Klasicismus
- nejsilnější se vyvinul ve Francii (18 století až počátek 19 století)
- umělecký sloh, který přichází po dobách renesance ¨křesťanská témata
- v architektuře jednoduchost tvarů, osová souměrnost (francouzské parky, zahrady)
- měřítkem krásy byla pravda, rozvaha, rozum
- literatura se dělí na: nízkou – komedie, fraška, bajka, satira
vysokou – óda, epos, tragédie, žánry
Moliere – od mládí měl rád divadlo, působil u hereckých kočovných společností jako herec, režisér, psal hry s problematikou: postavení ženy v rodině a ve společnosti
- Lakomec – komedie, nejznámější, hl. postava:Lichvář Harpagon, který je ochotný pro peníze obětovat vše
- Škola žen –komedie
- Zdravý nemocný – komedie
Carlo Goldoni – zakladatel italské národní veselohry
- Chytrá vdova
- Poprask na laguně
- Hrubián
Osvícenství
- 18 století nová politická a společenská ideologie, která se začala vytvářet zejména v Anglii a Francii
- projevuje se víra v lidský rozum
- velká důvěra je vkládána do vědeckého bádání
- lidé se odmítají podřizovat církvi
- začínají se velice rozvíjet vědy jako matematika, fyzika, historie
- propukla francouzská revoluce
- revoluce končí nástupem Napoleona, který vládne 15 let
Francie
Denis Diderot – matematik, filozof, pod jeho vedením se sjednotila organizace umělců a vědců, společně vydali Velkou francouzskou encyklopedii
- Jeptiška – o dívce přinucené vstoupit so kláštera
Francois Voltaire – historik, filozof, básník, prozaik a publicista, psal i divadelní hry, ve svých dílech útočí na lidskou hloupost
- Candide neboli optimismus – o hledání lidského štěstí
Anglie
Daniel Defoe – Robinson Crusoe – román o osudech ztroskotance na opuštěném ostrově
Jonathan Swift – Gulliverovy cesty – ostrý román
4. Baroko literatura doby pobělohorské
Evropské baroko
- umělecký styl od poloviny 16 století do 18 století
- vzniká v Itálii a ve Španělsku
- středem pozornosti je bůh, posmrtný život, roste vliv církve
- jeho tvary jsou plné, oblé, symetrické a ladné, elipsa a kruh
Architektura – staví se kostely, chrámy, křivky, vlnění, oblouky, kopule
Malířství – bohaté zdobení, nádherné barvy
Stavby – Kryštof Dientzenhofer – divadlo v Českém Krumlově
zámky –Ploskovice, Kravaře, Hluboká
chrámy – sv.Mikuláše, sv.Vojtěcha
Itálie
Torquado TASS – osvobozený Jeruzalém – křížová výprava proti nevěřícím
Anglie
John Milton – Ztracený ráj – náboženská epopej
Německo
Christoffel Grimmels Hausen – Nejprostší prostoduchý – krutost 30. leté války, dílo napsané s humorem
České baroko ( doba pobělohorská po roce 1620)
- jezuitský řád kontroloval českou literaturu
- rozvoj baroka u nás přichází po bitvě na Bílé hoře 1620
1) Oficiální literární tvorba
Adam Michna z Otradovic – skladatel a varhaník z J. Čech, sbírky duchovních písní „Svatonoční muzika“ – duchovní písně o Panně Marii- autorem písně „Chtíc aby spal“
Bedřich Bridel – duchovní poezie, jezuitský básník, náboženská lyrika
Bohuslav Balbín – jezuita, historik, měl silně vlastenecké cítění
- Rozprava na obranu jazyka slovanského zvláště českého – právo národa na vlastní jazyk
- Výtah z českých dějin – po vydání byl Balbín vypovězen
Jan Ámos Komenský
- umělecký styl od poloviny 16 století do 18 století
- vzniká v Itálii a ve Španělsku
- středem pozornosti je bůh, posmrtný život, roste vliv církve
- jeho tvary jsou plné, oblé, symetrické a ladné, elipsa a kruh
Architektura – staví se kostely, chrámy, křivky, vlnění, oblouky, kopule
Malířství – bohaté zdobení, nádherné barvy
Stavby – Kryštof Dientzenhofer – divadlo v Českém Krumlově
zámky –Ploskovice, Kravaře, Hluboká
chrámy – sv.Mikuláše, sv.Vojtěcha
Itálie
Torquado TASS – osvobozený Jeruzalém – křížová výprava proti nevěřícím
Anglie
John Milton – Ztracený ráj – náboženská epopej
Německo
Christoffel Grimmels Hausen – Nejprostší prostoduchý – krutost 30. leté války, dílo napsané s humorem
České baroko ( doba pobělohorská po roce 1620)
- jezuitský řád kontroloval českou literaturu
- rozvoj baroka u nás přichází po bitvě na Bílé hoře 1620
1) Oficiální literární tvorba
Adam Michna z Otradovic – skladatel a varhaník z J. Čech, sbírky duchovních písní „Svatonoční muzika“ – duchovní písně o Panně Marii- autorem písně „Chtíc aby spal“
Bedřich Bridel – duchovní poezie, jezuitský básník, náboženská lyrika
Bohuslav Balbín – jezuita, historik, měl silně vlastenecké cítění
- Rozprava na obranu jazyka slovanského zvláště českého – právo národa na vlastní jazyk
- Výtah z českých dějin – po vydání byl Balbín vypovězen
Jan Ámos Komenský
3. Renesance a humanismus
Renesance a humanismus v evropské literatuře:
Renesance:
Znovu obnovení antických idealů
Vzniká v italii
Humanismus:
Nový světový názor, studium antiky a její napodobování
Označuje žívotní a vzdělávací program kde člověka staví na první místo
Rovoj přírodních věd
Vynález knichtisku( Johanes Gutumberg)
Do ostatních evropy se šíří velmi pomalu
Itálie:
Podmínky pro vznik renesančního umění byli dobre ekonomické i ostatní
Dante Alighieri:
Za svuj papežský postoj byl vyhnán do vyhnanství ve francii, kde se pozná se svou osudovou láskou Beatrii, která ho provází v jeho díle Božská komedie( básnický epos, 3 části: peklo, očistec a ráj)
Franceska Petrarce:
Žil ve vyhnanství, setkává se se svojí laskou Laurou, píše sonety které se jmenují Sonety Lauře, sbírku básni zpěvník, Karel 4 ho pozval do čech.
Sonety - znělka užívá se v lyrické poezii, vyznačuje se 14 verši, dělí se na dva 4verše a na dva 3verše
Giovanni Baccaccio:
Zakladatel renesanční novely, autor rozsáhlého díla Dekameron, skládá se ze 100 novel
Francie:
Francois Villon:
Rváč, zloděj,odsouzen k trestu smrti ale pak osvobozen, tulák, Malý a Velký Testament, požadovan za zakladatele renesanční balady.
Francoais Rabelais:
Prozaik
Autor 4dílneho satirického díla o historii hrabského rodu Gargantua a Pontagruech
Španělsko:
Lope de Vega:
Tvurce renesanční komedie, nejplodnější autor
Miguel de Cervantes:
Don Qiochote de la Macha, vrchol renesanční prozózy, kritika člověka který se žene za větrnými mlýny
Anglie:
Wiliam Shakespeare(1564-1616):
Hrál u různých divadelních společností, oženil se velmi mladý= odchází do Londýna kde se svým přítelem zakládá divadlo, jeho hry jsou velmi oblíbené, hrál před královskou rodinou.
Díla: napsal 33 her jeho tvorba má 3 časti:
1.část- historické hry:
Richard 3
Jinřich 4
2.část- Tragedie:
Romeo a Julie
Hamlet
Othello
3.část- Komedie:
Zkrocení zlé ženy
Sen noci svatojánské
Kupec benátský
Většina her byla z filmovaná, téma svých her čerpal z životopisů,z kronik francouských a italských povídek, vynikal velkou představivosti, kromě her napsal básnickou sbírku Sonety.
Geofrey Chander:
Veršované povidky z tehdejší Anglie
Canterburské povídky- humorným a realistickým způsobem líčí způsob života z pohledu měšťana
Renesance a humanismus v Čechách( 2.polovina 15.stol.-20 léta 17.stol.):
Předbělohorská literatura:
V Evropě probíha reformační a protireformační hnutí
Silná rekatolizace a germanizace české společnosti
Jiná podoba než ve světě
Český humanismus byl spojen s českou reformací
Převláda vzdělávací a agitační charakter reformací
Málo původních děl
Cizí překlady
Téměř vymizela lyrika
Literárni jazyk latina a čeština
Renesanci a humanismus dělíme na latinský a český(národní) směr
Latinský směr:
Jan z Rabštejna:
Diplomat krále Jiřího z Poděbrad
Dialogus fiktivní příběh, rozhovor 3 šlechticů o tehdejší politických problémech,
velmi vlastenecky zaměřené
Bohuslav Hasištejnský (z Lobkovic):
Evropsky proslulý
Satira k svatému Václavu báseň, šlechtic kritizuje šlechtu
Český národní směr:
Důležitější než latinský
Viktorín Kornel (ze Všehrad):
Mistr Pražské univerzity, správce Království českého, původně psal latinsky
později česky, protože chtěl aby se čeština dostala na úroveň latiny, vlastenec
O právech a osudech země české- knihy devatery právní spis, který je zaměřen
proti šlechtě
Hynek z Poděbrad:
Syn Jiřího z Poděbrad, diplomat, přeložil 11 příběhů z Dekameronu, pokusil se
Napsat něco podobného, psal básně
Veršované o milovníku
V tomto období vzniká zábavná literatura, která je umělecky nenáročná, určená pro lidového čtenáře
Např. Historka o bratru Janu Palečkovy, Frantova práva – JE TO POUČENÍ A PRAVIDLA
Vznik cestopisů
Např. Příhody Václava Vratislava z Milovic – poučil jak učebnice zeměpis
Kryštof Harant z Pollžic a Bezružic:
Cesta z království českého do Benátek, odkud po moři do země jutské a dále do
Egypta
1621 popraven na Staroměstském náměstí
Václav Hájek z Libočan:
Kronika česká - polelický spis (dějiny a svoje vyjádření), praotec Čech až 1526
smrt Ludvíka Jagelonského, protikatolicky, málo historicky věrná, velmi oblíbená
ve své době, v době Pobělohorské zakázana (libri prohibiti)
Daniel Adam z Veleslavína:
Univerzitní prfesor, historik, krititk, tiskař a nakladatel, majitel nakladatelství
Melichar, překladatel, vydával česjé knihy (doba veleslavínská) = ZLATÝ VĚK ČESKÉ LITERATURY
Jan Blahhoslav:
Biskup jednoty bratrské, učitel, studoval v zahraničí, velmi vzdělaný, rozvoj
Vzdělanosti mezi širokými vrstavami, přeložil do češtiny Nový Zákon, dal
Podnět k překladu Bible, s přáteli přeložil, vyšla jako 6dílná Bible kralická –
Vzor spisovné češtiny, rozvoj mluvnice Gramatika česká
Renesance:
Znovu obnovení antických idealů
Vzniká v italii
Humanismus:
Nový světový názor, studium antiky a její napodobování
Označuje žívotní a vzdělávací program kde člověka staví na první místo
Rovoj přírodních věd
Vynález knichtisku( Johanes Gutumberg)
Do ostatních evropy se šíří velmi pomalu
Itálie:
Podmínky pro vznik renesančního umění byli dobre ekonomické i ostatní
Dante Alighieri:
Za svuj papežský postoj byl vyhnán do vyhnanství ve francii, kde se pozná se svou osudovou láskou Beatrii, která ho provází v jeho díle Božská komedie( básnický epos, 3 části: peklo, očistec a ráj)
Franceska Petrarce:
Žil ve vyhnanství, setkává se se svojí laskou Laurou, píše sonety které se jmenují Sonety Lauře, sbírku básni zpěvník, Karel 4 ho pozval do čech.
Sonety - znělka užívá se v lyrické poezii, vyznačuje se 14 verši, dělí se na dva 4verše a na dva 3verše
Giovanni Baccaccio:
Zakladatel renesanční novely, autor rozsáhlého díla Dekameron, skládá se ze 100 novel
Francie:
Francois Villon:
Rváč, zloděj,odsouzen k trestu smrti ale pak osvobozen, tulák, Malý a Velký Testament, požadovan za zakladatele renesanční balady.
Francoais Rabelais:
Prozaik
Autor 4dílneho satirického díla o historii hrabského rodu Gargantua a Pontagruech
Španělsko:
Lope de Vega:
Tvurce renesanční komedie, nejplodnější autor
Miguel de Cervantes:
Don Qiochote de la Macha, vrchol renesanční prozózy, kritika člověka který se žene za větrnými mlýny
Anglie:
Wiliam Shakespeare(1564-1616):
Hrál u různých divadelních společností, oženil se velmi mladý= odchází do Londýna kde se svým přítelem zakládá divadlo, jeho hry jsou velmi oblíbené, hrál před královskou rodinou.
Díla: napsal 33 her jeho tvorba má 3 časti:
1.část- historické hry:
Richard 3
Jinřich 4
2.část- Tragedie:
Romeo a Julie
Hamlet
Othello
3.část- Komedie:
Zkrocení zlé ženy
Sen noci svatojánské
Kupec benátský
Většina her byla z filmovaná, téma svých her čerpal z životopisů,z kronik francouských a italských povídek, vynikal velkou představivosti, kromě her napsal básnickou sbírku Sonety.
Geofrey Chander:
Veršované povidky z tehdejší Anglie
Canterburské povídky- humorným a realistickým způsobem líčí způsob života z pohledu měšťana
Renesance a humanismus v Čechách( 2.polovina 15.stol.-20 léta 17.stol.):
Předbělohorská literatura:
V Evropě probíha reformační a protireformační hnutí
Silná rekatolizace a germanizace české společnosti
Jiná podoba než ve světě
Český humanismus byl spojen s českou reformací
Převláda vzdělávací a agitační charakter reformací
Málo původních děl
Cizí překlady
Téměř vymizela lyrika
Literárni jazyk latina a čeština
Renesanci a humanismus dělíme na latinský a český(národní) směr
Latinský směr:
Jan z Rabštejna:
Diplomat krále Jiřího z Poděbrad
Dialogus fiktivní příběh, rozhovor 3 šlechticů o tehdejší politických problémech,
velmi vlastenecky zaměřené
Bohuslav Hasištejnský (z Lobkovic):
Evropsky proslulý
Satira k svatému Václavu báseň, šlechtic kritizuje šlechtu
Český národní směr:
Důležitější než latinský
Viktorín Kornel (ze Všehrad):
Mistr Pražské univerzity, správce Království českého, původně psal latinsky
později česky, protože chtěl aby se čeština dostala na úroveň latiny, vlastenec
O právech a osudech země české- knihy devatery právní spis, který je zaměřen
proti šlechtě
Hynek z Poděbrad:
Syn Jiřího z Poděbrad, diplomat, přeložil 11 příběhů z Dekameronu, pokusil se
Napsat něco podobného, psal básně
Veršované o milovníku
V tomto období vzniká zábavná literatura, která je umělecky nenáročná, určená pro lidového čtenáře
Např. Historka o bratru Janu Palečkovy, Frantova práva – JE TO POUČENÍ A PRAVIDLA
Vznik cestopisů
Např. Příhody Václava Vratislava z Milovic – poučil jak učebnice zeměpis
Kryštof Harant z Pollžic a Bezružic:
Cesta z království českého do Benátek, odkud po moři do země jutské a dále do
Egypta
1621 popraven na Staroměstském náměstí
Václav Hájek z Libočan:
Kronika česká - polelický spis (dějiny a svoje vyjádření), praotec Čech až 1526
smrt Ludvíka Jagelonského, protikatolicky, málo historicky věrná, velmi oblíbená
ve své době, v době Pobělohorské zakázana (libri prohibiti)
Daniel Adam z Veleslavína:
Univerzitní prfesor, historik, krititk, tiskař a nakladatel, majitel nakladatelství
Melichar, překladatel, vydával česjé knihy (doba veleslavínská) = ZLATÝ VĚK ČESKÉ LITERATURY
Jan Blahhoslav:
Biskup jednoty bratrské, učitel, studoval v zahraničí, velmi vzdělaný, rozvoj
Vzdělanosti mezi širokými vrstavami, přeložil do češtiny Nový Zákon, dal
Podnět k překladu Bible, s přáteli přeložil, vyšla jako 6dílná Bible kralická –
Vzor spisovné češtiny, rozvoj mluvnice Gramatika česká
2. Zlidovění literatury v době husitské
Literatura husitského období
kancionál – obsahuje nejslavnější husitský chorál Kdož sú Boží bojovníci a píseň Povstaň, povstaň veliké město pražské. Kancionál ( z lat. cancio = zpěv) – sborník duchovních zpěvů. K umělecky nejvyspělejším dílům patří skladby Budyšínského rukopisu s jednotlivými částmi Žaloba Koruny české, Porok Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou, v nichž je obhajován husitský program. K hlavním zásluhám husitského hnutí patří zlidovění kultury, poskytnutí vzdělání ženám, zpřístupnění bible, počeštění měst a vzrůst významu češtiny. Naopak důsledkem porážky husitského hnutí bylo utužení poddanství a vymknutí se z evropského kulturního vývoje – lit. se stává na dlouhou dobu hlavně náboženskou. Husité se dělili na Radikálové – měli sídlo v Táboře, chtěli změnit společnost rychlými až násilnými kroky a na Reformátoři – měli sídlo v Praze, chtěli změnit společnost pomalu a dlouze
Přínosy husitství
- hluboce zasáhlo do našeho společenského i kulturního života
- k hlavním zásluhám patří zlidovění kultury
Jednota bratrská
- v polovině 15.st. vznikla Jednota bratrská jako společenství lidí pokoušejících se žít podle zásad Petra Chelčického. Členové této společnosti se nazývají bratry a sestrami a za jediné pravidlo života považovali bibli, zdůrazňovali mravnost, význam tělesné práce a pěstovali lidový zpěv. V r. 1467 ustanovili svou zvláštní církev, jejímž hlavním organizátorem byl Řehoř Krejčí. Byla zpočátku pronásledována jak husity tak katolíky. Jednota bratrská nejdůležitější nositelkou kultury v našich zemích.
