Antická literatura
Titus Livius - vytvořil rozsáhlé historické dílo kde popisoval celé římské dějiny od 9. stol. p.n.l.
Publius Kornelius Tacitus- Dějiny, letopisy. Do historie vkládal zábavné příběhy.
Josefus Flavius-žid. Válka židovská
Gayus Julius Caesar-Zápisky o válce galské, zápisky o válce občanské
Hístorická proza ve středověku
Rytířské eposy- alexandreidy, píseň o nibelunzích
Kroniky- Kosmova, Kronika česká, Zbraslavská kronika
Legendy-život svatého Václava, život svaté Kateřiny, o svatém Prokopu
KRONIKY- rozsáhlé epické útvary spojující prvky literatury odborné a umělecké. Istmické události jsou vyprávěny chronologicky.
• Kosmas- Kronika česká (psána latinsky)
• Václav Hájek z Libočan: Kronika česká (česky)
• Zbraslavská kronika od anonymního autora (latinsky)
LEGENDY- veršované nebo prozaické vyprávění o životě světců.
• Život svatého Václava
• Život svaté Kateřiny
RYTÍŘSKÁ HISTORICKÁ EPIKA- hrdinské eposy o rytířích, autor byl anonymní. Hrdina bojuje za svého pána, křesťanství a svobodu vlasti. Nejstarší epos je Beowulf (Bévof)
• Na západě rytíři
• Na východě bohatýři
• Na jihu junáci
Historie a preromantismus- J. W. Goethe, Schiller
PREROMANTISMUS: Objevuje se v literatuře a v malířství. V Anglii vzniká jezerní a hřbitovní poezie s depresivními prvky, tajuplné motivy. Důraz klade na rozvoj lidského citu, zachycení atmosféry, prožitek, zájem o ústní lidovou slovesnost. Věřilo se, že bohatství národa spočívá v lidové kultuře a v tradicích- vznik padělků.
J.W. Goethe-
Narozen ve Frankfurtu, studoval práva, věnoval se právu, politice. Byl básník, prozaik, dramatik, měl výtvarný talent, zajímala ho hudba a příroda. Spolu se Schillerem založili politickou stranu Sturm und Drank (bouře a vzdor). Nejdříve psal lidové balady, hl. námětem děl je láska (nešťastná, nenaplněná)
Díla: Faust- rozsáhlá básnická skladba až o 1000 veršů, brána jako divadelní představení. Má 2 části- Faust a Markétka, Faust.
Proza- Ifigenie na Tauridě
Fridrich Schiller- Zakladatel městského dramatu, velký básník a dramatik, divadelní kritik, byl nevolník ale dostal se z něj a stal se profesorem na univerzitě.
Díla: Oda na radost, Loupežníci, Valdštejn, Úklady s láskou
Národní obrození- vlastenecké hry, RKZ
1.fáze národního obrození 1780- 1820
Ovlivněno osvícenstvím, oslava lidského rozumu, žádá pravdivost ve vědě, i kdyby škodila myšlenkám obrození. Pokouší se o tvorbu spisovného českého jazyka, dává mu pravidlo. Vědecká díla se ale stále píší v němčině, v tom se češtině stále nevěří.
Josef Dobrovský-
Jazykovědec, historik, etnograf, vychovatel, zakladatel SLAVISTIKY (věda o jazyce)
Jako první označil Zelenohorský rukopis za podvrh, uváděl na pravou míru stáří mnohých písemných památek, vyvracel různé historické omyly.
Díla:
• Dějiny literatury a řeči (učebnice + čítanka, jen s tím co je historicky ověřené)
2. fáze národního obrození Počátek 19.století- 20. Léta 19. století
Ovlivněno preromantismem, nejde tolik o pravdivost ale o vlastenectví a oslavu českého národa.
Josef Jungmann- Jazykovědec, básník, překladatel. Organizátor národního života a jeho současnosti.
Díla:
• Historie literatury (povzbuzení národa)
Boje o RKZ- Rukopis Královedvorský, Zelenohorský
- 1. etapa rukopisy přijímá.
- 2. etapa v 19. Století rukopisy oslavuje, povzbuzuje národní sebevědomí
- 3. etapa zjišťuje nepravost rukopisů, ale neodsuzuje je jelikož oživily český národ patří k NO
František Palacký
Dějiny národa českého v čechách a na moravě - jsou základy českého vědeckého dějepisectví, napsal 5 dílů- 3 německy a do čeětiny je rovnou přeložil, a 2 psal rovnou česky. Popisuje období příchodu slovanských kmenů na naše území až po rok 1526. Za vrchol českých dějin považuje Husictví. Nechal se ovlivnit rukopisy.
Romantický historický román- W. Scott
Walther Scott- sběratel lidových skotských balad, zakladatel historického románu a historické povídky.
Díla: Waverly- román čerpající děj ze skotského povstání., Ivanhoe- román doby Richarda Lví srdce
Historický román- románový žánr, zaměřující se na minulost, jehož základ jsou historická fakta. Za tvůrce historického románu je považován W. Scott jehož romanticky laděná díla výrazně ovlivnila rozvoj nového žánru.
Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl
KAREL HYNEK MÁCHA-
tetralogie- 4 dílná cyklus Kat, každý se měl odehrávat na jiném Hradě, napsal jen jedu- Křivoklát.
Pokoušel se o historickou prozu, ale ani jednu nedokončil- Boleslav, Bratrovrah, Bratři
J.K.Tyl- historické hry- Kutnohorští havíři, Jan Hus
Jan Neruda
V baldách často zpracovává národní tématiku námětů z Bible, nebo starých legend, objevuje se téma vztahů mezi matkou a synem.
Díla: Balada štědrovečerní, Balada pašijová, Balada o palečkovi, Romance Karlu IV (přirovnává českou povahu k vínu)
Svatopluk Čech
Husita na Baltu (historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských a přírodních vztazích) Adamité, Žižka
Jaroslav Vrchlický
Duch a svět, smrt Odyssea, Noc na Karlštejně
Kritický realismus v české historické literatuře
Václav Beneš Třebízský –
Romány- Královna Dagmar, Anežka Přemyslovna
Alois Jirásek
Období NO: F.L. Věk- cílem bylo ukázat jak probíhá proces národního obrození. Historické postavy: Václav Thám, Kramerius
Období pobělohorské: Temno, Skály, Psohlavci
Dramata: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
Zikmund Winter
Starobylé obrázky z Rakovnicka
Díla: Mistr Kampanus, Krátký jeho svět, Rozina sebranec
První polovina 20. Stol.
Jaroslav Durych
Prozaik, básník, dramatik, publicista. Považován za dadaistu 1. Republiky. Hlásil se k fašismu.
Díla: Bloudění- trilogie z třicetileté války, Rekviem
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého
Česká díla za 2. s. v.
Jiří Mařánek- Rožmberské trilogie: Barbar Vok, Romance o Závišovi, Petr Kajícník
2.pol. 20.stol.
24. Vývoj dramatu od roku 1945 do současnosti
Drama 1945-1968
- po válce – doznívání okupačních tendencí s jinotaji – Jan Drda – pohádkové hry – Dalskabáty, hříšná ves aneb …, obnoveno D46, vliv totalitní ideologie
- 50.léta – zánik satirické tvorby a divadla, nástup komedie (oficiální optimismus) – výsměch třídnímu nepříteli, téma vesnice za války a po ní – Miroslav Stehlík – Mordová rokle, Jarní hromobití, téma historie – Vojtěch Cach – Duchcovský viadukt, Mostecká stávka, Milan Jariš, Boleslav I., budovatelská tematika – Vašek Káňa – Parta brusiče Karhana
- 2/2 50.let – tzv. generační hry, úsilí o pozitivního hrdinu
- Pavel Kohout – Taková láska – forma inscenovaného soudního procesu, sebevražda studentky z nešťastné lásky
- Josef Topol – básník a dramatik ze skupiny Tvář, hry o současných mladých lidech – Jejich den (střet životních koncepcí – ideály x výhodné a výnosné zaměstnání, Konec masopustu – hledání jistot na venkově x svět civilizace
Vítězslav Nezval – Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou – mystická hra, aktualizována, o zániku Atlantidy, varování před atomovým věkem – zneužitím přírody, před tyranií
František Hrubín – Srpnová neděle – lyrické drama, zfilmováno Krejčím, Křišťálová noc – mezilidské vztahy
- divadla malých forem i amatérská – Divadlo na zábradlí, Semafor – Člověk z půdy
- 60.léta – absurdní drama – obraz člověka, který ztratil smysl života - varování
Václav Havel – mluvčí Charty 77, hra Zahradní slavnost – banální životní situace v detailech, obraz života a světa jako nedohraná šachová partie (metafora), postavy hry (Hugo Pludek) jsou figurkami na šachovnici mocenských zájmů, odhalení intelektuální degradace a citového odlidštění, kariérismus, přizpůsobivost, důmyslná jazyková výstavba – nesmysly o nesmyslech, stupidní fráze, mechanické opakování modelů sdělení – jazyk plní fci nedorozumění, jednoaktovka, hra – Audience – postavy – spisovatel Vaněk, disident pracující v pivovaře vede dialog s nadřízeným sládkem, intelektuální kultivovanost x pseudolidová bodrost, rozhovor obou postav, kdy spisovatel donáší na spisovatele Kohouta StB
Drama 70. a 80.let
- oficiální poznamenáno normalizací, hodnotnější hry
- Oldřich Daněk – Válka vypukne po přestávce (ústřední postava herce, otázka umělcovy morálky)
- Karel Steigerwald – Neapolská choroba
- Jiří Hubač – Stará dobrá kapela (TV inscenace Nezralé maliny – o setkání dávných kamarádů, hledání cesty k sobě, zklamání z nesplněných ideálů), Ikarův pád
- Daniela Fischerová – Hodina noci mezi psem a vlkem
- vliv Československé TV v oblasti dramatické tvorby – množství seriálů – Jaroslav Dietl – mnohodílné seriály s aktuální společenskou problematikou a obrazem mezilidských vztahů v různých prostředích – Tři chlapi v chalupě, Nejmladší z rodu Hamrů, nemocnice na kraji města
- nová divadla malých forem, neprofesionální divadla – Studio Ypsilon, HA-divadlo, Divadlo Na provázku, Divadlo Járy Cimrmana, Sklep
- osobnosti – Z.Svěrák, L.Smoljak, B.Polívka, M.Horníček, J.Suchý, M.Šimek, J.Krampol, I.Vyskočil
- samizdatové divadlo, domácí divadlo Vlasty Chramostové – autoři P.Kohout, V.Havel, Josef Topol, I.Klíma, M.Uhde, Karol Sidon, P.Landovský, Milan Kundera
SVĚTOVÁ
George Bernard Shaw (1856-1950) – anglický dramatik, hry – Domy pana Sartoria, Živnost paní Warrenové, Pekelník, Pygmalion
Oscar Wilde (1854-1900) – Angličan, rysy naturalismu, hry – Vějíř lady Windermerové, Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel
Bertolt Brecht – Němec, boj proti fašismu – východiskem je socialismus, Švejk za druhé světové války, Žebrácká opera, Matka Kuráž a její děti, Strach a bída třetí říše – hra s dokumentárním charakterem, Kavkazský křídový kruh – vydána až po válce, hra s dvěma vzájemně propojenými příběhy – hrány, vyprávěny, komentovány, ve hře princip „divadla na divadle“ – 2 příběhy s různými motivy, ději – spor žen o dítě
Max Frisch (1911-1991) – Švýcar, prozaik, dramatik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Když bylo po válce, trilogie Čínská zeď, drama – Andorra – současnější tematika, příběh chlapce, pokládaného za Žida, antisemitismus, zabit, řeší kolektivní vinu a odsuzuje
Peter Weis (1916-1982) – „německy píšící autor“, drama – Přelíčení – líčí skutečný soudní proces ve Frankfurtu s válečnými zločinci z koncentračních táborů
Rolf Hochhuth (1931) – dramatik, prozaik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Náměstek – osudy Židů v době fašistických režimů v Itálii, Německu, Lovcova smrt – o E.Hemingwajovi
Friedrich Dürenmatt (1921-1990) – Švýcar, dramatik, prozaik, esejista, drama – Fyzikové – paradoxní drama z psychiatrické léčebny, k vraždě ošetřovatele přizván vyšetřovatel, vrahy jsou fyzikové, kteří se vydávají za blázny, protože se obávají zneužití jejich objevů, Návštěva staré dámy – hlavní postava Kláry – je bohatá, chová se nadřazeně, vrací se do své rodné vsi Güllen s velkým dědictvím, sponzoruje obec, zfilmována i v ČR (J.Bohdalová)
Absurdní drama
- v 50. a 60.letech, pocity bezmoci, ohrožení moderními mechanismy, odcizení, díla jsou tragicky laděna i tragikomicky, řešeny formou grotesky, představitelé – Beckett, Ionesco, Havel
Samuel Beckett (1906-1989) – Francouz irského původu, Nobelova cena, drama Čekání na Godota – dvě scény, dialog dvou poutníků, tuláků, čekají na Godota, ač neví, kdo to je a kdy přijde, postavy Estragon, Vladimír, Godot představuje změnu, která však nepřichází a je jen v myslích obou poutníků
Eugene Ionesco (1912-1994) – Francouz rumunského původu, básník, dramatik, dramata = antihry, Plešatá zpěvačka – dialog dvou rodin o ničem, nudí se, stereotyp, dialogy navazují až po promluvě několika lidí, po chvíli
- po válce – doznívání okupačních tendencí s jinotaji – Jan Drda – pohádkové hry – Dalskabáty, hříšná ves aneb …, obnoveno D46, vliv totalitní ideologie
- 50.léta – zánik satirické tvorby a divadla, nástup komedie (oficiální optimismus) – výsměch třídnímu nepříteli, téma vesnice za války a po ní – Miroslav Stehlík – Mordová rokle, Jarní hromobití, téma historie – Vojtěch Cach – Duchcovský viadukt, Mostecká stávka, Milan Jariš, Boleslav I., budovatelská tematika – Vašek Káňa – Parta brusiče Karhana
- 2/2 50.let – tzv. generační hry, úsilí o pozitivního hrdinu
- Pavel Kohout – Taková láska – forma inscenovaného soudního procesu, sebevražda studentky z nešťastné lásky
- Josef Topol – básník a dramatik ze skupiny Tvář, hry o současných mladých lidech – Jejich den (střet životních koncepcí – ideály x výhodné a výnosné zaměstnání, Konec masopustu – hledání jistot na venkově x svět civilizace
Vítězslav Nezval – Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou – mystická hra, aktualizována, o zániku Atlantidy, varování před atomovým věkem – zneužitím přírody, před tyranií
František Hrubín – Srpnová neděle – lyrické drama, zfilmováno Krejčím, Křišťálová noc – mezilidské vztahy
- divadla malých forem i amatérská – Divadlo na zábradlí, Semafor – Člověk z půdy
- 60.léta – absurdní drama – obraz člověka, který ztratil smysl života - varování
Václav Havel – mluvčí Charty 77, hra Zahradní slavnost – banální životní situace v detailech, obraz života a světa jako nedohraná šachová partie (metafora), postavy hry (Hugo Pludek) jsou figurkami na šachovnici mocenských zájmů, odhalení intelektuální degradace a citového odlidštění, kariérismus, přizpůsobivost, důmyslná jazyková výstavba – nesmysly o nesmyslech, stupidní fráze, mechanické opakování modelů sdělení – jazyk plní fci nedorozumění, jednoaktovka, hra – Audience – postavy – spisovatel Vaněk, disident pracující v pivovaře vede dialog s nadřízeným sládkem, intelektuální kultivovanost x pseudolidová bodrost, rozhovor obou postav, kdy spisovatel donáší na spisovatele Kohouta StB
Drama 70. a 80.let
- oficiální poznamenáno normalizací, hodnotnější hry
- Oldřich Daněk – Válka vypukne po přestávce (ústřední postava herce, otázka umělcovy morálky)
- Karel Steigerwald – Neapolská choroba
- Jiří Hubač – Stará dobrá kapela (TV inscenace Nezralé maliny – o setkání dávných kamarádů, hledání cesty k sobě, zklamání z nesplněných ideálů), Ikarův pád
- Daniela Fischerová – Hodina noci mezi psem a vlkem
- vliv Československé TV v oblasti dramatické tvorby – množství seriálů – Jaroslav Dietl – mnohodílné seriály s aktuální společenskou problematikou a obrazem mezilidských vztahů v různých prostředích – Tři chlapi v chalupě, Nejmladší z rodu Hamrů, nemocnice na kraji města
- nová divadla malých forem, neprofesionální divadla – Studio Ypsilon, HA-divadlo, Divadlo Na provázku, Divadlo Járy Cimrmana, Sklep
- osobnosti – Z.Svěrák, L.Smoljak, B.Polívka, M.Horníček, J.Suchý, M.Šimek, J.Krampol, I.Vyskočil
- samizdatové divadlo, domácí divadlo Vlasty Chramostové – autoři P.Kohout, V.Havel, Josef Topol, I.Klíma, M.Uhde, Karol Sidon, P.Landovský, Milan Kundera
SVĚTOVÁ
George Bernard Shaw (1856-1950) – anglický dramatik, hry – Domy pana Sartoria, Živnost paní Warrenové, Pekelník, Pygmalion
Oscar Wilde (1854-1900) – Angličan, rysy naturalismu, hry – Vějíř lady Windermerové, Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel
Bertolt Brecht – Němec, boj proti fašismu – východiskem je socialismus, Švejk za druhé světové války, Žebrácká opera, Matka Kuráž a její děti, Strach a bída třetí říše – hra s dokumentárním charakterem, Kavkazský křídový kruh – vydána až po válce, hra s dvěma vzájemně propojenými příběhy – hrány, vyprávěny, komentovány, ve hře princip „divadla na divadle“ – 2 příběhy s různými motivy, ději – spor žen o dítě
Max Frisch (1911-1991) – Švýcar, prozaik, dramatik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Když bylo po válce, trilogie Čínská zeď, drama – Andorra – současnější tematika, příběh chlapce, pokládaného za Žida, antisemitismus, zabit, řeší kolektivní vinu a odsuzuje
Peter Weis (1916-1982) – „německy píšící autor“, drama – Přelíčení – líčí skutečný soudní proces ve Frankfurtu s válečnými zločinci z koncentračních táborů
Rolf Hochhuth (1931) – dramatik, prozaik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Náměstek – osudy Židů v době fašistických režimů v Itálii, Německu, Lovcova smrt – o E.Hemingwajovi
Friedrich Dürenmatt (1921-1990) – Švýcar, dramatik, prozaik, esejista, drama – Fyzikové – paradoxní drama z psychiatrické léčebny, k vraždě ošetřovatele přizván vyšetřovatel, vrahy jsou fyzikové, kteří se vydávají za blázny, protože se obávají zneužití jejich objevů, Návštěva staré dámy – hlavní postava Kláry – je bohatá, chová se nadřazeně, vrací se do své rodné vsi Güllen s velkým dědictvím, sponzoruje obec, zfilmována i v ČR (J.Bohdalová)
Absurdní drama
- v 50. a 60.letech, pocity bezmoci, ohrožení moderními mechanismy, odcizení, díla jsou tragicky laděna i tragikomicky, řešeny formou grotesky, představitelé – Beckett, Ionesco, Havel
Samuel Beckett (1906-1989) – Francouz irského původu, Nobelova cena, drama Čekání na Godota – dvě scény, dialog dvou poutníků, tuláků, čekají na Godota, ač neví, kdo to je a kdy přijde, postavy Estragon, Vladimír, Godot představuje změnu, která však nepřichází a je jen v myslích obou poutníků
Eugene Ionesco (1912-1994) – Francouz rumunského původu, básník, dramatik, dramata = antihry, Plešatá zpěvačka – dialog dvou rodin o ničem, nudí se, stereotyp, dialogy navazují až po promluvě několika lidí, po chvíli
23. Vývoj české prózy od roku 1945
První vlna
- prozaická díla se obracela k válečným událostem, popisují se zážitky z koncentračních táborů, a pobytu ve vězení, z fronty
Jiří Weil
- Život s hvězdou
Edvard Valenta
- Jdi za zeleným světlem
Druhá vlna
- autoři se na válku dívají s odstupem a snaží se najít souvislosti mezi válečnou minulostí a současností
Arnošt Lustig
- Noc a naděje
- Démanty noci
- Dita Saxová – novela, 18 ti leté dívky, která se vrací z koncentračního tábora a je zklamaná svým novým životem
Josef Škvorecký
- Zbabělci- román
Jan Otčenášek
- Romeo, Julie a tma
Ladislav Fuks
- Pan Theodor Mundstock – hl. postavou je starý žid, jehož cíl je přežít válku a každý de se připravuje na život k koncentráku a v den kdy má nastoupit do transportu umírá
Vladimír Körner
- Střepiny v trávě – novela
- Slepé rameno – zákeřnost války
- Adelheid – odehrává se hned po skončení války v severomoravském pohraničí
Díla s historickou tematikou
- vychází z ideového klimatu současnosti a k současnosti se opět vrací
- jejich cíle jsou zábavné nebo výchovné a autoři píší historická díla aby unikly současnosti
Miloš Václav Kratochvíl
- náměty pro svá díla čerpá z dob Husitských
- Mistr Jan
Vladimír Neff
- pentalogie, románu
- Sňatky z rozumu
Miroslav Hanuš
- zabýval se dobou pobělohorskou
- Osud národa
- Poutník v Amsterodamu
Budovatelský román
- specifický literární žánr, který vznikl po únoru 47
- autoři měli za úkol vytvořit obraz kladného hrdiny (dělníka, rolníka)
Marie Majerová
- Cesta blesku
Marie Pujmanová
