Narodil se 20. července 1822 v rodině sedláka v obci Hynčice na Moravě. Po absolvování základní školy v Hynčicích a gymnázia v Opavě se v roce 1840 zapsal na Filozofický ústav Univerzity v Olomouci. V roce 1843 byl přijat jako novic do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně. Tehdy obdržel řádové jméno Gregor. V roce 1856 Mendel zahájil své experimenty s křížením rostlin (s hrachem) a roku 1862 zahájil meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni.
1865 přednesl na zasedání Přírodovědného spolku v Brně, devět let po Darwinově knize "O původu druhů", první část své teorie přenosu dědičných jednotek a druhou část o své klasické práci. V roce 1867 byl zvolen vicepresidentem Přírodovědného spolku v Brně. 1869 vyložil na půdě tohoto spolku výsledky své druhé práce v oboru křížení rostlin na jestřábníku, s nímž sám pracoval. ( Jestřábník, jak se ukázalo o čtyřicet let později, byl pro pokusy pro vysvětlení zákonitosti dědičnosti velmi náročnou rostlinou. Až mnohem později se zjistilo, že jeřábník má schopnost vytvářet potomstvo cestou "neposkvrněného početí". Dokonce i vykastrované kvítky jestřábníku tvořily semena. A tam, kde Mendel očekával vznik různorodého potomstva, vzniklo všechno potomstvo stejnorodé. Jeřábník natolik pomíchal Mendlovy karty, že v roce 1869 musel veřejně prohlásit : „Zákony dědičnosti, které jsem považoval za všeobecně platné, zde jsem nemohl prokázat“.)
V roce 1883 Mendel vážně onemocněl a dne 9. ledna 1884 zemřel v klášteře a byl pochován na brněnském ústředním hřbitově do hrobky augustiniánů.
Bohužel Mendel příliš předběhl dobu. Základy učení, později nazvaného mendelismem, vytvořil 23 roků předtím, než se objevil termín "chromozóm", 22 let předtím, než bylo objeveno redukční dělení, a 31 let před první zmínkou o chromozómové teorii dědičnosti.
Mendelova výzkumná činnost
Mendel byl první, kdo udělal významný diagnostický převrat, když jako první nehodnotil organismus jako celek, ale rozložil ho na jednotlivé znaky. Novátorská diagnostická metoda umožnila Mendlovi vyhodnocení výsledků z křížení sedmi párů znaků u hrachu, z nichž všechna probíhala na principu dominance a recesivity protikladných znaků.
Mendelovy zákony
1. Zákon o uniformitě hybridů
Kříženci ze vzájemného křížení dvou rozdílně homozygorních jedinců jsou vždy heterozygoti a mají stejný fenotypový projev.
2. Zákon o segregaci alel a jejich kombinaci ve druhé generaci kříženců
Při křížení heterozygotů lze genotypy i fenotypy nově vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel.
genotypově: 1:2:1
fenotypově: 1:3
3. Zákon o volné kombinovanosti alel
Při vzájemném křížení vícenásobných heterozygotních hybrydů (polyhybridů) vznikne mezi alelami sledovaných genů tolik kombinací, kolik je teoreticky možných kombinací mezi nezávislými veličinami (tento zákon neplatí, pokud jsou geny ve vazbě).
genotypově: 1:2:1:2:4:2:1:2:1
fenotypově: 9 : 3 : 3 : 1
Žádné komentáře:
Okomentovat