DOBA KARLOVA

Za vlády Karla IV. se rychle rozvíjely všechny obory , české země se staly centrem říše. V roce 1344 z pražského biskupství se stalo arcibiskupství (arcibiskup Arnošt z Pardubic) è osamostatnění české církve. Založena Karlova univerzita (1348), postaveny Chrám svatého Víta, Karlův most….. ; gotický styl. Literární památky: tvorba se ubírala dvěma směry : - literatura užívající lidový jazyka domácí problematiku
- literatura spějící k „výlučnosti“ (slohové přeumělkovanosti, složité
vyjadřování, děje u dvora)
lidová literatura :
· Legenda o sv. Prokopovi (1350 ; mnich za Sázavského kláštera, líčí život bez zázraků, psané na způsob
kroniky prostým jazykem)
literatura „výlučná“ :
· Legenda o sv. Kateřině (1350 ; krásná a učená Kateřina z královského rodu odmítne císařovu ruku a
zaslíbí se Kristu, nakonec zemře jako mučednice)
další vzniklá díla :
· Vitae Caroli (=vlastní životopis ; autor Karel IV., z latiny do češtiny přeloženo už ve 14.stol. ;
zachycena doba Karlova mládí a první léta jeho vlády)
· Mastičkář (zlomek latinsko-české divadelní hry ; latinská část je tvořena liturgickými zpěvy 3 Marií,
které jdou ke Kristovu hrobu, aby pomazali jeho tělo vonnými mastmi ; česká část se
odehrává na středověkém tržišti, hlavní postavy jsou : mastičkář (M. Severin) jeho žena a
2 sluhové. Používán lidový jazyk s vulgarismy, zesměšňování středověkých lékařů. Dílo je
výstižným obrazem ze života městské chudiny. Účelem je pobavit obecenstvo)
V tomto období vznikala též „Žákovská poezie“, jejímiž autory byli potulní studenti (vaganti), často latinská, ale většinou česká díla.
· Píseň veselé chudiny (vypráví o trpké nouzi, která nutila žáky opatřovat si živobytí žebrotou)
· Podkoní a žák (sociálně satirická skladba, která srovnávací metodou sporu mezi podkoním a žákem
ukazuje „přednosti“ postavení obou ; končí rvačkou, bez rozhodnutí, kdo se má líp)
Skladby tzv. Hradeckého rukopisu
· Satiry o řemeslnících a konšelích (kritika nedbalé práce, okrádání zákazníků…)
· Desatero kazanie Božie (veršovaná kázaní a příklady jejich porušování ; prohloubení kritiky
společnosti ; autor sleduje celou středověkou společnost od duchovních až po sedláky)
· Bajka o lišce a džbánu (opět kritika společnosti ; výchovné tendence)