Národní obrození (od 70. 18.st. – 20. léta 19.st.)
- bylo to období, kdy si zejména lidové vrstvy a měšťanstvo uvědomovali svoji národní svébytnost a snažili se o kulturní a hospodářskou samostatnost
- osvícenství se u nás nazývalo „Josefinismem“ podle Josefa II., který r. 1781 zrušil nevolnictví a tolerančním patentem přinesl náboženskou svobodu, podporoval vzdělanost, školy odebral církvi, napomáhal zakládání vědeckých společností (např. vznik Královské české společnosti nauk)
- záporným rysem jeho vlády byla silná germanizace, prosazoval němčinu, češtinu a latinu potlačoval
1. Obraná fáze
- NO bylo ovlivněno stěhováním českého lidu do měst, která byla v době temna poněmčena, tak se začala Praha počešťovat a 1. obrozenci se zajímali hlavně o studium českého jazyka
- čeština se stala hlavním znakem národní pospolitosti
- v té době vznikla slavná Obrana Bohuslava Balbína
Josef Dobrovský (1753-1829)
- byl to katolický kněz, podle pláště měl přezdívku „moudrý Abbe“, byl vychovatelem u Nosticů, zemřel a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně
- psal latinsky a německy, protože nevěřil v budoucnost češtiny jako jazyka vědy a kultury
- pro lidové vrstvy chtěl uzákonit spisovnou formu češtiny, proto napsal německy podrobnou mluvnici češtiny
- napsal dvoudílný německo český slovník
- napsal německy „Historie české řeči a literatury“ – zabývá se jazykovědou a literární historií
- zabýval se slavistikou a staroslověnštinou a latinsky napsal základy jazyka staroslověnského
- je největší osobností NO, položil základy novočeského spisovného jazyka a stal se zakladatelem slavistiky
Dějepisectví
- k posílení národního sebevědomí přispívali také dějepisné studie, mezi historiky vynikli: Gelasius Dobner, František Martin Pelcl
Novinářství
- prvním vydavatelem českých novin se stal Václav Matěj Kramerius, Pražské poštovské CK noviny
- založil české nakladatelství „Česká expedice“
Divadlo
- lidé si uvědomovali, že mluvené slovo má větší váhu než psané
- ve dvou pražských divadlech (v Kotcích a Stavovském) se česky hrálo jen málo, proto si česká divadelní společnost vybudovala vlastní divadlo, ve kterém se hrály pouze české hry, jmenovalo se „Bouda“, stálo na Václaváku, fungovalo 3 roky
- Václav Thám – psal hry vážné (Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka)
- Prokop Šedivý – psal frašky ze současného pražského prostředí (Masné krámy)
Obrozenecká poezie
Václav Thám
- vydal sborník „Básně v řeči vázané“, jsou to básně staré, nové, překládané, převládaly Anakreonské básně (veselé)
Antonín Jaroslav Puchmayer
- vydal básně: Sebrání básní a zpěvů, Nové básně
- převládala anakreontská, vlastenecká poezie a bajky
Sebastian Hněvkovský
- psal balady inspirované kramářskými písněmi
Žádné komentáře:
Okomentovat