Petr Chelčický – pocházel z chudší zemské rodiny z Chelčic u Bosňan, vzděláním byl samouk, psal výhradně česky, byl to zásadový kritik, který však svými myšlenkami předběhl svou dobu, na základě jeho myšlenek vznikla Jednota bratrská
O trojím lidu – spis, řeč zastává myšlenku rovnosti všech lidí
O boji duchovním – spis, odmítl i spravedlivou válku, připustil jen duchovní boj s ďáblem
kancionál – obsahuje nejslavnější husitský chorál Kdož sú Boží bojovníci a píseň Povstaň, povstaň veliké město pražské. Kancionál ( z lat. cancio = zpěv) – sborník duchovních zpěvů. K umělecky nejvyspělejším dílům patří skladby Budyšínského rukopisu s jednotlivými částmi Žaloba Koruny české, Porok Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou, v nichž je obhajován husitský program. K hlavním zásluhám husitského hnutí patří zlidovění kultury, poskytnutí vzdělání ženám, zpřístupnění bible, počeštění měst a vzrůst významu češtiny. Naopak důsledkem porážky husitského hnutí bylo utužení poddanství a vymknutí se z evropského kulturního vývoje – lit. se stává na dlouhou dobu hlavně náboženskou. Husité se dělili na Radikálové – měli sídlo v Táboře, chtěli změnit společnost rychlými až násilnými kroky a na Reformátoři – měli sídlo v Praze, chtěli změnit společnost pomalu a dlouze
Přínosy husitství
- hluboce zasáhlo do našeho společenského i kulturního života
- k hlavním zásluhám patří zlidovění kultury
Jednota bratrská
- v polovině 15.st. vznikla Jednota bratrská jako společenství lidí pokoušejících se žít podle zásad Petra Chelčického. Členové této společnosti se nazývají bratry a sestrami a za jediné pravidlo života považovali bibli, zdůrazňovali mravnost, význam tělesné práce a pěstovali lidový zpěv. V r. 1467 ustanovili svou zvláštní církev, jejímž hlavním organizátorem byl Řehoř Krejčí. Byla zpočátku pronásledována jak husity tak katolíky. Jednota bratrská nejdůležitější nositelkou kultury v našich zemích.
Petr Chelčický – pocházel z chudší zemské rodiny z Chelčic u Bosňan, vzděláním byl samouk, psal výhradně česky, byl to zásadový kritik, který však svými myšlenkami předběhl svou dobu, na základě jeho myšlenek vznikla Jednota bratrská
O trojím lidu – spis, řeč zastává myšlenku rovnosti všech lidí
O boji duchovním – spis, odmítl i spravedlivou válku, připustil jen duchovní boj s ďáblem
1. Počátky čekého písemnictví do 14. Století
Charakteristika:
Koncem 13. Století nastali v Čechách příznivé podmínký pro rozvoj literatury v českém jazyce.
Do literatury proniká nová společenská skupina měšťamstvo
Autoři jsou většinou neznámí
Vznikají univerzity jako zdroj vzdělanosti měšťanů( 1348 Karlova univerzita)
Staroslověnské písemnictví a latinská literatura (9-13 století) :
Roku 863 příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
Přinášejí jazyk- staroslověntštinu, do ní překladají z řečtiny církevní texty
Sestavili písmo hlaholice= cyrilice= základ pro azbuku
Život Konstantinův:
Napsán staroslověnsky v 10. Století
Vypráví o studií a jeho misijní cestě do Ruska
Život Metodějův:
Napsán staroslevěnsky
Sepsán jeho žáky po jeho smrti
Při porovnáni s životem Konstantina je jednoduší a stručnější
Proglas:
Napsán staroslověnsky
Předmluva k evangeliu, kterou napsal Konstantin (9. Století)
Veršovaný text
Po rozpadu Velké Moravy se začína vytvařet Český stát, na který má vlivn předevšim latinská kultura a jazik, nejdéle se udržela staroslověnština v Sázavském klášteře( do 12. Století).
Legendy:
Z části založené na pravdě, z části vymyšlené, o životě a skutcích světců
- Legenda o sv. Václavu – o zavraždění sv. Václava
- Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
Kronika:
Literální útvar ve kterém autor popisuje historické události v časovém sledu
Písně
- Hospodine, pomiluj ny (konec 10 století) – první česká duchovní píseň, určená lidu,
plnila funkci národní hymny
Svatý Václave, vévodo české země ( ve 12 století)- druhá česká duchovní píseň
Glosy
- meziřádkové překlady v latinských textech
Kosmas(1045-1125):
První kronikář a zakladatel dějepisu
Studoval v Belgii
Po návratu se stal děkanem v chrámu sv. Víta
Diplomat, neobvykle vzdělaný
Kronika česká(kosmas):
Psaná latinsky, do 13. Století pouze náboženské texty.
Líčí české dějiny až od nejstarších dob až po jeho současnost, má 3 časti
Je vlastenecky zaměřená
1.část: Duchovní jazyk- latina (Kunhutina modlidba, Apokryf o Jidášovi)
2.část: Vyšší šlechta- němčina
3.část: Obyčejní lidé- staroslověnština
Dalimilova kronika:
Veršovaná, psaná čeky
Názem po objeviteli
Předlohou byla Kosmova kronika
Popisuje dějiny od příchodu praotce Čecha až po nástup Jana Lucemburského
Koncem 13. Století nastali v Čechách příznivé podmínký pro rozvoj literatury v českém jazyce.
Do literatury proniká nová společenská skupina měšťamstvo
Autoři jsou většinou neznámí
Vznikají univerzity jako zdroj vzdělanosti měšťanů( 1348 Karlova univerzita)
Staroslověnské písemnictví a latinská literatura (9-13 století) :
Roku 863 příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
Přinášejí jazyk- staroslověntštinu, do ní překladají z řečtiny církevní texty
Sestavili písmo hlaholice= cyrilice= základ pro azbuku
Život Konstantinův:
Napsán staroslověnsky v 10. Století
Vypráví o studií a jeho misijní cestě do Ruska
Život Metodějův:
Napsán staroslevěnsky
Sepsán jeho žáky po jeho smrti
Při porovnáni s životem Konstantina je jednoduší a stručnější
Proglas:
Napsán staroslověnsky
Předmluva k evangeliu, kterou napsal Konstantin (9. Století)
Veršovaný text
Po rozpadu Velké Moravy se začína vytvařet Český stát, na který má vlivn předevšim latinská kultura a jazik, nejdéle se udržela staroslověnština v Sázavském klášteře( do 12. Století).
Legendy:
Z části založené na pravdě, z části vymyšlené, o životě a skutcích světců
- Legenda o sv. Václavu – o zavraždění sv. Václava
- Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
Kronika:
Literální útvar ve kterém autor popisuje historické události v časovém sledu
Písně
- Hospodine, pomiluj ny (konec 10 století) – první česká duchovní píseň, určená lidu,
plnila funkci národní hymny
Svatý Václave, vévodo české země ( ve 12 století)- druhá česká duchovní píseň
Glosy
- meziřádkové překlady v latinských textech
Kosmas(1045-1125):
První kronikář a zakladatel dějepisu
Studoval v Belgii
Po návratu se stal děkanem v chrámu sv. Víta
Diplomat, neobvykle vzdělaný
Kronika česká(kosmas):
Psaná latinsky, do 13. Století pouze náboženské texty.
Líčí české dějiny až od nejstarších dob až po jeho současnost, má 3 časti
Je vlastenecky zaměřená
1.část: Duchovní jazyk- latina (Kunhutina modlidba, Apokryf o Jidášovi)
2.část: Vyšší šlechta- němčina
3.část: Obyčejní lidé- staroslověnština
Dalimilova kronika:
Veršovaná, psaná čeky
Názem po objeviteli
Předlohou byla Kosmova kronika
Popisuje dějiny od příchodu praotce Čecha až po nástup Jana Lucemburského
Český jazyk literatura - maturitní otázky - obsah
1. Počátky českého písemnictví do 14. Století
2. Zlidovění literatury v době husické
3. Renesance a humanismus
4. Baroko literatura doby podbělohorské
5. Klasicismus
6. Národní obrození- historie, jazykověda divadlo
7. Lidová slovesnost a její význam. Balada v české lit.
8. Romantismus ve světové literatuře
9. Romantismus v čeké literatuře
10. Humor a satira v čeké literatuře
11. Májovci
12. Ruchovci a lumírovci
13. Kritický realismus v české i světové literatuře
14. Poezie na přelomu století- moderní basnické směry v Evropské literatuře i u nás
15. Generace buřičů
16. První světová válka v dílech našich i světových autoru
17. Poezie mezi 1. a 2. Svět. Valkou
18. Próza mezi 1. a 2. Svět. Valkou
19. Vývoj českého divadla od národního obrození do 1.sv.
20. Meziválečné drama
21. Téma 2. Svět. Války a okupace v české a světové lit.
22. Vývoj české poezie od roku 1945 do současnosti
23. Vývoj české prózy od roku 1945 do současnosti
24. Vývoj dramatu od roku 1945 do současnosti
25. Literatura s historickou tématikou
2. Zlidovění literatury v době husické
3. Renesance a humanismus
4. Baroko literatura doby podbělohorské
5. Klasicismus
6. Národní obrození- historie, jazykověda divadlo
7. Lidová slovesnost a její význam. Balada v české lit.
8. Romantismus ve světové literatuře
9. Romantismus v čeké literatuře
10. Humor a satira v čeké literatuře
11. Májovci
12. Ruchovci a lumírovci
13. Kritický realismus v české i světové literatuře
14. Poezie na přelomu století- moderní basnické směry v Evropské literatuře i u nás
15. Generace buřičů
16. První světová válka v dílech našich i světových autoru
17. Poezie mezi 1. a 2. Svět. Valkou
18. Próza mezi 1. a 2. Svět. Valkou
19. Vývoj českého divadla od národního obrození do 1.sv.
20. Meziválečné drama
21. Téma 2. Svět. Války a okupace v české a světové lit.
22. Vývoj české poezie od roku 1945 do současnosti
23. Vývoj české prózy od roku 1945 do současnosti
24. Vývoj dramatu od roku 1945 do současnosti
25. Literatura s historickou tématikou
10. Mazání a druhy maznic
Mazání slouží ke snížení tření a zároveň k odvodu tepla
Druhy maziv
a) Kapalná - především minerální oleje, v současné době i oleje syntetické a polysyntetické
- Výhoda: mají dobré mazací schopnosti, dobře odvádějí teplo, snadno se čistí usazováním a filtrací, snadno se kontroluje jejich objem
- Nevýhoda: musí se dobře těsnit
b) Plastická - zkládají se z minerálních olejů, vody a mýdla
(mazací tuky) - předností je vysoká únosnost, malá spotřeba, nepatrná obsluha, mají dobré těsnící schopnosti, neodstřikují
c) Tuhá - nejčastěji se používá přírodní krystalický grafit a sirník molybdenčitý
- mají značnou přilnavost, chemickou stálost a nepatrnou tvrdost
Mazací soustavy
a) mazání olejem:
1. krátkodobé - ruční olejnička
- knotová maznice (dolní obrázek)
- olejová mlha
- ruční mazací lis
- 2. dlouhodobé - kroužkové
- brodivé
- rozstřikem
- oběhové (tlakové)
b) mazání plastickým mazivem
- mechanický lis
Druhy maziv
a) Kapalná - především minerální oleje, v současné době i oleje syntetické a polysyntetické
- Výhoda: mají dobré mazací schopnosti, dobře odvádějí teplo, snadno se čistí usazováním a filtrací, snadno se kontroluje jejich objem
- Nevýhoda: musí se dobře těsnit
b) Plastická - zkládají se z minerálních olejů, vody a mýdla
(mazací tuky) - předností je vysoká únosnost, malá spotřeba, nepatrná obsluha, mají dobré těsnící schopnosti, neodstřikují
c) Tuhá - nejčastěji se používá přírodní krystalický grafit a sirník molybdenčitý
- mají značnou přilnavost, chemickou stálost a nepatrnou tvrdost
Mazací soustavy
a) mazání olejem:
1. krátkodobé - ruční olejnička
- knotová maznice (dolní obrázek)
- olejová mlha
- ruční mazací lis
- 2. dlouhodobé - kroužkové
- brodivé
- rozstřikem
- oběhové (tlakové)
b) mazání plastickým mazivem
- 1. beztlakové - ruční stěrkou
- staufferova maznice (horní obrázek)
- samočinná maznice
- 2. tlakové - ruční (nožní) lis
- mechanický lis
10. Mazání a druhy maznic
Mazání slouží ke snížení tření a zároveň k odvodu tepla
Druhy maziv
a) Kapalná - především minerální oleje, v současné době i oleje syntetické a polysyntetické
- Výhoda: mají dobré mazací schopnosti, dobře odvádějí teplo, snadno se čistí usazováním a filtrací, snadno se kontroluje jejich objem
- Nevýhoda: musí se dobře těsnit
b) Plastická - zkládají se z minerálních olejů, vody a mýdla
(mazací tuky) - předností je vysoká únosnost, malá spotřeba, nepatrná obsluha, mají dobré těsnící schopnosti, neodstřikují
c) Tuhá - nejčastěji se používá přírodní krystalický grafit a sirník molybdenčitý
- mají značnou přilnavost, chemickou stálost a nepatrnou tvrdost
Mazací soustavy
a) mazání olejem:
1. krátkodobé - ruční olejnička
- knotová maznice (dolní obrázek)
- olejová mlha
- ruční mazací lis
- 2. dlouhodobé - kroužkové
- brodivé
- rozstřikem
- oběhové (tlakové)
b) mazání plastickým mazivem
- mechanický lis
Druhy maziv
a) Kapalná - především minerální oleje, v současné době i oleje syntetické a polysyntetické
- Výhoda: mají dobré mazací schopnosti, dobře odvádějí teplo, snadno se čistí usazováním a filtrací, snadno se kontroluje jejich objem
- Nevýhoda: musí se dobře těsnit
b) Plastická - zkládají se z minerálních olejů, vody a mýdla
(mazací tuky) - předností je vysoká únosnost, malá spotřeba, nepatrná obsluha, mají dobré těsnící schopnosti, neodstřikují
c) Tuhá - nejčastěji se používá přírodní krystalický grafit a sirník molybdenčitý
- mají značnou přilnavost, chemickou stálost a nepatrnou tvrdost
Mazací soustavy
a) mazání olejem:
1. krátkodobé - ruční olejnička
- knotová maznice (dolní obrázek)
- olejová mlha
- ruční mazací lis
- 2. dlouhodobé - kroužkové
- brodivé
- rozstřikem
- oběhové (tlakové)
b) mazání plastickým mazivem
- 1. beztlakové - ruční stěrkou
- staufferova maznice (horní obrázek)
- samočinná maznice
- 2. tlakové - ruční (nožní) lis
- mechanický lis
9. Ložiska kluzná a valivá
Ložiska zajišťují vzájemnou polohu pevných a otáčejících se součástí a přenášejí zatížení hřídele na ostatní části stroje. Mezi pohybujícími se plochami hřídele a ložiska vzniká tření. Podle druhu tření dělíme ložiska na kluzná a valivá.
