Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

4.3 Právní formy obchodních společností, družstva

Obecná ustanovení
Obchodní společnost – veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k.s.), společnost s ručením omezeným (s.r.o.)a akciová společnost (a.s.)– je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zákon nezakazuje.
Založení společnosti - společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Společenská smlouva s.r.o. a zakladatelská smlouva a.s. musí být, v případě jediného zakladatele, vyhotovená ve formě notářského zápisu.

Základní kapitál je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků vložených do společnosti. Povinně se tvoří v k.s., v s.r.o. a v a.s.

Vklad společníka tvoří souhrn peněžních i jiných penězi ocenitelných hodnot (zakázáno je provedení práce či poskytnutí služeb), které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku podnikání. Nepeněžitý vklad musí být splacen ještě před zápisem výše základního kapitálu společnosti do OR.

Vznik společnosti - společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do OR. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění
Společnost se zakládá většinou na dobu neurčitou, pokud smlouva výslovně neuvádí omezující dobu.
Jednání jménem společnosti před zápisem do OR – kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán (společně a nerozdílně).

Zákaz konkurence – ustanovení o jednotlivých společnostech a družstvu určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. V případě porušení tohoto zákazu společnost může požadovat náhradu škody způsobenou porušením tohoto zákazu.Ustanovení o zákazu konkurence se vytahují i na osoby, které na základě jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti nebo družstva, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti či družstva.

Rezervní fond lze použít pouze ke krytí ztrát společnosti či družstva. Povinně rezervní fond vytváří společnost s ručením omezeným a akciová společnost z čistého zisku, popř. při vzniku společnosti příplatky společníků nad hodnotu vkladu nebo nad emisní kurs akcií

Zrušení a zánik společnosti - společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.
Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce.

Společnost se zrušuje:
I. uplynutím doby, na kterou byla založena,

II. dosažením účelu, pro který byly založena,

III. rozhodnutím společníků nebo příslušného orgánu společnosti,

IV. rozhodnutím soudu o zrušení společnosti,

V. zánikem společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka, rozdělení

VI. zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek úpadce

VII. nepostačuje k úhradě nákladu konkursu,

VIII. zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku


Také soud může na návrh státního orgánu rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci.
Zrušení společnosti může být s likvidací nebo bez likvidace při sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti na jinou právní formu. Po zrušení společnosti pokud majetek společnosti nebyl rozdělen mezi věřitele společnosti (viz výše 6., 7.) se provede likvidace.

Po dobu likvidace se používá firma společnosti s dovětkem „ v likvidaci“.. Likvidaci provádí fyzická osoba (likvidátor) pověřená společností nebo soudem. Likvidátora jmenuje statutární orgán Činí pouze úkony spojené s likvidací společnosti (plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost a další). Likvidátor oznámí všem věřitelům skutečnost, že společnost je v likvidaci, aby věřitelé mohli uplatňovat své pohledávky ve lhůtě ne kratší než 3 měsíce.
Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh rejstříkovému soudu na výmaz společnosti z OR.

Přeměny společnosti – společnosti se sídlem v ČR mohou být přeměněny následujícím způsobem (předchází zrušení bez likvidace):
1. fúzí:
a) sloučením – dochází k zániku společnosti(í), jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na jinou nástupnickou společnost, společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti
b) splynutím - dochází k zániku dvou nebo více společností, jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost, společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti,

2. převodem jmění na společníka – jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů převezme jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v ČR,

3 rozdělením – rozdělovaná společnost zaniká, její jmění včetně práv a povinností
z pracovně právních vztahů přechází na nástupnické společnosti, společníci se stávají
společníky nástupnické společnosti, rozdělení se může uskutečnit formou:
a) založením nových společností
b) sloučením
c) nebo kombinací obou forem,

1. za přeměnu se také považuje změna právní formy společnosti – právnická osoba nezaniká, její jmění nepřechází na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu nebo na družstvo.

Změna právní formy společnosti musí být zapsána do OR. Věřitelé společnosti, která
změnila svou právní formu, mohou požadovat poskytnutí dostatečné právní jistoty (obch. zákoník § 69f).

Žádné komentáře:

Okomentovat