- Svítání
Jan Otčenášek
- Občan Brych
Konfrontační próza
- využívají se válečné zážitky
- jejich díla se odehrávají v autorově současnosti
Ivan Klíma
- ještě žije a píše
- Hodina ticha
Milan Kundera
- Žert
- Směšné lásky
Ludvík Vaculík
- Sekera
Humoristická próza
Jan Werich
- Famfárum – moderní pohádky
- Italské prázdniny – cestopis
Miroslav Horníček
- Dobře utajené housle – rodinné historky
František Nepil
- Jak se dělá chalupa – povídka
- Lipová alej – povídka
Vědeckofantastická literatura
Josef Nesvadba
- Einsteinův mozek
- Výprava opačným směrem
Ludvík Souček
- Cesta slepých ptáků – zabýval se možnými kontakty s mimozemskými civilizacemi
Literatura faktu
Miroslav Ivanov
- zajímají ho literárně historické problémy, záhady českých dějin
Bohumil Hrabal
- začal psát už ve 30. letech
- Skřivánek na niti – 12 povídek
- Perlička na dně – povídky
- Vábitelé
- Ostře sledované vlaky – zfilmováno
- Utrpení Starého Werthera
- Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
Vladimír Páral
- studoval gymnázium. pracoval jako technolog, vedoucí provozu
- Šest pekelných nocí – humoristický román
- Veletrh splněných přání
- Katapult
- Soukromá vichřice
- Milenci a vrazi – zfilmováno
- Román pro každého
- Profesionální žena
Próza v samizdatu a exilu 49 – 68
- nebyla tak rozsáhlá jako poezie
- próza byla ojedinělou záležitostí
Viktor Doschl
- exilový autor, ještě žije, je židovského původu
- Hovory s Janem Masarykem
- Píseň o lítosti – román osudech 4 židovských vězňů v koncentráku
Egon Hostovský
- exilový autor
- Sedmkrát v hlavní úloze
- Nezvěstný
- Půlnoční pacient
- Dobročinný večírek – psychologické romány
Ferdinand Peroutka
- především publicista
- Oblak a valčík
- Pozdější život panny – hlavní postavou je Johanka z Arku
Česká próza 70., 80. a 90. let XX. století
Charakteristika doby
viz. téma č. 23
Oficiálně vydávaná próza po roce 69
- nová jména a nové autory
- literárním žánrem se stává Budovatelský román, dochází k menšímu zkreslování skutečnosti a postavy jsou více věrohodné
Vladimír Páral
- Mladý muž a bílá velryba
- Generální zázrak – čerpá z technického a laboratorního prostředí
- Muka obraznosti – autobiografický román
- Romeo a Julie 2300
- Země žen
Próza s historickou tematikou
Valja Stýblová
- Skalpel
- Prosím
Zdena Vrubová
- Připravte operační sál
Próza s historickými náměty
Jarmila Louková
- zabývala se dějinami antického Říma
- Není římského lidu – román
- Pod maskou smích
Ludmila Vaňková
- náměty pouze z českých dějin
- Král železný, král zlatý – trilogie
Oldřich Daněk
- Vražda v Olomouci – vražda Václava III z Přemyslovců
Vladimír Körner
- navazuje na svoji tvorbu před rokem 68
- Písečná kosa- náměty ze 13 století
Próza čerpající náměty 20 století
Ota Pavel
- profesí byl sportovní redaktor
- Smrt krásných srnců – zfilmováno
- Jak jsem potakal ryby
- Dukla mezi mrakodrapy
- Plná bedna šampaňského
Jan Otčenášek
- Když v ráji pršelo – o nezdařeném pokusu 2 intelektuálů o provozování hostince v Šumavské přírodě
Venkovská próza
- jejím vzorem byli knihy Jana Kozáka
Jiří Navrátil
- čerpá z valašského venkova
- Spálená stráň
- Štěstí
- Slib – zabývá se stěhováním venkovana do města a naopak
Antonín Bajaja
- Mluviti stříbro – z Valašska
Humoristická próza
Miroslav Horníček
František Nepil
- Střevíce z líčí
- Lipová alej
Miroslav Švandrlík
- Černí baroni – zfilmováno
Detektivní literatura
- byla málo rozšířená
Václav Erben
- Smrt talentovaného ševce
Alena Vostrá
- Než dojde k vraždě
Radek John
- nejoblíbenější
- Džínový svět – prvotina
- Memento – román varující před užíváním drog
Samizdatová a exilová próza 68 – 89
Egon Bondy
- Invalidní sourozenci
Eva Kanturková
- Přítelkyně z domu smutku – román, zfilmováno
Lenka Procházková
- psala povídky
- Jan Palach, zpráva o životě, činu a smrti českého studenta
Ivan Klíma
- ještě žije, byl redaktorem lidových novin
- Milenci na jednu noc
- Milenci na jeden den
- Má veselá jitra – autobiografické povídky
- Moje zlatá řemesla
- Moje první lásky
- Soudce z milosti – soudce který prožívá profesní i manželskou krizi
Ludvík Vaculík
- Morčata – román
- Český snář – je psáno formou deníkových zápisků
Pavel Kohout
- vycestoval do Rakouska a už se nesměl vrátit
- Kde je zakopán pes – události kolem charty 77
- Maryně – o dívce která absolvovala katovské učiliště a stala se odbornicí na násilnou smrt
- Poslední nápady svaté Kláry – dívka ze základní školy, která dokáže předvídat budoucnost
Josef Škvorecký
- pokračuje ve své tvorbě s hlavním hrdinou Danny Smiřickým
- Tankový prapor – zfilmováno
- Prima sezona – zfilmováno
- Mirákl
- Příběh inženýra lidských duší – román
- Smutek poručíka Borůvky
- konec poručíka Borůvky
- Návrat poručíka Borůvky
- hříchy pro pátera Knoxe
Česká literatura po roce 1989
- po roce 1989 přestává být literatura členěna na oficiální, samizdatovou a exilovou, protože mohou literárně tvořit všichni čeští autoři
- začínají vznikat nové časopisy a nová nakladatelství
- literatura se sjednocuje do jednoho proudu
- jsou vydávána díla autorů dříve zakázaných
Michal Viewegh
- učitel na základní škole, poté redaktor, a teď je jako jediný spisovatel z povolání
- Názory na vraždu
- Báječná léta pod psa - zfilmováno
- Výchova dívek v Čechách - zfilmováno
- Účastníci zájezdu
- Román pro ženy – zfilmováno
- každý rok píše a vydává jednu knížku
Lenka Procházková
- nejdříve působila v samizdatu
- Růžová dáma
- Oční kapky
- Přijeď ochutnat
- Smolná kniha
Halina Pawlovská
- Proč hoši pláčou
- prozaická díla se obracela k válečným událostem, popisují se zážitky z koncentračních táborů, a pobytu ve vězení, z fronty
Jiří Weil
- Život s hvězdou
Edvard Valenta
- Jdi za zeleným světlem
Druhá vlna
- autoři se na válku dívají s odstupem a snaží se najít souvislosti mezi válečnou minulostí a současností
Arnošt Lustig
- Noc a naděje
- Démanty noci
- Dita Saxová – novela, 18 ti leté dívky, která se vrací z koncentračního tábora a je zklamaná svým novým životem
Josef Škvorecký
- Zbabělci- román
Jan Otčenášek
- Romeo, Julie a tma
Ladislav Fuks
- Pan Theodor Mundstock – hl. postavou je starý žid, jehož cíl je přežít válku a každý de se připravuje na život k koncentráku a v den kdy má nastoupit do transportu umírá
Vladimír Körner
- Střepiny v trávě – novela
- Slepé rameno – zákeřnost války
- Adelheid – odehrává se hned po skončení války v severomoravském pohraničí
Díla s historickou tematikou
- vychází z ideového klimatu současnosti a k současnosti se opět vrací
- jejich cíle jsou zábavné nebo výchovné a autoři píší historická díla aby unikly současnosti
Miloš Václav Kratochvíl
- náměty pro svá díla čerpá z dob Husitských
- Mistr Jan
Vladimír Neff
- pentalogie, románu
- Sňatky z rozumu
Miroslav Hanuš
- zabýval se dobou pobělohorskou
- Osud národa
- Poutník v Amsterodamu
Budovatelský román
- specifický literární žánr, který vznikl po únoru 47
- autoři měli za úkol vytvořit obraz kladného hrdiny (dělníka, rolníka)
Marie Majerová
- Cesta blesku
Marie Pujmanová
- Svítání
Jan Otčenášek
- Občan Brych
Konfrontační próza
- využívají se válečné zážitky
- jejich díla se odehrávají v autorově současnosti
Ivan Klíma
- ještě žije a píše
- Hodina ticha
Milan Kundera
- Žert
- Směšné lásky
Ludvík Vaculík
- Sekera
Humoristická próza
Jan Werich
- Famfárum – moderní pohádky
- Italské prázdniny – cestopis
Miroslav Horníček
- Dobře utajené housle – rodinné historky
František Nepil
- Jak se dělá chalupa – povídka
- Lipová alej – povídka
Vědeckofantastická literatura
Josef Nesvadba
- Einsteinův mozek
- Výprava opačným směrem
Ludvík Souček
- Cesta slepých ptáků – zabýval se možnými kontakty s mimozemskými civilizacemi
Literatura faktu
Miroslav Ivanov
- zajímají ho literárně historické problémy, záhady českých dějin
Bohumil Hrabal
- začal psát už ve 30. letech
- Skřivánek na niti – 12 povídek
- Perlička na dně – povídky
- Vábitelé
- Ostře sledované vlaky – zfilmováno
- Utrpení Starého Werthera
- Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
Vladimír Páral
- studoval gymnázium. pracoval jako technolog, vedoucí provozu
- Šest pekelných nocí – humoristický román
- Veletrh splněných přání
- Katapult
- Soukromá vichřice
- Milenci a vrazi – zfilmováno
- Román pro každého
- Profesionální žena
Próza v samizdatu a exilu 49 – 68
- nebyla tak rozsáhlá jako poezie
- próza byla ojedinělou záležitostí
Viktor Doschl
- exilový autor, ještě žije, je židovského původu
- Hovory s Janem Masarykem
- Píseň o lítosti – román osudech 4 židovských vězňů v koncentráku
Egon Hostovský
- exilový autor
- Sedmkrát v hlavní úloze
- Nezvěstný
- Půlnoční pacient
- Dobročinný večírek – psychologické romány
Ferdinand Peroutka
- především publicista
- Oblak a valčík
- Pozdější život panny – hlavní postavou je Johanka z Arku
Česká próza 70., 80. a 90. let XX. století
Charakteristika doby
viz. téma č. 23
Oficiálně vydávaná próza po roce 69
- nová jména a nové autory
- literárním žánrem se stává Budovatelský román, dochází k menšímu zkreslování skutečnosti a postavy jsou více věrohodné
Vladimír Páral
- Mladý muž a bílá velryba
- Generální zázrak – čerpá z technického a laboratorního prostředí
- Muka obraznosti – autobiografický román
- Romeo a Julie 2300
- Země žen
Próza s historickou tematikou
Valja Stýblová
- Skalpel
- Prosím
Zdena Vrubová
- Připravte operační sál
Próza s historickými náměty
Jarmila Louková
- zabývala se dějinami antického Říma
- Není římského lidu – román
- Pod maskou smích
Ludmila Vaňková
- náměty pouze z českých dějin
- Král železný, král zlatý – trilogie
Oldřich Daněk
- Vražda v Olomouci – vražda Václava III z Přemyslovců
Vladimír Körner
- navazuje na svoji tvorbu před rokem 68
- Písečná kosa- náměty ze 13 století
Próza čerpající náměty 20 století
Ota Pavel
- profesí byl sportovní redaktor
- Smrt krásných srnců – zfilmováno
- Jak jsem potakal ryby
- Dukla mezi mrakodrapy
- Plná bedna šampaňského
Jan Otčenášek
- Když v ráji pršelo – o nezdařeném pokusu 2 intelektuálů o provozování hostince v Šumavské přírodě
Venkovská próza
- jejím vzorem byli knihy Jana Kozáka
Jiří Navrátil
- čerpá z valašského venkova
- Spálená stráň
- Štěstí
- Slib – zabývá se stěhováním venkovana do města a naopak
Antonín Bajaja
- Mluviti stříbro – z Valašska
Humoristická próza
Miroslav Horníček
František Nepil
- Střevíce z líčí
- Lipová alej
Miroslav Švandrlík
- Černí baroni – zfilmováno
Detektivní literatura
- byla málo rozšířená
Václav Erben
- Smrt talentovaného ševce
Alena Vostrá
- Než dojde k vraždě
Radek John
- nejoblíbenější
- Džínový svět – prvotina
- Memento – román varující před užíváním drog
Samizdatová a exilová próza 68 – 89
Egon Bondy
- Invalidní sourozenci
Eva Kanturková
- Přítelkyně z domu smutku – román, zfilmováno
Lenka Procházková
- psala povídky
- Jan Palach, zpráva o životě, činu a smrti českého studenta
Ivan Klíma
- ještě žije, byl redaktorem lidových novin
- Milenci na jednu noc
- Milenci na jeden den
- Má veselá jitra – autobiografické povídky
- Moje zlatá řemesla
- Moje první lásky
- Soudce z milosti – soudce který prožívá profesní i manželskou krizi
Ludvík Vaculík
- Morčata – román
- Český snář – je psáno formou deníkových zápisků
Pavel Kohout
- vycestoval do Rakouska a už se nesměl vrátit
- Kde je zakopán pes – události kolem charty 77
- Maryně – o dívce která absolvovala katovské učiliště a stala se odbornicí na násilnou smrt
- Poslední nápady svaté Kláry – dívka ze základní školy, která dokáže předvídat budoucnost
Josef Škvorecký
- pokračuje ve své tvorbě s hlavním hrdinou Danny Smiřickým
- Tankový prapor – zfilmováno
- Prima sezona – zfilmováno
- Mirákl
- Příběh inženýra lidských duší – román
- Smutek poručíka Borůvky
- konec poručíka Borůvky
- Návrat poručíka Borůvky
- hříchy pro pátera Knoxe
Česká literatura po roce 1989
- po roce 1989 přestává být literatura členěna na oficiální, samizdatovou a exilovou, protože mohou literárně tvořit všichni čeští autoři
- začínají vznikat nové časopisy a nová nakladatelství
- literatura se sjednocuje do jednoho proudu
- jsou vydávána díla autorů dříve zakázaných
Michal Viewegh
- učitel na základní škole, poté redaktor, a teď je jako jediný spisovatel z povolání
- Názory na vraždu
- Báječná léta pod psa - zfilmováno
- Výchova dívek v Čechách - zfilmováno
- Účastníci zájezdu
- Román pro ženy – zfilmováno
- každý rok píše a vydává jednu knížku
Lenka Procházková
- nejdříve působila v samizdatu
- Růžová dáma
- Oční kapky
- Přijeď ochutnat
- Smolná kniha
Halina Pawlovská
- Proč hoši pláčou
22. Vývoj české poezie od r.1945 do současnosti
- v květnu 1945 skončila 2 světová válka, po které se z exilu začali vracet spisovatelé do Čech (Langer, Voskovec, Werich…)
- vychází tzv. vězeňská literatura ( reportáž psaná na oprátce- Julius Fučík)
- na začátku války umírá Karel Čapek v koncentračním táboře
- existovala pouze jedna platná ideologie – marxismus
- nový režim zrušil většinu literárních časopisů a potlačoval informace o kulturním dění
- mnoho osobností odešlo do exilu
- z knihoven vyřazeno mnoho knih
- spousta autorů je vězněna, hlavně katoličtí
- uvolnění poměrů nastalo v roce 1956 kdy zemřel Stalin
- na krátkou dobu se opět začali vydávat časopisy(Literární listy, Host do domu, Květen, Tvář)
Jaroslav Seifert
viz téma č. 16
František Halas
- Barikáda – báseň
Jan Drda
- Němá barikáda – soubor krátkých povídek
František Hrubín
- básník, esejista, překladatel francouzské poezie
- Stalingrad – oslavná báseň
- Jobova noc
- Hirošima
Česká poezie 1945-1968
dělí se na 3 fáze
1) poezie oficiálně vydávaná – povolená režimem
2) poezie samizdatová – poezie autorů kteří žili v Čechách, ale nesměli publikovat , šuplíková literatura, potají rozšiřována
3) exilová literatura – českých autorů kteří emigrovali
Oficiálně vydávaná poezie
Vladimír Holan
- Dokument – součástí je skladba Dík sovětskému svazu, Rudoarmějci
Jan Zahradníček
- Staré země
- La saletta
Ohnice – hlásila se k odkazu Jiřího Ortena, mluvčí byl spisovatel a literární teoretik Kamil Bednář
Skupina 42
- nejvýznamnější skupina v této době, zanikla už v roce 1948, využívá různých jazykových rovin a vytváří tak literární koláže
- Jiří Kolář – Ódy a variace
- Josef Kainar – Nové mýty, Stříhali dohola malého chlapečka
Ivan Blatný
- emigroval do Velké Británie, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, trpěl pocity neustálého pronásledování, byl natrvalo umístěn do ústavu
- Hledání přítomného času
- Stará bydliště
- Pomocná škola Bixley
Jiřina Hauková
- Motýl a smrt
Eduard Petiška
- později tvorba pro děti
Katoličtí autoři
Ivan Slavík
- Stín třtiny
- Osten
Ludvík Kundera
- totální kuropění
- Klínopisný lampař
Básníci všedního dne – surrealistická skupina
Jiří Štola
- čerpá náměty z prostředí střelnic a cirkusů
- Poste restarte
- Podzimníček
- Hvězda ypsilon
Miroslav Holub
- vědecký pracovník v biologickém ústavu akademie věd, profesní básně, oslavuje vědecké vynálezy v lidském těle
- Achilles a želva
- Jdi a otevři dveře
- Žít v New Yorku
- Anděl na kolečkách
Karel Šiktanc
- Žízeň
- Jak se trhá srdce
- Zaříkávání živých
Miroslav Florian
- Snubní prsten – sbírka
- Otevřený dům
- Záznam o potopě – přírodní lyrika
- Tichá pošta – řeší problémy mezilidských vztahů
Skupina mladé víno – svoji tvorbu vydala v Almanachu Mladé víno
Antonín Brousek
- v 60 letech vzniká skupina básníků, kolem časopisu Tvář a Sešity pro mladou literaturu
Jiří gruša
- zvolen předsedou Pen klubu
- Torna – sbírka
- Cvičení mučení
Petr Kabeš
- Zahrady naboso – generační problematika
Básníci kteří nepatřili k žádné skupině
Jan Skácel
- Kolik příležitostí má růže – srovnává městský a venkovský život
- Co zbylo z anděla – protiválečná závěrečná sbírka
Ivan Wernisch
- Těšení – básně
- Zimohrádek
Experimentální poezie
- pokusy o experimentální poezii, básníci pracují se slovy a písmeny
Samizdatová poezie
- vydávaná v samizdatu byla surrealistická, vznikla skupina surrealistická samizdatových autorů, byla tajná, básníci zobrazují své vlastní pocity
- Vratislav Efenberger – byl také básník a výtvarník
- Surovost života a cynismu fantasie
- Lov na černého žraloka – výbor z poezie
Spořilovští surrealisté
- další surrealistická skupina, osobností byl Zbyněk Havlíček
Egon Bondy
- nejvýznamnější postava českého undergroundu
Skupina aktual
- hlavní představitel Milan Knížek
Exilová poezie po roce 1948- 1968
- autoři odchází do ciziny kde publikují
Ivan Jelínek
- exilový básník
- V sobě Letohrad
Česká poezie od počátku 70 let do současnosti
Charakteristika doby
-na začátku 70 let došlo k tzv. normalizačnímu kursu
normalizace, došlo ke zrušení několika literárních časopisů (Listy, Host)
docházelo k vyřazování knih z knihoven (Tankový prapor)
Ludvík Vaculík
- založil Edice expedice
Olga a Václav Havlovi
- Edice Expedice
exilový autoři přispívali do exilových časopisů
Časopis – Svědectví
Časopis – Listy
Nakladatelství Index
Sixty- eight Publisher
Charta 77
- její uveřejnění bylo významným momentem, byla to reakce samizdatových autorů, že nemohou psát co chtějí, bylo to sdružení intelektuálů různých zaměření bojujících proti totalitě
- komunistický režim se snažil přinutit oficiální umělce, aby podepsali tzv. Antichartu
- v roce 1984 získal Jaroslav Seifert NC za literaturu
- literární časopisy – „Literární noviny, Tvar
- vzniklo nové sdružení českých spisovatelů Obec spisovatelů
Oficiálně vydávaná poezie op roce 1969
Jiří Žáček
- má smysl pro humor a radost, sbírky obsahují recesní humor, autor hledá zálibu v paradoxech
- Ráno moudřejší večera
- Anonymní můze
- Napjatá struna
- Ptákoviny
- Slabikář – pro děti
Josef Suchý
- Ve znamení vah
- Tváří v tvář
Jaroslav Seifert
Vladimír Holan
Oldřich Mikulášek
- Žebro Adamovo
- Agogh
Jan Skácel
- Dávné proso
- Naděje zvukovými křídly
Miroslav Holub
- Naopak
- Kam teče krev
Samizdatová a exilová poezie po roce 1969
1. samizdatová
- od roku 1969 do roku 1972 bylo z české literatury vyřazeno mnoho významných básníků
- pokud tito autoři publikují pak pouze v samizdatu
Jan Zahradníček
Zdeněk Kalista
- historik, básník a literární kritik, katolický autor
- Vězeň kamenu – sbírka
- Velká noc
Jiří Kuběna
- autor melodických veršů
- Hvězda a kříž – výbor
Karel Šiktans
Ivan Wernisch
Egon Bondy
Ivan Martin Jirous
- vlastním jménem Jindra Tma, začínal jako básník, dnes prózy
- Miluji tě k zbláznění
2. exilová
- okruh těchto básníků se po roce 1969 výrazně rozrostl
- v roce 1979 byl vydán almanach České zahraniční poezie
Ivan Blatný
Ivan Diviš
- odešel do exilu hned po roce 1968
- Thanathea – vydána v exilu
- Beránek na sněhu – básně
Karel Kryl
- - odchází do Německa, kde studoval dějiny umění a filozofii a spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, u nás byl známí jako písničkář
- Rakovina– deska, vydal v Německu
