Antická literatura tvoří jednu z nejdůležitějších světových literatur, umožnila nám nahlédnout do kultury řecké i římské, stala se základem evropské vzdělanosti a obrovskou měrou ovlivnila budoucí vývoj všech kultur.
1) Antická literatura řecká (od 8.stol.př.n.l. – 2.(1.)stol.n.l)
- Řekové byli staršími tvůrci antické literatury. Žili na křižovatce mezi starověkými orientálními kulturami (mezopotamská...) a staroegyptskou kulturou, ale zároveň si udrželi vlastní kontinuitu – vznikla tak první ucelená národní kultura na evropském kontinentě.
- Řecká literatura – až do expanze Říma do Řecka, který si ho mocensky i intelektuálně podmanil – latinská kultura byla vlastně adaptací starořecké kultury.
- Římané vytvořili velkou říši, a tak rozšířili dědictví řecké kultury do celé západní a střední Evropy
- 3 období:
- I. Archaické období (od nejstarších dob do 6.stol.př.nl.)
- Nejprve bylo představováno ústní lidovou slovesností – tradovali ji aiodi (pěvci – zpívali za doprovodu strunného nástroje hrdinské písně)
- Později se vyvinula epika a lyrika
- Počátky klasické kultury spjaty s pobřežím Malé Asie a přilehlými ostrovy (usadila se tam část řeckých kmenů) – zde také vznikly 2 nejstarší památky:
- Ilias a Odyssea – nejstarší řecká epika
- Námět čerpá z pověstí o trojské válce (jen některé epizody)
- Za autora je považován slepý, polomytický básník Homér (o jeho životě nic nevíme, několik měst se přelo o jeho rodiště; eposy se dlouho tradovaly v ústním podání; teprve Homér jim dal konečnou písemnou podobu v 8.stol.př.nl.)
- Zatímco Ilias má válečný motiv – dobývání Tróje je Odyssea mírový epos a vypovídá o návratu z trojské války – hlavní motiv je hledání domova a touha po rodině
- Další památky: Homérovi bylo připsáno i několik hymnických oslav bohů, několik epigramů a bohatýrský epos – Boj žab a myší
- Epika: básník Heisiodos – báseň Práce a dny – didaktická epika; stručný návod k venkovským pracím po celý rok
- Lyrika: archaická elegie
- Souvisela s folklorními písněmi doprovázenými na píšťalu
- Často poučná (na konci ponaučení) skladba, ně¨kdy i smutného rázu
- Archilochos
- Monodická lyrika
- tj. určená pro sólový zpěv za doprovodu lyry
- Sapfó – ostrov Lesbos, milostné písně
- Anakreon – pijácká poezie (víno, ženy, zpěv)
- anakreonteia – vracel se k ní Thám a Puchmajer
- lyrika sborová
- Pindaros – Ódy (oslavné básně)
- dithyramby – oslavné písně na boha Dionýsa
- bajky – Aisopos (Ezop) – 6.stol.př.n.l., drobný epický žánr, zvířata mají vlastnosti lidí, na konci poučení, např.: Želva a zajíc, Osel a kůň
Žádné komentáře:
Okomentovat