V minulosti těžba nerostných surovin a jejich zpracování patřily k prvním významným socioekonomickým aktivitám člověka na území Moravského krasu. Geologická rozmanitost území umožňovala již od pravěku intenzivní využívání nerostného bohatství.
Jednalo se zejména o těžbu železných rud, vápenců a slévárenských písků, která především v minulém století ovlivnila budování hutí sléváren a strojírenských závodů.
Významnou nerostnou surovinou Moravského krasu byly a ještě stále jsou vápence, které představují surovinovou základnu pro výrobu vápna, stavebního kamene a ušlechtilou kamenickou výrobu.
V současné době na území CHKO Moravský kras zůstávají v provozu poslední tři těžební provozy. V severní části se jedná o lom Malá dohoda u Holštejna, kde jsou těženy devonské vápence k výrobě vápna.
Ve střední části Moravského krasu se na ložisku Rudice-Seč sezónně těží žáruvzdorné písky a jíly (cca 6000 m3 ročně).
Další lom je v provozu u obce Ochoz. Zde se těží devonské vápence částečně využívané jako drcené kamenivo.
VRCH HÁDY
Tento mohutný výběžek devonských vápenců Moravského krasu je jednou z dominant města rozkládajícího se na jeho úpatí. Současnou nezaměnitelnou tvář mu ve dvacátém století vtiskla nejen zdaleka viditelná vysílací věž, ale zejména rozsáhlý vápencový lom na jeho jižních svazích.
Kopec Hády v minulosti představoval pro Brno a hlavně pro místní zástavbu odedávna důležitý zdroj stavebního kamene a dále výroba cementu v Maloměřicích, kde byl používán vápenec z lomu Džungle.
Pro vápnito-jílovité břidlice byl otevřen Růženin lom, pro vysokoprocentní vápenec zprvu lom Habeš u Velké Klajdovky a později také Lesní lom v katastru obce Líšeň.
K trvalému zastavení těžby v lomu došlo 31. prosinci 1997 a o rok později byla zcela ukončena také výroba cementu v maloměřické cementárně. V současnosti je dobývací prostor lomu šetrně rekultivován.
Žádné komentáře:
Okomentovat