- Bratříčku zavírej vrátka – deska, vydal v Česku
- vychází tzv. vězeňská literatura ( reportáž psaná na oprátce- Julius Fučík)
- na začátku války umírá Karel Čapek v koncentračním táboře
- existovala pouze jedna platná ideologie – marxismus
- nový režim zrušil většinu literárních časopisů a potlačoval informace o kulturním dění
- mnoho osobností odešlo do exilu
- z knihoven vyřazeno mnoho knih
- spousta autorů je vězněna, hlavně katoličtí
- uvolnění poměrů nastalo v roce 1956 kdy zemřel Stalin
- na krátkou dobu se opět začali vydávat časopisy(Literární listy, Host do domu, Květen, Tvář)
Jaroslav Seifert
viz téma č. 16
František Halas
- Barikáda – báseň
Jan Drda
- Němá barikáda – soubor krátkých povídek
František Hrubín
- básník, esejista, překladatel francouzské poezie
- Stalingrad – oslavná báseň
- Jobova noc
- Hirošima
Česká poezie 1945-1968
dělí se na 3 fáze
1) poezie oficiálně vydávaná – povolená režimem
2) poezie samizdatová – poezie autorů kteří žili v Čechách, ale nesměli publikovat , šuplíková literatura, potají rozšiřována
3) exilová literatura – českých autorů kteří emigrovali
Oficiálně vydávaná poezie
Vladimír Holan
- Dokument – součástí je skladba Dík sovětskému svazu, Rudoarmějci
Jan Zahradníček
- Staré země
- La saletta
Ohnice – hlásila se k odkazu Jiřího Ortena, mluvčí byl spisovatel a literární teoretik Kamil Bednář
Skupina 42
- nejvýznamnější skupina v této době, zanikla už v roce 1948, využívá různých jazykových rovin a vytváří tak literární koláže
- Jiří Kolář – Ódy a variace
- Josef Kainar – Nové mýty, Stříhali dohola malého chlapečka
Ivan Blatný
- emigroval do Velké Británie, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, trpěl pocity neustálého pronásledování, byl natrvalo umístěn do ústavu
- Hledání přítomného času
- Stará bydliště
- Pomocná škola Bixley
Jiřina Hauková
- Motýl a smrt
Eduard Petiška
- později tvorba pro děti
Katoličtí autoři
Ivan Slavík
- Stín třtiny
- Osten
Ludvík Kundera
- totální kuropění
- Klínopisný lampař
Básníci všedního dne – surrealistická skupina
Jiří Štola
- čerpá náměty z prostředí střelnic a cirkusů
- Poste restarte
- Podzimníček
- Hvězda ypsilon
Miroslav Holub
- vědecký pracovník v biologickém ústavu akademie věd, profesní básně, oslavuje vědecké vynálezy v lidském těle
- Achilles a želva
- Jdi a otevři dveře
- Žít v New Yorku
- Anděl na kolečkách
Karel Šiktanc
- Žízeň
- Jak se trhá srdce
- Zaříkávání živých
Miroslav Florian
- Snubní prsten – sbírka
- Otevřený dům
- Záznam o potopě – přírodní lyrika
- Tichá pošta – řeší problémy mezilidských vztahů
Skupina mladé víno – svoji tvorbu vydala v Almanachu Mladé víno
Antonín Brousek
- v 60 letech vzniká skupina básníků, kolem časopisu Tvář a Sešity pro mladou literaturu
Jiří gruša
- zvolen předsedou Pen klubu
- Torna – sbírka
- Cvičení mučení
Petr Kabeš
- Zahrady naboso – generační problematika
Básníci kteří nepatřili k žádné skupině
Jan Skácel
- Kolik příležitostí má růže – srovnává městský a venkovský život
- Co zbylo z anděla – protiválečná závěrečná sbírka
Ivan Wernisch
- Těšení – básně
- Zimohrádek
Experimentální poezie
- pokusy o experimentální poezii, básníci pracují se slovy a písmeny
Samizdatová poezie
- vydávaná v samizdatu byla surrealistická, vznikla skupina surrealistická samizdatových autorů, byla tajná, básníci zobrazují své vlastní pocity
- Vratislav Efenberger – byl také básník a výtvarník
- Surovost života a cynismu fantasie
- Lov na černého žraloka – výbor z poezie
Spořilovští surrealisté
- další surrealistická skupina, osobností byl Zbyněk Havlíček
Egon Bondy
- nejvýznamnější postava českého undergroundu
Skupina aktual
- hlavní představitel Milan Knížek
Exilová poezie po roce 1948- 1968
- autoři odchází do ciziny kde publikují
Ivan Jelínek
- exilový básník
- V sobě Letohrad
Česká poezie od počátku 70 let do současnosti
Charakteristika doby
-na začátku 70 let došlo k tzv. normalizačnímu kursu
normalizace, došlo ke zrušení několika literárních časopisů (Listy, Host)
docházelo k vyřazování knih z knihoven (Tankový prapor)
Ludvík Vaculík
- založil Edice expedice
Olga a Václav Havlovi
- Edice Expedice
exilový autoři přispívali do exilových časopisů
Časopis – Svědectví
Časopis – Listy
Nakladatelství Index
Sixty- eight Publisher
Charta 77
- její uveřejnění bylo významným momentem, byla to reakce samizdatových autorů, že nemohou psát co chtějí, bylo to sdružení intelektuálů různých zaměření bojujících proti totalitě
- komunistický režim se snažil přinutit oficiální umělce, aby podepsali tzv. Antichartu
- v roce 1984 získal Jaroslav Seifert NC za literaturu
- literární časopisy – „Literární noviny, Tvar
- vzniklo nové sdružení českých spisovatelů Obec spisovatelů
Oficiálně vydávaná poezie op roce 1969
Jiří Žáček
- má smysl pro humor a radost, sbírky obsahují recesní humor, autor hledá zálibu v paradoxech
- Ráno moudřejší večera
- Anonymní můze
- Napjatá struna
- Ptákoviny
- Slabikář – pro děti
Josef Suchý
- Ve znamení vah
- Tváří v tvář
Jaroslav Seifert
Vladimír Holan
Oldřich Mikulášek
- Žebro Adamovo
- Agogh
Jan Skácel
- Dávné proso
- Naděje zvukovými křídly
Miroslav Holub
- Naopak
- Kam teče krev
Samizdatová a exilová poezie po roce 1969
1. samizdatová
- od roku 1969 do roku 1972 bylo z české literatury vyřazeno mnoho významných básníků
- pokud tito autoři publikují pak pouze v samizdatu
Jan Zahradníček
Zdeněk Kalista
- historik, básník a literární kritik, katolický autor
- Vězeň kamenu – sbírka
- Velká noc
Jiří Kuběna
- autor melodických veršů
- Hvězda a kříž – výbor
Karel Šiktans
Ivan Wernisch
Egon Bondy
Ivan Martin Jirous
- vlastním jménem Jindra Tma, začínal jako básník, dnes prózy
- Miluji tě k zbláznění
2. exilová
- okruh těchto básníků se po roce 1969 výrazně rozrostl
- v roce 1979 byl vydán almanach České zahraniční poezie
Ivan Blatný
Ivan Diviš
- odešel do exilu hned po roce 1968
- Thanathea – vydána v exilu
- Beránek na sněhu – básně
Karel Kryl
- - odchází do Německa, kde studoval dějiny umění a filozofii a spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, u nás byl známí jako písničkář
- Rakovina– deska, vydal v Německu
- Bratříčku zavírej vrátka – deska, vydal v Česku
21. Téma 2. Svět. Války a okupace c české i světové literatuře
- v září roku 1938 se Hitlerovy podařilo rozbít ČSR
- v březnu 1939 okupoval Čechy a Moravu a začal likvidovat stát i národ
- nacisté se pokusily zlikvidovat komunisty, uzavřely vysoké školy a umlčeli pokrokové spisovatele a umělce
- v oblasti kultury byli tvůrčí osobnosti omezeny na minimum
- oběťmi se staly Julius Fučík a Vladislav Vančura
- v koncentračních táborech byl umučen Josef Čapek, Karel Poláček, a další
- v polovině 30 let se objevuje nebezpečí fašismu
- v básních se projevují vzpomínky na dětství, rodný kraj, verše se obrací k intimní sféře, lásce , přátelství a pocitům
Spiritualistická poezie a poezie hledání ztracených jistot
František Halas
- byl to básník plný protikladů, psal subjektivní poezii, spoluzakladatel Brněnského Devětsilu, publikoval v komunistických časopisech Rovnost a Sršatec
- Kohout plaší smrt
- Tvář
- Tiše
- Hořec
- Dokořán
- Já se tam vrátím
- A co básník – sbírky
Jaroslav Seifert
- viz téma č. 16
Vladimír Holan
- originální moderní básník světového významu, tvůrce náročné abstraktní meditativní poezie, překladatel, jeho tvorba je ovlivněna Máchovým Májem a jeho vlastními zážitky z dětství, píše poezii, v níž se zabývá otázkami života a smrti
- Triumf smrti
- Vanutí – sbírky
- Kameni přicházíš – zašifrovanost
- Zahřmotí
- První testament
- Cesta mraku – koncem 30. let
Katolická poezie
- tento proud se hlásí od počátku 30 let našeho století mnohem intenzivněji než v 19 století, sociální otázku katoličtí autoři pojímali odlišně, nikoli podle zásady rovnosti všech lidí, zdůrazňovali úctu k zemi a půdě posvěcené tradicí a prací, obraceli pozornost k době Pobělohorské, kterou se snažili napravovat, jejich ústředním tématem je Bůh, život a smrt, proč jsme na světě, jaký je Bůh, co dělá
Jakub Deml
- katolický kněz, v rámci církve reformátor, básník a prozaik, silně ovlivněn Otokarem Březinou, později ovlivněn poetismem
- Šlépěje
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- Zapomenuté světlo
Jan Zahradníček
- byl z početné rolnické rodiny, byl tělesně postižený, učil se krejčím, studoval gymnázium, od roku 1940 rediguje katolický časopis Akord, roku 1951 byl zatčen a odsouzen, roku 1960 byl amnestován
- Pokušení smrti
- Jeřáby
- Žíznivé léto
- La saletta
- Znamení noci
Karel Teute
- vydal práci Svět, Který voní, obsahující manifesty poetismu, stal se členem surrealistické skupiny a brzy i jejím hlavním teoretikem
- Stavba a báseň
- Jarmark umění
Počátek okupace v České poezii
- 29.9. 1938 se v Mnichově sešel Hitler, Mussolini a Chamberlein, a 30.9. 1938 podepsali Mnichovskou dohodu
- mění se u nás společenský život, dochází k převodům majetku, je omezena činnost některých politických stran – komunisté, fašisté
- literatura slouží k pozdvižení národního sebevědomí
- ilegální literatura slouží k přenosu informací
- koncem 30. let kdy se rozhodovalo o osudech národa české kultury, zapsala se nesmazatelně do dějin české poezie
- nebylo rozdílu mezi starší a mladou generací
- točí se romantické filmy, humorné a optimistické
- v básních převažují pocity marnosti, nicoty, cizoty a hnusu
- někteří spisovatelé emigrovaly, jiní byli vězněni
Jiří Orten
- nejtalentovanější básník, narodil se v Kutné Hoře, je židovského původu, a proto byl často rasově diskriminován
- Čítanka jaro – citová působivost
- Cesta k mrazu
- Jeremiášův pláč
- Ohnice
- Elegie
Kamil Bednář
- Ohlasy slova k mladým
Jiří Kolář
- Křestní list
Josef Kainar
- Příběhy a menší básně
Ivan Blatný
- Melancholické procházky
Jiří Wolker
- Těžká hodina
- Balada o očích topičových
- Svatý kopeček
- v březnu 1939 okupoval Čechy a Moravu a začal likvidovat stát i národ
- nacisté se pokusily zlikvidovat komunisty, uzavřely vysoké školy a umlčeli pokrokové spisovatele a umělce
- v oblasti kultury byli tvůrčí osobnosti omezeny na minimum
- oběťmi se staly Julius Fučík a Vladislav Vančura
- v koncentračních táborech byl umučen Josef Čapek, Karel Poláček, a další
- v polovině 30 let se objevuje nebezpečí fašismu
- v básních se projevují vzpomínky na dětství, rodný kraj, verše se obrací k intimní sféře, lásce , přátelství a pocitům
Spiritualistická poezie a poezie hledání ztracených jistot
František Halas
- byl to básník plný protikladů, psal subjektivní poezii, spoluzakladatel Brněnského Devětsilu, publikoval v komunistických časopisech Rovnost a Sršatec
- Kohout plaší smrt
- Tvář
- Tiše
- Hořec
- Dokořán
- Já se tam vrátím
- A co básník – sbírky
Jaroslav Seifert
- viz téma č. 16
Vladimír Holan
- originální moderní básník světového významu, tvůrce náročné abstraktní meditativní poezie, překladatel, jeho tvorba je ovlivněna Máchovým Májem a jeho vlastními zážitky z dětství, píše poezii, v níž se zabývá otázkami života a smrti
- Triumf smrti
- Vanutí – sbírky
- Kameni přicházíš – zašifrovanost
- Zahřmotí
- První testament
- Cesta mraku – koncem 30. let
Katolická poezie
- tento proud se hlásí od počátku 30 let našeho století mnohem intenzivněji než v 19 století, sociální otázku katoličtí autoři pojímali odlišně, nikoli podle zásady rovnosti všech lidí, zdůrazňovali úctu k zemi a půdě posvěcené tradicí a prací, obraceli pozornost k době Pobělohorské, kterou se snažili napravovat, jejich ústředním tématem je Bůh, život a smrt, proč jsme na světě, jaký je Bůh, co dělá
Jakub Deml
- katolický kněz, v rámci církve reformátor, básník a prozaik, silně ovlivněn Otokarem Březinou, později ovlivněn poetismem
- Šlépěje
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- Zapomenuté světlo
Jan Zahradníček
- byl z početné rolnické rodiny, byl tělesně postižený, učil se krejčím, studoval gymnázium, od roku 1940 rediguje katolický časopis Akord, roku 1951 byl zatčen a odsouzen, roku 1960 byl amnestován
- Pokušení smrti
- Jeřáby
- Žíznivé léto
- La saletta
- Znamení noci
Karel Teute
- vydal práci Svět, Který voní, obsahující manifesty poetismu, stal se členem surrealistické skupiny a brzy i jejím hlavním teoretikem
- Stavba a báseň
- Jarmark umění
Počátek okupace v České poezii
- 29.9. 1938 se v Mnichově sešel Hitler, Mussolini a Chamberlein, a 30.9. 1938 podepsali Mnichovskou dohodu
- mění se u nás společenský život, dochází k převodům majetku, je omezena činnost některých politických stran – komunisté, fašisté
- literatura slouží k pozdvižení národního sebevědomí
- ilegální literatura slouží k přenosu informací
- koncem 30. let kdy se rozhodovalo o osudech národa české kultury, zapsala se nesmazatelně do dějin české poezie
- nebylo rozdílu mezi starší a mladou generací
- točí se romantické filmy, humorné a optimistické
- v básních převažují pocity marnosti, nicoty, cizoty a hnusu
- někteří spisovatelé emigrovaly, jiní byli vězněni
Jiří Orten
- nejtalentovanější básník, narodil se v Kutné Hoře, je židovského původu, a proto byl často rasově diskriminován
- Čítanka jaro – citová působivost
- Cesta k mrazu
- Jeremiášův pláč
- Ohnice
- Elegie
Kamil Bednář
- Ohlasy slova k mladým
Jiří Kolář
- Křestní list
Josef Kainar
- Příběhy a menší básně
Ivan Blatný
- Melancholické procházky
Jiří Wolker
- Těžká hodina
- Balada o očích topičových
- Svatý kopeček
20. Meziválečné drama
František Xaver Šalda
Dítě-drama, komedie
Zástupové-drama, tragédie, kritizuje lidskou pasivitu
Viktor Dyk:
Zmoudření Dona Quiota-travestie, podle díla španělského renesančního autora Miquela Cervantese, tohle je pokračování, přátelé dona Quiota se snaží ho zapojit do skutečného života, chtějí, aby to už nebyl takový snílek, který si hraje na rytíře, připravili proto slavnost se soubojem, v němž byl don Quiote poražen, on pak skutečně prohlédl, jak se věci mají, ale nebyl schopen v reálném světě žít a nakonec umírá, zmoudření=smrt
Fráňa Šrámek
Tělo, Plačící satyr
Hagenberk-protiválečné
Léto-podobné téma jako u Stříbrného větru
Měsíc nad řekou-sraz bývalých spolužáků, kteří už ve vyšším věku vzpomínají na svoje mladické sny, ze kterých se jim nic nepovedlo realizovat, ale většinou toho už nelitují, protože zmoudřeli a přijímají život takový, jaký je
Vladislav Vančura
Jezero Ukereve
Josefína-zpracovává podobné téma jako hra Pigmalion od G.B.Shawa (podle toho natočen muzikál My Fair Lady), příběh o obyčejné dívce s velmi dobrými charakterovými vlastnostmi, porovnávána s lidmi z lepší společnosti, kteří ale svou povahou stojí hluboce pod její úrovní
Karel Čapek
- rozvoj techniky současně ho obdivoval, ale zároveň se obával, že by technika mohla být člověkem zneužita, že by mohla lidstvo zničit, projevoval i obavy z odlidštění společnosti z jejího přetechnizování, několik utopistických knih, protiválečná asi od poloviny 30.let, ještě s protifašistickou tématikou
Loupežník-drama, porovnává život usedlého měšťáckého profesora a jeho rodiny z životem mládence, který se snaží získat profesorovu dceru, u něho obdivuje mládí, energii, ale zároveň si uvědomuje jeho nezodpovědnost a nezralost, sám váhá, komu z těch dvou generací dát přednost
Ze života hmyzu-drama, vzniklo ve spolupráci s Josefem, satirická komedie a alegorie (hmyz a jeho chování představuje ve skutečností chování lidské), na lesní mýtině se probouzí tulák a pozoruje hmyz, motýli mu připomínají lehkomyslnost a nerozvážnost, hemžení mravenců pohyb armády, chrobák sobectví
Dítě-drama, komedie
Zástupové-drama, tragédie, kritizuje lidskou pasivitu
Viktor Dyk:
Zmoudření Dona Quiota-travestie, podle díla španělského renesančního autora Miquela Cervantese, tohle je pokračování, přátelé dona Quiota se snaží ho zapojit do skutečného života, chtějí, aby to už nebyl takový snílek, který si hraje na rytíře, připravili proto slavnost se soubojem, v němž byl don Quiote poražen, on pak skutečně prohlédl, jak se věci mají, ale nebyl schopen v reálném světě žít a nakonec umírá, zmoudření=smrt
Fráňa Šrámek
Tělo, Plačící satyr
Hagenberk-protiválečné
Léto-podobné téma jako u Stříbrného větru
Měsíc nad řekou-sraz bývalých spolužáků, kteří už ve vyšším věku vzpomínají na svoje mladické sny, ze kterých se jim nic nepovedlo realizovat, ale většinou toho už nelitují, protože zmoudřeli a přijímají život takový, jaký je
Vladislav Vančura
Jezero Ukereve
Josefína-zpracovává podobné téma jako hra Pigmalion od G.B.Shawa (podle toho natočen muzikál My Fair Lady), příběh o obyčejné dívce s velmi dobrými charakterovými vlastnostmi, porovnávána s lidmi z lepší společnosti, kteří ale svou povahou stojí hluboce pod její úrovní
Karel Čapek
- rozvoj techniky současně ho obdivoval, ale zároveň se obával, že by technika mohla být člověkem zneužita, že by mohla lidstvo zničit, projevoval i obavy z odlidštění společnosti z jejího přetechnizování, několik utopistických knih, protiválečná asi od poloviny 30.let, ještě s protifašistickou tématikou
Loupežník-drama, porovnává život usedlého měšťáckého profesora a jeho rodiny z životem mládence, který se snaží získat profesorovu dceru, u něho obdivuje mládí, energii, ale zároveň si uvědomuje jeho nezodpovědnost a nezralost, sám váhá, komu z těch dvou generací dát přednost
Ze života hmyzu-drama, vzniklo ve spolupráci s Josefem, satirická komedie a alegorie (hmyz a jeho chování představuje ve skutečností chování lidské), na lesní mýtině se probouzí tulák a pozoruje hmyz, motýli mu připomínají lehkomyslnost a nerozvážnost, hemžení mravenců pohyb armády, chrobák sobectví
19. Vývoj českého divadla od Národního obrození do 1. Světové války
Národní obrození 1770 – 1850
- novočeské div. v počátcích = především lidovému diváku
- cíl: působit na diváky
mravní
- úkol: zajistit představení = česky
vychovat české herce
napsat české hry
národní uvědomění diváků
- na počátku fungovala pouze německá divadla:
1738 - divadlo v Kotcích - německé divadlo; zde uvedena i 1. česká hra - Kníže Honzík (1771)
1783 - Stavovské divadlo (hrabě Nostic) - opět převažují německé hry
1786 - postaveno 1.české divadlo Bouda (ze dřeva), pouze 3 roky, na Koňském trhu
(Václavské náměstí) - 1789 stržena na příkaz českého magistrátu, přestěhovalo se do
divadla u Hybernů; hry české i německé
V. Thám - hry z nár. dějin Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka
překládali cizí hry do češtiny, psali historické vlastenecké hry
K. H. Thám - přeložil hry od Shakespeara a Schillera
Prokop Šedivý - Masné krámy, Pražští sládci
- další rozkvět č. div. = 20. letech 19. stol. česká představení ve
Stavovském divadle - pod vedením Jana Nepomuka Štěpánka
- především hry historické, rytířské a žánrové veselohry ze současnosti
Jan Nepomuk Štěpánek - Čech a Němec-veselohra
Obležení Prahy od Švédů
Břetislav I.