Kluzná ložiska - ve styčné ploše vzniká při pohybu smykové tření
- výhody: jednoduchá konstrukce, malý průměr (ale velká délka!), jednoduchá montáž, tichý,
klidný chod (pro vysoké otáčky), snáší rázové zatížení
- nevýhody: přesná výroba, drahé (deficitní) materiály, kvalitnější mazání (= vyšší nároky na
údržbu, složitější obsluha), velká spotřeba maziva
- výpočet: (stejný jako u hřídelových čepů)
Kluzná ložiska
Hydrostatické-mazání kluzných ložisek zajišťuje oběhové čerpadlo
Hydrodynamické-mazání na principu klínové mezery
Rozběh zastavení
otáčky~0,3s
(mezerní polosuché tření)
součinitel tření- 0,1-0,25
F
součinitel tření
otáčky na~0,5s
(kapalné tření)
součinitel tření 0,001-0,01
Konstrukční provedení kluzných ložisek
Zákl.části: Ložiskové těleso + pouzdro
Na materiál pouzdra je kladena řada protichůdných
Požadavků: hledisko zadírání, cena, velikost tření, smáčivost maziva a dobrá tepelná vodivost
Ložisková pouzdra jsou normalizována 2 druhy
1)celé je z ložiskového materiálu
2)celé je složeno z 2 materiálů- základní mat. a výstelka
Porovnání ložisek: Kluzné tření po vrstvě maziva (kapalné tření)
Výhody:levná, vhodná pro rázy, opravitelná a tichá
Nevýhody: Při rozběhu a doběhu jsou ztráty třením
(navrhujeme z otlačení)
- druhy kluzného tření
- hydrodynamické mazání – závisí na otáčkách čepu a viskozitě maziva, účelem je dosáhnout
kapalinového tření (má nejmenší f)
- materiály:
- kovové: olověné a cínové kompozice (nízká ttání), cínové, olověné a cínoolověné
bronzy(vysoká ttání), mosazi, hliníkové bronzy, hliníkové slitiny,
slinované materiály (18 280, 18 344), šedé litiny (42 24 15, 42 24 56)
- nekovové: PTFE materiály, polyvinylacetátové materiály, polykaprolaktamové
materiály, z tvrzených tkanin (tkanina + pryskyřice), hygroskopicky
odolná pryž
- konstrukce:
Valivá ložiska - se zpravidla skládají ze dvou kroužků, valivých tělísek a klece
- podle tvaru tělísek je dělíme na kuličková, válečková, kuželíková, soudečková a jehlová
- typy a hlavní rozměry valivých ložisek jsou mezinárodně normalizovány a uvedeny
v katalozích výrobců (např. ZKL, SKF)
- návrh a výpočet: zvolíme typ ložiska a dle ST vypočítáme (dané hodnoty: zatěžující síly Fr, Fa;
životnost ložiska (v hodinách [Lh] nebo milionech otáček [L]), provozní podmínky)
Porovnání s kluznými ložisky
- valivé tření po vložených tělískách, styk – bodový a přímkový
- výhody – malá, lehká, málo maziva, pro vysoké otáčky, beze ztrát při rozběhu a doběhu
- nevýhody – nevhodné pro vysoké obvodové rychlosti(velká odstředivá síla na kroužky), hlučná
Rozdělení podle konstrukce:
a) jednořadá, dvouřadá
b) podle použitého valivého tělíska
Rozdělení podle směru zatěžující síly:
a) radiální
b) axiální
Radiální jednořadé kuličkové ložisko
- nákres – normální ložisko
Obvodové zatížení vnitřního kroužku ložiska:
Vnější kroužek – neotáčí se a je pevně spojen se skříní
Vnitřní kroužek – otáčí se společně s hřídelí (obvodové zatížení)
Radiální jednořadé kuličkové ložisko s kosoúhlým stykem
- snese i axiální síly
to je přehnaný, je to trochu níže
Válečkové radiální jednořadé ložisko typu NJ
opět je ten váleček přehnaný, má být užší
- částečně přenáší axiální sílu v jednom směru
- radiální únosnost válečkového lož. proti kuličkovému je o 60% vyšší(valivý styk je v přímce)
Jehlová ložiska
úzký váleček
a) s klecí – pro vyšší otáčky
b) bez klece – pro nižší otáčky, ale pro vyšší radiální únosnost Důvod – vejde se jich tam víc
c) bez vnitřního kroužku – Důvod – rozměrová nouze
d) bez obou kroužků
Axiální kuličkové ložisko
Výpočet valivých ložisek
Základní pojmy:
- jsou uváděny v katalozích a v normách ložisek
C (N) – základní dynamická únosnost – je to zatížení v Newtonech při kterém dosáhne ložisko 106 otáček
C0 (N) – základní statická únosnost – je to zatížení, které vyvolá u nejíe zatíženého ložiska trvalou deformaci 0,0001 (desetitisícinu) jeho průměru
n (1/min) – dovolený počet otáček
Mazání ložisek
- maznice, broděním, nucené mazání
ložiskové materiály:
- litina
- kompozice
- bronz (Cu + Sn)
- mosaz (Cu + Zn)
- spékané práškové kovy
Mazání ložisek - snižuje tření a odvádí teplo vzniklé třením
- druhy: - dle maziva:
a) mazacími tuky – mají těsnící účinky, neodstřikují, odolnější proti
vodě a korozi, únosnější, malá spotřeba, nepatrná obsluha
b) olejem – lepší mazací schopnosti, odvádějí teplo, snadno se čistí, ale
je nutné těsnění (nebrání vniknutí nečistot do skříně)
c) tuhá maziva – ve vakuu, nepřístupná místa, extrémně vysoké
teploty, jsou to: grafit a sirník molybdeničitý
- stylem mazání:
a) ručně – pro občasné mazání
b) maznice – mazací zátka, knotová maznice, kapací maznice
c) beztlakové dlouhodobé – v olejové lázni – pouze pro uzavřené
skříně (převodovky, klikové skříně, uzavřená tělesa ložisek),
rozstřikem
d) tlakové olejem – oběhové, nutné čerpadlo, pro vysoké otáčky a
důležitá ložiska
- utěsňování:
a) bezdotykové – využívá těsnící schopnosti úzké spáry, neopotřebovává se třením,
pro vysoké otáčky a různé teploty (turbíny), štěrbinová či labyrintová
b) dotykové (třecí) – přitlačením těsnícího prvku k těsněné ploše, nejjednodušší je
plstěný kroužek, nejpoužívanější hřídelové těsnící kroužky (gufero)
c) kombinované – kombinace bezdotykového a třecího
Kluzná ložiska - ve styčné ploše vzniká při pohybu smykové tření
- výhody: jednoduchá konstrukce, malý průměr (ale velká délka!), jednoduchá montáž, tichý,
klidný chod (pro vysoké otáčky), snáší rázové zatížení
- nevýhody: přesná výroba, drahé (deficitní) materiály, kvalitnější mazání (= vyšší nároky na
údržbu, složitější obsluha), velká spotřeba maziva
- výpočet: (stejný jako u hřídelových čepů)
Kluzná ložiska
Hydrostatické-mazání kluzných ložisek zajišťuje oběhové čerpadlo
Hydrodynamické-mazání na principu klínové mezery
Rozběh zastavení
otáčky~0,3s
(mezerní polosuché tření)
součinitel tření- 0,1-0,25
F
součinitel tření
otáčky na~0,5s
(kapalné tření)
součinitel tření 0,001-0,01
Konstrukční provedení kluzných ložisek
Zákl.části: Ložiskové těleso + pouzdro
Na materiál pouzdra je kladena řada protichůdných
Požadavků: hledisko zadírání, cena, velikost tření, smáčivost maziva a dobrá tepelná vodivost
Ložisková pouzdra jsou normalizována 2 druhy
1)celé je z ložiskového materiálu
2)celé je složeno z 2 materiálů- základní mat. a výstelka
Porovnání ložisek: Kluzné tření po vrstvě maziva (kapalné tření)
Výhody:levná, vhodná pro rázy, opravitelná a tichá
Nevýhody: Při rozběhu a doběhu jsou ztráty třením
(v těchto fázích není kapalné tření)nutno je mazat jinak dojde k zadření
; ; l se volí:
návrh:
kontrola:
na zahřátí:
(p – skutečný tlak; obvodová rychlost )
návrh: (zanedbává se)
(navrhujeme z otlačení)
kontrola:
(navrhujeme z otlačení)
- druhy kluzného tření
- hydrodynamické mazání – závisí na otáčkách čepu a viskozitě maziva, účelem je dosáhnout
kapalinového tření (má nejmenší f)
- materiály:
- kovové: olověné a cínové kompozice (nízká ttání), cínové, olověné a cínoolověné
bronzy(vysoká ttání), mosazi, hliníkové bronzy, hliníkové slitiny,
slinované materiály (18 280, 18 344), šedé litiny (42 24 15, 42 24 56)
- nekovové: PTFE materiály, polyvinylacetátové materiály, polykaprolaktamové
materiály, z tvrzených tkanin (tkanina + pryskyřice), hygroskopicky
odolná pryž
- konstrukce:
Valivá ložiska - se zpravidla skládají ze dvou kroužků, valivých tělísek a klece
- podle tvaru tělísek je dělíme na kuličková, válečková, kuželíková, soudečková a jehlová
- typy a hlavní rozměry valivých ložisek jsou mezinárodně normalizovány a uvedeny
v katalozích výrobců (např. ZKL, SKF)
- návrh a výpočet: zvolíme typ ložiska a dle ST vypočítáme (dané hodnoty: zatěžující síly Fr, Fa;
životnost ložiska (v hodinách [Lh] nebo milionech otáček [L]), provozní podmínky)
Porovnání s kluznými ložisky
- valivé tření po vložených tělískách, styk – bodový a přímkový
- výhody – malá, lehká, málo maziva, pro vysoké otáčky, beze ztrát při rozběhu a doběhu
- nevýhody – nevhodné pro vysoké obvodové rychlosti(velká odstředivá síla na kroužky), hlučná
Rozdělení podle konstrukce:
a) jednořadá, dvouřadá
b) podle použitého valivého tělíska
Rozdělení podle směru zatěžující síly:
a) radiální
b) axiální
Radiální jednořadé kuličkové ložisko
- nákres – normální ložisko
Obvodové zatížení vnitřního kroužku ložiska:
Vnější kroužek – neotáčí se a je pevně spojen se skříní
Vnitřní kroužek – otáčí se společně s hřídelí (obvodové zatížení)
Radiální jednořadé kuličkové ložisko s kosoúhlým stykem
- snese i axiální síly
to je přehnaný, je to trochu níže
Válečkové radiální jednořadé ložisko typu NJ
opět je ten váleček přehnaný, má být užší
- částečně přenáší axiální sílu v jednom směru
- radiální únosnost válečkového lož. proti kuličkovému je o 60% vyšší(valivý styk je v přímce)
Jehlová ložiska
úzký váleček
a) s klecí – pro vyšší otáčky
b) bez klece – pro nižší otáčky, ale pro vyšší radiální únosnost Důvod – vejde se jich tam víc
c) bez vnitřního kroužku – Důvod – rozměrová nouze
d) bez obou kroužků
Axiální kuličkové ložisko
Výpočet valivých ložisek
Základní pojmy:
- jsou uváděny v katalozích a v normách ložisek
C (N) – základní dynamická únosnost – je to zatížení v Newtonech při kterém dosáhne ložisko 106 otáček
C0 (N) – základní statická únosnost – je to zatížení, které vyvolá u nejíe zatíženého ložiska trvalou deformaci 0,0001 (desetitisícinu) jeho průměru
n (1/min) – dovolený počet otáček
Mazání ložisek
- maznice, broděním, nucené mazání
ložiskové materiály:
- litina
- kompozice
- bronz (Cu + Sn)
- mosaz (Cu + Zn)
- spékané práškové kovy
Mazání ložisek - snižuje tření a odvádí teplo vzniklé třením
- druhy: - dle maziva:
a) mazacími tuky – mají těsnící účinky, neodstřikují, odolnější proti
vodě a korozi, únosnější, malá spotřeba, nepatrná obsluha
b) olejem – lepší mazací schopnosti, odvádějí teplo, snadno se čistí, ale
je nutné těsnění (nebrání vniknutí nečistot do skříně)
c) tuhá maziva – ve vakuu, nepřístupná místa, extrémně vysoké
teploty, jsou to: grafit a sirník molybdeničitý
- stylem mazání:
a) ručně – pro občasné mazání
b) maznice – mazací zátka, knotová maznice, kapací maznice
c) beztlakové dlouhodobé – v olejové lázni – pouze pro uzavřené
skříně (převodovky, klikové skříně, uzavřená tělesa ložisek),
rozstřikem
d) tlakové olejem – oběhové, nutné čerpadlo, pro vysoké otáčky a
důležitá ložiska
- utěsňování:
a) bezdotykové – využívá těsnící schopnosti úzké spáry, neopotřebovává se třením,
pro vysoké otáčky a různé teploty (turbíny), štěrbinová či labyrintová
b) dotykové (třecí) – přitlačením těsnícího prvku k těsněné ploše, nejjednodušší je
plstěný kroužek, nejpoužívanější hřídelové těsnící kroužky (gufero)
c) kombinované – kombinace bezdotykového a třecího
Valivé ložiska:
Kluzné ložiska
9. Ložiska kluzná a valivá
Ložiska zajišťují vzájemnou polohu pevných a otáčejících se součástí a přenášejí zatížení hřídele na ostatní části stroje. Mezi pohybujícími se plochami hřídele a ložiska vzniká tření. Podle druhu tření dělíme ložiska na kluzná a valivá.
Kluzná ložiska - ve styčné ploše vzniká při pohybu smykové tření
- výhody: jednoduchá konstrukce, malý průměr (ale velká délka!), jednoduchá montáž, tichý,
klidný chod (pro vysoké otáčky), snáší rázové zatížení
- nevýhody: přesná výroba, drahé (deficitní) materiály, kvalitnější mazání (= vyšší nároky na
údržbu, složitější obsluha), velká spotřeba maziva
- výpočet: (stejný jako u hřídelových čepů)
Kluzná ložiska
Hydrostatické-mazání kluzných ložisek zajišťuje oběhové čerpadlo
Hydrodynamické-mazání na principu klínové mezery
Rozběh zastavení
otáčky~0,3s
(mezerní polosuché tření)
součinitel tření- 0,1-0,25
F
součinitel tření
otáčky na~0,5s
(kapalné tření)
součinitel tření 0,001-0,01
Konstrukční provedení kluzných ložisek
Zákl.části: Ložiskové těleso + pouzdro
Na materiál pouzdra je kladena řada protichůdných
Požadavků: hledisko zadírání, cena, velikost tření, smáčivost maziva a dobrá tepelná vodivost
Ložisková pouzdra jsou normalizována 2 druhy
1)celé je z ložiskového materiálu
2)celé je složeno z 2 materiálů- základní mat. a výstelka
Porovnání ložisek: Kluzné tření po vrstvě maziva (kapalné tření)
Výhody:levná, vhodná pro rázy, opravitelná a tichá
Nevýhody: Při rozběhu a doběhu jsou ztráty třením
(navrhujeme z otlačení)
- druhy kluzného tření
- hydrodynamické mazání – závisí na otáčkách čepu a viskozitě maziva, účelem je dosáhnout
kapalinového tření (má nejmenší f)
- materiály:
- kovové: olověné a cínové kompozice (nízká ttání), cínové, olověné a cínoolověné
bronzy(vysoká ttání), mosazi, hliníkové bronzy, hliníkové slitiny,
slinované materiály (18 280, 18 344), šedé litiny (42 24 15, 42 24 56)
- nekovové: PTFE materiály, polyvinylacetátové materiály, polykaprolaktamové
materiály, z tvrzených tkanin (tkanina + pryskyřice), hygroskopicky
odolná pryž
- konstrukce:
Valivá ložiska - se zpravidla skládají ze dvou kroužků, valivých tělísek a klece
- podle tvaru tělísek je dělíme na kuličková, válečková, kuželíková, soudečková a jehlová
- typy a hlavní rozměry valivých ložisek jsou mezinárodně normalizovány a uvedeny
v katalozích výrobců (např. ZKL, SKF)
- návrh a výpočet: zvolíme typ ložiska a dle ST vypočítáme (dané hodnoty: zatěžující síly Fr, Fa;
životnost ložiska (v hodinách [Lh] nebo milionech otáček [L]), provozní podmínky)
Porovnání s kluznými ložisky
- valivé tření po vložených tělískách, styk – bodový a přímkový
- výhody – malá, lehká, málo maziva, pro vysoké otáčky, beze ztrát při rozběhu a doběhu
- nevýhody – nevhodné pro vysoké obvodové rychlosti(velká odstředivá síla na kroužky), hlučná
Rozdělení podle konstrukce:
a) jednořadá, dvouřadá
b) podle použitého valivého tělíska
Rozdělení podle směru zatěžující síly:
a) radiální
b) axiální
Radiální jednořadé kuličkové ložisko
- nákres – normální ložisko
Obvodové zatížení vnitřního kroužku ložiska:
Vnější kroužek – neotáčí se a je pevně spojen se skříní
Vnitřní kroužek – otáčí se společně s hřídelí (obvodové zatížení)
Radiální jednořadé kuličkové ložisko s kosoúhlým stykem
- snese i axiální síly
to je přehnaný, je to trochu níže
Válečkové radiální jednořadé ložisko typu NJ
opět je ten váleček přehnaný, má být užší
- částečně přenáší axiální sílu v jednom směru
- radiální únosnost válečkového lož. proti kuličkovému je o 60% vyšší(valivý styk je v přímce)
Jehlová ložiska
úzký váleček
a) s klecí – pro vyšší otáčky
b) bez klece – pro nižší otáčky, ale pro vyšší radiální únosnost Důvod – vejde se jich tam víc
c) bez vnitřního kroužku – Důvod – rozměrová nouze
d) bez obou kroužků
Axiální kuličkové ložisko
Výpočet valivých ložisek
Základní pojmy:
- jsou uváděny v katalozích a v normách ložisek
C (N) – základní dynamická únosnost – je to zatížení v Newtonech při kterém dosáhne ložisko 106 otáček
C0 (N) – základní statická únosnost – je to zatížení, které vyvolá u nejíe zatíženého ložiska trvalou deformaci 0,0001 (desetitisícinu) jeho průměru
n (1/min) – dovolený počet otáček
Mazání ložisek
- maznice, broděním, nucené mazání
ložiskové materiály:
- litina
- kompozice
- bronz (Cu + Sn)
- mosaz (Cu + Zn)
- spékané práškové kovy
Mazání ložisek - snižuje tření a odvádí teplo vzniklé třením
- druhy: - dle maziva:
a) mazacími tuky – mají těsnící účinky, neodstřikují, odolnější proti
vodě a korozi, únosnější, malá spotřeba, nepatrná obsluha
b) olejem – lepší mazací schopnosti, odvádějí teplo, snadno se čistí, ale
je nutné těsnění (nebrání vniknutí nečistot do skříně)
c) tuhá maziva – ve vakuu, nepřístupná místa, extrémně vysoké
teploty, jsou to: grafit a sirník molybdeničitý
- stylem mazání:
a) ručně – pro občasné mazání
b) maznice – mazací zátka, knotová maznice, kapací maznice
c) beztlakové dlouhodobé – v olejové lázni – pouze pro uzavřené
