Počátky písemnictví u nás
- podklady knižní vzdělanosti
- protože byl vliv ze západu spojen s úsilím východofranských králů o ovládnutí Velkomoravské říše, požádal v r. 862 kníže Rastislav byzantského císaře o vyslání křesťanské mise, tak došlo k vyslání dvorského učence Konstantina (Cyrila) a jeho bratra Metoděje
- vyučovali domácí duchovenstvo, které mělo vytvořit hráz proti duchovenstvu franskému
- hlásali ve staroslověnštině, což bylo nářečí Slovanů, kteří žili v okolí Soluňe
- vytvořili slovanské písmo – Hlaholici, později byla nahrazen Cyrilicí, z ní se vyvinula Azbuka
- nejdříve přeložili do staroslověnštiny texty potřebné pro náboženský život a tím vytvořili podmínky k domácí literární tvorbě
- dosáhli také toho, že staroslověnština byla uznána papežem jako oficiální jazyk bohoslužeb, čímž se dostala na úroveň latiny a řečtiny
Nejstarší Staroslověnské památky
Proglas
- ve verších psaná předmluva k Evangeliu
- autorem pravděpodobně Konstantin
- autor v této skladbě oplakává lidi, kteří musí poslouchat kázání v nesrozumitelném jazyce a vyjadřuje právo člověka na bohoslužbu srozumitelnou
Moravsko-Panonské legendy
- představují vrchol staroslověnské literární tvorby 9. století
- 2 životopisy psané prózou – život Konstantinův a život Metodějův
Přechod od literatury staroslověnské k latinské
- po Metodějově smrti mezi sebou bojují literatura latinská a staroslověnská
- nositelem obojí této tvorby bylo duchovenstvo
- nešlo jen o zápas dvou bohoslužebných jazyků, ale o celkovou kulturní orientaci
- latinská liturgie nabývala převahy
- Konstantinovi a Metodějovi žáci byli pronásledování, dostávají se i do Čech, a tak se v 10. století v Čechách staroslověnská vzdělanost dostává do konkurence latinské
- v 10. století existují obě kultury vedle sebe, později však latinská vytlačuje staroslověnskou, protože ani církev ani světská moc jí nepřeje
- posledním útočištěm staroslověnské kultury se stal Sázavský klášter, který byl r. 1097 také zlikvidován
- nejdůležitější staroslověnskou památkou vzniklou na území Čech je Život knížete Václava – život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
- z latinských památek je to Kristiánova legenda (Křišťálová legenda) – toto dílo pochází z konce 10. st. – je umělecky hodnotné, je to vypravování o životě prvních křesťanů na Velké Moravě a v Čechách a prvních světcích
- v 11. st. staroslověnština svůj boj s latinou prohrává, její význam spočívá v tom, že se podílí na novém písemnictví užívajícím češtinu
- do ustrnulé nevyvíjející se staroslověnštiny pronikalo stále více českých slov
- v této době vzniká nejstarší píseň – Hospodine pomyluj ny
- píseň má staroslověnský původ, brzy zlidověla a plnila funkci hymny
- další píseň – Svatý Václave, vévodo české země – vznikla ve 12. st.
Žádné komentáře:
Okomentovat