Václav Kliment Klicpera - ovlivnil Tyla
Příchod Karla IV do Čech + Jan za chrta dán - historické hry
Hadrián z Římsů + Rohovín Čtverrohý - z jeho současnosti
Každý něco pro vlast – kritika chování kandidátů na místo
starosty, z jeho současnosti
Divotvorný klobouk
Josef Kajetán Tyl - nejvýznamnější český dramatik NO
hry ze současnosti: Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera a veselohru Fidlovačka
dramatické báchorky: Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena
historické hry: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka
2. pol. 19. stol.
- sílí snaha po vybudování stálého českého divadla
- 1850 - zřízen sbor pro zřízení Národního divadla - předsedou F. Palacký -
1. veřejné sbírky
- 1862 - otevřeno Prozatímní divadlo - 1. představení - hra Král Vukašín (od V.
Hálka)
František Věnceslav Jeřábek - Služebník svého pána
Emanuel Bozděch - veselohry Zkouška státníkova, Světa pán v županu
Generace Národního divadla
- 1868 - položen základní kámen Národního divadla
- 1881 - dokončeno, ale záhy vyhořelo
- 1883 – znovuotevřeno
Hudební tvorba - opera
Bedřich Smetana - tvůrce české nár. hudby a české opery: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství
Antonín Dvořák - Jakobín, Čert a Káča, Rusalka
Zdeněk Fibich - melodram Hippodamie, opera Nevěsta Messinská
Realistické drama
František Adolf Šubert - hry Jan Výrava, Drama čtyř chudých stěn
Ladislav Stroupežnický - hry Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Naši furianti
Gabriela Preissová - hry Gazdina roba, Její pastorkyňa - Leoš Janáček – hudba
Alois a Vilém Mrštíkové - nejlepší hra českého realismu Maryša
Julius Zeyer - Radúz a Mahulena
- novočeské div. v počátcích = především lidovému diváku
- cíl: působit na diváky
mravní
- úkol: zajistit představení = česky
vychovat české herce
napsat české hry
národní uvědomění diváků
- na počátku fungovala pouze německá divadla:
1738 - divadlo v Kotcích - německé divadlo; zde uvedena i 1. česká hra - Kníže Honzík (1771)
1783 - Stavovské divadlo (hrabě Nostic) - opět převažují německé hry
1786 - postaveno 1.české divadlo Bouda (ze dřeva), pouze 3 roky, na Koňském trhu
(Václavské náměstí) - 1789 stržena na příkaz českého magistrátu, přestěhovalo se do
divadla u Hybernů; hry české i německé
V. Thám - hry z nár. dějin Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka
překládali cizí hry do češtiny, psali historické vlastenecké hry
K. H. Thám - přeložil hry od Shakespeara a Schillera
Prokop Šedivý - Masné krámy, Pražští sládci
- další rozkvět č. div. = 20. letech 19. stol. česká představení ve
Stavovském divadle - pod vedením Jana Nepomuka Štěpánka
- především hry historické, rytířské a žánrové veselohry ze současnosti
Jan Nepomuk Štěpánek - Čech a Němec-veselohra
Obležení Prahy od Švédů
Břetislav I.
Václav Kliment Klicpera - ovlivnil Tyla
Příchod Karla IV do Čech + Jan za chrta dán - historické hry
Hadrián z Římsů + Rohovín Čtverrohý - z jeho současnosti
Každý něco pro vlast – kritika chování kandidátů na místo
starosty, z jeho současnosti
Divotvorný klobouk
Josef Kajetán Tyl - nejvýznamnější český dramatik NO
hry ze současnosti: Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera a veselohru Fidlovačka
dramatické báchorky: Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena
historické hry: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka
2. pol. 19. stol.
- sílí snaha po vybudování stálého českého divadla
- 1850 - zřízen sbor pro zřízení Národního divadla - předsedou F. Palacký -
1. veřejné sbírky
- 1862 - otevřeno Prozatímní divadlo - 1. představení - hra Král Vukašín (od V.
Hálka)
František Věnceslav Jeřábek - Služebník svého pána
Emanuel Bozděch - veselohry Zkouška státníkova, Světa pán v županu
Generace Národního divadla
- 1868 - položen základní kámen Národního divadla
- 1881 - dokončeno, ale záhy vyhořelo
- 1883 – znovuotevřeno
Hudební tvorba - opera
Bedřich Smetana - tvůrce české nár. hudby a české opery: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství
Antonín Dvořák - Jakobín, Čert a Káča, Rusalka
Zdeněk Fibich - melodram Hippodamie, opera Nevěsta Messinská
Realistické drama
František Adolf Šubert - hry Jan Výrava, Drama čtyř chudých stěn
Ladislav Stroupežnický - hry Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Naši furianti
Gabriela Preissová - hry Gazdina roba, Její pastorkyňa - Leoš Janáček – hudba
Alois a Vilém Mrštíkové - nejlepší hra českého realismu Maryša
Julius Zeyer - Radúz a Mahulena
18. Próza mezi 1. A 2. Světovou válkou
918 – konec první světové války, 28. 10. vznik Československého státu
20. léta – rozvoj ekonomiky, kultury a demokracie
1929-1933 – světová hospodářská krize
30. léta – nástup fašismu v Německu a 1939-1945 – 2. světová válka
Expresionismus
– dává přednost vášnivým pocitům, směřuje k abstraktnosti, nedůvěřovali společnosti
Ladislav Klíma
– prozaik, mystik, jeden z mála prokletých básníků, provokoval dílem i životem, nedostudoval a žil z dědictví a podpor, alkoholik, ústřední téma tvorny je svobodná aktivita, radikální popření vnějšího světa
„Velký román“ – jeho nejrozsáhlejší dílo, zvrácená erotika
Imaginativní próza
– inspiruje se moderní poezií, uplatňuje metodu asociace – volné řazení myšlenek, lyrická próza – dějovost potlačena do pozadí, obraznost, jaz.experimenty
Vladislav Vančura
– narozen v Háji u Opavy, dětství v Praze, dramatik, režisér, prozaik, scenárista, předseda Devětsilu, původně lékař za okupace v ilegální odboji, popraven za stanného práva (po desáté se nesmělo ven), znaky tvorby:
- experimentování s jazykem – kombinace archaismů, knižních výrazů, obratů z lidového jazyka a z toho vznikl nečekaný překvapivý účinek
- experimenty ve větné skladbě – složité konstrukce vět
- centrem pozornosti postavy, které dokážou vychutnat život, nekomplikované (vrazi, snílci)
- důraz klade na originalitu, bojuje proti měšťáctví a nemorálnosti, období:
1) 20. léta – vliv proletářské poezie
- román „Pekař Jan Merhoul“ – sociálně laděný román o hodném člověku, dopadá na to
„Rozmarné léto“ – vliv poetismu, 3 přátelé z plovárny, parodie na měšťáky, přijede cirkus a přátelé chodí za pomocnicí kouzelníka Aničkou
2) 30. léta – „Markéta Lazarová“ – příběh ze středověku, 2 rody Lazarové a Kozlíci
3) období okupace – „Kubula a Kuba Kubikula“
„Obrazy z dějin národa českého“ – pokus zachytit historii
Katolický proud – založen na víře v Boha a úctě k půdě, snaží se očistit Pobělohorské období (vidí v něm vrchol bohatství), Durych – překládá náboženské knihy
„Boudění“ – odehrává se za 30.leté války, jinak Velká Vladštejnská triologie
30. léta
Socialistický realismus
– na přelomu 20/30 let se koná 5 sjezd KSČ, kde se začínají diferencovat (zaměřují se) levicoví autoři, někteří vyloučeni (Majerová, Olbracht) – nesouhlasili s novým vedením (Gottwald)
- dostává se k nám z Ruska, po roce 1948 jediný oficiální proud
znaky – typizace (znaky z realismu), ideologie (podpora komunistického režimu)
Ivan Olbracht
– vlastní jméno Kamil zeman, syn Staška
- spisovatel, novinář a politik. Navštívil Rusko a z toho píše reportážní knihu „Zamřížované zrcadlo“, po druhé světové válce jako funkcionář KSČ, období:
- poválečné – „O zlých samotářích“ – povídky o tulácích
„Žalář nejtemnější“ – komisař Marek oslepne a začne svou ženu podezřívat z nevěry
- 30. léta – zájem o Podkarpatskou Rus a její přírodu, navštívil ji a napsal reportáže
- baladický román „Nikola Šuhaj loupežník“ – vrchol tvorby, vesnice Koločava na konci 1SV, o nezranitelném loupežníku, který bohatým bral a chudým dával a zabíjel jen v sebeobraně
- v díle jsou dvě pásma, po svatbě chce normální život, ale hladem je přinucen k loupežnictví, dále mýtus nezranitelnosti – Janošíkův motiv = Nikola zrazen a popraven
- tvorba pro děti – „Biblické příběhy“ – převyprávění Starého zákona
Psychologická próza
– poválečný rozvrat a sociální nejistoty nevytvořili pro její vznik příznivé podmínky, teprve uklidněním situace kolem 20. let se spisovatelé zaměřují na vnitřní procesy, které se odehrávají v lidském nitru, zajímají se o soudobou psychologii a psychoanalýzu Freuda
znaky – snaha zachytit podvědomí hrdiny, rodové zatížení (choroby), řešení pudové stránky člověka (hlad, potřeby), zájem o psychické úchylky a patologické jevy (chorobné změny)
Jaroslav Havlíček – jeho postavy jsou až degenerování, díla mají až hororovou atmosféru
- zajímá se o rozvrácené postavy, zachycuje měšťáckou společnost
„Petrolejové lampy“ – Štěpánka není hezká ale bohatá, vezme si ji Pavel, je na ni hrubý, neváží si ji a má syfilis
„Neviditelný“ – studie patologické úchylky, představa strýce, že prochází domem neviděn
Demokratický proud
– pojítkem je žurnalistická činnost v Lidových novinách – tisk, demokraticky smýšlející populace
20. léta – rozvoj ekonomiky, kultury a demokracie
1929-1933 – světová hospodářská krize
30. léta – nástup fašismu v Německu a 1939-1945 – 2. světová válka
Expresionismus
– dává přednost vášnivým pocitům, směřuje k abstraktnosti, nedůvěřovali společnosti
Ladislav Klíma
– prozaik, mystik, jeden z mála prokletých básníků, provokoval dílem i životem, nedostudoval a žil z dědictví a podpor, alkoholik, ústřední téma tvorny je svobodná aktivita, radikální popření vnějšího světa
„Velký román“ – jeho nejrozsáhlejší dílo, zvrácená erotika
Imaginativní próza
– inspiruje se moderní poezií, uplatňuje metodu asociace – volné řazení myšlenek, lyrická próza – dějovost potlačena do pozadí, obraznost, jaz.experimenty
Vladislav Vančura
– narozen v Háji u Opavy, dětství v Praze, dramatik, režisér, prozaik, scenárista, předseda Devětsilu, původně lékař za okupace v ilegální odboji, popraven za stanného práva (po desáté se nesmělo ven), znaky tvorby:
- experimentování s jazykem – kombinace archaismů, knižních výrazů, obratů z lidového jazyka a z toho vznikl nečekaný překvapivý účinek
- experimenty ve větné skladbě – složité konstrukce vět
- centrem pozornosti postavy, které dokážou vychutnat život, nekomplikované (vrazi, snílci)
- důraz klade na originalitu, bojuje proti měšťáctví a nemorálnosti, období:
1) 20. léta – vliv proletářské poezie
- román „Pekař Jan Merhoul“ – sociálně laděný román o hodném člověku, dopadá na to
„Rozmarné léto“ – vliv poetismu, 3 přátelé z plovárny, parodie na měšťáky, přijede cirkus a přátelé chodí za pomocnicí kouzelníka Aničkou
2) 30. léta – „Markéta Lazarová“ – příběh ze středověku, 2 rody Lazarové a Kozlíci
3) období okupace – „Kubula a Kuba Kubikula“
„Obrazy z dějin národa českého“ – pokus zachytit historii
Katolický proud – založen na víře v Boha a úctě k půdě, snaží se očistit Pobělohorské období (vidí v něm vrchol bohatství), Durych – překládá náboženské knihy
„Boudění“ – odehrává se za 30.leté války, jinak Velká Vladštejnská triologie
30. léta
Socialistický realismus
– na přelomu 20/30 let se koná 5 sjezd KSČ, kde se začínají diferencovat (zaměřují se) levicoví autoři, někteří vyloučeni (Majerová, Olbracht) – nesouhlasili s novým vedením (Gottwald)
- dostává se k nám z Ruska, po roce 1948 jediný oficiální proud
znaky – typizace (znaky z realismu), ideologie (podpora komunistického režimu)
Ivan Olbracht
– vlastní jméno Kamil zeman, syn Staška
- spisovatel, novinář a politik. Navštívil Rusko a z toho píše reportážní knihu „Zamřížované zrcadlo“, po druhé světové válce jako funkcionář KSČ, období:
- poválečné – „O zlých samotářích“ – povídky o tulácích
„Žalář nejtemnější“ – komisař Marek oslepne a začne svou ženu podezřívat z nevěry
- 30. léta – zájem o Podkarpatskou Rus a její přírodu, navštívil ji a napsal reportáže
- baladický román „Nikola Šuhaj loupežník“ – vrchol tvorby, vesnice Koločava na konci 1SV, o nezranitelném loupežníku, který bohatým bral a chudým dával a zabíjel jen v sebeobraně
- v díle jsou dvě pásma, po svatbě chce normální život, ale hladem je přinucen k loupežnictví, dále mýtus nezranitelnosti – Janošíkův motiv = Nikola zrazen a popraven
- tvorba pro děti – „Biblické příběhy“ – převyprávění Starého zákona
Psychologická próza
– poválečný rozvrat a sociální nejistoty nevytvořili pro její vznik příznivé podmínky, teprve uklidněním situace kolem 20. let se spisovatelé zaměřují na vnitřní procesy, které se odehrávají v lidském nitru, zajímají se o soudobou psychologii a psychoanalýzu Freuda
znaky – snaha zachytit podvědomí hrdiny, rodové zatížení (choroby), řešení pudové stránky člověka (hlad, potřeby), zájem o psychické úchylky a patologické jevy (chorobné změny)
Jaroslav Havlíček – jeho postavy jsou až degenerování, díla mají až hororovou atmosféru
- zajímá se o rozvrácené postavy, zachycuje měšťáckou společnost
„Petrolejové lampy“ – Štěpánka není hezká ale bohatá, vezme si ji Pavel, je na ni hrubý, neváží si ji a má syfilis
„Neviditelný“ – studie patologické úchylky, představa strýce, že prochází domem neviděn
Demokratický proud
– pojítkem je žurnalistická činnost v Lidových novinách – tisk, demokraticky smýšlející populace
17.poezie mezi 1. A 2. Svět. Válkou
Česká demokraticky a humanisticky orientovaná próza 20.-40. let XX. století
Humanismus
- je to duchovní proud zaměřený na postoj člověka ve světě, vidí ho jako jednotlivce, bytost, která má určité potřeby a má na ně nárok (celá řada je odvozena od křesťanství), jakýsi 2 proud v meziválečné literatuře tvoří bratři Čapkové, Karel Poláček, Eduard Bass, Jarmila Glazarová a další, jsou napojeni na vládní politiku, zastánci parlamentní demokracie, chtějí postupně zlepšovat společnost, většinou jsou to novináři pohybující se okolo lidových novin, projevují zájem o všechny sociální vrstvy, o člověka jako takového- jejich starosti, potřeby a tužby, znázorňují i problematiku vztahu člověka a techniky
Skupina pátečníci
- intelektuálové, kteří se scházeli v pátek, diskutovali o literatuře, politice a umění, patřili mezi ně novináři, umělci, herci, architekti, občas mezi ně zavítal prezident T.G.M., ale i Nezval a Vančura
Skupina hradu
- byli to politikové, umělci, novináři, kritikové, učitelé atd., pojili se s hradní politikou, své názory publikovaly v Lidových novinách, byli mluvčími hradní politiky
Lidové noviny
- vedle starších deníků politických stran, jako byli Národní listy, Venkov, České slovo, nebo Lidové listy vznikala řada nových tisků (Rudé právo, Polední list), Lidové noviny reprezentují liberální stranu a spojené s novinářskou činností například K.Čapka, E. Basse, K. Poláčka
Pragmatismus
- jsou 2 druhy
- 1. co je dobrého pro mne je správné
- 2. co je dobrého pro všechny lidi všeobecně to je správné
Relativismus
- snaha vidět skutečnost z několika stran, není to jen jedna poznatelná pravda
Antimilitarismus
