Renesance: = bohaté město, vzniká z francouzštiny,
mění se názor člověka na svět
poprvé od Antiky se uplatňuje heslo Využití života pozemského
Začíná novověk, Kultura je ovlivněna římskou kulturou
ANGLIE
William Shakespeare (1564 – 1616)
- narozen ve Strarfordu, jeho otec rukavičkář, starosta města .
- v 18 letech se oženil s ženou o 8 let starší Anna Hadhaway, 6 měsíců po svatbě se narodila dcera, pak dvojčata, chlapec nepřežil.
- 1585 – odešel do Londýna – hraje v různých divadelních společnostech, při dvoře královny Alžběty, stává se spolumajitelem divadla Zeměkoule
- 1613 – se vrací, ukončuje dráhu herce a dramatika
- napsal celkem 37 divadelních her a knihu sonetů
- náměty – z různých materiálů, životopisů, kronik.Postavy- nejrůznějších typů, povah. Nedodržuje zákon trojí jednoty® komika není oddělena od tragiky, divadelní hry jsou veršovány.
Typický Shakespearovským veršem ® nerýmovaný pětistopý jamb
Jamb – typ verše, kde se pravidelně střídá nepříznivá a příznivá slabika, pro ČJ verš nevýhodný, protože Čj má slovní přízvuk na první slabice (velké problémy s překladem) překladatelé: Josef Václav Sládek, Antonín Klášterský
komedie:
„Zkrocení zlé ženy“
- Lidová fraška, která vychází z pouček, žena je tím lepší, čím více jí muž tluče. Otec má dvě dcery – Kateřinu a Bjancu.Kateřina je starší, hubatá, neposlušná, ošklivá. O Bjanku usilují všichni muži v okolí.otec stanový podmínku, že se Bjanka nesmí vdát dřív než Kateřina.Kateřina si vezme Petruciho, bije jí a mučí hlady až ji převychová.Hra končí sázkou Petrucia a jeho dvou přátel o to, čí žena je poslušnější.Petrucio vyhrává.
„Mnoho povyku pro nic“
„Jak se vám líbí“
„Kupec Benátský“
„Večer tříkrálový“
„Komedie plná omylu“
Tragédie - „Romeo a Julie“
Ústředním tématem tragedie je příběh dvou mladých lidí Montekova syna Romea a Julie Kapuletové. Romeo se na slavnostním plese Kapuletových seznámí se 14 letou Julií a slibuje ji věrnou lásku (známá balkónová scéna).Jejich veřejnému styku brání nepřátelství a nenávist obou rodů. Řešení nalézají v tajném sňatku v klášterní cele františkánského mnicha bratra Lorenze.Juliin bratr Tybalt probodne Merkucia, Romeova přítele. Romeo poté Tybalta zabije a musí utéci z města do Mantovy. Mezitím je připravován sňatek Julie s hrabětem Parisem. Julie si Parise vzít nechce, Lorenzo ji nabízí uspávací lék, který způsobí zdánlivou dočasnou smrt.Vysvětlující zpráva pro Romea ovšem není nešťastnou náhodou doručena a Romeo se od sluhy Baltazara dozví o Juliině smrti. V rodinné hrobce se pak ze žalu otráví. Když Julie procitne a spatří mrtvého Romea, probodne se dýkou. Až nad hrobem svých dětí uzavírají otcové smír mezi oběma rody.
„Hamlet, kralevic dánský“
Děj se odehrává na dánském hradě Elsinoru v 17. století. Hamletův otec zemřel za podivuhodných okolností. Těsně po smrti se zjeví Hamletovi a prozradí mu, že byl zavražděn jeho bratrem Claudiem. Hamlet touží po pomstě, ale nechová se impulzivně a hledá důkazy o tvrzení otcova ducha (rozdíl oproti antické tragédii). Předstírá tedy šílenství, které je částečně také způsobeno ztrátou milovaného otce - Hamlet uvažuje o základních otázkách existence, smrti a života. Hamlet omylem zabije králova přisluhovače Polonia, otce své milované Ofelie, která žalem zešílí a utopí se. Je poslán do vyhnanství do Anglie, ale vrací se a rozhodne se pro pomstu. U hrobu Ofelie potkává jejího bratra Laerta, který touží postit smrt otce a sestry a vyzívá Hamleta na soubor. Při souboji je zabij jak Laert, král i Hamlet, ale i jeho matka - královna, která se omylem napije otráveného vína. Umírající Hamlet dal ještě souhlas norskému vojevůdci Fortinbrasovi, aby se stal králem dánským.