skříně (převodovky, klikové skříně, uzavřená tělesa ložisek),
rozstřikem
d) tlakové olejem – oběhové, nutné čerpadlo, pro vysoké otáčky a
důležitá ložiska
- utěsňování:
a) bezdotykové – využívá těsnící schopnosti úzké spáry, neopotřebovává se třením,
pro vysoké otáčky a různé teploty (turbíny), štěrbinová či labyrintová
b) dotykové (třecí) – přitlačením těsnícího prvku k těsněné ploše, nejjednodušší je
plstěný kroužek, nejpoužívanější hřídelové těsnící kroužky (gufero)
c) kombinované – kombinace bezdotykového a třecího
Kluzná ložiska - ve styčné ploše vzniká při pohybu smykové tření
- výhody: jednoduchá konstrukce, malý průměr (ale velká délka!), jednoduchá montáž, tichý,
klidný chod (pro vysoké otáčky), snáší rázové zatížení
- nevýhody: přesná výroba, drahé (deficitní) materiály, kvalitnější mazání (= vyšší nároky na
údržbu, složitější obsluha), velká spotřeba maziva
- výpočet: (stejný jako u hřídelových čepů)
Kluzná ložiska
Hydrostatické-mazání kluzných ložisek zajišťuje oběhové čerpadlo
Hydrodynamické-mazání na principu klínové mezery
Rozběh zastavení
otáčky~0,3s
(mezerní polosuché tření)
součinitel tření- 0,1-0,25
F
součinitel tření
otáčky na~0,5s
(kapalné tření)
součinitel tření 0,001-0,01
Konstrukční provedení kluzných ložisek
Zákl.části: Ložiskové těleso + pouzdro
Na materiál pouzdra je kladena řada protichůdných
Požadavků: hledisko zadírání, cena, velikost tření, smáčivost maziva a dobrá tepelná vodivost
Ložisková pouzdra jsou normalizována 2 druhy
1)celé je z ložiskového materiálu
2)celé je složeno z 2 materiálů- základní mat. a výstelka
Porovnání ložisek: Kluzné tření po vrstvě maziva (kapalné tření)
Výhody:levná, vhodná pro rázy, opravitelná a tichá
Nevýhody: Při rozběhu a doběhu jsou ztráty třením
(v těchto fázích není kapalné tření)nutno je mazat jinak dojde k zadření
; ; l se volí:
návrh:
kontrola:
na zahřátí:
(p – skutečný tlak; obvodová rychlost )
návrh: (zanedbává se)
(navrhujeme z otlačení)
kontrola:
(navrhujeme z otlačení)
- druhy kluzného tření
- hydrodynamické mazání – závisí na otáčkách čepu a viskozitě maziva, účelem je dosáhnout
kapalinového tření (má nejmenší f)
- materiály:
- kovové: olověné a cínové kompozice (nízká ttání), cínové, olověné a cínoolověné
bronzy(vysoká ttání), mosazi, hliníkové bronzy, hliníkové slitiny,
slinované materiály (18 280, 18 344), šedé litiny (42 24 15, 42 24 56)
- nekovové: PTFE materiály, polyvinylacetátové materiály, polykaprolaktamové
materiály, z tvrzených tkanin (tkanina + pryskyřice), hygroskopicky
odolná pryž
- konstrukce:
Valivá ložiska - se zpravidla skládají ze dvou kroužků, valivých tělísek a klece
- podle tvaru tělísek je dělíme na kuličková, válečková, kuželíková, soudečková a jehlová
- typy a hlavní rozměry valivých ložisek jsou mezinárodně normalizovány a uvedeny
v katalozích výrobců (např. ZKL, SKF)
- návrh a výpočet: zvolíme typ ložiska a dle ST vypočítáme (dané hodnoty: zatěžující síly Fr, Fa;
životnost ložiska (v hodinách [Lh] nebo milionech otáček [L]), provozní podmínky)
Porovnání s kluznými ložisky
- valivé tření po vložených tělískách, styk – bodový a přímkový
- výhody – malá, lehká, málo maziva, pro vysoké otáčky, beze ztrát při rozběhu a doběhu
- nevýhody – nevhodné pro vysoké obvodové rychlosti(velká odstředivá síla na kroužky), hlučná
Rozdělení podle konstrukce:
a) jednořadá, dvouřadá
b) podle použitého valivého tělíska
Rozdělení podle směru zatěžující síly:
a) radiální
b) axiální
Radiální jednořadé kuličkové ložisko
- nákres – normální ložisko
Obvodové zatížení vnitřního kroužku ložiska:
Vnější kroužek – neotáčí se a je pevně spojen se skříní
Vnitřní kroužek – otáčí se společně s hřídelí (obvodové zatížení)
Radiální jednořadé kuličkové ložisko s kosoúhlým stykem
- snese i axiální síly
to je přehnaný, je to trochu níže
Válečkové radiální jednořadé ložisko typu NJ
opět je ten váleček přehnaný, má být užší
- částečně přenáší axiální sílu v jednom směru
- radiální únosnost válečkového lož. proti kuličkovému je o 60% vyšší(valivý styk je v přímce)
Jehlová ložiska
úzký váleček
a) s klecí – pro vyšší otáčky
b) bez klece – pro nižší otáčky, ale pro vyšší radiální únosnost Důvod – vejde se jich tam víc
c) bez vnitřního kroužku – Důvod – rozměrová nouze
d) bez obou kroužků
Axiální kuličkové ložisko
Výpočet valivých ložisek
Základní pojmy:
- jsou uváděny v katalozích a v normách ložisek
C (N) – základní dynamická únosnost – je to zatížení v Newtonech při kterém dosáhne ložisko 106 otáček
C0 (N) – základní statická únosnost – je to zatížení, které vyvolá u nejíe zatíženého ložiska trvalou deformaci 0,0001 (desetitisícinu) jeho průměru
n (1/min) – dovolený počet otáček
Mazání ložisek
- maznice, broděním, nucené mazání
ložiskové materiály:
- litina
- kompozice
- bronz (Cu + Sn)
- mosaz (Cu + Zn)
- spékané práškové kovy
Mazání ložisek - snižuje tření a odvádí teplo vzniklé třením
- druhy: - dle maziva:
a) mazacími tuky – mají těsnící účinky, neodstřikují, odolnější proti
vodě a korozi, únosnější, malá spotřeba, nepatrná obsluha
b) olejem – lepší mazací schopnosti, odvádějí teplo, snadno se čistí, ale
je nutné těsnění (nebrání vniknutí nečistot do skříně)
c) tuhá maziva – ve vakuu, nepřístupná místa, extrémně vysoké
teploty, jsou to: grafit a sirník molybdeničitý
- stylem mazání:
a) ručně – pro občasné mazání
b) maznice – mazací zátka, knotová maznice, kapací maznice
c) beztlakové dlouhodobé – v olejové lázni – pouze pro uzavřené
skříně (převodovky, klikové skříně, uzavřená tělesa ložisek),
rozstřikem
d) tlakové olejem – oběhové, nutné čerpadlo, pro vysoké otáčky a
důležitá ložiska
- utěsňování:
a) bezdotykové – využívá těsnící schopnosti úzké spáry, neopotřebovává se třením,
pro vysoké otáčky a různé teploty (turbíny), štěrbinová či labyrintová
b) dotykové (třecí) – přitlačením těsnícího prvku k těsněné ploše, nejjednodušší je
plstěný kroužek, nejpoužívanější hřídelové těsnící kroužky (gufero)
c) kombinované – kombinace bezdotykového a třecího
Valivé ložiska:
Kluzné ložiska
8. Hřídele (hřídelové čepy, hřídele)
Rozdělení:
Nosné hřídele: Jsou pevně uchyceny k rámu stroje a otáčí se na nich součásti, například
kladky, kola u vagónu.
Hybné hřídele: Jsou vždy otočné, přenáší kroutící moment, na nich jsou upevněny strojní
součásti ( ozubená kola, řemenice….) nebo spojují navazující mechanismy.
Dle funkce mají i názvy: spojovací, hnané, hnací, předlohové.
Konstrukční zásady hřídelí:
Volba materiálu závisí na zatížení a odolnosti proti únavě.
Hřídelové čepy:
Axiální - namáhány na tlak a na otlačení
Nosné hřídele: Jsou pevně uchyceny k rámu stroje a otáčí se na nich součásti, například
kladky, kola u vagónu.
Hybné hřídele: Jsou vždy otočné, přenáší kroutící moment, na nich jsou upevněny strojní
součásti ( ozubená kola, řemenice….) nebo spojují navazující mechanismy.
Dle funkce mají i názvy: spojovací, hnané, hnací, předlohové.
Konstrukční zásady hřídelí:
Volba materiálu závisí na zatížení a odolnosti proti únavě.
Hřídelové čepy:
Axiální - namáhány na tlak a na otlačení
Radiální- namáhány na ohyb a otlačení
Schématické obrázky:
8. Hřídele (hřídelové čepy, hřídele)
Rozdělení:
Nosné hřídele: Jsou pevně uchyceny k rámu stroje a otáčí se na nich součásti, například
kladky, kola u vagónu.
Hybné hřídele: Jsou vždy otočné, přenáší kroutící moment, na nich jsou upevněny strojní
součásti ( ozubená kola, řemenice….) nebo spojují navazující mechanismy.
Dle funkce mají i názvy: spojovací, hnané, hnací, předlohové.
Konstrukční zásady hřídelí:
Volba materiálu závisí na zatížení a odolnosti proti únavě.
Hřídelové čepy:
Axiální - namáhány na tlak a na otlačení
Nosné hřídele: Jsou pevně uchyceny k rámu stroje a otáčí se na nich součásti, například
kladky, kola u vagónu.
Hybné hřídele: Jsou vždy otočné, přenáší kroutící moment, na nich jsou upevněny strojní
součásti ( ozubená kola, řemenice….) nebo spojují navazující mechanismy.
Dle funkce mají i názvy: spojovací, hnané, hnací, předlohové.
Konstrukční zásady hřídelí:
Volba materiálu závisí na zatížení a odolnosti proti únavě.
Hřídelové čepy:
Axiální - namáhány na tlak a na otlačení
Radiální- namáhány na ohyb a otlačení
Schématické obrázky:
7. Pružiny
Pružiny mají široké využití v celém průmyslu. Pomáhají nám vracet mechanismy do výchozích poloh, zmírňují rázy apod. Pružiny nám umožňují vytvořit tzv. pružné spoje, které vzniknou tím, že se mezi dvě součásti vloží ocelový nebo pryžový pružící prvek.
Rozdělení pružin: Kovové- namáhané ohybem-listové, šroubovité, šroubovité zkrutné, spirálové
-namáhané krutem-šroubovité tažné, tlačné, kuželové, soudečkové, torzní tyče
-kombinované-kroužkové, talířové
Pryžové
Pneumatické
Použití pružných spojů: u dopravních prostředků jako odpružení karoserie, motoru, pojistné ventily, uzavírání ventilů ve spalovacím motoru, dále všude tam, kde je nutno zabezpečit stálou přítlačnou, popř. odtlačující sílu, zpětný pohyb, pružné uložení
Charakteristiky pružin: vyjadřují závislost deformace a zatížení
zatížení F [N]
3 1) přímková (tažná, tlačná)
1 2) degresivní
2 3) progresivní
Deformace y [mm]
Lineární charakteristika - deformace je přímo úměrná zatěžující síle Progresivní charakteristika - deformace se při rostoucím zatížení zvětšuje Degresivní charakteristika – deformace se při rostoucím zatížení zmenšuje
Materiál na výrobu pružin: Nejčastěji uhlíkové a slitinové oceli s vyšším obsah uhlíku určené k zušlechťování (11 800, 12 090, 13 270, 14 260) Na měřící přístroje nebo tam, kde se požaduje např. korozivzdornost se používá také bronz či mosaz
Druhy pružin a jejich použití: -šroubovitá válcová tažná/tlačná pružina – Všeobecné použití -šroubovitá kuželová tlačná pružina s progresivní char. -talířové pružiny samostatná – automobilové spojky - kroužková pružina - pro vyvinutí velké zatěžující síly -šroubovité zkrutné pružiny - měřící přístroje -spirálové pružiny - pohony mechanismů -torzní tyče - odpružení vozidel - - listové pružnice - odpružení vozidel
Nekovové pružiny-pryžové pružiny:
Pryž nám umožňuje dosáhnout velkých deformací, vnitřního útlumu, tlumení hluku. Její výhodou je, cenová dostupnost, možnost navulkanizovat na kovy, současné pružení ve všech směrech, nevýhodami jsou stárnutí a také citlivost na teploty.
Použití: Odpružení strojů a přístrojů, motorů, součástí motorů (výfuků apod.), uchycení chvějících se součástí
Pneumatické a pneumaticko-hydraulické odpružení
Využívá pružnost vzduchu nebo plynu v pryžové kouli nebo v prostoru za membránou. Plyn způsobuje pružení a olej tlumí. Má progresivní charakteristiku. Regulací průtoku je možno nastavit tvrdost. Hydraulické může být i v kombinaci s pružinou, kdy olej umožňuje pomalejší útlum do výchozí polohy-stlačení nemá stejný průběh jako útlum.
Použití: Odpružení motorových vozidel nebo při tváření
Rozdělení pružin: Kovové- namáhané ohybem-listové, šroubovité, šroubovité zkrutné, spirálové
-namáhané krutem-šroubovité tažné, tlačné, kuželové, soudečkové, torzní tyče
-kombinované-kroužkové, talířové
Pryžové
Pneumatické
Použití pružných spojů: u dopravních prostředků jako odpružení karoserie, motoru, pojistné ventily, uzavírání ventilů ve spalovacím motoru, dále všude tam, kde je nutno zabezpečit stálou přítlačnou, popř. odtlačující sílu, zpětný pohyb, pružné uložení
Charakteristiky pružin: vyjadřují závislost deformace a zatížení
zatížení F [N]
3 1) přímková (tažná, tlačná)
1 2) degresivní
2 3) progresivní
Deformace y [mm]
Lineární charakteristika - deformace je přímo úměrná zatěžující síle Progresivní charakteristika - deformace se při rostoucím zatížení zvětšuje Degresivní charakteristika – deformace se při rostoucím zatížení zmenšuje
Materiál na výrobu pružin: Nejčastěji uhlíkové a slitinové oceli s vyšším obsah uhlíku určené k zušlechťování (11 800, 12 090, 13 270, 14 260) Na měřící přístroje nebo tam, kde se požaduje např. korozivzdornost se používá také bronz či mosaz
Druhy pružin a jejich použití: -šroubovitá válcová tažná/tlačná pružina – Všeobecné použití -šroubovitá kuželová tlačná pružina s progresivní char. -talířové pružiny samostatná – automobilové spojky - kroužková pružina - pro vyvinutí velké zatěžující síly -šroubovité zkrutné pružiny - měřící přístroje -spirálové pružiny - pohony mechanismů -torzní tyče - odpružení vozidel - - listové pružnice - odpružení vozidel
Nekovové pružiny-pryžové pružiny:
Pryž nám umožňuje dosáhnout velkých deformací, vnitřního útlumu, tlumení hluku. Její výhodou je, cenová dostupnost, možnost navulkanizovat na kovy, současné pružení ve všech směrech, nevýhodami jsou stárnutí a také citlivost na teploty.
Použití: Odpružení strojů a přístrojů, motorů, součástí motorů (výfuků apod.), uchycení chvějících se součástí
Pneumatické a pneumaticko-hydraulické odpružení
Využívá pružnost vzduchu nebo plynu v pryžové kouli nebo v prostoru za membránou. Plyn způsobuje pružení a olej tlumí. Má progresivní charakteristiku. Regulací průtoku je možno nastavit tvrdost. Hydraulické může být i v kombinaci s pružinou, kdy olej umožňuje pomalejší útlum do výchozí polohy-stlačení nemá stejný průběh jako útlum.
Použití: Odpružení motorových vozidel nebo při tváření
7. Pružiny
Pružiny mají široké využití v celém průmyslu. Pomáhají nám vracet mechanismy do výchozích poloh, zmírňují rázy apod. Pružiny nám umožňují vytvořit tzv. pružné spoje, které vzniknou tím, že se mezi dvě součásti vloží ocelový nebo pryžový pružící prvek.
Rozdělení pružin: Kovové- namáhané ohybem-listové, šroubovité, šroubovité zkrutné, spirálové
-namáhané krutem-šroubovité tažné, tlačné, kuželové, soudečkové, torzní tyče
-kombinované-kroužkové, talířové
Pryžové
Pneumatické
Použití pružných spojů: u dopravních prostředků jako odpružení karoserie, motoru, pojistné ventily, uzavírání ventilů ve spalovacím motoru, dále všude tam, kde je nutno zabezpečit stálou přítlačnou, popř. odtlačující sílu, zpětný pohyb, pružné uložení
Charakteristiky pružin: vyjadřují závislost deformace a zatížení
zatížení F [N]
3 1) přímková (tažná, tlačná)
1 2) degresivní
2 3) progresivní
Deformace y [mm]
Lineární charakteristika - deformace je přímo úměrná zatěžující síle Progresivní charakteristika - deformace se při rostoucím zatížení zvětšuje Degresivní charakteristika – deformace se při rostoucím zatížení zmenšuje
Materiál na výrobu pružin: Nejčastěji uhlíkové a slitinové oceli s vyšším obsah uhlíku určené k zušlechťování (11 800, 12 090, 13 270, 14 260) Na měřící přístroje nebo tam, kde se požaduje např. korozivzdornost se používá také bronz či mosaz
Druhy pružin a jejich použití: -šroubovitá válcová tažná/tlačná pružina – Všeobecné použití -šroubovitá kuželová tlačná pružina s progresivní char. -talířové pružiny samostatná – automobilové spojky - kroužková pružina - pro vyvinutí velké zatěžující síly -šroubovité zkrutné pružiny - měřící přístroje -spirálové pružiny - pohony mechanismů -torzní tyče - odpružení vozidel - - listové pružnice - odpružení vozidel
Nekovové pružiny-pryžové pružiny:
Pryž nám umožňuje dosáhnout velkých deformací, vnitřního útlumu, tlumení hluku. Její výhodou je, cenová dostupnost, možnost navulkanizovat na kovy, současné pružení ve všech směrech, nevýhodami jsou stárnutí a také citlivost na teploty.
Použití: Odpružení strojů a přístrojů, motorů, součástí motorů (výfuků apod.), uchycení chvějících se součástí
Pneumatické a pneumaticko-hydraulické odpružení
Využívá pružnost vzduchu nebo plynu v pryžové kouli nebo v prostoru za membránou. Plyn způsobuje pružení a olej tlumí. Má progresivní charakteristiku. Regulací průtoku je možno nastavit tvrdost. Hydraulické může být i v kombinaci s pružinou, kdy olej umožňuje pomalejší útlum do výchozí polohy-stlačení nemá stejný průběh jako útlum.
