Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

22. Vývoj české poezie od r.1945 do současnosti

- v květnu 1945 skončila 2 světová válka, po které se z exilu začali vracet spisovatelé do Čech (Langer, Voskovec, Werich…)
- vychází tzv. vězeňská literatura ( reportáž psaná na oprátce- Julius Fučík)
- na začátku války umírá Karel Čapek v koncentračním táboře
- existovala pouze jedna platná ideologie – marxismus
- nový režim zrušil většinu literárních časopisů a potlačoval informace o kulturním dění
- mnoho osobností odešlo do exilu
- z knihoven vyřazeno mnoho knih
- spousta autorů je vězněna, hlavně katoličtí
- uvolnění poměrů nastalo v roce 1956 kdy zemřel Stalin
- na krátkou dobu se opět začali vydávat časopisy(Literární listy, Host do domu, Květen, Tvář)

Jaroslav Seifert
viz téma č. 16

František Halas
- Barikáda – báseň

Jan Drda
- Němá barikáda – soubor krátkých povídek

František Hrubín
- básník, esejista, překladatel francouzské poezie
- Stalingrad – oslavná báseň
- Jobova noc
- Hirošima


Česká poezie 1945-1968

dělí se na 3 fáze
1) poezie oficiálně vydávaná – povolená režimem
2) poezie samizdatová – poezie autorů kteří žili v Čechách, ale nesměli publikovat , šuplíková literatura, potají rozšiřována
3) exilová literatura – českých autorů kteří emigrovali

Oficiálně vydávaná poezie
Vladimír Holan
- Dokument – součástí je skladba Dík sovětskému svazu, Rudoarmějci

Jan Zahradníček
- Staré země
- La saletta
Ohnice – hlásila se k odkazu Jiřího Ortena, mluvčí byl spisovatel a literární teoretik Kamil Bednář

Skupina 42
- nejvýznamnější skupina v této době, zanikla už v roce 1948, využívá různých jazykových rovin a vytváří tak literární koláže
- Jiří Kolář – Ódy a variace
- Josef Kainar – Nové mýty, Stříhali dohola malého chlapečka

Ivan Blatný
- emigroval do Velké Británie, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, trpěl pocity neustálého pronásledování, byl natrvalo umístěn do ústavu
- Hledání přítomného času
- Stará bydliště
- Pomocná škola Bixley

Jiřina Hauková
- Motýl a smrt

Eduard Petiška
- později tvorba pro děti

Katoličtí autoři
Ivan Slavík
- Stín třtiny
- Osten

Ludvík Kundera
- totální kuropění
- Klínopisný lampař
Básníci všedního dne – surrealistická skupina

Jiří Štola
- čerpá náměty z prostředí střelnic a cirkusů
- Poste restarte
- Podzimníček
- Hvězda ypsilon

Miroslav Holub
- vědecký pracovník v biologickém ústavu akademie věd, profesní básně, oslavuje vědecké vynálezy v lidském těle
- Achilles a želva
- Jdi a otevři dveře
- Žít v New Yorku
- Anděl na kolečkách

Karel Šiktanc
- Žízeň
- Jak se trhá srdce
- Zaříkávání živých

Miroslav Florian
- Snubní prsten – sbírka
- Otevřený dům
- Záznam o potopě – přírodní lyrika
- Tichá pošta – řeší problémy mezilidských vztahů
Skupina mladé víno – svoji tvorbu vydala v Almanachu Mladé víno

Antonín Brousek
- v 60 letech vzniká skupina básníků, kolem časopisu Tvář a Sešity pro mladou literaturu

Jiří gruša
- zvolen předsedou Pen klubu
- Torna – sbírka
- Cvičení mučení

Petr Kabeš
- Zahrady naboso – generační problematika

Básníci kteří nepatřili k žádné skupině
Jan Skácel
- Kolik příležitostí má růže – srovnává městský a venkovský život
- Co zbylo z anděla – protiválečná závěrečná sbírka