- protiválečné téma
- matka, Bílá nemoc, Válka s mloky, První parta
Josef Čapek
- malíř, grafik, spisovatel, básník, dramatik a teoretik, studoval obchodní akademii, umělecko- průmyslovou školu v Praze, pak odjel s Karlem do Francie a Španělska studovat, redigoval výtvarné časopisy(Umělecký měsíčník, Volné směry) psal i kritiky proti válce, celý život se věnoval knižní grafice a v Městském divadle na Vinohradech scénickému výtvarnictví, vytvořil skupinu Tvrdošíjných, byl na čelních černých listech fašistů, zatčen, umírá v koncentračním táboře Osvětim, ve 30 letech namaloval několik cyklů obrazů Touha, Oheň
- Stín kapradiny – zfilmováno, baladický příběh
- Pro delfína – povídka
- Kulhavý poutník – povídka
- Povídání o pejskovi a kočičce – povídky, sám ilustroval
- s Karlem napsali společně divadelní hry
- Ze života hmyzu
- Adam stvořitel
- Krakonošova zahrada – povídka
- Zářivé hlubiny – povídka
Karel Čapek
- spisovatel, dramatik, překladatel, autor světového jména, jeden z těch , jejichž díla se překládají do všech světových jazyků, silně ovlivněn domácím prostředím venkovského lékaře (otec), vyrůstal v podkrkonoší, hodně cestoval, studoval filozofickou fakultu v Praze, složil doktorát, novinář v Národních listech, pak v Lidových novinách, ilustroval i některé své knihy, představitel hradní politiky, obhajoval Masaryka, do literatury vstoupil knihou francouzských překladů Francouzské poezie nové doby, umírá ještě před okupací
- R.U.R.- zde vymyslel slovo robot
- Loupežník – velmi populární
- Ze života hmyzu
- Bílá nemoc – divadelní hry
- Matka – drama
- Povídky z jedné kapsy
- Povídky z druhé kapsy – povídky
- Válka s mloky
- Hordubal – trilogie
- Obyčejný život
- Krakatit
- Továrna na absolutno – romány
- Dášenka čili život štěněte
- Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívazek – pro děti
- Anglické listy
- Italské listy
- Výlet do Španěl
- Cesta na sever – cestopisné črty
Karel Poláček
- otec byl židovský obchodník z Rychnova nad Kněžnou,prozaik, kritik, humorista, redaktor Lidových novin, v jeho dílech se objevuje maloměstské a židovské prostředí, mentalita tamních lidí, zemřel v plynové komoře v Osvětimi
- Muži v ofsajdu
- Hostinec u kamenného stolu
- Dům na předměstí
- Hlavní přelíčení
- Michelup a motocykl – romány
- Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město – 5.díl nezvěstný, pentalogie, vyprodáno
- Bylo nás pět – vyšlo po jeho smrti, zfilmováno
Eduard Bass
- novinář, reportér, prozaik, humorista, dramatik, kabaretiér, redaktor Lidových novin, fejetonista, vystupoval jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť v Praze, spolutvůrce kabaretu Červená sedma, vytvořil řadu veršovaných komentářů k dobovým událostem, spolupracoval se satirickými časopisy a vydával veršované Rozhlášky
- Cirkus Humberto – román
- Lidé z maringotek – povídky
Jarmila Glazarová
- hlavní část jejího díla vznikla v krátkém úseku 5 let, těsně před válkou píše o problémech žen
- Roky v kruhu
- Vlčí jáma
- Advent – romány
- Chudá přadlena – publicistická kniha
Jaroslav Foglar
- Rychlé šípy
- Záhada hlavolamu
- Stínadla se bouří
- Hoši od bobří řeky
Ondřej Sekora
- Ferda mravenec
- Čmelák Aninka
- Brouk Pytlík
Josef Knapp
- formuloval umělecký program ruralistů
- Réva na zdi
- Muži a hory
- Cizinec
- Polní kytice
František Křelina
- básník, prozaik, v 50. letech politickým vězněm
- Jalovčí stráně
- Hlas kořenu
- Půlnoční svítání – sbírky
- Hlas v poušti
- Hubená léta – romány
Václav Prokupek
- Zakryto slzami
- Baba
- Marie
- Ztracená země
- Ve stínu hor
Jakub Deml
- kněz , jeden z nejstarších katolických spisovatelů, pro své dílo a způsob života měl neustálé problémy s církví
- Mé svědectví o Otokaru Březinovi – kniha vzpomínek
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- moji přátelé
- Zapomenuté světlo
- Tepna
- Notatur lumina
- Šlépěje – 26 svazků časopisů – deníkové knihy
Jaroslav Durych
- narozen v Hradci Králové, vojenský lékař, usiloval o pevný řád zakotvený v náboženských jistotách, básník, dramatik, prozaik
- Cikánčina smrt
- Eva – sbírky
- Bloudění
- Masopust
- Requiem – historická beletrie
- Na horách
- Sedmikráska – romány
- Tři dukáty
- Tři troníčky – povídky
- Plížení Německem
- Pouť po Španělsku – cestopisy
Jan Zahradníček
- Pokušení smrti
- Návrat
- Jeřáby
Legionářská literatura
- zobrazuje válku jako historickou událost, jako tématika se bere zahraniční odboj, působení našich vojáků zajatců v Rusku na straně odpůrců říjnové revoluce, autoři byli většinou účastníci bojů
Rudolf Medek
. Anabáze – románová pentalogie
Plukovník Švec – drama
Josef Kopta
- Třetí rota – trilogie
- Hlídka č. 47 – soubor povídek
František Langer
- Bratrstvo bílého klíče
- Velbloud uchem jehly
- Železný vlk
Humanismus
- je to duchovní proud zaměřený na postoj člověka ve světě, vidí ho jako jednotlivce, bytost, která má určité potřeby a má na ně nárok (celá řada je odvozena od křesťanství), jakýsi 2 proud v meziválečné literatuře tvoří bratři Čapkové, Karel Poláček, Eduard Bass, Jarmila Glazarová a další, jsou napojeni na vládní politiku, zastánci parlamentní demokracie, chtějí postupně zlepšovat společnost, většinou jsou to novináři pohybující se okolo lidových novin, projevují zájem o všechny sociální vrstvy, o člověka jako takového- jejich starosti, potřeby a tužby, znázorňují i problematiku vztahu člověka a techniky
Skupina pátečníci
- intelektuálové, kteří se scházeli v pátek, diskutovali o literatuře, politice a umění, patřili mezi ně novináři, umělci, herci, architekti, občas mezi ně zavítal prezident T.G.M., ale i Nezval a Vančura
Skupina hradu
- byli to politikové, umělci, novináři, kritikové, učitelé atd., pojili se s hradní politikou, své názory publikovaly v Lidových novinách, byli mluvčími hradní politiky
Lidové noviny
- vedle starších deníků politických stran, jako byli Národní listy, Venkov, České slovo, nebo Lidové listy vznikala řada nových tisků (Rudé právo, Polední list), Lidové noviny reprezentují liberální stranu a spojené s novinářskou činností například K.Čapka, E. Basse, K. Poláčka
Pragmatismus
- jsou 2 druhy
- 1. co je dobrého pro mne je správné
- 2. co je dobrého pro všechny lidi všeobecně to je správné
Relativismus
- snaha vidět skutečnost z několika stran, není to jen jedna poznatelná pravda
Antimilitarismus
- protiválečné téma
- matka, Bílá nemoc, Válka s mloky, První parta
Josef Čapek
- malíř, grafik, spisovatel, básník, dramatik a teoretik, studoval obchodní akademii, umělecko- průmyslovou školu v Praze, pak odjel s Karlem do Francie a Španělska studovat, redigoval výtvarné časopisy(Umělecký měsíčník, Volné směry) psal i kritiky proti válce, celý život se věnoval knižní grafice a v Městském divadle na Vinohradech scénickému výtvarnictví, vytvořil skupinu Tvrdošíjných, byl na čelních černých listech fašistů, zatčen, umírá v koncentračním táboře Osvětim, ve 30 letech namaloval několik cyklů obrazů Touha, Oheň
- Stín kapradiny – zfilmováno, baladický příběh
- Pro delfína – povídka
- Kulhavý poutník – povídka
- Povídání o pejskovi a kočičce – povídky, sám ilustroval
- s Karlem napsali společně divadelní hry
- Ze života hmyzu
- Adam stvořitel
- Krakonošova zahrada – povídka
- Zářivé hlubiny – povídka
Karel Čapek
- spisovatel, dramatik, překladatel, autor světového jména, jeden z těch , jejichž díla se překládají do všech světových jazyků, silně ovlivněn domácím prostředím venkovského lékaře (otec), vyrůstal v podkrkonoší, hodně cestoval, studoval filozofickou fakultu v Praze, složil doktorát, novinář v Národních listech, pak v Lidových novinách, ilustroval i některé své knihy, představitel hradní politiky, obhajoval Masaryka, do literatury vstoupil knihou francouzských překladů Francouzské poezie nové doby, umírá ještě před okupací
- R.U.R.- zde vymyslel slovo robot
- Loupežník – velmi populární
- Ze života hmyzu
- Bílá nemoc – divadelní hry
- Matka – drama
- Povídky z jedné kapsy
- Povídky z druhé kapsy – povídky
- Válka s mloky
- Hordubal – trilogie
- Obyčejný život
- Krakatit
- Továrna na absolutno – romány
- Dášenka čili život štěněte
- Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívazek – pro děti
- Anglické listy
- Italské listy
- Výlet do Španěl
- Cesta na sever – cestopisné črty
Karel Poláček
- otec byl židovský obchodník z Rychnova nad Kněžnou,prozaik, kritik, humorista, redaktor Lidových novin, v jeho dílech se objevuje maloměstské a židovské prostředí, mentalita tamních lidí, zemřel v plynové komoře v Osvětimi
- Muži v ofsajdu
- Hostinec u kamenného stolu
- Dům na předměstí
- Hlavní přelíčení
- Michelup a motocykl – romány
- Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město – 5.díl nezvěstný, pentalogie, vyprodáno
- Bylo nás pět – vyšlo po jeho smrti, zfilmováno
Eduard Bass
- novinář, reportér, prozaik, humorista, dramatik, kabaretiér, redaktor Lidových novin, fejetonista, vystupoval jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť v Praze, spolutvůrce kabaretu Červená sedma, vytvořil řadu veršovaných komentářů k dobovým událostem, spolupracoval se satirickými časopisy a vydával veršované Rozhlášky
- Cirkus Humberto – román
- Lidé z maringotek – povídky
Jarmila Glazarová
- hlavní část jejího díla vznikla v krátkém úseku 5 let, těsně před válkou píše o problémech žen
- Roky v kruhu
- Vlčí jáma
- Advent – romány
- Chudá přadlena – publicistická kniha
Jaroslav Foglar
- Rychlé šípy
- Záhada hlavolamu
- Stínadla se bouří
- Hoši od bobří řeky
Ondřej Sekora
- Ferda mravenec
- Čmelák Aninka
- Brouk Pytlík
Josef Knapp
- formuloval umělecký program ruralistů
- Réva na zdi
- Muži a hory
- Cizinec
- Polní kytice
František Křelina
- básník, prozaik, v 50. letech politickým vězněm
- Jalovčí stráně
- Hlas kořenu
- Půlnoční svítání – sbírky
- Hlas v poušti
- Hubená léta – romány
Václav Prokupek
- Zakryto slzami
- Baba
- Marie
- Ztracená země
- Ve stínu hor
Jakub Deml
- kněz , jeden z nejstarších katolických spisovatelů, pro své dílo a způsob života měl neustálé problémy s církví
- Mé svědectví o Otokaru Březinovi – kniha vzpomínek
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- moji přátelé
- Zapomenuté světlo
- Tepna
- Notatur lumina
- Šlépěje – 26 svazků časopisů – deníkové knihy
Jaroslav Durych
- narozen v Hradci Králové, vojenský lékař, usiloval o pevný řád zakotvený v náboženských jistotách, básník, dramatik, prozaik
- Cikánčina smrt
- Eva – sbírky
- Bloudění
- Masopust
- Requiem – historická beletrie
- Na horách
- Sedmikráska – romány
- Tři dukáty
- Tři troníčky – povídky
- Plížení Německem
- Pouť po Španělsku – cestopisy
Jan Zahradníček
- Pokušení smrti
- Návrat
- Jeřáby
Legionářská literatura
- zobrazuje válku jako historickou událost, jako tématika se bere zahraniční odboj, působení našich vojáků zajatců v Rusku na straně odpůrců říjnové revoluce, autoři byli většinou účastníci bojů
Rudolf Medek
. Anabáze – románová pentalogie
Plukovník Švec – drama
Josef Kopta
- Třetí rota – trilogie
- Hlídka č. 47 – soubor povídek
František Langer
- Bratrstvo bílého klíče
- Velbloud uchem jehly
- Železný vlk
16. první světová válka v dílech našich i světovích autoru
Ohlas I.světové války ve světové literatuře
- válka - otřesné zkušenosti a strašné následky
- autoři se většinou války zúčastnili => svědectví a varování
- tzv."ztracená generace" - lidé jdoucí ze školy rovnou na bojiště, kde postupně ztrácejí své ideály o svobodě a demokracii
Ernest Hemingway (1898 - 1961)
- vrchol americké literatury 1.pol.20.let
- znalec Španělska; lovec; rybář
- žil část života na Kubě
- účastník Španělské občanské války
- mistr krátkých prozaických forem a dialogu
- spáchal sebevraždu
Dílo:
Sbohem armádo! - americký voják slouží v Italské armádě
- je raněn a odvezen do nemocnice
- zamiluje se do ošetřovatelky (Catrin)
- útěk, ale Catrin při porodu umírá
Fiesta - bývalí vojáci na slavnosti; nemohou zapomenout na válku
Erich Maria Remarque (1898-1970)
- jako dobrovolník v 1.s.v.
- po nástupu Hitlera je nucen emigrovat (v USA)
Na západní frontě klid
- o rotě ložené ze studentů
- hl.postava Pavel Bäumer
- žádné ideály; pouze nenávist
- všichni jeho přátelé padnou
- on také
Cesta zpátky - o zařazování vojáků do společnosti (těžké)
Tři kamarádi - tři kamarádi po návratu z války
- postupně umírají
Černý obelisk
Romain Rolland
- autor životopisů slavných osobností (Beethovena)
- dramatik
- autor rozsáhlých románových cyklů
Jan Kryštof
Život Michellangelův
Život Tolstého
Okouzlená duše
Petr a Lucie - velká láska během nesmyslné války
- od 30.ledna do 29.března 1918
- smrt v chrámu
Henri Barbusse
- vojenský dopisovatel
Oheň - strašný popis války
- zánik roty
Ohlas I.světové války V Čechách
Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
- prozaik; črty, humoresky, povídky
- v Rusku jako Rudý komisař (v obč. válce také)
povídky: Trampoty pana Tenkráta
Můj obchod se psy a jiné humoresky
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
- píše o přežitcích a prohnilosti rak. byrokracie
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- nejznámější satirické dílo
- přeložen do mnoha jazyků
- Švejk ze sebe dělá hloupého, ale ze všeho vyvázne
- kritika militarismu a byrokracie
- filmově zpracován mnohokrát (Rašilov, Noll, Trnka)
- různorodý jazyk, až vulgární
- 4 díly - V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku
Fráňa Šrámek (1877 - 1952)
- místo narození: Sobotka; Písek
- gymnázium
- prozaik, dramatik
Dílo:
- básně:
Modrý a rudý
Splav
Nové básně
Ještě zní
Rány, růže
Života bído, přec tě mám rád
- román.:
Stříbrný vítr
Prvních jednadvacet
Tělo
Bouřky a duhy
Křižovatky
Past
Vladislav Vančura
Pole orná a válečná - vrah a zloděj ve válce
- činy se ve válce ztratí
- je pohřben s poctami
Ivan Olbracht
Podivné přátelství herce Jesenia
Viktor Dyk
- válečná tetralogie:
Lehké a těžké kroky
Anebo
Okno
Poslední rok
- válka - otřesné zkušenosti a strašné následky
- autoři se většinou války zúčastnili => svědectví a varování
- tzv."ztracená generace" - lidé jdoucí ze školy rovnou na bojiště, kde postupně ztrácejí své ideály o svobodě a demokracii
Ernest Hemingway (1898 - 1961)
- vrchol americké literatury 1.pol.20.let
- znalec Španělska; lovec; rybář
- žil část života na Kubě
- účastník Španělské občanské války
- mistr krátkých prozaických forem a dialogu
- spáchal sebevraždu
Dílo:
Sbohem armádo! - americký voják slouží v Italské armádě
- je raněn a odvezen do nemocnice
- zamiluje se do ošetřovatelky (Catrin)
- útěk, ale Catrin při porodu umírá
Fiesta - bývalí vojáci na slavnosti; nemohou zapomenout na válku
Erich Maria Remarque (1898-1970)
- jako dobrovolník v 1.s.v.
