Zuzana je sama doma
Jonáš a tingl-tangl
Návštěvní den I. – III.
Zavěste, prosím, volá Semafor
Kytice
Diváky přitahoval osobitý humor J. Šlitra – veškeré repliky pronášel naprosto nevzrušenou a neměnnou hlasovou intonací. Celková, jaksi programová antidramatičnost, působila paradoxně vzhledem k obsahu pronášeného (návaznost V + W). Oproti tomu J. Suchý je spíše hravým typem, je to experimentující snílek. V pozdějších letech došlo v Semaforu k obratu – milý intelekt byl nahrazen prostším humorem, páteří divadla se staly „girls“, intelekt je pouze milým doplňkem.
DIVADLO ZA BRANOU
Výraznou uměleckou osobností zde byl JOSEF TOPL, který se na česká jeviště vrátil až po roce 1989. Jeho nejslavnější hry byly Konec Masopustu, Kočka na kolejích, Slavík k večeři, Hodina lásky, Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje. Z normalizačního období pocházejí dramata Sbohem, Sokrate, Stěhování duší, Hlasy ptáků.
Režisérskou osobností tohoto divadla byl OTOMAR KREJČA.
Žádné komentáře:
Okomentovat