- u příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) existuje výjimka =>
- ostatní příjmy se daní až při podání daňového přiznání
- nebere se hrubá mzda, sráží se záloha na daň (zaměstnanec = poplatník)
- každý zaměstnanec musí splnit:
• pokud chce výhody = do 30 dnů od nástupu do zaměstnání musí podepsat prohlášení, že je toto jeho jediný zaměstnavatel a že u jiného neuplatňuje nezdanitelné částky (nejvýhodnější je tam, kde mám nejvyšší příjem) a pak každoročně do 15.2., jinak ke mně postupuje jako druhý zaměstnavatel = 20% daňová sazba místo 15% a neuplatňují se nezdanitelné částky
• nutné doklady o studium dítěte
• tělesně postiženému (invalidní důchod) => nárok na nezdanitelné částky
- zaměstnavatel sráží každý měsíc 1/12 záloh – 1/12 nezdanitelných částek
• po skončení roku = pokud jsem měl jen jediného zaměstnavatele (počítá se dohoda o provedení práce => druhý zaměstnavatel) a neměl jsem jiné příjmy z podnikání kromě příjmů osvobozených (např. nájem do 4000 Kč):
- buď se spokojím s odečtem daní
- nebo do 15.2 požádám zaměstnavatele o roční zúčtování – je povinen toto provést (berou s příjmy a sazba daně – porovnává se s odvody)
- většinou je rozdíl, pokud je rozdíl na dani větší než 50 Kč tak nám to vrátí při příští výplatě
- proč vzniká rozdíl => mzda se liší v průběhu roku kvůli prémiím, nemoci = někdy je zaměstnanec v sazbě 15 někdy 20%, na konci roku máme průměr
- pokud je zaměstnanec při 1. měsíci práce nemocen => je osvobozen od nemocenského => nezdanitelné částky nebylo z čeho vypočítat – ale vzniká mu nárok na dávky nemocenského
- odečitatelné částky na manželku v domácnosti, sponzoring, úroky z hypotečního úvěru, životní pojištění = lze odečíst až na konci roku
- pokud zaměstnanec splnil povinnosti ale rozdíl je v jeho neprospěch => neplatí (pokud ale zamlčel vyhození dítěte ze školy tak musí zaplatit)
Žádné komentáře:
Okomentovat