Ivan Wernisch
- Těšení – básně
- Zimohrádek

Experimentální poezie
- pokusy o experimentální poezii, básníci pracují se slovy a písmeny

Samizdatová poezie
- vydávaná v samizdatu byla surrealistická, vznikla skupina surrealistická samizdatových autorů, byla tajná, básníci zobrazují své vlastní pocity
- Vratislav Efenberger – byl také básník a výtvarník
- Surovost života a cynismu fantasie
- Lov na černého žraloka – výbor z poezie

Spořilovští surrealisté
- další surrealistická skupina, osobností byl Zbyněk Havlíček
Egon Bondy
- nejvýznamnější postava českého undergroundu
Skupina aktual
- hlavní představitel Milan Knížek

Exilová poezie po roce 1948- 1968
- autoři odchází do ciziny kde publikují
Ivan Jelínek
- exilový básník
- V sobě Letohrad

Česká poezie od počátku 70 let do současnosti

Charakteristika doby
-na začátku 70 let došlo k tzv. normalizačnímu kursu
normalizace, došlo ke zrušení několika literárních časopisů (Listy, Host)
docházelo k vyřazování knih z knihoven (Tankový prapor)

Ludvík Vaculík
- založil Edice expedice

Olga a Václav Havlovi
- Edice Expedice
exilový autoři přispívali do exilových časopisů

Časopis – Svědectví
Časopis – Listy
Nakladatelství Index
Sixty- eight Publisher

Charta 77
- její uveřejnění bylo významným momentem, byla to reakce samizdatových autorů, že nemohou psát co chtějí, bylo to sdružení intelektuálů různých zaměření bojujících proti totalitě
- komunistický režim se snažil přinutit oficiální umělce, aby podepsali tzv. Antichartu
- v roce 1984 získal Jaroslav Seifert NC za literaturu
- literární časopisy – „Literární noviny, Tvar
- vzniklo nové sdružení českých spisovatelů Obec spisovatelů

Oficiálně vydávaná poezie op roce 1969
Jiří Žáček
- má smysl pro humor a radost, sbírky obsahují recesní humor, autor hledá zálibu v paradoxech
- Ráno moudřejší večera
- Anonymní můze
- Napjatá struna
- Ptákoviny
- Slabikář – pro děti

Josef Suchý
- Ve znamení vah
- Tváří v tvář

Jaroslav Seifert

Vladimír Holan

Oldřich Mikulášek
- Žebro Adamovo
- Agogh

Jan Skácel
- Dávné proso
- Naděje zvukovými křídly

Miroslav Holub
- Naopak
- Kam teče krev

Samizdatová a exilová poezie po roce 1969
1. samizdatová
- od roku 1969 do roku 1972 bylo z české literatury vyřazeno mnoho významných básníků
- pokud tito autoři publikují pak pouze v samizdatu

Jan Zahradníček
Zdeněk Kalista
- historik, básník a literární kritik, katolický autor
- Vězeň kamenu – sbírka
- Velká noc

Jiří Kuběna
- autor melodických veršů
- Hvězda a kříž – výbor
Karel Šiktans
Ivan Wernisch
Egon Bondy
Ivan Martin Jirous
- vlastním jménem Jindra Tma, začínal jako básník, dnes prózy
- Miluji tě k zbláznění

2. exilová
- okruh těchto básníků se po roce 1969 výrazně rozrostl
- v roce 1979 byl vydán almanach České zahraniční poezie
Ivan Blatný
Ivan Diviš
- odešel do exilu hned po roce 1968
- Thanathea – vydána v exilu
- Beránek na sněhu – básně

Karel Kryl
- - odchází do Německa, kde studoval dějiny umění a filozofii a spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, u nás byl známí jako písničkář
- Rakovina– deska, vydal v Německu
- Bratříčku zavírej vrátka – deska, vydal v Česku

Žádné komentáře:

Okomentovat