Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Česká literatura 60.-70. let 19. st. 1/2

Česká literatura 60.-70. let 19. st.

- v r. 1848 končí doba Národního obrození, ve které se pokrokový vzdělanci snažili o obnovení a ustálení českého jazyka, tzn. že veškeré díla byly zaměřena národně a vlastenecky
- literatura měly výchovný ráz, snažila se povzbudit české sebevědomí, hlavně tím , že čerpala ze slavné české minulosti
- po porážce revoluce v r. 1848 se stal ministrem vnitra neoblíbený Alexandr Bach, za jehož vlády byl silný absolutismus, nabyl parlament a politický život byl velmi omezen
- mnozí literáti spjatí s veřejným děním museli žít ve vyhnanství (K. H. Borovský), jiní museli alespoň opustit Prahu (Tyl), jiní se museli věnovat jen vědecké práci (Šafařík, Palacký) a jiní psali pod dohledem cenzury (B. Němcová)
- v r. 1859 odstupuje Bach a znovu je parlament
- v r. 1860 císař František Josef I. Vydává tzv. říjnový diplom, ve kterém slibuje dodržovat práva Čechů a Slováků, to vede k oživení politického a kulturního života
- v r. 1862 vzniklo prozatímní divadlo, o 2 roky později bylo 300 výročí narození Shakespeara, tak se hodně hrály jeho hry
- dochází k nebývalému rozkvětu žurnalistiky, literatury a kultury vůbec
- přitom se prosazuje myšlenka postavit národní divadlo, pod heslem „Národ sobě“ je vypsána sbírka a v r. 1868 je položen základní kámen
- v r. 1881 na jaře divadlo stojí, ale 12. srpna divadlo hoří, v tu chvíli začínají sbírky na jeho obnovu a konec roku 1883 divadlo definitivně stojí
- tato skutečnost podnítila skladatele, spisovatele k tvorbě
- Smetana, Dvořák, Fybich
- libreta psali Sabina, Krásnohorská
- sochařům a malířům, kteří tvořili pro Národní divadlo se říkalo „Generace Národního divadla“
- v r. 1858 vznikl almanach Máj, přispívali do něj autoři, kteří jako první docenili Máchovo dílo a přihlásili se k jeho odkazům (Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Jakub Arbes, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben)
- psali knížky se společenskými tématy, nikoli národními, témata ze současnosti
- hodně překládali a přejímali i cizí vzory
- byly za to hodně kritizováni, byla jim vytýkána malá dávka vlastenectví

Jan Neruda
- narodil se v Praze na Malé Straně, žili v Ostruhové, dnešní Nerudově, ulici, kde měl otec trafiku, ve škole ho neměli rádi, protože pocházel z chudé rodiny, na gymnáziu se seznámil se svou láskou Annou Holinovou
- byl velmi chudý, universitu nedokončil, odmaturoval na akademickém gymnáziu
- hodně cestoval po Evropě i na blízký východ
- důvěrně se přátelil s Karolínou Světlou, nikdy se neoženil, rodinu nezaložil
1. tvorba žurnalistická
- psal do Národních listů, napsal kolem 2000 fejetonů
- ve fejetonu je originální zamyšlení,může být vážný i vtipný, nejznámější je fejeton „Kam s ním“ – zabývá se otázkou kam se starým slamníkem
- jako žurnalista byl ceněný už za svého života
- vydal i sbírky fejetonů, např.: „Žerty hravé i dravé“, „Báby a baby“

1 komentář:

  1. K Hálkově tvorbě patří např. V přírodě
    (sbírka básní, zachycení přírody v krásných momentech). Přírody si H. cení nejvíce. Nedokáže ji nikdo jiný vytvořit - nevěří v boha.ja

    OdpovědětVymazat