- po nástupu Hitlera je nucen emigrovat (v USA)
Na západní frontě klid
- o rotě ložené ze studentů
- hl.postava Pavel Bäumer
- žádné ideály; pouze nenávist
- všichni jeho přátelé padnou
- on také
Cesta zpátky - o zařazování vojáků do společnosti (těžké)
Tři kamarádi - tři kamarádi po návratu z války
- postupně umírají
Černý obelisk
Romain Rolland
- autor životopisů slavných osobností (Beethovena)
- dramatik
- autor rozsáhlých románových cyklů
Jan Kryštof
Život Michellangelův
Život Tolstého
Okouzlená duše
Petr a Lucie - velká láska během nesmyslné války
- od 30.ledna do 29.března 1918
- smrt v chrámu
Henri Barbusse
- vojenský dopisovatel
Oheň - strašný popis války
- zánik roty
Ohlas I.světové války V Čechách
Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
- prozaik; črty, humoresky, povídky
- v Rusku jako Rudý komisař (v obč. válce také)
povídky: Trampoty pana Tenkráta
Můj obchod se psy a jiné humoresky
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
- píše o přežitcích a prohnilosti rak. byrokracie
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- nejznámější satirické dílo
- přeložen do mnoha jazyků
- Švejk ze sebe dělá hloupého, ale ze všeho vyvázne
- kritika militarismu a byrokracie
- filmově zpracován mnohokrát (Rašilov, Noll, Trnka)
- různorodý jazyk, až vulgární
- 4 díly - V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku
Fráňa Šrámek (1877 - 1952)
- místo narození: Sobotka; Písek
- gymnázium
- prozaik, dramatik
Dílo:
- básně:
Modrý a rudý
Splav
Nové básně
Ještě zní
Rány, růže
Života bído, přec tě mám rád
- román.:
Stříbrný vítr
Prvních jednadvacet
Tělo
Bouřky a duhy
Křižovatky
Past
Vladislav Vančura
Pole orná a válečná - vrah a zloděj ve válce
- činy se ve válce ztratí
- je pohřben s poctami
Ivan Olbracht
Podivné přátelství herce Jesenia
Viktor Dyk
- válečná tetralogie:
Lehké a těžké kroky
Anebo
Okno
Poslední rok
15. Generace buřičů
- až do 18 století se společnost úspěšně rozvíjela a to má za následek, že lidé jsou spokojení, ale v 19 století nastává změna
- básníci hledají nové cesty ve způsobu psaní, opouštějí tradiční témata a vyjadřují svůj odpor ke společnosti
- zdůrazňují svobodu jedince
- soustředí se na vnitřní život člověka a subjektivní vnímání světa
- vzniká víc uměleckých směrů vedle sebe , to je takový první průlom tradičními hodnotami
- v důsledku těchto událostí se začíná měnit pohled na člověka a svět v umění
Čeští básničtí buřiči
- vlivem anarchismu což bylo hnutí odmítající válku, civilismus což je oslava techniky a civilizace vitalismu což je oslava života, vzniká zejména op válkách a katastrofách, se vyvíjí odpor ke společnosti, pesimismus, to má za následek nespokojenost a buřičství a vzniká skupina anarchistických buřičů
- jsou to lidé naprosto individuální
- jsou sdruženi kolem časopisu Nový kult, který založil S.K.Neumann
- buřiče spojuje, pesimismus, reakce k současnosti, ale každý z toho hledá jiné východisko
Anarchičtí buřiči
Viktor Dyk
- básník, dramatik, vychází z pocitů skepse, píše satiry, je to největší ironik, zároveň romantik a lyrik, je také právníkem a politikem, v jeho dílech se odráží negace, vzpoury, skeptické nálady
- Síla života
- Marnosti
- Pohádka z naší vesnice
- Okno
- Poslední rok – sbírky
- Krysař – próza
- Zmoudření dona Quijota – drama psané pod vlivem symbolismu
František Kellner
– básník,prozaik, kreslíř, satirik, vedl bohémský život, používá pravidelné verše
– Po nás ať přijde potopa
– Radosti života
Fráňa Šrámek
- básník, prozaik, dramatik, impresionista, studoval gymnázium v písku a v Roudnici n/L, vojenská služba se odráží v jeho dílech, má hluboký vztah k jeho rodnému kraji
- Život a bído, přec tě mám rád
- Modrý a rudý – poezie
- Splav, rány ruže – milostná lyrika
- Tělo – román
- Léto, měsíc nad řekou – dramata
Petr Bezruč
- píše básně realistické i symbolické, impresionistické i sociální, na jeho tvorbu má vliv prostředí, ve kterém vyrůstal, horníci, havíři, jeho přínos do literatury spočívá v prolínání mnoha směrů, dokázal prolnout protiklady, jeho tvorba je velmi obsáhlá
- Slezské písně – jediná básnická sbírka
- Stužkonoska modrá – skladba v níž vzpomíná na mládí
Stanislav Kostka Neumann
- básník, prozaik, publicista, překladatel a politik, vyvíjel se od dekadence přes anarchismus, civilismus ke komunismu, proletářské poezii a stalinským postojům, je redaktorem časopisu Nový kult a Červen, spolupodílí se na budování devětsilu a na vypracování jeho programu
- Jsem apoštol žití
- Satanova sláva
- Mezi námi – sbírky
- Kniha lesů vod a strání – poslední předválečná kniha
- Nové zpěvy – po válce
- Rudé zpěvy – v rámci proletářské poezie
- Bezedný rok
- Zanořená léta – za okupace
- básníci hledají nové cesty ve způsobu psaní, opouštějí tradiční témata a vyjadřují svůj odpor ke společnosti
- zdůrazňují svobodu jedince
- soustředí se na vnitřní život člověka a subjektivní vnímání světa
- vzniká víc uměleckých směrů vedle sebe , to je takový první průlom tradičními hodnotami
- v důsledku těchto událostí se začíná měnit pohled na člověka a svět v umění
Čeští básničtí buřiči
- vlivem anarchismu což bylo hnutí odmítající válku, civilismus což je oslava techniky a civilizace vitalismu což je oslava života, vzniká zejména op válkách a katastrofách, se vyvíjí odpor ke společnosti, pesimismus, to má za následek nespokojenost a buřičství a vzniká skupina anarchistických buřičů
- jsou to lidé naprosto individuální
- jsou sdruženi kolem časopisu Nový kult, který založil S.K.Neumann
- buřiče spojuje, pesimismus, reakce k současnosti, ale každý z toho hledá jiné východisko
Anarchičtí buřiči
Viktor Dyk
- básník, dramatik, vychází z pocitů skepse, píše satiry, je to největší ironik, zároveň romantik a lyrik, je také právníkem a politikem, v jeho dílech se odráží negace, vzpoury, skeptické nálady
- Síla života
- Marnosti
- Pohádka z naší vesnice
- Okno
- Poslední rok – sbírky
- Krysař – próza
- Zmoudření dona Quijota – drama psané pod vlivem symbolismu
František Kellner
– básník,prozaik, kreslíř, satirik, vedl bohémský život, používá pravidelné verše
– Po nás ať přijde potopa
– Radosti života
Fráňa Šrámek
- básník, prozaik, dramatik, impresionista, studoval gymnázium v písku a v Roudnici n/L, vojenská služba se odráží v jeho dílech, má hluboký vztah k jeho rodnému kraji
- Život a bído, přec tě mám rád
- Modrý a rudý – poezie
- Splav, rány ruže – milostná lyrika
- Tělo – román
- Léto, měsíc nad řekou – dramata
Petr Bezruč
- píše básně realistické i symbolické, impresionistické i sociální, na jeho tvorbu má vliv prostředí, ve kterém vyrůstal, horníci, havíři, jeho přínos do literatury spočívá v prolínání mnoha směrů, dokázal prolnout protiklady, jeho tvorba je velmi obsáhlá
- Slezské písně – jediná básnická sbírka
- Stužkonoska modrá – skladba v níž vzpomíná na mládí
Stanislav Kostka Neumann
- básník, prozaik, publicista, překladatel a politik, vyvíjel se od dekadence přes anarchismus, civilismus ke komunismu, proletářské poezii a stalinským postojům, je redaktorem časopisu Nový kult a Červen, spolupodílí se na budování devětsilu a na vypracování jeho programu
- Jsem apoštol žití
- Satanova sláva
- Mezi námi – sbírky
- Kniha lesů vod a strání – poslední předválečná kniha
- Nové zpěvy – po válce
- Rudé zpěvy – v rámci proletářské poezie
- Bezedný rok
- Zanořená léta – za okupace
14. Poezie na přelomu století- moderní básnické směry v Evropské literatuře i nás
Moderní poezie 20. století
- rozvoj techniky a civilizace
- úsilí o nový řád vede k vítězství fašismu a komunismu
- rozpad Rakouska-Uherska
- vznik samostatného Československého státu – 1. prezident T.G.Masaryk
- mladá generace básníků už nepíše básně které se musí rýmovat a dávat nějaký smysl
- jsou to reakce na válku, svět a společnost
- fantazie, sny, představy
- nepíší se velká písmena ani interpunkční znaménka, je porušena gramatická správnost, text bývá zobrazován graficky
- mizí hranice mezi poezií a prózou
Vizualizace
- je to báseň znázorněna graficky, prostředkem byl futurismus
Experimenty
- je to všechno nové a nepoznané, básníci experimentují se slovy, verši, s celými básněmi
Tristan Tzara
- rumunský zakladatel dadaismu, vyložil dadaistickou metodu Manifestu o lásce slabé a lásce hořké
Civilismus, Surrealismus, Dadaismus viz. téma č. 15
André Breton
- zakladatel surrealismu, prozaik a básník, prohlásil Manifest surrealismu, byl tvůrcem celého surrealistického hnutí
- Magnetická pole
- Nadja – povídka
- Spojité nádoby – básnická sbírka
Futurismus
- vznikl v Itálii, zakladatel italský básník Marinetti – sepsal Manifest do programu, neklid, boj, rychlost , dynamika, v malířství se vše opakuje vícekrát,v pohybu, zrušení interpunkce, teorie osvobozených slov
Filipo Thomaso Marinetti
- výrazný představitel futurismu, pořádal přednášky a večery, v roce 1909 publikoval první futuristický manifest
- Monoplán papežův
- Ohnivý buben
Vladimír Majakovskij
- futuristicky spojen s proticarským hnutím, zakladatel futurismu v Rusku, ručně vymalované plakáty lepí na výlohy obchodů v kterých se podávají rychlé informace o dění v zemi
- Oblak v kalhotách
Kubismus
- viz téma č. 15
- Pablo Picasso
- Emil Fiala
- Bohumil Kubišta
- Václav Špála
Kubofuturismus
Guillaume Apollinaire
- zakladatel kubofuturismu, dětství strávil v Monaku, žil v Paříži, bojoval v 1. světové válce= raněn, zemřel, básník, prozaik, který má vliv na světovou poezii
- Alkoholy – báseň, okouzlení Prahou
- Pásmo
- V prsech Tiréziových – scénář pro divadelní hru
- Kaligrafy – báseň, text spojen s grafickým uspořádáním v optický celek
Christian Morgenstern
- jeho díla jsou pro všechny součastníky nepochopitelná, ale po jeho smrti se stává srozumitelnějším a populárnějším, žije bohémským životem, jako jeden z prvních pochopil význam jazyka jako stavebního materiálu
- Básnická teorie
- Palmstrem
- Šibeniční písně
Proletářské umění
- je to směr který se prosadil především v literatuře, sdružil u nás básníky socialistického smýšlení, středem jeho světa nebyl jedinec ale kolektiv bojující o nový společenský řád, formování se odehrávalo v časopisech Kmen, Červen, Rudé právo, proletářská literatura byla určena pro pódia, k recitaci na dělnických schůzích a shromážděních, vůdcem byl S.K. Neumann, který shrnul verše tohoto období do sbírky Rudé zpěvy
Sdružení devětsil
- tvůrčí, teoretická i organizátorská činnost se rozvíjí s programovým hnutím proletářského umění, má charakter revolučního nástupu mladé generace, byl založen 5. října 1920 v Praze, znakem tohoto umění je kolektivnost a lidovost
Jiří Wolker
- vyrůstal v Prostějově, vystudoval gymnázium a práva, zemřel mlád ve 24 letech, je nejreprezentativnějším představitelem proletářské poezie
- Host do domu – sbírka
- Poštovní schránka – báseň
- Těžká hodina
- Balada o nenarozeném dítěti
- Balada o snu
Vítězslav Nezval
- narodil se ve venkovském prostředí, což se odráželo v jeho tvorbě, odešel studovat do Prahy gymnázium, program proletářského umění ho spíše svazoval, proto jako jeden z rvaních prosazuje v Devětsilu nové umění – poetizmus
- Edison – nejvýznamnější poetická báseň
- Sbohem a šáteček – sbírka z cestování po Francii a Itálii
- Orloj
- Křídla
- Z domoviny – válečná tvorba
- Žena v množném čísle – surrealistická sbírka
Jaroslav Seifert
- první nositel Nobelovy ceny za literaturu u nás, 1984, jeho domovem byla dělnická čtvrť Žižkov, která zprvu určila i směr jeho tvorby, podílel se na zrodu činnosti Devětsilu, působil v komunistické straně, básně otiskuje v časopisech Kmen a Červen
- Maminka – sbírka, velmi fixován na svou matku
- Slavík zpívá špatně – sbírka
- Vějíř Boženy Němcové
- Světlem oděná
- Kamenný most – tvorba za okupace
- Přilba hlíny
- Píseň o Viktorce – po válce
Konstantin Biebel
- byl vojákem Rakouské armády, byl zraněn na britské frontě, na lékařské fakultě vstupuje do Devětsilu
- Věrný hlas
- Zlom – proletářská poezie
- Nový Ikaros
- Nebe, peklo, ráj
- Zrcadlo noci – surrealistické sbírky
Josef Hora
- narodil se v Roudnici, studoval v Praze, byl novinářem, byl vyloučen z KSČ, vyvíjel se od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
- Básně
- Strom v květu
- Pracující den - sbírky
- Hladový rok – román
- Struny ve větru
- Itálie – z cest
- Jan houslista
- Máchovské variace
- Domov – sbírky
Jindřich Hořejší
- proletářský básník, překladatel z francouzské poezie
- Hudba na náměstí
- Korálový náhrdelník
- Den a noc
- rozvoj techniky a civilizace
- úsilí o nový řád vede k vítězství fašismu a komunismu
- rozpad Rakouska-Uherska
- vznik samostatného Československého státu – 1. prezident T.G.Masaryk
- mladá generace básníků už nepíše básně které se musí rýmovat a dávat nějaký smysl
- jsou to reakce na válku, svět a společnost
- fantazie, sny, představy
- nepíší se velká písmena ani interpunkční znaménka, je porušena gramatická správnost, text bývá zobrazován graficky
- mizí hranice mezi poezií a prózou
Vizualizace
- je to báseň znázorněna graficky, prostředkem byl futurismus
Experimenty
- je to všechno nové a nepoznané, básníci experimentují se slovy, verši, s celými básněmi
Tristan Tzara
- rumunský zakladatel dadaismu, vyložil dadaistickou metodu Manifestu o lásce slabé a lásce hořké
Civilismus, Surrealismus, Dadaismus viz. téma č. 15
André Breton
- zakladatel surrealismu, prozaik a básník, prohlásil Manifest surrealismu, byl tvůrcem celého surrealistického hnutí
- Magnetická pole
- Nadja – povídka
- Spojité nádoby – básnická sbírka
Futurismus
- vznikl v Itálii, zakladatel italský básník Marinetti – sepsal Manifest do programu, neklid, boj, rychlost , dynamika, v malířství se vše opakuje vícekrát,v pohybu, zrušení interpunkce, teorie osvobozených slov
Filipo Thomaso Marinetti
- výrazný představitel futurismu, pořádal přednášky a večery, v roce 1909 publikoval první futuristický manifest
- Monoplán papežův
- Ohnivý buben
Vladimír Majakovskij
- futuristicky spojen s proticarským hnutím, zakladatel futurismu v Rusku, ručně vymalované plakáty lepí na výlohy obchodů v kterých se podávají rychlé informace o dění v zemi
- Oblak v kalhotách
Kubismus
- viz téma č. 15
- Pablo Picasso
- Emil Fiala
- Bohumil Kubišta
- Václav Špála
Kubofuturismus
Guillaume Apollinaire
- zakladatel kubofuturismu, dětství strávil v Monaku, žil v Paříži, bojoval v 1. světové válce= raněn, zemřel, básník, prozaik, který má vliv na světovou poezii
- Alkoholy – báseň, okouzlení Prahou
- Pásmo
- V prsech Tiréziových – scénář pro divadelní hru
- Kaligrafy – báseň, text spojen s grafickým uspořádáním v optický celek
Christian Morgenstern
- jeho díla jsou pro všechny součastníky nepochopitelná, ale po jeho smrti se stává srozumitelnějším a populárnějším, žije bohémským životem, jako jeden z prvních pochopil význam jazyka jako stavebního materiálu
- Básnická teorie
- Palmstrem
- Šibeniční písně
Proletářské umění
- je to směr který se prosadil především v literatuře, sdružil u nás básníky socialistického smýšlení, středem jeho světa nebyl jedinec ale kolektiv bojující o nový společenský řád, formování se odehrávalo v časopisech Kmen, Červen, Rudé právo, proletářská literatura byla určena pro pódia, k recitaci na dělnických schůzích a shromážděních, vůdcem byl S.K. Neumann, který shrnul verše tohoto období do sbírky Rudé zpěvy
Sdružení devětsil
- tvůrčí, teoretická i organizátorská činnost se rozvíjí s programovým hnutím proletářského umění, má charakter revolučního nástupu mladé generace, byl založen 5. října 1920 v Praze, znakem tohoto umění je kolektivnost a lidovost
Jiří Wolker
- vyrůstal v Prostějově, vystudoval gymnázium a práva, zemřel mlád ve 24 letech, je nejreprezentativnějším představitelem proletářské poezie
- Host do domu – sbírka
- Poštovní schránka – báseň
- Těžká hodina
- Balada o nenarozeném dítěti
- Balada o snu
Vítězslav Nezval
- narodil se ve venkovském prostředí, což se odráželo v jeho tvorbě, odešel studovat do Prahy gymnázium, program proletářského umění ho spíše svazoval, proto jako jeden z rvaních prosazuje v Devětsilu nové umění – poetizmus
- Edison – nejvýznamnější poetická báseň
- Sbohem a šáteček – sbírka z cestování po Francii a Itálii
- Orloj
- Křídla
- Z domoviny – válečná tvorba
- Žena v množném čísle – surrealistická sbírka
Jaroslav Seifert
- první nositel Nobelovy ceny za literaturu u nás, 1984, jeho domovem byla dělnická čtvrť Žižkov, která zprvu určila i směr jeho tvorby, podílel se na zrodu činnosti Devětsilu, působil v komunistické straně, básně otiskuje v časopisech Kmen a Červen
- Maminka – sbírka, velmi fixován na svou matku
- Slavík zpívá špatně – sbírka
- Vějíř Boženy Němcové
- Světlem oděná
- Kamenný most – tvorba za okupace
- Přilba hlíny
- Píseň o Viktorce – po válce
Konstantin Biebel
- byl vojákem Rakouské armády, byl zraněn na britské frontě, na lékařské fakultě vstupuje do Devětsilu
- Věrný hlas
- Zlom – proletářská poezie
- Nový Ikaros
- Nebe, peklo, ráj
- Zrcadlo noci – surrealistické sbírky
Josef Hora
- narodil se v Roudnici, studoval v Praze, byl novinářem, byl vyloučen z KSČ, vyvíjel se od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
- Básně
- Strom v květu
- Pracující den - sbírky
- Hladový rok – román
- Struny ve větru
- Itálie – z cest
- Jan houslista
- Máchovské variace
- Domov – sbírky
Jindřich Hořejší
- proletářský básník, překladatel z francouzské poezie
- Hudba na náměstí
- Korálový náhrdelník
- Den a noc
13. Kritický realismus v české i světové literatuře
- 19.stol. - rozvoj přírodních a technických věd
- průmysl
- víra ve smyslové poznání = positivismus
- v Evropě různé podmínky:
Francie - revoluce; sociální problémy
Rak.Uh. - revoluce; porážka -> bachovský absolutismus
- literatura: - kritická analýza společnosti
- studium člověka
- realismus - rozvíjí se s romantismem
- pravdivé zobrazení skutečnosti
- v 19.stol. rozmach vědy a průmyslu
- soc. rozpory
- pozornost je věnována typickému jednotlivci
- charakter hrdiny se proměňuje a vyvíjí
- objektivní přístup
- autor se neúčastní
- osobní názory jsou vyjádřeny volbou osobností
- osudy postav jsou dobově podmíněny
- prolínání s romantismem
- na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním
- někdy naturalismus
- hudba: Buset, Puccini
- malíři: Purkyně, Chitussi, Pinkas
Anglie:
Charles Dickens (1812-1870)
- své nešťastné dětství zobrazuje ve svých dílech
Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Kronika Pickwickova klubu
- humorné líčení Anglie
- p.Pickwick ve vězení - horší
- končí dobře
William Makepeace Thackeray (1811-1863)
- výsměch a ironie
- společenské satiry
Kniha o snobech - vyšší anglická společnost
Trh marnosti
Thomas Hardy (1840-1928)
- mistr ženských postav
- pesimista
Tess d'Urbevilles
Neblahý Juda
Francie:
Honoré de Balzac (1799-1850)
- fr. společnost 19.stol. - město, venkov, chudí i bohatí
- člověk je ovlivněn spol. zákonitosti
- pečlivě propracován charakter postav
- mravy své doby (cyklus Lidská komedie - 90 románů a povídek)
- společenské hodnoty; rodinné vztahy
- některé postavy procházejí více díly
Otec Goriot
- všechen majetek daruje svým dcerám
- zklame se v nich
- umírá
- zločinec Vautrin, Rastignac
Lesk a bída kurtizán - kurtizána Ester + Lucien
- zločinec dožene Ester k sebevraždě
- Lucien obviněn - oběsí se
Evženie Grandetová - prosté děvče, lakotný otec, slabá matka
- ctižádostivý bratr
Sestřenice Běta
Bratranec Pons
Velikost a pád Césara Biroteaua
Ztracené iluze - venkovský básník Lucien Rubempré poznává v Paříži rub a líc umělecké slávy (úspěch záleží na zájmu těch, kterým umělec slouží) = dilema žít čestně nebo se zaprodat
Gustave Flaubert (1821-1880)
- zobrazení vášní a citů
- sondy do lidského nitra
Paní Bovaryová - Ema se provdá za lékaře, znechucena- podvedena, opuštěna, sebevražda
Citová výchova - zklamání mužského hrdiny
Salambo - hist. román z Kartága
Emile Zola (1840-1902)
- naturalismus (člověk je omezen na svou biolog.podstatu)
Rougon Macquartové, Štěstí Rougonů, Břicho Paříže, Nana, Zabiják, Germinal, Lidská bestie, Rozvrat, Doktor Pascal
- trilogie : Lourdy, Paříž, Řím
- nedokončená tetralogie: Plodnost, Práce, Pravda
- 1898 obhajoval Dreyfuse v aféře -> nucen odjet do Londýna
Rusko:
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)
Taras Bulba
Revizor - kritika úplátkářství, lidské hlouposti, podlézavosti, omezenosti
Ženitba
Mrtvé duše - Čičikov skupuje tzv. mrtvé duše; okrádá stát- popis různých typů statkářů
povídky: Večery na samotě u Dikaňky
Arabesky
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883)
Lovcovy zápisky - rámcové postavy - obrazy ruské přírody a života na venkově, kritika nevolnictví - řetěz scén ze života statkářů a nevolníků
Rudin
Šlechtické hnízdo
Otcové a děti - nihilista Bazarov; rozvrstvení spol.- střetnutí dvou generací, rozvrstvení ruské statkářské společnosti
romány Předvečer
Dým
Novina- básně v próze
- milostné povídky: Asja, První láska, Sen
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)
- šlechtický původ
trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství
Sevastopolské povídky - zážitky z Krymské války
Vojna a mír - Napoleon v Rusku, bitva u Slavkova- Bolkonskij, Bezuchov
Anna Karenina - Karenina+Vronský
- popisuje citové stavy- nevěrná, skáče pod vlak
povídky Hadži Murat, Kreuzerova sonáta
dramata Vláda tmy, Živá mrtvola
Fjodor Michilovič Dostojevskij (1821-1881)
román Chudí lidé - lidé z periferie- formou dopisů
Dvojník, Bílé noci
z káznice: Zápisky z mrtvého domu
Ponížení a uražení
Zločin a trest - psychologie, vražda, právo na zabití?
romány: Běsi, Výrostek, Idiot, Hráč, Bratři Karamazovi
charakteristika doby : rozvoj přírodních a technických věd, filosofie.
