píšťaly i lidi do propasti
• Zmoudření don Quiot (Chychota) – drama
Karel Toman (1877 – 1946)
- vl. jménem Antonín Bernášek
- studoval práva – redaktor, hodně cestoval
- žil v Praze a pracoval v knihovně národního shromaždění
• Pohádky krve – sbírka, patří k symbolismu
• Torzo života – sbírka, píše o zklamání v lásce, osobní zážitky
• Slunečné hodiny
• Verše rodinné a jiné
• Měsíce
= v těchto třech sbírkách hledá nadosobní hodnoty
• Hlas ticha – po 1.S.V. vydána, je tu ohlas na ni
• Stoletý kalendář – po 1. S.V., vrací se před válku
Petr Bezruč (1867 – 1958)
- vl. jménem Vladimír Vašek
- nepatřil k žádné skupině
- pochází z rodiny národního buditele
- pracoval jako poštovní úředník
• Slezské písně – před jejím vydáním vychází jednotlivé básně v časopise. Pokládá se za pěvce slezského lidu. Trojí typ básní – intimní, sociální, národnostní. Stavba básní je dramatická, jsou to balady. Poezie je velmi působivá, pokřiky, kontrasty, otázky. Dokumentuje tuto nejmodernější dobu
• Stužkonoska modrá – báseň o motýlu
- naučit se báseň od něj
František Gellner ( 1881 – 1914)
- básně, próza
- největší spol. buřič
- studoval Báňskou školu, pracoval jako redaktor
- v 1. SV. na frontě se ztratil a byl prohlášen za mrtvého
• Po nás až přijde potopa – ironická, výsměšná, sbírka básní
• Radosti života – sbírka básní, ironická, milostné zklamání
• Nové verše – sbírka básní, vyšla po smtri
- povídky, fejetony
- politickou satiru píše
- maloval kresby s politickými tématy
- usiloval o sblížení lidí
Žádné komentáře:
Okomentovat