Římské období (3. - 2. st. př.nl.)
Lucilius – zakladatel satiry
Horatius – satiry, ódy, básně
Petronius- Satirikon- parodie na milostné romány
Iuvenalis, Martialis- zakladatelé epigramů= vznikly jako nápisy na hroby
= krátký liter. žánr s úvodem a pointou
Renesance
Francios Rabelais – satirický román – Gargantua a Pantagruel- výsměch středověk. přežitkům, scholastické
výchově, hlouposti
Erasmus Rotterdamský – nizozemský prozaik, Chvála bláznovství
Francois Villon- Malý testament- obraz vlastní bídy, kritika společnosti
Miguel de Servantes y Saavedra – rytířský román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
Lope de Vega – hra Fuente Ovejuna – obraz boje proti zvůli a útisku
William Shakespeare – Zkrocení zlé ženy, sen noci svatojánské
Klasicismus a osvícenství (18. stol)
Johnatan Swift – Gulliverovy cesty- kritika poměrů v Anglii a představa ideál. poměrů
Moliere- politická satir. hra Tartuffe- kritika pokrytectví, církve
Voltaire -za svou ostrou kritiku vězněn v Bastile, později uprchl do Anglie,
povídka Candide neboli optimismus – zesměšnil filozofii nekritického optimismu, daného vírou v
boží prozřetelnost, příhody jeho hrdiny mají odhalit loupežnost válek, zvůli absolutní moci atd.
Realismus
Charles Dickens – Kronika Pickwickova klubu – kritický postoj k veřejným institucím, (chudobince, vězení
pro dlužníky) i k sociálním poměrům zmírňuje humorem
Nikolaj Vasiljevič Gogol – drama Revizor- kritika úplatkářství, hlouposti, pokrytectví
Mark Twain- Dobrodružství Toma Sawyera- zážitky z dětství, kritika maloměst. života
Literatura 20 stol.
Anatole France- satirická tetralogie Historie naších dnů – kritika zpátečnictví a měšťáckého pokrytectví v
předvečer Dreyfusovy aféryOstrov tučňáků – parodie na francouzské dějiny, jakási satirická učebnice dějepisu, v níž jsou historické události podány v komické podobě
George Orwell- Farma zvířat- alegorické zobrazení společnosti
Michail Bulgakov- Mistr a Markétka
Joseph Heller- Hlava XXII- pomocí humoru a ironie zobrazuje válku
Žádné komentáře:
Okomentovat