: skutečné je to co lze dokázat smysly, tedy pozitivně.
- prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách).
- literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti
- znaky : kritika nedostatků ve společnosti (odtud název " kritický ")
pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), přesné a všestranné studium života
společnosti a nitra člověka
Kritický realismus v české próze
l. historický román - s výchovnou tendencí národní - historická věrnost.
typizace (literární hrdina se proměňuje, vyvíjí, někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen
kolektivem).
2. venkovský román - znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy.
Kritický realismus v českém dramafu
- vliv evropského dramatu (Ibsen, Gogol)
Naturalismus
- krajní směr realismu, aplikuje teorii dědičnosti, nebo determinaci prostředím na literaturu- člověk je omezen svou biologickou podstatou, zobrazen jako výsledek vlivu prostředi a dědičnosti {latinsky natura = příroda).
- v tomto realismu se objevuje ve společenském romána (dokument doby), záliba v negativních jevech, "pesimismus".
Historická próza
Alois J irásek ( 1851 - 1930) - narodil se v Hronově, působil jako středoškolský profesor v Litomyšli a v Praze.
- podporoval vznik Československa, měl malířské nadání.
Dílo - próza : téma - : Nejstarší období našich dějin - Staré pověsti české
: Husitství - Mezi proudy - obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV, počátky reformního hnutí, osudy Jana Žižky.
- Proti všem - rozmach husitství po bitvě na Vítkově hoře
- Bratrstvo - doznívání husitských válek na Slovensku
- Z Čech až na konec světa - podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova - mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy.
: národní Obrození - F.L.Věk - obraz počátků národního obrození,divadla, básnictví, vědy.
- zdůrazňuje zde vlastenectví, historické postavy : F.L.Věk, Václav Thám, Václav Matěj Kramerius, páter Vrba atd.
- U Nás - obrození na české vesnici
- Filozofská historie
: doba pobělohorská - T - obraz období protireformace,
působení jezuitů a cizí katolické šlechty v severních Čechách a v Praze, pálení Českých knih.
- Skály - o selské vzpouře na Čáslavsku.
- Psohlavci - o povstání Chodů koncem 17. století proti Lamingerovi (vystupuje zde Jan Sladký Kozina).
- drama - témata - : historická - husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč-
symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti.
: pohádková - Lucerna - lidové i humorné prvky - vlastenecký charakter.
Jiráskův přínos - nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký odraz českých dějin.
- jeho přínos byl také z hlediska výchovného - znalost dějin je posilou národního sebevědomí, vlastenectví.
- jeho vyprávění bylo živé, barvité, dramatické a dokonale vykreslovalo obraz hromadných davových scén (bitev).
Zikmund Winter ( 1846 - 1912) - profesor dějepisu, autor odborných publikací o České historii
- vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba)
- mistr krátkých próz historických a humanistických.
Dílo : Mistr Kampanus - z doby pobělohorské, o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské univerzity, očitém svědku Stavovského povstání.
- používá zde archaizovaný jazyk
Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
Venkovská próza
- obraz vesnice i s jejími nedostatky - snaha hledat řešení (návratem k ideálům křeslanstvi ,
regionáiní charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji).
Karel Václav Rais - narodil se v Lázních Bělohrad; byl vesnickým učitelem na Ceskomoravské vysočině, zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy....
Dílo : Zapadlí vlastenci - obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé,kněži) v době národního obrození.
- popisuje zde národnostní spory na česko-německém rozhraní.
Západ - autor zobrazuje dobu poobrozeneckou.Dějištěm je Studenec, hlavní postavou je farář Kalous.
Kalibův zločin - tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozrvrácením manželství k sebevraždě.
povídkové soubory : otázka vztahu rodičů a dětí, touha po majetku.
Výminkáři
Rodiče a děti
Raisův přínos : realistický obraz sociálních poměrů na vesnici.Hlubší psychologická kresba
postav.Zájem o postavy starých lid, nebo dětí (citlivost, moudrost).
Josef Holeček - autor jihočeského původu, napsal desetidilnou románovou kroniku Naši-
zobrazuje vývoj jihočeského venkova v první polovině l9.století (rozhraní feudalismu a kapitalismu).
Tereza Nováková - navázala na Karolínu Světlou, narodila se v Praze.
- v jeji monografické romány (tzn. děj se týká jedné postavy)
Dila - Jiří Šmatlán - příběh tkalce, který hledá spravedlivější život.
- objevuje se zde dokumentárnî realismus, kritika společnosti.
- Na Librově gruntě - východočeská vesnice v polovíně 19 .století - popisuje zde útlak
roboty.
- Děti čistého živého - tragický osud příslušníků náboženské šlechty.
- Jan Jílek - o tajném návratu českobratrského emigranta z Německa, který byl věrný své víře a proto byl vězněn.
- Drašan - z doby národn o obrození.
- vedle umělecké tvorby je i autorkou řady studíí, napsala i slavnou monografii o Karolíně
Světlé, kterou považovala za svou učitelku.
- průmysl
- víra ve smyslové poznání = positivismus
- v Evropě různé podmínky:
Francie - revoluce; sociální problémy
Rak.Uh. - revoluce; porážka -> bachovský absolutismus
- literatura: - kritická analýza společnosti
- studium člověka
- realismus - rozvíjí se s romantismem
- pravdivé zobrazení skutečnosti
- v 19.stol. rozmach vědy a průmyslu
- soc. rozpory
- pozornost je věnována typickému jednotlivci
- charakter hrdiny se proměňuje a vyvíjí
- objektivní přístup
- autor se neúčastní
- osobní názory jsou vyjádřeny volbou osobností
- osudy postav jsou dobově podmíněny
- prolínání s romantismem
- na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním
- někdy naturalismus
- hudba: Buset, Puccini
- malíři: Purkyně, Chitussi, Pinkas
Anglie:
Charles Dickens (1812-1870)
- své nešťastné dětství zobrazuje ve svých dílech
Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Kronika Pickwickova klubu
- humorné líčení Anglie
- p.Pickwick ve vězení - horší
- končí dobře
William Makepeace Thackeray (1811-1863)
- výsměch a ironie
- společenské satiry
Kniha o snobech - vyšší anglická společnost
Trh marnosti
Thomas Hardy (1840-1928)
- mistr ženských postav
- pesimista
Tess d'Urbevilles
Neblahý Juda
Francie:
Honoré de Balzac (1799-1850)
- fr. společnost 19.stol. - město, venkov, chudí i bohatí
- člověk je ovlivněn spol. zákonitosti
- pečlivě propracován charakter postav
- mravy své doby (cyklus Lidská komedie - 90 románů a povídek)
- společenské hodnoty; rodinné vztahy
- některé postavy procházejí více díly
Otec Goriot
- všechen majetek daruje svým dcerám
- zklame se v nich
- umírá
- zločinec Vautrin, Rastignac
Lesk a bída kurtizán - kurtizána Ester + Lucien
- zločinec dožene Ester k sebevraždě
- Lucien obviněn - oběsí se
Evženie Grandetová - prosté děvče, lakotný otec, slabá matka
- ctižádostivý bratr
Sestřenice Běta
Bratranec Pons
Velikost a pád Césara Biroteaua
Ztracené iluze - venkovský básník Lucien Rubempré poznává v Paříži rub a líc umělecké slávy (úspěch záleží na zájmu těch, kterým umělec slouží) = dilema žít čestně nebo se zaprodat
Gustave Flaubert (1821-1880)
- zobrazení vášní a citů
- sondy do lidského nitra
Paní Bovaryová - Ema se provdá za lékaře, znechucena- podvedena, opuštěna, sebevražda
Citová výchova - zklamání mužského hrdiny
Salambo - hist. román z Kartága
Emile Zola (1840-1902)
- naturalismus (člověk je omezen na svou biolog.podstatu)
Rougon Macquartové, Štěstí Rougonů, Břicho Paříže, Nana, Zabiják, Germinal, Lidská bestie, Rozvrat, Doktor Pascal
- trilogie : Lourdy, Paříž, Řím
- nedokončená tetralogie: Plodnost, Práce, Pravda
- 1898 obhajoval Dreyfuse v aféře -> nucen odjet do Londýna
Rusko:
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)
Taras Bulba
Revizor - kritika úplátkářství, lidské hlouposti, podlézavosti, omezenosti
Ženitba
Mrtvé duše - Čičikov skupuje tzv. mrtvé duše; okrádá stát- popis různých typů statkářů
povídky: Večery na samotě u Dikaňky
Arabesky
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883)
Lovcovy zápisky - rámcové postavy - obrazy ruské přírody a života na venkově, kritika nevolnictví - řetěz scén ze života statkářů a nevolníků
Rudin
Šlechtické hnízdo
Otcové a děti - nihilista Bazarov; rozvrstvení spol.- střetnutí dvou generací, rozvrstvení ruské statkářské společnosti
romány Předvečer
Dým
Novina- básně v próze
- milostné povídky: Asja, První láska, Sen
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)
- šlechtický původ
trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství
Sevastopolské povídky - zážitky z Krymské války
Vojna a mír - Napoleon v Rusku, bitva u Slavkova- Bolkonskij, Bezuchov
Anna Karenina - Karenina+Vronský
- popisuje citové stavy- nevěrná, skáče pod vlak
povídky Hadži Murat, Kreuzerova sonáta
dramata Vláda tmy, Živá mrtvola
Fjodor Michilovič Dostojevskij (1821-1881)
román Chudí lidé - lidé z periferie- formou dopisů
Dvojník, Bílé noci
z káznice: Zápisky z mrtvého domu
Ponížení a uražení
Zločin a trest - psychologie, vražda, právo na zabití?
romány: Běsi, Výrostek, Idiot, Hráč, Bratři Karamazovi
charakteristika doby : rozvoj přírodních a technických věd, filosofie.
: skutečné je to co lze dokázat smysly, tedy pozitivně.
- prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách).
- literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti
- znaky : kritika nedostatků ve společnosti (odtud název " kritický ")
pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), přesné a všestranné studium života
společnosti a nitra člověka
Kritický realismus v české próze
l. historický román - s výchovnou tendencí národní - historická věrnost.
typizace (literární hrdina se proměňuje, vyvíjí, někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen
kolektivem).
2. venkovský román - znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy.
Kritický realismus v českém dramafu
- vliv evropského dramatu (Ibsen, Gogol)
Naturalismus
- krajní směr realismu, aplikuje teorii dědičnosti, nebo determinaci prostředím na literaturu- člověk je omezen svou biologickou podstatou, zobrazen jako výsledek vlivu prostředi a dědičnosti {latinsky natura = příroda).
- v tomto realismu se objevuje ve společenském romána (dokument doby), záliba v negativních jevech, "pesimismus".
Historická próza
Alois J irásek ( 1851 - 1930) - narodil se v Hronově, působil jako středoškolský profesor v Litomyšli a v Praze.
- podporoval vznik Československa, měl malířské nadání.
Dílo - próza : téma - : Nejstarší období našich dějin - Staré pověsti české
: Husitství - Mezi proudy - obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV, počátky reformního hnutí, osudy Jana Žižky.
- Proti všem - rozmach husitství po bitvě na Vítkově hoře
- Bratrstvo - doznívání husitských válek na Slovensku
- Z Čech až na konec světa - podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova - mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy.
: národní Obrození - F.L.Věk - obraz počátků národního obrození,divadla, básnictví, vědy.
- zdůrazňuje zde vlastenectví, historické postavy : F.L.Věk, Václav Thám, Václav Matěj Kramerius, páter Vrba atd.
- U Nás - obrození na české vesnici
- Filozofská historie
: doba pobělohorská - T - obraz období protireformace,
působení jezuitů a cizí katolické šlechty v severních Čechách a v Praze, pálení Českých knih.
- Skály - o selské vzpouře na Čáslavsku.
- Psohlavci - o povstání Chodů koncem 17. století proti Lamingerovi (vystupuje zde Jan Sladký Kozina).
- drama - témata - : historická - husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč-
symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti.
: pohádková - Lucerna - lidové i humorné prvky - vlastenecký charakter.
Jiráskův přínos - nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký odraz českých dějin.
- jeho přínos byl také z hlediska výchovného - znalost dějin je posilou národního sebevědomí, vlastenectví.
- jeho vyprávění bylo živé, barvité, dramatické a dokonale vykreslovalo obraz hromadných davových scén (bitev).
Zikmund Winter ( 1846 - 1912) - profesor dějepisu, autor odborných publikací o České historii
- vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba)
- mistr krátkých próz historických a humanistických.
Dílo : Mistr Kampanus - z doby pobělohorské, o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské univerzity, očitém svědku Stavovského povstání.
- používá zde archaizovaný jazyk
Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
Venkovská próza
- obraz vesnice i s jejími nedostatky - snaha hledat řešení (návratem k ideálům křeslanstvi ,
regionáiní charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji).
Karel Václav Rais - narodil se v Lázních Bělohrad; byl vesnickým učitelem na Ceskomoravské vysočině, zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy....
Dílo : Zapadlí vlastenci - obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé,kněži) v době národního obrození.
- popisuje zde národnostní spory na česko-německém rozhraní.
Západ - autor zobrazuje dobu poobrozeneckou.Dějištěm je Studenec, hlavní postavou je farář Kalous.
Kalibův zločin - tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozrvrácením manželství k sebevraždě.
povídkové soubory : otázka vztahu rodičů a dětí, touha po majetku.
Výminkáři
Rodiče a děti
Raisův přínos : realistický obraz sociálních poměrů na vesnici.Hlubší psychologická kresba
postav.Zájem o postavy starých lid, nebo dětí (citlivost, moudrost).
Josef Holeček - autor jihočeského původu, napsal desetidilnou románovou kroniku Naši-
zobrazuje vývoj jihočeského venkova v první polovině l9.století (rozhraní feudalismu a kapitalismu).
Tereza Nováková - navázala na Karolínu Světlou, narodila se v Praze.
- v jeji monografické romány (tzn. děj se týká jedné postavy)
Dila - Jiří Šmatlán - příběh tkalce, který hledá spravedlivější život.
- objevuje se zde dokumentárnî realismus, kritika společnosti.
- Na Librově gruntě - východočeská vesnice v polovíně 19 .století - popisuje zde útlak
roboty.
- Děti čistého živého - tragický osud příslušníků náboženské šlechty.
- Jan Jílek - o tajném návratu českobratrského emigranta z Německa, který byl věrný své víře a proto byl vězněn.
- Drašan - z doby národn o obrození.
- vedle umělecké tvorby je i autorkou řady studíí, napsala i slavnou monografii o Karolíně
Světlé, kterou považovala za svou učitelku.