Použití: Odpružení motorových vozidel nebo při tváření
Rozdělení pružin: Kovové- namáhané ohybem-listové, šroubovité, šroubovité zkrutné, spirálové
-namáhané krutem-šroubovité tažné, tlačné, kuželové, soudečkové, torzní tyče
-kombinované-kroužkové, talířové
Pryžové
Pneumatické
Použití pružných spojů: u dopravních prostředků jako odpružení karoserie, motoru, pojistné ventily, uzavírání ventilů ve spalovacím motoru, dále všude tam, kde je nutno zabezpečit stálou přítlačnou, popř. odtlačující sílu, zpětný pohyb, pružné uložení
Charakteristiky pružin: vyjadřují závislost deformace a zatížení
zatížení F [N]
3 1) přímková (tažná, tlačná)
1 2) degresivní
2 3) progresivní
Deformace y [mm]
Lineární charakteristika - deformace je přímo úměrná zatěžující síle Progresivní charakteristika - deformace se při rostoucím zatížení zvětšuje Degresivní charakteristika – deformace se při rostoucím zatížení zmenšuje
Materiál na výrobu pružin: Nejčastěji uhlíkové a slitinové oceli s vyšším obsah uhlíku určené k zušlechťování (11 800, 12 090, 13 270, 14 260) Na měřící přístroje nebo tam, kde se požaduje např. korozivzdornost se používá také bronz či mosaz
Druhy pružin a jejich použití: -šroubovitá válcová tažná/tlačná pružina – Všeobecné použití -šroubovitá kuželová tlačná pružina s progresivní char. -talířové pružiny samostatná – automobilové spojky - kroužková pružina - pro vyvinutí velké zatěžující síly -šroubovité zkrutné pružiny - měřící přístroje -spirálové pružiny - pohony mechanismů -torzní tyče - odpružení vozidel - - listové pružnice - odpružení vozidel
Nekovové pružiny-pryžové pružiny:
Pryž nám umožňuje dosáhnout velkých deformací, vnitřního útlumu, tlumení hluku. Její výhodou je, cenová dostupnost, možnost navulkanizovat na kovy, současné pružení ve všech směrech, nevýhodami jsou stárnutí a také citlivost na teploty.
Použití: Odpružení strojů a přístrojů, motorů, součástí motorů (výfuků apod.), uchycení chvějících se součástí
Pneumatické a pneumaticko-hydraulické odpružení
Využívá pružnost vzduchu nebo plynu v pryžové kouli nebo v prostoru za membránou. Plyn způsobuje pružení a olej tlumí. Má progresivní charakteristiku. Regulací průtoku je možno nastavit tvrdost. Hydraulické může být i v kombinaci s pružinou, kdy olej umožňuje pomalejší útlum do výchozí polohy-stlačení nemá stejný průběh jako útlum.
Použití: Odpružení motorových vozidel nebo při tváření
6. Potrubí a armatury
1. POTRUBÍ
Potrubí slouží k dopravě tekutin, plynů a par, sypkých hmot a popřípadě i tuhých látek. Pracovní látku udržuje v pohybu rozdíl tlaků na začátku a konci potrubí, které musí být,větší než tlakové ztráty v potrubí. Potřebný tlak je vyvozen gravitací nebo nucené.
1.1.Hlavní části potrubí:
• trubky (ocelové, litinové, z neželezných kovů, nekovové)
• spoje trubek s ostatními částmi potrubí a trubek navzájem (spoje rozebíratelné- přírubové,šroubení, spojky pro rychlou montáž, spoje nerozebíratelné -závitové, svařované, pájené, lepené apod.)
• uzavírky pro přerušování průtoku (ventily, šoupátka, kohouty a klapky)
• tvarovky pro vytváření změn směru toku a průtočného průřezu, pro dělení a spojování proudu a pro ukončení potrubí (ohyby, oblouky a kolena, přechody - redukce, tvarovky T, Y)
• kompenzátory pro vyrovnávání prodloužení potrubí teplem (tvaru U nebo lyry, osové, ucpávkové)
• uložení a upevnění potrubí; (závěsy a podpěry, osová vedení, zakotvení)
• vyprazdňovací soupravy (odvzdušňovací, odvodňovací, vypouštěcí)
1.2.Doplňující části potrubí:
1.2.1. zařízení pro řízení tlaku, teploty a množství tekutin protékající potrubím
zařízení umožňující měření p, T, množství a jakosti tekutin proudících potrubím
ochranné nátěry a obaly, tepelné izolace potrubí
1.2.2. podle účelu a činnosti se rozdělují na zařízení:
o pojistná (pojistné ventily, zpětné uzavírky)
o ochranná (lapače kalu, síta, filtry apod.)
o kontrolní (hledítka, ukazatele proudění)
o pomocná (dálková ovládání armatur apod.)
1.3.Základní veličiny určující potrubí a jeho části:
1.3.1.jsou to jmenovitý tlak PN, jmenovitá světlost DN, pracovní stupeň
1.3.2.pracovní přetlak pp je předepsaný vnitřní přetlak pracovní látky, který se má v potrubí za provozu trvale udržovat
1.3.3.pracovní teplota t je předepsaná teplota pracovní látky, která se má v potrubí za provozu stále udržovat
1.3.4.pracovní látka je například kapalina nebo plyn dopravované potrubím
1.3.5.jmenovitý tlak je označení skupiny pracovních přetlaků odstupňovaných podle určitých rozsahů pracovních teplot; jmenovité tlaky označujeme PN a desetinásobkem nejvyššího pracovního přetlaku (MPa) pro pracovní stupeň l, tj. pro pracovní teplotu O až 200°C; u hydrostatických mechanismů se jmenovitý tlak označuje Pn a udává se v MPa
• jmenovitá světlost se označuje písmeny DN a číslem udávajícím vnitřní průměr* v mm; u trubek se závity a součásti k nim patřících se jmenovitá světlost udává' v palcích, a to shodných s příslušným trubkovým závitem; všechny části potrubí rozměrově spolu související označujeme stejnou jmenovitou světlostí; u hydrostatických mechanismů se jmenovitá světlost označuje Dn (mm)
- pracovní stupeň je omezen nejvyšší, popř. nejnižší pracovní teplotou spolům s nejvyšším pracovním přetlakem; uvádí se s jmenovitým tlakem
1.4.světlost potrubí se vypočítá z rovnice spojitosti (kontinuity), kde:
d ......... vnitřní průměr potrubí
v ......... střední rychlost proudění v průtočném průřezu
Qm ......... hmotnostní průtok
Q ......... objemový průtok
p ......... hustota proudící tekutiny
A......... průřez potrubí
1.5.Druhy a spojování trubek:
spoje trubek
1.5.1.spoje přírubové - jsou nejrozšířenějším druhem spojů a potrubí; jsou snadno rozebíratelné, dobře těsní a jejich výroba není obtížná; příruby jsou s trubkou v celku, nebo se s ní spojují různými způsoby: přivařením, naválcováním a našroubováním; přírubový spoj se skládá ze dvou přírub, šroubů a těsnění; u kruhových přírub musí být počet šroubů dělitelný čtyřmi a díry musí být umístěny mimo osové roviny potrubí, avšak symetricky k těmto rovinám
1.5.2.spoje hrdlové - u nich má trubka vždy na jednom konci hrdlo a na druhém je hladká; do hrdla se zasune hladký konec a spoj se utěsní koutovým svarem nebo zatužením, popřípadě jiným těsnícím materiálem; koutovým svarem se utěsňují bezešvé trubky hrdlové ke svařování a trubky z novoduru; hrdla k zatužení se uplatňují u ocelových trubek hrdlových a dvojhrdlových nebo u trub a tvarovek litinových, tlakových a odpadových; hrdla se utěsňují konopnými provazci napěchovanými do těsnícího prostoru; ústí prostoru se zalévá těsnícím tmelem
2.ARMATURY
2.1.uzavírací (slouží k přerušení toku kapaliny nebo plynu)
kohouty (obr. 1) - uzavírá se pootočením kužele (koule) o 90°, doba potřebná k zavření je velmi krátká, použití: domovní plynovody, výčepní stoly apod.
- přímé
- dvoucestné, trojcestné a čtyřcestné
- průchozí a výstupní
- vodovodní, plynové
klapky - nejsou běžné používaným uzavíracím zařízením, poněvadž netěsní úplně, používáme je především k regulaci; rozeznáváme:
- klapky škrtící - ke změně velikosti průtokového průřezu
- klapky zpětné - dovolují průchod pouze jedním směrem
ventily - výhodou je snadné obrábění jejich těsnících ploch a stejně snadné zabrušovaní při výrobě a opravách; zavírání a otevírání je pozvolné a lehké; nevýhodou je značný odpor, který kladou průtoku látky; mají uzavírací i pojistný ventil (obr. 4); rozeznáváme:
- přímé a nárožní
- dvojcestné a trojcestné
- talířové, válcové a kulové
šoupátka (obr. 2) - výhodou je přímý průtok látky plným průřezem potrubí, další předností je pozvolné otevírání a zavírání; nevýhodu je obtížnější obrábění a opravy velkých a šikmo dosedajících ploch
2.2.pojistné (obr. 3) - jsou to ventily trvale uzavřeny silou pružiny nebo závaží; chrání potrubí a tlakové nádoby před stoupnutím tlaku; při překročení max.tlaku tlaková síla tekutiny působící na kuželku překoná odpor pružiny l (závaží), ventil se otevře, přepustí určité množství pracovní látky; při následném snížení tlaku dojde opět k uzavření
- regulační - armatury regulující průtočné množství; může být klapka nebo šoupátko
Podle způsobu připojení potrubí rozlišujeme armatury:
• závitové ,
• přírubové
• přivařovaní
2.3.Příslušenství potrubí:
• odkalovací ventil - vypouštíme jím kal usazený na dně kotle nebo v nejnižší části potrubí
• odvzdušňovací ventil - je na nejvyšších místech vodního potrubí, slouží k vypouštění nahromaděného vzduchu
• odlučovač vody-slouží k odstranění vyloučené vody
• měřící přístroje - zjišťují v potrubí množství látky protékající za časovou jednotku; změříme jimi protékající množství látky počtem otáček lopatkového kola
Tělesa armatur jsou vyrobena z materiálů podle druhu pracovní látky a pracovního stupně, např. mosaz, šedá litina, ocel na odlitky.
Dilatace potrubí je změna délky potrubí vlivem změny teploty prodloužení.
Δl = l0*a*Δt => Δt=(t-10) ......... rozdíl teplot
Δl = l-I0 => t......... teplota prac.látky
to......... původní teplota
=> AI......... prodloužení
=> α ......... střední hodnota součinitele délkové roztažnosti materiálu trubky udávaná v Jelcinech (K)
• strojírenská šroubení - takto se spojují potrubí z ocelových bezešvých trubek přesných nebo měděných, popř. hliníkových; dále se jimi připojují uvedená potrubí k tělesům nebo k jiným součástem různých strojů
• nekovová šroubení - lze jim spojovat trubky z plastických hmot s kovovými trubkami; toto spojení nezeslabuje tloušťku stěn trubek
• spoje se závitem - uplatňují se při spojování závitových trubek a k připojování tvarovek se závitem
2.3.materiál trubek
- oceli – používají se jednak bez úpravy povrchu'nebo s úpravou povrchu^ např. zinkováním pro dopravu teplé užitkové-vody, asfaltování pro dopravu studené vody; spojují se svařováním, závitovými či přírubovými spoji;,druh oceli závisí na. provozních přetlaku a teplotě pracovní látky, např. pro nízkotlaké teplovodní soustavy je to nejčastěji ocel 11 353.1, pro přehříváky parních kotlů (vysoké teploty a tlaky) oceli třídy 17
- litina - trubky jsou převážně, hrdlové či pří rubové; používají- se např. pro stoupací potrubí vnitřní kanalizace a pro vodovodní řady (venkovní rozvod vody)
- měď - používá se pro teplou vodu, výměníky tepla apod.; spojuji se pájením na měkko (hrdlový spoj kapilárně pájen) nebo natvrdo mosazí
- olovo - v současnosti při opravách vnitřních vodovodů u. starších budov pro dopravu pitné vody, má cínovou vložku, spojuje se pájením naměkko
- kamenina a beton - spoje hrdlové; použ.: kanalizační potrubí
- sklo - chemický a potravinářský průmysl, např. mlékárny; obvykle se spojuje speciálními spojkami, popř. se svařuje
- čedič - pro dopravu abrazivních materiálů v proudu vzduchu, např. uhlík, koks apod.; spoje hrdlové
- plasty - používá se celá řada různých plastů, např. novodur, polypropylen apod.; spoje buď hrdlové, lepené či svařování
2.4.Ochrana potrubí proti korozi:
• provádí se během dopravy, uskladnění a montáže a hlavně za provozu; vnitřní povrch a zejména těsnící plochy, šrouby a matice nenatíráme, ale konzervujeme olejem, vazelínou nebo voskem apod.
• nátěry proti atmosférické korozi děláme na armaturách základní syntetickou barvou; ostatní části potrubí natíráme asfaltovým lakem do vlhka; nátěry proti korozi za provozu děláme na vnějším, popř. i vnitřním povrchu
• ochranné obaly používáme především u potrubí ukládaných do země (vodovody, plynovody); používá se bitumenový obal; zesílená vrstva má plášť dvojnásobný až čtyřnásobný
• ochranné povlaky na vnitřním povrchu jsou pryžové, z taveného čediče apod.; u plynovodů je vnitřní koroze vážným problémem, neboť plyn nelze vysušit nebo vyčistit tak, aby byl zbaven všech agresivních složek (voda, kyslík, sirovodík, oxid siřičitý, síra, čpavek, kyanovodík apod.); vnější izolace trub pro dálkovody se dělá přímo ve válcovnách trub; základní nátěr je penetrační, izolační nátěr spodní a krycí je v podstatě živice s 25% azbestu jako plnidla, minimální tloušťky 2mm; výztužná izolační kostra se zhotovuje ze skleněné tkaniny nebo ze skleněné plsti; pro izolování potrubních spojů na trase byly vyvinuty plastické izolační pásy, napuštěné tmelem;
Potrubí slouží k dopravě tekutin, plynů a par, sypkých hmot a popřípadě i tuhých látek. Pracovní látku udržuje v pohybu rozdíl tlaků na začátku a konci potrubí, které musí být,větší než tlakové ztráty v potrubí. Potřebný tlak je vyvozen gravitací nebo nucené.
1.1.Hlavní části potrubí:
• trubky (ocelové, litinové, z neželezných kovů, nekovové)
• spoje trubek s ostatními částmi potrubí a trubek navzájem (spoje rozebíratelné- přírubové,šroubení, spojky pro rychlou montáž, spoje nerozebíratelné -závitové, svařované, pájené, lepené apod.)
• uzavírky pro přerušování průtoku (ventily, šoupátka, kohouty a klapky)
• tvarovky pro vytváření změn směru toku a průtočného průřezu, pro dělení a spojování proudu a pro ukončení potrubí (ohyby, oblouky a kolena, přechody - redukce, tvarovky T, Y)
• kompenzátory pro vyrovnávání prodloužení potrubí teplem (tvaru U nebo lyry, osové, ucpávkové)
• uložení a upevnění potrubí; (závěsy a podpěry, osová vedení, zakotvení)
• vyprazdňovací soupravy (odvzdušňovací, odvodňovací, vypouštěcí)
1.2.Doplňující části potrubí:
1.2.1. zařízení pro řízení tlaku, teploty a množství tekutin protékající potrubím
zařízení umožňující měření p, T, množství a jakosti tekutin proudících potrubím
ochranné nátěry a obaly, tepelné izolace potrubí
1.2.2. podle účelu a činnosti se rozdělují na zařízení:
o pojistná (pojistné ventily, zpětné uzavírky)
o ochranná (lapače kalu, síta, filtry apod.)
o kontrolní (hledítka, ukazatele proudění)
o pomocná (dálková ovládání armatur apod.)
1.3.Základní veličiny určující potrubí a jeho části:
1.3.1.jsou to jmenovitý tlak PN, jmenovitá světlost DN, pracovní stupeň
1.3.2.pracovní přetlak pp je předepsaný vnitřní přetlak pracovní látky, který se má v potrubí za provozu trvale udržovat
1.3.3.pracovní teplota t je předepsaná teplota pracovní látky, která se má v potrubí za provozu stále udržovat
1.3.4.pracovní látka je například kapalina nebo plyn dopravované potrubím
1.3.5.jmenovitý tlak je označení skupiny pracovních přetlaků odstupňovaných podle určitých rozsahů pracovních teplot; jmenovité tlaky označujeme PN a desetinásobkem nejvyššího pracovního přetlaku (MPa) pro pracovní stupeň l, tj. pro pracovní teplotu O až 200°C; u hydrostatických mechanismů se jmenovitý tlak označuje Pn a udává se v MPa
• jmenovitá světlost se označuje písmeny DN a číslem udávajícím vnitřní průměr* v mm; u trubek se závity a součásti k nim patřících se jmenovitá světlost udává' v palcích, a to shodných s příslušným trubkovým závitem; všechny části potrubí rozměrově spolu související označujeme stejnou jmenovitou světlostí; u hydrostatických mechanismů se jmenovitá světlost označuje Dn (mm)
- pracovní stupeň je omezen nejvyšší, popř. nejnižší pracovní teplotou spolům s nejvyšším pracovním přetlakem; uvádí se s jmenovitým tlakem
1.4.světlost potrubí se vypočítá z rovnice spojitosti (kontinuity), kde:
d ......... vnitřní průměr potrubí
v ......... střední rychlost proudění v průtočném průřezu
Qm ......... hmotnostní průtok
Q ......... objemový průtok
p ......... hustota proudící tekutiny
A......... průřez potrubí
1.5.Druhy a spojování trubek:
spoje trubek
1.5.1.spoje přírubové - jsou nejrozšířenějším druhem spojů a potrubí; jsou snadno rozebíratelné, dobře těsní a jejich výroba není obtížná; příruby jsou s trubkou v celku, nebo se s ní spojují různými způsoby: přivařením, naválcováním a našroubováním; přírubový spoj se skládá ze dvou přírub, šroubů a těsnění; u kruhových přírub musí být počet šroubů dělitelný čtyřmi a díry musí být umístěny mimo osové roviny potrubí, avšak symetricky k těmto rovinám
1.5.2.spoje hrdlové - u nich má trubka vždy na jednom konci hrdlo a na druhém je hladká; do hrdla se zasune hladký konec a spoj se utěsní koutovým svarem nebo zatužením, popřípadě jiným těsnícím materiálem; koutovým svarem se utěsňují bezešvé trubky hrdlové ke svařování a trubky z novoduru; hrdla k zatužení se uplatňují u ocelových trubek hrdlových a dvojhrdlových nebo u trub a tvarovek litinových, tlakových a odpadových; hrdla se utěsňují konopnými provazci napěchovanými do těsnícího prostoru; ústí prostoru se zalévá těsnícím tmelem
2.ARMATURY
2.1.uzavírací (slouží k přerušení toku kapaliny nebo plynu)
kohouty (obr. 1) - uzavírá se pootočením kužele (koule) o 90°, doba potřebná k zavření je velmi krátká, použití: domovní plynovody, výčepní stoly apod.