„Othelo“
Proslulý válečník Maur, statečný a moudrý, velmi žárlivý. Manželka Desdemona – Benátčanka.Odjíždějí na Kypr, kde má Otello bojovat proti Turkům, jeho sluha Jágo připraví intriku a namluví Otellovi, že je mu Desdemona nevěrná. Otello Desdemonu ze žárlivosti uškrtí, když se dozví pravdu, spáchá sebevraždu.
„Král Lear“
„Machbat“
Macbeth je vojevůdcem ve vojsku skotdskéh krále Duncana. Je oddaný vasal, slouží věrně králi. Na psutém vřesovišti se Macbethovi zjeví tři čarodějky a prorokují mu, že bude králem, Banquovi pak, druhému vojevůdci královu, že bude otcem králů příštích. Banque si jejich slov nevšímá, ale v Macbethovi se probudí pod dojmem jejich slov touha po království, a když jej jeho ctižádostivá choť podněcuje, věří tomu, že je předurčen pro královský trůn. Král před Macbehem prohlašuje, že kralevic bude jeho nástupcem. Macbeth zabije krále. Jeho manželka nastrojí věc tak, jako by stráže krále zabily, a když je na hradě poplach, Macbeth, dříve slabošský a hrozící se toho, co provedl, ubije stráže Královi synové prchnou z hradu, hrozí se stejného osudu. Macbeth se stane vskutku králem, ale nemá klidu Duncanův syn Malmcolm bouří lid a shromažďuje vojsko. Je tu ještě banquo, o němž čarodějky předpověděly, že bude otcem příštích králů. Macbeth, se obává, aby nebyl zbaven trůnu, najme na Banqua a na jeho syna vrahy, ale syn se zachrání. Při hostině má Macbeth strašné vidění; vidí zkrvaveného Banqua. Je mu prorokováno, že Banquovi synovou přece jenom budou králi . Má prý se jen stranit Macduffa. Macbeth ze strachu o trůn dá zprovodit ze světa Macduffovu manželku i děti. Macduff je ve vojsku Malmcolmově a sní táhne proti hradu Dunsianů, na němž Macbeth očekává útok nepřátel. Malmcolm, aby zakryl před Macbethem sílu svého vojska, dá nést před řadami vojsk větve nalámané v Birnamském lese. Macbethovi přichází zpráva, že se hnul les Birnamský, Malmcolmovo vojsko se již hrne do hradu, Macduff, jenž se zrodil, byl zachráněn z mrtvoly své matky, tedy nezrozen ženou, smrtící ranou potrestá všecky zločiny Macbethovy. Malmcolm je prohlášen za krále skotského.
3)Historické hry:“Antonius a Kleopatra“
„Julius Caesar“
„Jindřich VI.“
„Richard III.“
4) Dramatické romance: „Bouře“
„Zimní pohádka“
V Shakespearově tvorbě rozlišujeme 3 tvůrčí období:
od počátku tvorby do r. 1600
od r.1600 – 1608 – životní zklamání a pesimismus, smutek nad ztrátou syna(Romeo...)
1608 – 1613 – v tvorbě se projevuje smíření se ze životem i s osudem, mizí pesimismus, vznikají pohádkové hry.
ŠPANĚLSKO
Lope de Vega (1562 –1635)
Autor divadelních her, vytvořil typické španělské národní drama tzv. Drama pláště a kordůÞhra s historickým námětem a malým počtem postav
„Král pedro madride!
„ Ovčí pramen“
Klasicismus: musí se dodržovat přesně stanovené normy17. stol. – Francie, Itálie
navazuje na Antiku, důraz je kladen na rozum člověka. Ve filozofii vzniká směr zvaná Racionalismus (racio – rozum)
FRACIE
Moliére (1622 – 1679)
-založil divadelní společnost – Směšné divadlo – po dvou letech zavřeno pro dluhy ®do vězení, 5 let kočoval s divadelní společností, pak se dostal do služeb krále
v jeho hrách vždy výrazné postavy, většinou neurozené, jsou zesměšňovány jejich vlastnosti a způsob života, kritizuje pokrytectví církve
Díla: „ Lakomec“
„ Tartuffe“ –hl. p. Tartuffe, Měšťan Orgon přišel k němu na návštěvu, ale už pryč neodejde. Orgon se sním o všem radí.
„Zdraví, nemocný“ - hl. p. hypochondr
Žádné komentáře:
Okomentovat