Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Proměny moderní světové prózy V.

1. Světová válka v literatuře


ERICH MARIA REMARQUE (Německo)
- studoval na učitele, ale v 18 letech (1916) odešel se svými kamarády dobrovolně na frontu
k německé armádě → poznamenalo celý jeho život
- po návratu dostudoval
- pracoval jako redaktor, novinář
- roku 1931 musel odejít, nacisté mu spálili knihy, zbavili ho německého občanství. Odchází
do exilu –
chvíli pobyl ve Švýcarsku a potom odjel do USA, kde získal občanství a v New Yourku našel
2. domov,
nacisté ho potom vyzývali k návratu domů, ale on zůstal, už neměl důvěru

Na západní frontě klid
- odehrává se v posledních dnech války – Remarque chtěl ukázat, že ještě v posledních dnech a hodinách války umírají lidé (hl. hrdina) – absurdní závěr – oficiální zprávy z fronty oznamují, že na západní frontě je klid, neděje se nic nového

Jedná se o válečný román, který sugestivně líčí zážitky skupiny vojáků na francouzské frontě.Hlavní hrdina, středoškolský student Pavel Bäumer, vypráví, jak se pod vlivem nacionalistické propagandy a fanatismu svého profesora přihlásil se spolužáky z gymnázia dobrovolně po vypuknutí první světové války do armády. Vzpomíná na desetidenní výcvik, jeho šikanování, budování zákopů, špínu vojenského frontového života, první boje, plynové útoky, bombardování a smrt nejbližších přátel. Jsou zde vystiženy všechny pocity vojáků, jejich strach, vztek a lítost, když museli bezmocně sedět za bubnové palby v ostřelovaných zákopech.
Líčí se zde i krutost a nelidskost, když je po útoku hnali s granáty v ruce za Francouzi, i chvíle, kdy si uvědomovali, že ten, koho právě zabili, jim nikdy nic neudělal. Popisuje zde i smrt několika lidí.
Líčí zde však i volnější okamžiky, která skupinka přátel prožívala po návratu z fronty. Kromě pocitů vojáků, kteří si válku uvědomují jako zbytečné vraždění lidí, kteří neudělali nic než to, že nejsou Němci, sleduje vypravování i hlavní děj. V roce 1918 popisuje vojáky už jen jako utrápené, zmučené, hladové trosky, které sní o návratu domů.
Na konci knihy nachází ukrutnou smrt i vypravěč knihy, když píše dopis domů. Zrovna píše větu: ...na západní frontě není nic nového.

Žádné komentáře:

Okomentovat