- přímé
- dvoucestné, trojcestné a čtyřcestné
- průchozí a výstupní
- vodovodní, plynové
klapky - nejsou běžné používaným uzavíracím zařízením, poněvadž netěsní úplně, používáme je především k regulaci; rozeznáváme:
- klapky škrtící - ke změně velikosti průtokového průřezu
- klapky zpětné - dovolují průchod pouze jedním směrem
ventily - výhodou je snadné obrábění jejich těsnících ploch a stejně snadné zabrušovaní při výrobě a opravách; zavírání a otevírání je pozvolné a lehké; nevýhodou je značný odpor, který kladou průtoku látky; mají uzavírací i pojistný ventil (obr. 4); rozeznáváme:
- přímé a nárožní
- dvojcestné a trojcestné
- talířové, válcové a kulové
šoupátka (obr. 2) - výhodou je přímý průtok látky plným průřezem potrubí, další předností je pozvolné otevírání a zavírání; nevýhodu je obtížnější obrábění a opravy velkých a šikmo dosedajících ploch
2.2.pojistné (obr. 3) - jsou to ventily trvale uzavřeny silou pružiny nebo závaží; chrání potrubí a tlakové nádoby před stoupnutím tlaku; při překročení max.tlaku tlaková síla tekutiny působící na kuželku překoná odpor pružiny l (závaží), ventil se otevře, přepustí určité množství pracovní látky; při následném snížení tlaku dojde opět k uzavření
- regulační - armatury regulující průtočné množství; může být klapka nebo šoupátko
Podle způsobu připojení potrubí rozlišujeme armatury:
• závitové ,
• přírubové
• přivařovaní
2.3.Příslušenství potrubí:
• odkalovací ventil - vypouštíme jím kal usazený na dně kotle nebo v nejnižší části potrubí
• odvzdušňovací ventil - je na nejvyšších místech vodního potrubí, slouží k vypouštění nahromaděného vzduchu
• odlučovač vody-slouží k odstranění vyloučené vody
• měřící přístroje - zjišťují v potrubí množství látky protékající za časovou jednotku; změříme jimi protékající množství látky počtem otáček lopatkového kola
Tělesa armatur jsou vyrobena z materiálů podle druhu pracovní látky a pracovního stupně, např. mosaz, šedá litina, ocel na odlitky.
Dilatace potrubí je změna délky potrubí vlivem změny teploty prodloužení.
Δl = l0*a*Δt => Δt=(t-10) ......... rozdíl teplot
Δl = l-I0 => t......... teplota prac.látky
to......... původní teplota
=> AI......... prodloužení
=> α ......... střední hodnota součinitele délkové roztažnosti materiálu trubky udávaná v Jelcinech (K)
• strojírenská šroubení - takto se spojují potrubí z ocelových bezešvých trubek přesných nebo měděných, popř. hliníkových; dále se jimi připojují uvedená potrubí k tělesům nebo k jiným součástem různých strojů
• nekovová šroubení - lze jim spojovat trubky z plastických hmot s kovovými trubkami; toto spojení nezeslabuje tloušťku stěn trubek
• spoje se závitem - uplatňují se při spojování závitových trubek a k připojování tvarovek se závitem
2.3.materiál trubek
- oceli – používají se jednak bez úpravy povrchu'nebo s úpravou povrchu^ např. zinkováním pro dopravu teplé užitkové-vody, asfaltování pro dopravu studené vody; spojují se svařováním, závitovými či přírubovými spoji;,druh oceli závisí na. provozních přetlaku a teplotě pracovní látky, např. pro nízkotlaké teplovodní soustavy je to nejčastěji ocel 11 353.1, pro přehříváky parních kotlů (vysoké teploty a tlaky) oceli třídy 17
- litina - trubky jsou převážně, hrdlové či pří rubové; používají- se např. pro stoupací potrubí vnitřní kanalizace a pro vodovodní řady (venkovní rozvod vody)
- měď - používá se pro teplou vodu, výměníky tepla apod.; spojuji se pájením na měkko (hrdlový spoj kapilárně pájen) nebo natvrdo mosazí
- olovo - v současnosti při opravách vnitřních vodovodů u. starších budov pro dopravu pitné vody, má cínovou vložku, spojuje se pájením naměkko
- kamenina a beton - spoje hrdlové; použ.: kanalizační potrubí
- sklo - chemický a potravinářský průmysl, např. mlékárny; obvykle se spojuje speciálními spojkami, popř. se svařuje
- čedič - pro dopravu abrazivních materiálů v proudu vzduchu, např. uhlík, koks apod.; spoje hrdlové
- plasty - používá se celá řada různých plastů, např. novodur, polypropylen apod.; spoje buď hrdlové, lepené či svařování
2.4.Ochrana potrubí proti korozi:
• provádí se během dopravy, uskladnění a montáže a hlavně za provozu; vnitřní povrch a zejména těsnící plochy, šrouby a matice nenatíráme, ale konzervujeme olejem, vazelínou nebo voskem apod.
• nátěry proti atmosférické korozi děláme na armaturách základní syntetickou barvou; ostatní části potrubí natíráme asfaltovým lakem do vlhka; nátěry proti korozi za provozu děláme na vnějším, popř. i vnitřním povrchu
• ochranné obaly používáme především u potrubí ukládaných do země (vodovody, plynovody); používá se bitumenový obal; zesílená vrstva má plášť dvojnásobný až čtyřnásobný
• ochranné povlaky na vnitřním povrchu jsou pryžové, z taveného čediče apod.; u plynovodů je vnitřní koroze vážným problémem, neboť plyn nelze vysušit nebo vyčistit tak, aby byl zbaven všech agresivních složek (voda, kyslík, sirovodík, oxid siřičitý, síra, čpavek, kyanovodík apod.); vnější izolace trub pro dálkovody se dělá přímo ve válcovnách trub; základní nátěr je penetrační, izolační nátěr spodní a krycí je v podstatě živice s 25% azbestu jako plnidla, minimální tloušťky 2mm; výztužná izolační kostra se zhotovuje ze skleněné tkaniny nebo ze skleněné plsti; pro izolování potrubních spojů na trase byly vyvinuty plastické izolační pásy, napuštěné tmelem;
6. Potrubí a armatury
1. POTRUBÍ
Potrubí slouží k dopravě tekutin, plynů a par, sypkých hmot a popřípadě i tuhých látek. Pracovní látku udržuje v pohybu rozdíl tlaků na začátku a konci potrubí, které musí být,větší než tlakové ztráty v potrubí. Potřebný tlak je vyvozen gravitací nebo nucené.
1.1.Hlavní části potrubí:
• trubky (ocelové, litinové, z neželezných kovů, nekovové)
• spoje trubek s ostatními částmi potrubí a trubek navzájem (spoje rozebíratelné- přírubové,šroubení, spojky pro rychlou montáž, spoje nerozebíratelné -závitové, svařované, pájené, lepené apod.)
• uzavírky pro přerušování průtoku (ventily, šoupátka, kohouty a klapky)
• tvarovky pro vytváření změn směru toku a průtočného průřezu, pro dělení a spojování proudu a pro ukončení potrubí (ohyby, oblouky a kolena, přechody - redukce, tvarovky T, Y)
• kompenzátory pro vyrovnávání prodloužení potrubí teplem (tvaru U nebo lyry, osové, ucpávkové)
• uložení a upevnění potrubí; (závěsy a podpěry, osová vedení, zakotvení)
• vyprazdňovací soupravy (odvzdušňovací, odvodňovací, vypouštěcí)
1.2.Doplňující části potrubí:
1.2.1. zařízení pro řízení tlaku, teploty a množství tekutin protékající potrubím
zařízení umožňující měření p, T, množství a jakosti tekutin proudících potrubím
ochranné nátěry a obaly, tepelné izolace potrubí
1.2.2. podle účelu a činnosti se rozdělují na zařízení:
o pojistná (pojistné ventily, zpětné uzavírky)
o ochranná (lapače kalu, síta, filtry apod.)
o kontrolní (hledítka, ukazatele proudění)
o pomocná (dálková ovládání armatur apod.)
1.3.Základní veličiny určující potrubí a jeho části:
1.3.1.jsou to jmenovitý tlak PN, jmenovitá světlost DN, pracovní stupeň
1.3.2.pracovní přetlak pp je předepsaný vnitřní přetlak pracovní látky, který se má v potrubí za provozu trvale udržovat
1.3.3.pracovní teplota t je předepsaná teplota pracovní látky, která se má v potrubí za provozu stále udržovat
1.3.4.pracovní látka je například kapalina nebo plyn dopravované potrubím
1.3.5.jmenovitý tlak je označení skupiny pracovních přetlaků odstupňovaných podle určitých rozsahů pracovních teplot; jmenovité tlaky označujeme PN a desetinásobkem nejvyššího pracovního přetlaku (MPa) pro pracovní stupeň l, tj. pro pracovní teplotu O až 200°C; u hydrostatických mechanismů se jmenovitý tlak označuje Pn a udává se v MPa
• jmenovitá světlost se označuje písmeny DN a číslem udávajícím vnitřní průměr* v mm; u trubek se závity a součásti k nim patřících se jmenovitá světlost udává' v palcích, a to shodných s příslušným trubkovým závitem; všechny části potrubí rozměrově spolu související označujeme stejnou jmenovitou světlostí; u hydrostatických mechanismů se jmenovitá světlost označuje Dn (mm)
- pracovní stupeň je omezen nejvyšší, popř. nejnižší pracovní teplotou spolům s nejvyšším pracovním přetlakem; uvádí se s jmenovitým tlakem
1.4.světlost potrubí se vypočítá z rovnice spojitosti (kontinuity), kde:
d ......... vnitřní průměr potrubí
v ......... střední rychlost proudění v průtočném průřezu
Qm ......... hmotnostní průtok
Q ......... objemový průtok
p ......... hustota proudící tekutiny
A......... průřez potrubí
1.5.Druhy a spojování trubek:
spoje trubek
1.5.1.spoje přírubové - jsou nejrozšířenějším druhem spojů a potrubí; jsou snadno rozebíratelné, dobře těsní a jejich výroba není obtížná; příruby jsou s trubkou v celku, nebo se s ní spojují různými způsoby: přivařením, naválcováním a našroubováním; přírubový spoj se skládá ze dvou přírub, šroubů a těsnění; u kruhových přírub musí být počet šroubů dělitelný čtyřmi a díry musí být umístěny mimo osové roviny potrubí, avšak symetricky k těmto rovinám
1.5.2.spoje hrdlové - u nich má trubka vždy na jednom konci hrdlo a na druhém je hladká; do hrdla se zasune hladký konec a spoj se utěsní koutovým svarem nebo zatužením, popřípadě jiným těsnícím materiálem; koutovým svarem se utěsňují bezešvé trubky hrdlové ke svařování a trubky z novoduru; hrdla k zatužení se uplatňují u ocelových trubek hrdlových a dvojhrdlových nebo u trub a tvarovek litinových, tlakových a odpadových; hrdla se utěsňují konopnými provazci napěchovanými do těsnícího prostoru; ústí prostoru se zalévá těsnícím tmelem
2.ARMATURY
2.1.uzavírací (slouží k přerušení toku kapaliny nebo plynu)
kohouty (obr. 1) - uzavírá se pootočením kužele (koule) o 90°, doba potřebná k zavření je velmi krátká, použití: domovní plynovody, výčepní stoly apod.
- přímé
- dvoucestné, trojcestné a čtyřcestné
- průchozí a výstupní
- vodovodní, plynové
klapky - nejsou běžné používaným uzavíracím zařízením, poněvadž netěsní úplně, používáme je především k regulaci; rozeznáváme:
- klapky škrtící - ke změně velikosti průtokového průřezu
- klapky zpětné - dovolují průchod pouze jedním směrem
ventily - výhodou je snadné obrábění jejich těsnících ploch a stejně snadné zabrušovaní při výrobě a opravách; zavírání a otevírání je pozvolné a lehké; nevýhodou je značný odpor, který kladou průtoku látky; mají uzavírací i pojistný ventil (obr. 4); rozeznáváme:
- přímé a nárožní
- dvojcestné a trojcestné
- talířové, válcové a kulové
šoupátka (obr. 2) - výhodou je přímý průtok látky plným průřezem potrubí, další předností je pozvolné otevírání a zavírání; nevýhodu je obtížnější obrábění a opravy velkých a šikmo dosedajících ploch
2.2.pojistné (obr. 3) - jsou to ventily trvale uzavřeny silou pružiny nebo závaží; chrání potrubí a tlakové nádoby před stoupnutím tlaku; při překročení max.tlaku tlaková síla tekutiny působící na kuželku překoná odpor pružiny l (závaží), ventil se otevře, přepustí určité množství pracovní látky; při následném snížení tlaku dojde opět k uzavření
- regulační - armatury regulující průtočné množství; může být klapka nebo šoupátko
Podle způsobu připojení potrubí rozlišujeme armatury:
• závitové ,
• přírubové
• přivařovaní
2.3.Příslušenství potrubí:
• odkalovací ventil - vypouštíme jím kal usazený na dně kotle nebo v nejnižší části potrubí
• odvzdušňovací ventil - je na nejvyšších místech vodního potrubí, slouží k vypouštění nahromaděného vzduchu
• odlučovač vody-slouží k odstranění vyloučené vody
• měřící přístroje - zjišťují v potrubí množství látky protékající za časovou jednotku; změříme jimi protékající množství látky počtem otáček lopatkového kola
Tělesa armatur jsou vyrobena z materiálů podle druhu pracovní látky a pracovního stupně, např. mosaz, šedá litina, ocel na odlitky.
Dilatace potrubí je změna délky potrubí vlivem změny teploty prodloužení.
Δl = l0*a*Δt => Δt=(t-10) ......... rozdíl teplot
Δl = l-I0 => t......... teplota prac.látky
to......... původní teplota
=> AI......... prodloužení
=> α ......... střední hodnota součinitele délkové roztažnosti materiálu trubky udávaná v Jelcinech (K)
• strojírenská šroubení - takto se spojují potrubí z ocelových bezešvých trubek přesných nebo měděných, popř. hliníkových; dále se jimi připojují uvedená potrubí k tělesům nebo k jiným součástem různých strojů
• nekovová šroubení - lze jim spojovat trubky z plastických hmot s kovovými trubkami; toto spojení nezeslabuje tloušťku stěn trubek
• spoje se závitem - uplatňují se při spojování závitových trubek a k připojování tvarovek se závitem
2.3.materiál trubek
- oceli – používají se jednak bez úpravy povrchu'nebo s úpravou povrchu^ např. zinkováním pro dopravu teplé užitkové-vody, asfaltování pro dopravu studené vody; spojují se svařováním, závitovými či přírubovými spoji;,druh oceli závisí na. provozních přetlaku a teplotě pracovní látky, např. pro nízkotlaké teplovodní soustavy je to nejčastěji ocel 11 353.1, pro přehříváky parních kotlů (vysoké teploty a tlaky) oceli třídy 17
- litina - trubky jsou převážně, hrdlové či pří rubové; používají- se např. pro stoupací potrubí vnitřní kanalizace a pro vodovodní řady (venkovní rozvod vody)
- měď - používá se pro teplou vodu, výměníky tepla apod.; spojuji se pájením na měkko (hrdlový spoj kapilárně pájen) nebo natvrdo mosazí
- olovo - v současnosti při opravách vnitřních vodovodů u. starších budov pro dopravu pitné vody, má cínovou vložku, spojuje se pájením naměkko
- kamenina a beton - spoje hrdlové; použ.: kanalizační potrubí
- sklo - chemický a potravinářský průmysl, např. mlékárny; obvykle se spojuje speciálními spojkami, popř. se svařuje
- čedič - pro dopravu abrazivních materiálů v proudu vzduchu, např. uhlík, koks apod.; spoje hrdlové
- plasty - používá se celá řada různých plastů, např. novodur, polypropylen apod.; spoje buď hrdlové, lepené či svařování
2.4.Ochrana potrubí proti korozi:
• provádí se během dopravy, uskladnění a montáže a hlavně za provozu; vnitřní povrch a zejména těsnící plochy, šrouby a matice nenatíráme, ale konzervujeme olejem, vazelínou nebo voskem apod.
• nátěry proti atmosférické korozi děláme na armaturách základní syntetickou barvou; ostatní části potrubí natíráme asfaltovým lakem do vlhka; nátěry proti korozi za provozu děláme na vnějším, popř. i vnitřním povrchu
• ochranné obaly používáme především u potrubí ukládaných do země (vodovody, plynovody); používá se bitumenový obal; zesílená vrstva má plášť dvojnásobný až čtyřnásobný
• ochranné povlaky na vnitřním povrchu jsou pryžové, z taveného čediče apod.; u plynovodů je vnitřní koroze vážným problémem, neboť plyn nelze vysušit nebo vyčistit tak, aby byl zbaven všech agresivních složek (voda, kyslík, sirovodík, oxid siřičitý, síra, čpavek, kyanovodík apod.); vnější izolace trub pro dálkovody se dělá přímo ve válcovnách trub; základní nátěr je penetrační, izolační nátěr spodní a krycí je v podstatě živice s 25% azbestu jako plnidla, minimální tloušťky 2mm; výztužná izolační kostra se zhotovuje ze skleněné tkaniny nebo ze skleněné plsti; pro izolování potrubních spojů na trase byly vyvinuty plastické izolační pásy, napuštěné tmelem;
Potrubí slouží k dopravě tekutin, plynů a par, sypkých hmot a popřípadě i tuhých látek. Pracovní látku udržuje v pohybu rozdíl tlaků na začátku a konci potrubí, které musí být,větší než tlakové ztráty v potrubí. Potřebný tlak je vyvozen gravitací nebo nucené.