12. Ruchovci a lumírovci
Ruchovci
- básníci 60 let 19 století
- shromáždili se okolo časopisu ruch, ve kterém si tiskli své básně
- jsou nespokojeni s politicky nevyřešenými otázkami
- charakterizuje je vlastenecké nadšení, které je spjato s demokratickými ideály
- prosazují myšlenku slovanské národnosti, překládají slovanská díla
- ideálem se pro ně stává sedlák a ideálním tématem jsou pro ně slavné období českých dějin (husitství)
Svatopluk Čech
- prozaik, básník, pochází ze středních Čech, vystudoval práva, cestoval
- Husita na Baltu
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15 století
- Pravý výlet pana Broučka do měsíce
Eliška Krásnohorská
- básnířka
- Z máje žití
- K slovanskému jihu
Lumírovci
- básníci 70 – 80 let 19 století
- dali se dohromady podle časopisu Lumír
- skupina mladých autorů soustřeďující se spíše na západní vyspělé literatury
Jaroslav Vrchlický
- začal sám studovat kněze a později studoval filozofii, působil jako vychovatel v Itálii ve šlechtické rodině, později se věnuje jen literární práci
- Strom života
- Hudba v duši
- Selské balady
- Noc na Karlštejně
- Písně poutníka
Julius Zeyer
- básník, prozaik a dramatik s ironickou a humornou tvorbou
- Vyšehrad
- Čechův příchod
- Radúz a Mahulena
Josef Václav Sládek
- zpočátku ruchovec, básník, prozaik, fejetonista, významný překladatel, cestoval po Americe, redaktor v Národních listech
- Křišťálová studánka
- Zvony a zvonky
- Jiskry na moři
- básníci 60 let 19 století
- shromáždili se okolo časopisu ruch, ve kterém si tiskli své básně
- jsou nespokojeni s politicky nevyřešenými otázkami
- charakterizuje je vlastenecké nadšení, které je spjato s demokratickými ideály
- prosazují myšlenku slovanské národnosti, překládají slovanská díla
- ideálem se pro ně stává sedlák a ideálním tématem jsou pro ně slavné období českých dějin (husitství)
Svatopluk Čech
- prozaik, básník, pochází ze středních Čech, vystudoval práva, cestoval
- Husita na Baltu
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15 století
- Pravý výlet pana Broučka do měsíce
Eliška Krásnohorská
- básnířka
- Z máje žití
- K slovanskému jihu
Lumírovci
- básníci 70 – 80 let 19 století
- dali se dohromady podle časopisu Lumír
- skupina mladých autorů soustřeďující se spíše na západní vyspělé literatury
Jaroslav Vrchlický
- začal sám studovat kněze a později studoval filozofii, působil jako vychovatel v Itálii ve šlechtické rodině, později se věnuje jen literární práci
- Strom života
- Hudba v duši
- Selské balady
- Noc na Karlštejně
- Písně poutníka
Julius Zeyer
- básník, prozaik a dramatik s ironickou a humornou tvorbou
- Vyšehrad
- Čechův příchod
- Radúz a Mahulena
Josef Václav Sládek
- zpočátku ruchovec, básník, prozaik, fejetonista, významný překladatel, cestoval po Americe, redaktor v Národních listech
- Křišťálová studánka
- Zvony a zvonky
- Jiskry na moři
11. Májovci
- v 60 letech se začíná dostávat ke slovu nová generace, ale její vstup na uměleckou sféru není jednoduchý
- tato generace vyrůstala v době, kdy starší generace (generace NO) se buď odmlčela nebo umírá
- literatury vychází jen málo
- jediným časopisem byl Lumír, mezi studenty vládne čilý vlastenecký ruch, píší ručně časopisy
- významnější bylo vydání almanachu Máj – v němž poprvé vystoupila na veřejnost mladá literární generace seskupena kolem Vítězslava Hálka a Jana Nerudy
- podle tohoto almanachu máj se tato generace označuje jako generace Májovců
- mladí spisovatelé se hlásí k Máchovi
Jan Neruda
- studoval akademické gymnázium, nedokončil studium práva a filozofie, rozhodl se pro dráhu spisovatele a novináře, redaktorem časopisu Obrazy života, Národní listy, byl to básník, prozaik, fejetonista, žurnalista a divadelní kritik, píše cestopisné črty do novin a pak knih
- Obrazy z ciziny, menší cesty
- Žerty hravé i dravé – fejeton
- Arabesky – zachycují prostředí Malé strany ze současnosti
- Hřbitovní kvítí – o utlačovaných lidech
- Povídky Malostranské – zobrazují prostředí jeho dětství
- Balady a romance – inspiruje se lidovou tvorbou
- Písně kosmické – vztah člověka a kosmu
Vítězslav Hálek
- žurnalista, dramatik, básník, prozaik a literární kritik, redaktor Národních novin, řídil časopis Lumír, Květy
- Večerní písně – milostná lyrika
- Pohádky naší vesnice
- Muzikantská Liduška
- Polník Rumař
Karolína Světlá
Jakub Arbes
- prozaik, novinář, zakladatel české sci-fi
- Havran – báseň
- Ďábel na skřipci – román
- Ukřižovaná
- Svatý Xaverius
- Newtonův mozek
- tato generace vyrůstala v době, kdy starší generace (generace NO) se buď odmlčela nebo umírá
- literatury vychází jen málo
- jediným časopisem byl Lumír, mezi studenty vládne čilý vlastenecký ruch, píší ručně časopisy
- významnější bylo vydání almanachu Máj – v němž poprvé vystoupila na veřejnost mladá literární generace seskupena kolem Vítězslava Hálka a Jana Nerudy
- podle tohoto almanachu máj se tato generace označuje jako generace Májovců
- mladí spisovatelé se hlásí k Máchovi
Jan Neruda
- studoval akademické gymnázium, nedokončil studium práva a filozofie, rozhodl se pro dráhu spisovatele a novináře, redaktorem časopisu Obrazy života, Národní listy, byl to básník, prozaik, fejetonista, žurnalista a divadelní kritik, píše cestopisné črty do novin a pak knih
- Obrazy z ciziny, menší cesty
- Žerty hravé i dravé – fejeton
- Arabesky – zachycují prostředí Malé strany ze současnosti
- Hřbitovní kvítí – o utlačovaných lidech
- Povídky Malostranské – zobrazují prostředí jeho dětství
- Balady a romance – inspiruje se lidovou tvorbou
- Písně kosmické – vztah člověka a kosmu
Vítězslav Hálek
- žurnalista, dramatik, básník, prozaik a literární kritik, redaktor Národních novin, řídil časopis Lumír, Květy
- Večerní písně – milostná lyrika
- Pohádky naší vesnice
- Muzikantská Liduška
- Polník Rumař
Karolína Světlá
Jakub Arbes
- prozaik, novinář, zakladatel české sci-fi
- Havran – báseň
- Ďábel na skřipci – román
- Ukřižovaná
- Svatý Xaverius
- Newtonův mozek
9. Metastabilní diagram, krystalizace a překrystalizace oceli, výsledná struktura
teploty bodů a čarA 1538 º C
H-J-B 1495 º C
N 1394 º C
E-C-F 1148 º C
G 911 º C
M-O 760 º C
P-S-K 727 º C
D 1380 º C
E’-C’-F’ 1154 º C
P’-S’-K’ 738 º C
- při teplotách nad ACD jsou všechny slitiny železa a uhlíku v tekutém stavu, - ACD zvané likvidus udávají teploty začátku tuhnutí taveniny, AECF zvané solidus udávají teploty konce tuhnutí, - při teplotách pod AECF jsou slitiny železa a uhlíku v tuhém stavu
- 1.č. - ochlazuje-li se např. ocel s obsahem 0,6 % uhlíku z tekutého stavu začne tuhnout při teplotě odpovídající bodu kde se pomyslná svislice dotkne čáry likvidu, tj. z taveniny se začnou vylučovat krystaly tuhého roztoku uhlíku v železe „gama“, kterým se říká austenit, a to až do teploty odpovídající bodu kde se svislice dotkne čáry solidu kdy je již všechna ocel ztuhlá
- změnila se v austenit který se nemění až do teploty odpovídající bodu na čáře GS kdy se z něho až do teploty odpovídající bodu na čáře PS (727 °C) vylučuje čisté železo „alfa“, zvané ferit, - při teplotě 727 °C se zbylý austenit změní v perlit, tj. směs jemných krystalů feritu a cementitu, - čára GS udává teploty kdy se z austenitu začne vylučovat ferit a to až do teploty 727 °C
- dalším ochlazením se ferit již nemění, - při ochlazování oceli s obsahem uhlíku 0,8 % se austenit nemění až do teploty 727 °C kdy se všechen promění v eutektoid zvaný perlit
- 2.č. - u ocelí s obsahem uhlíku 0,8 % až 2,14 % se z austenitu při teplotách které udává čára SE začnou vylučovat krystaly cementitu (karbidu železa), a to až do teploty 727 °C kdy se zbylý austenit přemění v perlit, kdežto cementit se již nemění, - protože se cementit vyloučil až v tuhém stavu, říkáme mu sekundární čili segregační
- uvedené změny austenitu v perlit však nastanou jen při dostatečně pomalém ochlazování
- 3.č. - u technických ocelí slitin železa s obsahem uhlíku 2,14 % až 4,3 % se do konce tuhnutí všechna tavenina v austenit nezmění a při teplotě 1147 °C, dané čarou EC, její zbytek tuhne v ledeburit a sekundární cementit, - při teplotě 727 °C se austenit změní v perlit, - tavenina s obsahem 4,3 % uhlíku ztuhne najednou při teplotě 1147 °C na eutektikum zvané ledeburit
- 4.č. - z chladnoucí taveniny obsahující 4,3 % až 6,67 % uhlíku se při teplotách daných čarou CD začnou vylučovat krystaly primárního cementitu a to až do teploty 1147 °C kdy zbylá tavenina ztuhne v ledeburit
- čára ECF, zvaná eutektikála, udává teplotu při níž chladnoucí tavenina ztuhne v ledeburit, - čára MOSK udává teploty při nichž ohřívaná slitina ztrácí magnetičnost, - čára PSK, zvaná eutektoidála, udává teplotu 727 °C při níž se z chladnoucí slitiny železa s obsahem uhlíku až do 4,3 % mění zbylý austenit v perlit
- v oblasti teplot nižších než 727 °C se vyskytují různé strukturní složky, - u ocelí s malým obsahem uhlíku, až do 0,77 %, jsou to krystaly feritu a perlitu, - těmto ocelím se říká podeutektoidní, - protože jsou krystaly feritu a perlitu měkké, mají přirozenou měkkost i tyto oceli, - jsou to oceli konstrukční, - jejich významnou vlastností je houževnatost
- oceli s 0,77 % uhlíku jsou složeny jen z jemných krystalů perlitu (eutektoidu), - jsou to oceli eutektoidní neboli perlitické
- oceli obsahující více než 0,77 %, ale nejvýš 2,11 % uhlíku, jsou oceli nadeutektoidní, - jsou složeny z jemných krystalů perlitu a z tvrdých krystalů sekundárního cementitu, mají přirozenou tvrdost a jsou dobře kalitelné, - jsou to oceli nástrojové
- slitina obsahující 4,3 % uhlíku je v pevném stavu složena pouze z krystalů ledeburitu (eutektikum)
- slitiny s větším obsahem uhlíku než 4,3 % jsou složeny z krystalů ledeburitu a primárního cementitu
- litiny jsou poměrně velmi křehké a málo pevné, protože mají velký obsah uhlíku, buď v podobě grafitu (šedá litina), nebo cementitu (bílá litina)
- základní strukturní složky ocelí jsou austenit, ferit a sekundární cementit, - u surových želez a litin je to primární cementit a grafit
- ostatní strukturní složky jsou z těchto základních složeny (např. perlit je složen z jemných krystalů feritu a cementitu) nebo z nich vznikají (např. martenzit rychlým ochlazením austenitu při kalení oceli, temperový uhlík je rozpadem cementitu při temperování odlitků z bílého surového železa apod.), - Ferit je nejměkčí a cementit nejtvrdší součástí technických slitin železa
- krystaly austenitu jsou měkké, houževnaté a tvárné, - proto se těchto vlastností využívá při tváření ocelí za tepla
9. Metastabilní diagram, krystalizace a překrystalizace oceli, výsledná struktura
teploty bodů a čarA 1538 º C
H-J-B 1495 º C
N 1394 º C
E-C-F 1148 º C
G 911 º C
M-O 760 º C
P-S-K 727 º C
D 1380 º C
E’-C’-F’ 1154 º C
P’-S’-K’ 738 º C
- při teplotách nad ACD jsou všechny slitiny železa a uhlíku v tekutém stavu, - ACD zvané likvidus udávají teploty začátku tuhnutí taveniny, AECF zvané solidus udávají teploty konce tuhnutí, - při teplotách pod AECF jsou slitiny železa a uhlíku v tuhém stavu
- 1.č. - ochlazuje-li se např. ocel s obsahem 0,6 % uhlíku z tekutého stavu začne tuhnout při teplotě odpovídající bodu kde se pomyslná svislice dotkne čáry likvidu, tj. z taveniny se začnou vylučovat krystaly tuhého roztoku uhlíku v železe „gama“, kterým se říká austenit, a to až do teploty odpovídající bodu kde se svislice dotkne čáry solidu kdy je již všechna ocel ztuhlá
- změnila se v austenit který se nemění až do teploty odpovídající bodu na čáře GS kdy se z něho až do teploty odpovídající bodu na čáře PS (727 °C) vylučuje čisté železo „alfa“, zvané ferit, - při teplotě 727 °C se zbylý austenit změní v perlit, tj. směs jemných krystalů feritu a cementitu, - čára GS udává teploty kdy se z austenitu začne vylučovat ferit a to až do teploty 727 °C
- dalším ochlazením se ferit již nemění, - při ochlazování oceli s obsahem uhlíku 0,8 % se austenit nemění až do teploty 727 °C kdy se všechen promění v eutektoid zvaný perlit
- 2.č. - u ocelí s obsahem uhlíku 0,8 % až 2,14 % se z austenitu při teplotách které udává čára SE začnou vylučovat krystaly cementitu (karbidu železa), a to až do teploty 727 °C kdy se zbylý austenit přemění v perlit, kdežto cementit se již nemění, - protože se cementit vyloučil až v tuhém stavu, říkáme mu sekundární čili segregační
- uvedené změny austenitu v perlit však nastanou jen při dostatečně pomalém ochlazování
- 3.č. - u technických ocelí slitin železa s obsahem uhlíku 2,14 % až 4,3 % se do konce tuhnutí všechna tavenina v austenit nezmění a při teplotě 1147 °C, dané čarou EC, její zbytek tuhne v ledeburit a sekundární cementit, - při teplotě 727 °C se austenit změní v perlit, - tavenina s obsahem 4,3 % uhlíku ztuhne najednou při teplotě 1147 °C na eutektikum zvané ledeburit
- 4.č. - z chladnoucí taveniny obsahující 4,3 % až 6,67 % uhlíku se při teplotách daných čarou CD začnou vylučovat krystaly primárního cementitu a to až do teploty 1147 °C kdy zbylá tavenina ztuhne v ledeburit
- čára ECF, zvaná eutektikála, udává teplotu při níž chladnoucí tavenina ztuhne v ledeburit, - čára MOSK udává teploty při nichž ohřívaná slitina ztrácí magnetičnost, - čára PSK, zvaná eutektoidála, udává teplotu 727 °C při níž se z chladnoucí slitiny železa s obsahem uhlíku až do 4,3 % mění zbylý austenit v perlit
- v oblasti teplot nižších než 727 °C se vyskytují různé strukturní složky, - u ocelí s malým obsahem uhlíku, až do 0,77 %, jsou to krystaly feritu a perlitu, - těmto ocelím se říká podeutektoidní, - protože jsou krystaly feritu a perlitu měkké, mají přirozenou měkkost i tyto oceli, - jsou to oceli konstrukční, - jejich významnou vlastností je houževnatost
- oceli s 0,77 % uhlíku jsou složeny jen z jemných krystalů perlitu (eutektoidu), - jsou to oceli eutektoidní neboli perlitické
- oceli obsahující více než 0,77 %, ale nejvýš 2,11 % uhlíku, jsou oceli nadeutektoidní, - jsou složeny z jemných krystalů perlitu a z tvrdých krystalů sekundárního cementitu, mají přirozenou tvrdost a jsou dobře kalitelné, - jsou to oceli nástrojové
- slitina obsahující 4,3 % uhlíku je v pevném stavu složena pouze z krystalů ledeburitu (eutektikum)
- slitiny s větším obsahem uhlíku než 4,3 % jsou složeny z krystalů ledeburitu a primárního cementitu
- litiny jsou poměrně velmi křehké a málo pevné, protože mají velký obsah uhlíku, buď v podobě grafitu (šedá litina), nebo cementitu (bílá litina)
- základní strukturní složky ocelí jsou austenit, ferit a sekundární cementit, - u surových želez a litin je to primární cementit a grafit
- ostatní strukturní složky jsou z těchto základních složeny (např. perlit je složen z jemných krystalů feritu a cementitu) nebo z nich vznikají (např. martenzit rychlým ochlazením austenitu při kalení oceli, temperový uhlík je rozpadem cementitu při temperování odlitků z bílého surového železa apod.), - Ferit je nejměkčí a cementit nejtvrdší součástí technických slitin železa
- krystaly austenitu jsou měkké, houževnaté a tvárné, - proto se těchto vlastností využívá při tváření ocelí za tepla
7. Charakter fázových přeměn v tuhém stavu u ocelí (perlit, bainit,..)
• vlastnosti ocelí závisí nejen na chemickém složení ale i na struktuře, - požadovanou strukturu lze dosáhnout tepelným zpracováním, tj.řízenými tepelnými cykly
• při nich probíhají fázové přeměny – austenitizace, perlitická, bainitická, martenzitická přeměna, příp.přeměny při popouštění
Austenitizace
• je to přeměna heterogenní struktury na austenit , teplota – vyšší než překrystalizační , doba výdrže – slouží k získání homogenní struktury, ale příliš dlouhá vede ke zhrubnutí zrna ( dědičnost ) , austenit je pro většinu procesů TZ výchozí strukturou
--------------------Austenitizace---------------------------------Perlitická přeměna
Perlitická přeměna
• je to eutektoidní rozpad austenitu na směs feritu a cementitu = perlit
• přeměna probíhá difúzí při teplotě pod A1, - vzniká lamelární perlit, tloušťka lamel závisí na difúzní rychlosti uhlíku v austenitu která je tím vyšší čím vyšší je teplota, - proto perlit který vzniká při vyšší teplotě je hrubozrnný, - je-li teplota těsně pod eutektoidní vzniká perlit globulární
Bainitická přeměna
• objevuje se, probíhá-li rozpad austenitu při nižších teplotách (asi 500 - 250°C)
• přeměna mřížky γ na α se uskutečňuje střihovým mechanismem, změna v rozdělení uhlíku je difúzní
• vzniká nelamelární feriticko karbidická směs – bainit
• mechanismus tvorby bainitu se mění v závislosti na teplotě
Bainitická přeměna – schéma tvorby bainitu ve středně uhlíkové oceli
• a) vznik horního bainitu , b) vznik dolního bainitu
• α – bainitický ferit , γ– austenit , K – karbid ε, popř.cementit
• Horní bainit – vzniká při teplotách 350 - 500°C, jeho strukturu tvoří svazky hrubších jehlic bainitického feritu s podélně uspořádanými částicemi cementitu které jsou vyloučeny hlavně na povrchu jehlic
• Dolní bainit vzniká při teplotách nižších a je tvořen tenkými deskami bainitického feritu více přesyceného uhlíkem takže k precipitaci karbidů dochází převážně uvnitř desek, - je jemnější než horní bainit a vlastnosti se blíží vlastnostem martenzitu
Martenzitická přeměna
• probíhá bezdifúzně – při rychlém ochlazování, střihovým mechanismem při změně teploty – nikoliv izotermicky
• začíná při teplotě označované jako Ms a končí při teplotě Mf
• není to přeměna úplná, vždy zůstává zbytkový austenit
• množství zbytkového austenitu závisí na řadě faktorů – např. chemickém
složení oceli, podmínkách ochlazování apod.
• s rostoucím podílem ZA klesá tvrdost a následkem jeho rozpadu při
provozním namáhání může docházet k rozměrovým změnám výrobku
• Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α
• Může mít jehlicovitou nebo deskovitou strukturu
- deskový má nižší houževnatost
• při nich probíhají fázové přeměny – austenitizace, perlitická, bainitická, martenzitická přeměna, příp.přeměny při popouštění
Austenitizace
• je to přeměna heterogenní struktury na austenit , teplota – vyšší než překrystalizační , doba výdrže – slouží k získání homogenní struktury, ale příliš dlouhá vede ke zhrubnutí zrna ( dědičnost ) , austenit je pro většinu procesů TZ výchozí strukturou
--------------------Austenitizace---------------------------------Perlitická přeměna
Perlitická přeměna
• je to eutektoidní rozpad austenitu na směs feritu a cementitu = perlit
• přeměna probíhá difúzí při teplotě pod A1, - vzniká lamelární perlit, tloušťka lamel závisí na difúzní rychlosti uhlíku v austenitu která je tím vyšší čím vyšší je teplota, - proto perlit který vzniká při vyšší teplotě je hrubozrnný, - je-li teplota těsně pod eutektoidní vzniká perlit globulární
Bainitická přeměna
• objevuje se, probíhá-li rozpad austenitu při nižších teplotách (asi 500 - 250°C)
• přeměna mřížky γ na α se uskutečňuje střihovým mechanismem, změna v rozdělení uhlíku je difúzní
• vzniká nelamelární feriticko karbidická směs – bainit
• mechanismus tvorby bainitu se mění v závislosti na teplotě
Bainitická přeměna – schéma tvorby bainitu ve středně uhlíkové oceli
• a) vznik horního bainitu , b) vznik dolního bainitu
• α – bainitický ferit , γ– austenit , K – karbid ε, popř.cementit
• Horní bainit – vzniká při teplotách 350 - 500°C, jeho strukturu tvoří svazky hrubších jehlic bainitického feritu s podélně uspořádanými částicemi cementitu které jsou vyloučeny hlavně na povrchu jehlic
• Dolní bainit vzniká při teplotách nižších a je tvořen tenkými deskami bainitického feritu více přesyceného uhlíkem takže k precipitaci karbidů dochází převážně uvnitř desek, - je jemnější než horní bainit a vlastnosti se blíží vlastnostem martenzitu
Martenzitická přeměna
• probíhá bezdifúzně – při rychlém ochlazování, střihovým mechanismem při změně teploty – nikoliv izotermicky
• začíná při teplotě označované jako Ms a končí při teplotě Mf
• není to přeměna úplná, vždy zůstává zbytkový austenit
• množství zbytkového austenitu závisí na řadě faktorů – např. chemickém
složení oceli, podmínkách ochlazování apod.
• s rostoucím podílem ZA klesá tvrdost a následkem jeho rozpadu při
provozním namáhání může docházet k rozměrovým změnám výrobku
• Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α
• Může mít jehlicovitou nebo deskovitou strukturu
- deskový má nižší houževnatost
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)