Vodohospodářství

Vývoj vodního hospodářství po roce 1989 je výrazně poznamenán dynamickým nárůstem tržních cen vody, podmínil zásadní trendové změny ve spotřebě pitné i užitkové vody. Tyto změny přirozeně ovlivňují i rozvoj vodního hospodářství na území Brněnského kraje.
Z krajského pohledu je rozhodující zásobování sídelního centra – Brna. Základním zdrojem pitné vody pro město je vodní zdroj Bžezová n. S. (o. Svitavy), na který jsou napojeny i město Kuřim a obce Česká a Lelekovice z okresu Brno – venkov. Doplňkovým resp. Záložním zdrojem je řeka Svratka s úpravnou vody v Brně – Pisárkách. Této vodě je ovšem přiznán pouze charakter vody užitkové, přičemž je udělena výjímka pro její dočasné používání k odstraňování deficitů pitné vody v systému vodovodu města Brna.
Vodovodní síť města Brna je rozčleněna na systém rozvodu pitné vody a systému rozvodu užitkové vody pro průmyslové účely.
Na okrese Blansko se vyskytuje celá řada malých vodních zdrojů. Z větších zdrojů jde především o vodní nádrž Boskovice s vybudovanou úpravnou vody, s charakterem možného rezervního vodního zdroje s možností napojení na Březovský vodovod.
Vyškov a Znojmo disponují většími povrchovými vodními zdroji – vodní nádrž Opatovice (Vyškov) a Vranovská přehrada (Znojmo).
Celkově lze konstatovat, že uspokojivý stav v zásobování obyvatelstva vodou z veřejných vodovodů vykazuje kromě Brna ještě okres Vyškov a Blansko. Naopak neuspokojivý stav je v okresech Znojmo a Brno – venkov.
Pro zásobení pitnou vodou ve zdrojově deficitních oblastech Břeclavska, Hodonínska a Znojemska bude i v budoucnu nutno využívat zejména kvartérní vody niv řek Moravy, Dyje a Svratky. Ochrana těchto niv je proto prvořadým úkolem.
Výše uvedené vývojové trendy ve spotřebě pitné a užitkové vody logicky determinují vývoj v oblasti produkce odpadních vod. Situace v jejich čištění není zatím, i přes dosažený pokrok, uspokojivá. Tím se ovšem kraj nijak neodlišuje od všobecné situace v celé ČR. Největšími zdroji bodového znečištění jsou přirozeně větší města, nelze však ignorovat i obce v klíčových polohách pramenných oblastí. Významný plošný vliv zemědělské výroby na znečišťování vod se, podobně jako v předchozím případě, snížuje v souladu s celkovým ekonomickým vývojem.