1.1.Hlavní části potrubí:
• trubky (ocelové, litinové, z neželezných kovů, nekovové)
• spoje trubek s ostatními částmi potrubí a trubek navzájem (spoje rozebíratelné- přírubové,šroubení, spojky pro rychlou montáž, spoje nerozebíratelné -závitové, svařované, pájené, lepené apod.)
• uzavírky pro přerušování průtoku (ventily, šoupátka, kohouty a klapky)
• tvarovky pro vytváření změn směru toku a průtočného průřezu, pro dělení a spojování proudu a pro ukončení potrubí (ohyby, oblouky a kolena, přechody - redukce, tvarovky T, Y)
• kompenzátory pro vyrovnávání prodloužení potrubí teplem (tvaru U nebo lyry, osové, ucpávkové)
• uložení a upevnění potrubí; (závěsy a podpěry, osová vedení, zakotvení)
• vyprazdňovací soupravy (odvzdušňovací, odvodňovací, vypouštěcí)
1.2.Doplňující části potrubí:
1.2.1. zařízení pro řízení tlaku, teploty a množství tekutin protékající potrubím
zařízení umožňující měření p, T, množství a jakosti tekutin proudících potrubím
ochranné nátěry a obaly, tepelné izolace potrubí
1.2.2. podle účelu a činnosti se rozdělují na zařízení:
o pojistná (pojistné ventily, zpětné uzavírky)
o ochranná (lapače kalu, síta, filtry apod.)
o kontrolní (hledítka, ukazatele proudění)
o pomocná (dálková ovládání armatur apod.)
1.3.Základní veličiny určující potrubí a jeho části:
1.3.1.jsou to jmenovitý tlak PN, jmenovitá světlost DN, pracovní stupeň
1.3.2.pracovní přetlak pp je předepsaný vnitřní přetlak pracovní látky, který se má v potrubí za provozu trvale udržovat
1.3.3.pracovní teplota t je předepsaná teplota pracovní látky, která se má v potrubí za provozu stále udržovat
1.3.4.pracovní látka je například kapalina nebo plyn dopravované potrubím
1.3.5.jmenovitý tlak je označení skupiny pracovních přetlaků odstupňovaných podle určitých rozsahů pracovních teplot; jmenovité tlaky označujeme PN a desetinásobkem nejvyššího pracovního přetlaku (MPa) pro pracovní stupeň l, tj. pro pracovní teplotu O až 200°C; u hydrostatických mechanismů se jmenovitý tlak označuje Pn a udává se v MPa
• jmenovitá světlost se označuje písmeny DN a číslem udávajícím vnitřní průměr* v mm; u trubek se závity a součásti k nim patřících se jmenovitá světlost udává' v palcích, a to shodných s příslušným trubkovým závitem; všechny části potrubí rozměrově spolu související označujeme stejnou jmenovitou světlostí; u hydrostatických mechanismů se jmenovitá světlost označuje Dn (mm)
- pracovní stupeň je omezen nejvyšší, popř. nejnižší pracovní teplotou spolům s nejvyšším pracovním přetlakem; uvádí se s jmenovitým tlakem
1.4.světlost potrubí se vypočítá z rovnice spojitosti (kontinuity), kde:
d ......... vnitřní průměr potrubí
v ......... střední rychlost proudění v průtočném průřezu
Qm ......... hmotnostní průtok
Q ......... objemový průtok
p ......... hustota proudící tekutiny
A......... průřez potrubí
1.5.Druhy a spojování trubek:
spoje trubek
1.5.1.spoje přírubové - jsou nejrozšířenějším druhem spojů a potrubí; jsou snadno rozebíratelné, dobře těsní a jejich výroba není obtížná; příruby jsou s trubkou v celku, nebo se s ní spojují různými způsoby: přivařením, naválcováním a našroubováním; přírubový spoj se skládá ze dvou přírub, šroubů a těsnění; u kruhových přírub musí být počet šroubů dělitelný čtyřmi a díry musí být umístěny mimo osové roviny potrubí, avšak symetricky k těmto rovinám
1.5.2.spoje hrdlové - u nich má trubka vždy na jednom konci hrdlo a na druhém je hladká; do hrdla se zasune hladký konec a spoj se utěsní koutovým svarem nebo zatužením, popřípadě jiným těsnícím materiálem; koutovým svarem se utěsňují bezešvé trubky hrdlové ke svařování a trubky z novoduru; hrdla k zatužení se uplatňují u ocelových trubek hrdlových a dvojhrdlových nebo u trub a tvarovek litinových, tlakových a odpadových; hrdla se utěsňují konopnými provazci napěchovanými do těsnícího prostoru; ústí prostoru se zalévá těsnícím tmelem
2.ARMATURY
2.1.uzavírací (slouží k přerušení toku kapaliny nebo plynu)
kohouty (obr. 1) - uzavírá se pootočením kužele (koule) o 90°, doba potřebná k zavření je velmi krátká, použití: domovní plynovody, výčepní stoly apod.
- přímé
- dvoucestné, trojcestné a čtyřcestné
- průchozí a výstupní
- vodovodní, plynové
klapky - nejsou běžné používaným uzavíracím zařízením, poněvadž netěsní úplně, používáme je především k regulaci; rozeznáváme:
- klapky škrtící - ke změně velikosti průtokového průřezu
- klapky zpětné - dovolují průchod pouze jedním směrem
ventily - výhodou je snadné obrábění jejich těsnících ploch a stejně snadné zabrušovaní při výrobě a opravách; zavírání a otevírání je pozvolné a lehké; nevýhodou je značný odpor, který kladou průtoku látky; mají uzavírací i pojistný ventil (obr. 4); rozeznáváme:
- přímé a nárožní
- dvojcestné a trojcestné
- talířové, válcové a kulové
šoupátka (obr. 2) - výhodou je přímý průtok látky plným průřezem potrubí, další předností je pozvolné otevírání a zavírání; nevýhodu je obtížnější obrábění a opravy velkých a šikmo dosedajících ploch
2.2.pojistné (obr. 3) - jsou to ventily trvale uzavřeny silou pružiny nebo závaží; chrání potrubí a tlakové nádoby před stoupnutím tlaku; při překročení max.tlaku tlaková síla tekutiny působící na kuželku překoná odpor pružiny l (závaží), ventil se otevře, přepustí určité množství pracovní látky; při následném snížení tlaku dojde opět k uzavření
- regulační - armatury regulující průtočné množství; může být klapka nebo šoupátko
Podle způsobu připojení potrubí rozlišujeme armatury:
• závitové ,
• přírubové
• přivařovaní
2.3.Příslušenství potrubí:
• odkalovací ventil - vypouštíme jím kal usazený na dně kotle nebo v nejnižší části potrubí
• odvzdušňovací ventil - je na nejvyšších místech vodního potrubí, slouží k vypouštění nahromaděného vzduchu
• odlučovač vody-slouží k odstranění vyloučené vody
• měřící přístroje - zjišťují v potrubí množství látky protékající za časovou jednotku; změříme jimi protékající množství látky počtem otáček lopatkového kola
Tělesa armatur jsou vyrobena z materiálů podle druhu pracovní látky a pracovního stupně, např. mosaz, šedá litina, ocel na odlitky.
Dilatace potrubí je změna délky potrubí vlivem změny teploty prodloužení.
Δl = l0*a*Δt => Δt=(t-10) ......... rozdíl teplot
Δl = l-I0 => t......... teplota prac.látky
to......... původní teplota
=> AI......... prodloužení
=> α ......... střední hodnota součinitele délkové roztažnosti materiálu trubky udávaná v Jelcinech (K)
• strojírenská šroubení - takto se spojují potrubí z ocelových bezešvých trubek přesných nebo měděných, popř. hliníkových; dále se jimi připojují uvedená potrubí k tělesům nebo k jiným součástem různých strojů
• nekovová šroubení - lze jim spojovat trubky z plastických hmot s kovovými trubkami; toto spojení nezeslabuje tloušťku stěn trubek
• spoje se závitem - uplatňují se při spojování závitových trubek a k připojování tvarovek se závitem
2.3.materiál trubek
- oceli – používají se jednak bez úpravy povrchu'nebo s úpravou povrchu^ např. zinkováním pro dopravu teplé užitkové-vody, asfaltování pro dopravu studené vody; spojují se svařováním, závitovými či přírubovými spoji;,druh oceli závisí na. provozních přetlaku a teplotě pracovní látky, např. pro nízkotlaké teplovodní soustavy je to nejčastěji ocel 11 353.1, pro přehříváky parních kotlů (vysoké teploty a tlaky) oceli třídy 17
- litina - trubky jsou převážně, hrdlové či pří rubové; používají- se např. pro stoupací potrubí vnitřní kanalizace a pro vodovodní řady (venkovní rozvod vody)
- měď - používá se pro teplou vodu, výměníky tepla apod.; spojuji se pájením na měkko (hrdlový spoj kapilárně pájen) nebo natvrdo mosazí
- olovo - v současnosti při opravách vnitřních vodovodů u. starších budov pro dopravu pitné vody, má cínovou vložku, spojuje se pájením naměkko
- kamenina a beton - spoje hrdlové; použ.: kanalizační potrubí
- sklo - chemický a potravinářský průmysl, např. mlékárny; obvykle se spojuje speciálními spojkami, popř. se svařuje
- čedič - pro dopravu abrazivních materiálů v proudu vzduchu, např. uhlík, koks apod.; spoje hrdlové
- plasty - používá se celá řada různých plastů, např. novodur, polypropylen apod.; spoje buď hrdlové, lepené či svařování
2.4.Ochrana potrubí proti korozi:
• provádí se během dopravy, uskladnění a montáže a hlavně za provozu; vnitřní povrch a zejména těsnící plochy, šrouby a matice nenatíráme, ale konzervujeme olejem, vazelínou nebo voskem apod.
• nátěry proti atmosférické korozi děláme na armaturách základní syntetickou barvou; ostatní části potrubí natíráme asfaltovým lakem do vlhka; nátěry proti korozi za provozu děláme na vnějším, popř. i vnitřním povrchu
• ochranné obaly používáme především u potrubí ukládaných do země (vodovody, plynovody); používá se bitumenový obal; zesílená vrstva má plášť dvojnásobný až čtyřnásobný
• ochranné povlaky na vnitřním povrchu jsou pryžové, z taveného čediče apod.; u plynovodů je vnitřní koroze vážným problémem, neboť plyn nelze vysušit nebo vyčistit tak, aby byl zbaven všech agresivních složek (voda, kyslík, sirovodík, oxid siřičitý, síra, čpavek, kyanovodík apod.); vnější izolace trub pro dálkovody se dělá přímo ve válcovnách trub; základní nátěr je penetrační, izolační nátěr spodní a krycí je v podstatě živice s 25% azbestu jako plnidla, minimální tloušťky 2mm; výztužná izolační kostra se zhotovuje ze skleněné tkaniny nebo ze skleněné plsti; pro izolování potrubních spojů na trase byly vyvinuty plastické izolační pásy, napuštěné tmelem;
25A. Evropská a česká historická Literatura v 19. a 20. století - otázky
1) vývoj historické prózy
2) Počátky této prózy u nás i ve světě
3) Rozmach historické prózy v 2.pol. 19. stol.
4) Historická tématika v Literatuře 20. stol.
...Věk pověděl o četbě v klášteře, o Hájkově kronice, která se mu nad obyčej líbila a kterou přečetl za svého pobytu v klášteře třikráte, a nyní že také čte Historický kalendář Veleslavínův, který mu zapůjčil pan doktor Tham.
Vydral jenž dosud pozorně naslouchal a jen sem tam otázkou vypravování filosofovo přerušil, živěji zvolal: ,Ah, pane Tham, To je dobrý vlastenec a dobře nyní pracuje a vlasti slouží. Také můj žák a mám z něho radost. "
1) Uveďte název díla, ze kterého je ukázka, charakterizujte stručně toto dílo
2) Pohovořte o postavách, jejichž jména jsou zde uvedena, zhodnoťte jejich význam
...Na prateckém kopci, na témž místě, kde klesl s žerdí praporu v ruce, ležel kníže Andrej Bolkonský krváceje, a sám o tom nevěda, sténal tichým žalostným a dětským hlasem.
"Kde je to vysoké nebe, které jsem dosud neznal a které jsem dnes uviděl?" bylo jeho první myšlenkou. "A také takovou bolest jsem dříve neznal" -myslil si: "Ano, nic jsem neznal dosud. Ale kde to jsem?"
Začal naslouchat a zaslechl zvuky přibližujícího se dupotu koní a zvuky hlasů, mluvících francouzsky. Otevřel oči. Nad ním bylo opět stále totéž vysoké nebo s plynoucími oblaky, které se zvedly ještě výš a skrze něž viděl modrající se nekonečnost.
1) Z kterého díla je vybrán úryvek?
2) Připomeňte další romány tohoto autora
25B. Slovní zásoba, rozvrstvení slovní zásoby, slovníky
1) Jednotky slovní zásoby, víceslovné pojmenování -frazeologická spojení
2) Slovní zásoba
3) Slohové rozvrstvení
2) Počátky této prózy u nás i ve světě
3) Rozmach historické prózy v 2.pol. 19. stol.
4) Historická tématika v Literatuře 20. stol.
...Věk pověděl o četbě v klášteře, o Hájkově kronice, která se mu nad obyčej líbila a kterou přečetl za svého pobytu v klášteře třikráte, a nyní že také čte Historický kalendář Veleslavínův, který mu zapůjčil pan doktor Tham.
Vydral jenž dosud pozorně naslouchal a jen sem tam otázkou vypravování filosofovo přerušil, živěji zvolal: ,Ah, pane Tham, To je dobrý vlastenec a dobře nyní pracuje a vlasti slouží. Také můj žák a mám z něho radost. "
1) Uveďte název díla, ze kterého je ukázka, charakterizujte stručně toto dílo
2) Pohovořte o postavách, jejichž jména jsou zde uvedena, zhodnoťte jejich význam
...Na prateckém kopci, na témž místě, kde klesl s žerdí praporu v ruce, ležel kníže Andrej Bolkonský krváceje, a sám o tom nevěda, sténal tichým žalostným a dětským hlasem.
"Kde je to vysoké nebe, které jsem dosud neznal a které jsem dnes uviděl?" bylo jeho první myšlenkou. "A také takovou bolest jsem dříve neznal" -myslil si: "Ano, nic jsem neznal dosud. Ale kde to jsem?"
Začal naslouchat a zaslechl zvuky přibližujícího se dupotu koní a zvuky hlasů, mluvících francouzsky. Otevřel oči. Nad ním bylo opět stále totéž vysoké nebo s plynoucími oblaky, které se zvedly ještě výš a skrze něž viděl modrající se nekonečnost.
1) Z kterého díla je vybrán úryvek?
2) Připomeňte další romány tohoto autora
25B. Slovní zásoba, rozvrstvení slovní zásoby, slovníky
1) Jednotky slovní zásoby, víceslovné pojmenování -frazeologická spojení
2) Slovní zásoba
3) Slohové rozvrstvení
24A. Spisovatelé a umělci Prahy - otázky
1) Praha -věčná inspirace umění
2) Praha v legendách a kronikách
3) Praha obrozenecká
4) Praha revoluční
5) Praha současná
...Na hlavě klobouk z pavích per
myslivec na stráži stojí.
Překrásný zámek Belveder
důstojník v italském kroji.
On mysů na tu vzdálenou otčinu,
kde slunce zlatí piniové svahy.
U zablácených nohou leží mu
barevná pohlednice Prahy.
Vítězslav Nezval
Královský letohrádek -úryvek z průvodce po Praze
...Stavbu tvoří ušlechtilá jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, obklopená v přízemí ze všech stran arkádou toskánských sloupů. Na ní se v patře vine kol budovy ochoz, bohatě zdobený, stejně jako zábradlí přízemní arkády, kamennými reliéfy s figurálními a ornamentálními náměty. Horní patro kryje měděnková střecha osobitě zakřiveného profilu. V. Volavka připomíná, že její tvar mohl být inspirací staviteli J. Zítkovi pro střechu Národního divadla v Praze.
1) V jakém uměleckém stylu je postavena jmenovaná památka?
2) Kteří čeští básníci oslavovali Prahu? V které době se k ní zvlášť vraceli?
3) Víte, které osobnosti české kultury měly vztah k naší škole?
24B. Odborný styl- popis
1) Odborný styl -různé stupně odbornosti
2) Popis odborný -podstata, cíl. Popis pracovního postupu
3) Další druhy popisu -srovnejte úryvky, vymezte základní znaky
4) Opravte (věcně) nevýstižné vyjádření:
V druhé části výstavy jsou události, které se staly ve druhé světové válce.
Břeh je nízký, porostlý olšemi, vrbami a jinými křovinami.
2) Praha v legendách a kronikách
3) Praha obrozenecká
4) Praha revoluční
5) Praha současná
...Na hlavě klobouk z pavích per
myslivec na stráži stojí.
Překrásný zámek Belveder
důstojník v italském kroji.
On mysů na tu vzdálenou otčinu,
kde slunce zlatí piniové svahy.
U zablácených nohou leží mu
barevná pohlednice Prahy.
Vítězslav Nezval
Královský letohrádek -úryvek z průvodce po Praze
...Stavbu tvoří ušlechtilá jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, obklopená v přízemí ze všech stran arkádou toskánských sloupů. Na ní se v patře vine kol budovy ochoz, bohatě zdobený, stejně jako zábradlí přízemní arkády, kamennými reliéfy s figurálními a ornamentálními náměty. Horní patro kryje měděnková střecha osobitě zakřiveného profilu. V. Volavka připomíná, že její tvar mohl být inspirací staviteli J. Zítkovi pro střechu Národního divadla v Praze.
1) V jakém uměleckém stylu je postavena jmenovaná památka?
2) Kteří čeští básníci oslavovali Prahu? V které době se k ní zvlášť vraceli?
3) Víte, které osobnosti české kultury měly vztah k naší škole?
24B. Odborný styl- popis
1) Odborný styl -různé stupně odbornosti
2) Popis odborný -podstata, cíl. Popis pracovního postupu
3) Další druhy popisu -srovnejte úryvky, vymezte základní znaky
4) Opravte (věcně) nevýstižné vyjádření:
V druhé části výstavy jsou události, které se staly ve druhé světové válce.
Břeh je nízký, porostlý olšemi, vrbami a jinými křovinami.
23A. Humor a satira v české Literatuře 19. a 20. století - otázky
1) Satira v nejstarší české Literatuře
2) Humor a satira v české Literatuře 19. století
3) Humor a satira v české Literatuře 20. století .
Etymologický epigram
Odkud vzalo -zkouším žáky -
jméno Rakous počátek?
"Od raků, neb oni tady
chodí pořád nazpátek. "
1) Charakterizujte epigram
2) Čemu se Havlíček Borovský vysmívá, v čem tkví jeho vtip?
Krev -Jé, to jsou divný konzervy. Takový příruční! (Vyjme z bedničky válcovitý ruční granát
s rukovětí)
Mlíko -Ukažte, to budou ty nový, turistický. To se asi takhle opéká nad ohněm.
Krev -Půjčte to sem. To se asi musí za tohle zatáhnout. Nic se neotevřelo.
Mlíko -Neteče z toho olej? Něco tam syčí! Ta bude asi zkažená.
Krev -To ten olej kvasí.
Mlíko -Teď to tam burácí! Je to ale štěstí; že jsme si toho všimli. Vždyť je to zdraví nebezpečné.
Krev -Která firma to vyrábí, takový neřád?
Mlíko -(Čte hodně zblízka nápis na granátu.) Krupp-Essen. Aha essen, k jídlu to je.
Krev -Ovšem, Krupp-Esse, jezte kroupy! To bude asi šoulet.
1) Na čem je založen slovní humor této scény?
2) Vysvětlete pohled Voskovce a Wericha na svět
..."Ukradli nám kufr, " vytýkal nadporučík Švejkovi, "to se jen tak řekne, holomku," "Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, " ozval se tiše Švejk, "doopravdy ho ukradli. " Na nádraží se vždycky potlouká moc takových šizuňků a já si to představuji tak, že jednomu z nich se nepochybně zamlouval váš kufr a ten člověk že nepochybně využitkoval toho, jak jsem vodešel vod zavazadel, abych vám vohlásil, že s našima zavazadlama je všechno v pořádku. Von moh ten náš kufr ukradnout právě jen v takovej příznivej okamžik. Po takovym voni pasou... "
A Švejk důrazně prohlásil: "Na nádraží se kradlo vždycky a bude se krást dál. Jinak to
nejde. "
"Já jsem přesvědčen, Švejku, " ujal se slova nadporučík, "že to s vámi jednou prachšpatně skončí. Pořád ještě nevím, děláte-li ze sebe vola, nebo jste se už volem narodil. "
1) Charakterizujte postavu Švejka
2) Jaký je pohled autora na válku?
23B. Odborný styl- výklad
1) Odborný styl- různé stupně odbornosti
2) Jazyk a stavba odborných textů
.slovník
.syntax
.stavba
V následujících větách zvolte vhodný výraz:
(Následkem, Důsledkem) dlouhotrvajícího sucha byly četné požáry. Vyvodil {důsledky, následky) z porušování kázně. {Příčinou, Důvodem) katastrofy byla nedbalost pracovníka. {Důvodem, Příčinou) odmítnutí byla jeho finanční tíseň.
3) Výklad -základní útvar odborného stylu
.podstata výkladu kompozice výkladu:
-metoda induktivní. metoda deduktivní
2) Humor a satira v české Literatuře 19. století
3) Humor a satira v české Literatuře 20. století .
Etymologický epigram
Odkud vzalo -zkouším žáky -
jméno Rakous počátek?
"Od raků, neb oni tady
chodí pořád nazpátek. "
1) Charakterizujte epigram
2) Čemu se Havlíček Borovský vysmívá, v čem tkví jeho vtip?
Krev -Jé, to jsou divný konzervy. Takový příruční! (Vyjme z bedničky válcovitý ruční granát
s rukovětí)
Mlíko -Ukažte, to budou ty nový, turistický. To se asi takhle opéká nad ohněm.
Krev -Půjčte to sem. To se asi musí za tohle zatáhnout. Nic se neotevřelo.
Mlíko -Neteče z toho olej? Něco tam syčí! Ta bude asi zkažená.
Krev -To ten olej kvasí.
Mlíko -Teď to tam burácí! Je to ale štěstí; že jsme si toho všimli. Vždyť je to zdraví nebezpečné.
Krev -Která firma to vyrábí, takový neřád?
Mlíko -(Čte hodně zblízka nápis na granátu.) Krupp-Essen. Aha essen, k jídlu to je.
Krev -Ovšem, Krupp-Esse, jezte kroupy! To bude asi šoulet.
1) Na čem je založen slovní humor této scény?
2) Vysvětlete pohled Voskovce a Wericha na svět
..."Ukradli nám kufr, " vytýkal nadporučík Švejkovi, "to se jen tak řekne, holomku," "Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, " ozval se tiše Švejk, "doopravdy ho ukradli. " Na nádraží se vždycky potlouká moc takových šizuňků a já si to představuji tak, že jednomu z nich se nepochybně zamlouval váš kufr a ten člověk že nepochybně využitkoval toho, jak jsem vodešel vod zavazadel, abych vám vohlásil, že s našima zavazadlama je všechno v pořádku. Von moh ten náš kufr ukradnout právě jen v takovej příznivej okamžik. Po takovym voni pasou... "
A Švejk důrazně prohlásil: "Na nádraží se kradlo vždycky a bude se krást dál. Jinak to
nejde. "
"Já jsem přesvědčen, Švejku, " ujal se slova nadporučík, "že to s vámi jednou prachšpatně skončí. Pořád ještě nevím, děláte-li ze sebe vola, nebo jste se už volem narodil. "
1) Charakterizujte postavu Švejka
2) Jaký je pohled autora na válku?
23B. Odborný styl- výklad
1) Odborný styl- různé stupně odbornosti
2) Jazyk a stavba odborných textů
.slovník
.syntax
.stavba
V následujících větách zvolte vhodný výraz:
(Následkem, Důsledkem) dlouhotrvajícího sucha byly četné požáry. Vyvodil {důsledky, následky) z porušování kázně. {Příčinou, Důvodem) katastrofy byla nedbalost pracovníka. {Důvodem, Příčinou) odmítnutí byla jeho finanční tíseň.
3) Výklad -základní útvar odborného stylu
.podstata výkladu kompozice výkladu:
-metoda induktivní. metoda deduktivní
22A. Světová Literatura od roku 1970 až po současnost - otázky
1) Nové tendence a proudy ve světové Literatuře po roce 1970
2) Nejvýznamnější představitelé a jejich dílo podle vlastní četby
3) Nejvydávanější spisovatelé současnosti
..."Mohl jsi být úžasným knihovníkem, Viléme, " řekl Jorge obdivně a přitom lítostivě. " Takže víš opravdu všechno. Myslím, že na tvé straně stolu je stolička. Posaď se a čti. To je tvá odměna. "(:..)
..."Smích zbavuje sedláka strachu z ďábla, protože na hodech troupů se i ďábel zdá být trdlo a troup, a tudíž ovladatelný. Tato kniha by však mohla učit, že zbavit se strachu z ďábla je věda. Když sedlákovi protéká hrdlem víno, když se směje, cítí se jako pán, převrátil vzhůru nohama mocenské vztahy: tato kniha by však mohla vzdělance naučil jakými úskoky, které by se od toho okamžiku staly argumenty, učinit tento převrat oprávněným. Pak by se v dílo rozumu proměnilo i to, co v bezděčném gestu sedlákově je naštěstí zatím jen dílem břicha. Že smích je vlastní člověku, to je znakem naší omezenosti jakožto hříšníků. "
1) Ke kterému směru patří kniha Jméno r~že, ze které je ukázka, a kdo je jejím autorem?
2) Vysvětli základní rysy tohoto směru a uveď další autory, kteří sem patří
..." Všechno, co opravdu potřebuju znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil
v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se naučil:
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
.Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně -trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a
hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. "
R. Fulghum
1) Co je typické pro téma a styl tohoto úryvku?
22B. Čeština a jazyky příbuzné
1) Jazyky indoevropské -jazyky slovanské
2) Praslovanština -staroslověnština -čeština
a ) Které typy písma používají slovanské jazyky?
b ) Z uvedených jazyků vyberte jazyky slovanské a zařaďte je do přehledu slovanských jazyků:
bulharština, čeština:, maďarština, slovenština, polština, Latina, ukrajinština, slovinština,
francouzština, makedonština, ruština, němčina
3) Jak se nazýval pravopis, který navrhl Jan Hus?
4) Objasněte pravopis Pražané x pražané
2) Nejvýznamnější představitelé a jejich dílo podle vlastní četby
3) Nejvydávanější spisovatelé současnosti
..."Mohl jsi být úžasným knihovníkem, Viléme, " řekl Jorge obdivně a přitom lítostivě. " Takže víš opravdu všechno. Myslím, že na tvé straně stolu je stolička. Posaď se a čti. To je tvá odměna. "(:..)
..."Smích zbavuje sedláka strachu z ďábla, protože na hodech troupů se i ďábel zdá být trdlo a troup, a tudíž ovladatelný. Tato kniha by však mohla učit, že zbavit se strachu z ďábla je věda. Když sedlákovi protéká hrdlem víno, když se směje, cítí se jako pán, převrátil vzhůru nohama mocenské vztahy: tato kniha by však mohla vzdělance naučil jakými úskoky, které by se od toho okamžiku staly argumenty, učinit tento převrat oprávněným. Pak by se v dílo rozumu proměnilo i to, co v bezděčném gestu sedlákově je naštěstí zatím jen dílem břicha. Že smích je vlastní člověku, to je znakem naší omezenosti jakožto hříšníků. "
1) Ke kterému směru patří kniha Jméno r~že, ze které je ukázka, a kdo je jejím autorem?
2) Vysvětli základní rysy tohoto směru a uveď další autory, kteří sem patří
..." Všechno, co opravdu potřebuju znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil
v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se naučil:
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
.Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně -trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a
hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. "
R. Fulghum
1) Co je typické pro téma a styl tohoto úryvku?
22B. Čeština a jazyky příbuzné
1) Jazyky indoevropské -jazyky slovanské
2) Praslovanština -staroslověnština -čeština
a ) Které typy písma používají slovanské jazyky?
b ) Z uvedených jazyků vyberte jazyky slovanské a zařaďte je do přehledu slovanských jazyků:
bulharština, čeština:, maďarština, slovenština, polština, Latina, ukrajinština, slovinština,
francouzština, makedonština, ruština, němčina
3) Jak se nazýval pravopis, který navrhl Jan Hus?
4) Objasněte pravopis Pražané x pražané
21A. Světová Literatura v letech 1945 –1970 - otázky
1) Charakteristika období- zkušenost 2. sv. války
-rozdělení,světa na Západ a Východ
-globální problémy Lidstva
2) Nové proudy v poválečné světové Literatuře
3) Nejvýznamnější představitelé a jejich dílo podle vlastní četby
..."Úpal se už nedal snést, a tak jsem se pohnul kupředu. Věděl jsem, že je to bláznovství, že se
jedním krokem slunce nezbavím. Přesto jsem udělal ten kro~ jediný krok dopředu. A tentokrát Arab, pořád vleže, vytasil nůž a nastavil ho v slunci proti mně. Na oceli se roztřísklo světlo a do čela jako by mě zasáhla dlouhá jiskřivá čepel. Zároveň pot slitý v obočí mi stekl všechen najednou na víčka a potáhl je teplou hustou clonou. Za tím závojem slz a soli mi oči osleply. Už jsem nevnímal nic než sluneční činely na čele, nezřetelně taky třpytivý oštěp vytrysklý z napřaženého nože přede mnou. Ten hořící šíp mi ohlodával řasy a bolestivě ryl do očí. To byla chvíle kdy se všechno zakymácelo. Z moře se vyvalil hustý řeřavý oblak. Nebe jako by se po celé délce otevřelo a chrlilo oheň. Celá má bytost se napjala a já zaťal ruku na revolveru. Kohoutek povolil, prst mi sjel na hledné břsko pažby a teď, v tom suchém, ohlušujícím třesku, všechno začalo. Setřásl jsem pot i slunce. Pochopil jsem, že se právě zvrátila rovnováha dne, výjimečné ticho pláže, na níž jsem prožil štěstí. Vystřelil jsem pak ještě čtyřikrát do nehybného těla, a kulky se do něho zakusovaly ani to nebylo znát. Jako bych čtyřikrát zaklepal na bránu neštěstí. "(..)
Žil jsem určitým způsobem a byl bych mohl žít jli1ak. Dělal jsem tohle a nedělal jsem ono. Neudělal, jsem to nebo ono, ale udělal jsem zas něco jli1ého. A nakonec co?
A. Camus -Cizinec
B.
1) Kterého směru je A. Camus představitelem a které jsou základní myšlenky tohoto směru?
...V tu chvíli vyšel Elrond s Gandalfem a svolal Družinu k sobě. " Toto je mé poslední slovo, " řekl tiše." Ten, kdo nese Prsten, se vydává na pouť k Hoře osudu. Pouze na něm spočívá úkol: neodhodit Prsten ani jej nevydat žádnému služebníku Nepřítele a nedat jej do ruky nikomu kromě členů Družiny a Rady a to jen v nejnutnějším případě. Ostatní s ním jdou jako svobodní společníci, aby mu pomáhali na cestě. Můžete se zastavit nebo se vrátit nebo se obrátit na jinou cestu podle okolností. Čím dál půjdete, tím nesnadnější bude se stáhnout; přesto na vás není vložena žádná přísaha ani závazek, abyste šli dále,než budete sami chtít. Neznáte přece ještě vlastní sílu a odvahu a nemůžete předvídat, s čím se kdo střetne cestou. "
1) Jak je v Tolkienově mytologii zobrazen tradiční zápas dobra a zla?
2) Které "Lidské" vlastnosti se objevují u jednotlivých hrdinů Tolkienova příběhu?
3) Jaký typ Literatury reprezentuje Tolkienova tvorba?
21B. Tvarosloví -mluvnické kategorie jmen
1) Mluvnické kategorie jmen:
a) Jakou syntaktickou funkci vyjadřuje l.pád?
b ) Který pád je vždy předložkový?
c) Určete, v kterém pádě může být tvar: hře
d) Co je duál -uveďte příklady
e) Pomnožná, hromadná, látková podstatná jména,: Rozlište:
kalhoty, uhlí, mládež, Vánoce, voda
-rozdělení,světa na Západ a Východ
-globální problémy Lidstva
2) Nové proudy v poválečné světové Literatuře
3) Nejvýznamnější představitelé a jejich dílo podle vlastní četby
..."Úpal se už nedal snést, a tak jsem se pohnul kupředu. Věděl jsem, že je to bláznovství, že se
jedním krokem slunce nezbavím. Přesto jsem udělal ten kro~ jediný krok dopředu. A tentokrát Arab, pořád vleže, vytasil nůž a nastavil ho v slunci proti mně. Na oceli se roztřísklo světlo a do čela jako by mě zasáhla dlouhá jiskřivá čepel. Zároveň pot slitý v obočí mi stekl všechen najednou na víčka a potáhl je teplou hustou clonou. Za tím závojem slz a soli mi oči osleply. Už jsem nevnímal nic než sluneční činely na čele, nezřetelně taky třpytivý oštěp vytrysklý z napřaženého nože přede mnou. Ten hořící šíp mi ohlodával řasy a bolestivě ryl do očí. To byla chvíle kdy se všechno zakymácelo. Z moře se vyvalil hustý řeřavý oblak. Nebe jako by se po celé délce otevřelo a chrlilo oheň. Celá má bytost se napjala a já zaťal ruku na revolveru. Kohoutek povolil, prst mi sjel na hledné břsko pažby a teď, v tom suchém, ohlušujícím třesku, všechno začalo. Setřásl jsem pot i slunce. Pochopil jsem, že se právě zvrátila rovnováha dne, výjimečné ticho pláže, na níž jsem prožil štěstí. Vystřelil jsem pak ještě čtyřikrát do nehybného těla, a kulky se do něho zakusovaly ani to nebylo znát. Jako bych čtyřikrát zaklepal na bránu neštěstí. "(..)
Žil jsem určitým způsobem a byl bych mohl žít jli1ak. Dělal jsem tohle a nedělal jsem ono. Neudělal, jsem to nebo ono, ale udělal jsem zas něco jli1ého. A nakonec co?
A. Camus -Cizinec
B.
1) Kterého směru je A. Camus představitelem a které jsou základní myšlenky tohoto směru?
...V tu chvíli vyšel Elrond s Gandalfem a svolal Družinu k sobě. " Toto je mé poslední slovo, " řekl tiše." Ten, kdo nese Prsten, se vydává na pouť k Hoře osudu. Pouze na něm spočívá úkol: neodhodit Prsten ani jej nevydat žádnému služebníku Nepřítele a nedat jej do ruky nikomu kromě členů Družiny a Rady a to jen v nejnutnějším případě. Ostatní s ním jdou jako svobodní společníci, aby mu pomáhali na cestě. Můžete se zastavit nebo se vrátit nebo se obrátit na jinou cestu podle okolností. Čím dál půjdete, tím nesnadnější bude se stáhnout; přesto na vás není vložena žádná přísaha ani závazek, abyste šli dále,než budete sami chtít. Neznáte přece ještě vlastní sílu a odvahu a nemůžete předvídat, s čím se kdo střetne cestou. "
1) Jak je v Tolkienově mytologii zobrazen tradiční zápas dobra a zla?
2) Které "Lidské" vlastnosti se objevují u jednotlivých hrdinů Tolkienova příběhu?
3) Jaký typ Literatury reprezentuje Tolkienova tvorba?
21B. Tvarosloví -mluvnické kategorie jmen
1) Mluvnické kategorie jmen:
a) Jakou syntaktickou funkci vyjadřuje l.pád?
b ) Který pád je vždy předložkový?
c) Určete, v kterém pádě může být tvar: hře
d) Co je duál -uveďte příklady
e) Pomnožná, hromadná, látková podstatná jména,: Rozlište:
kalhoty, uhlí, mládež, Vánoce, voda
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)