Realismus v literatuře.

Realismus v literatuře.

Vznikl v 2. polovině 19. století, z latiny realis = věčný, skutečný.
Je pravdivý, opravdový, skutečný.
Vychází z vědeckého poznání společnosti, podrobuje ji analýze.

Znaky:
- pravdivost – podává skutečný obraz společnosti
- kritika společenských nešvarů
- objektivita – autor do děje nezasahuje, vyskytuje se v roli pozorovatele, vypravěče
- typizace – hrdina je typickým představitelem určité společenské skupiny

Typ hrdiny:
- typický představitel určité společenské skupiny
- během děje se vyvíjí
- nejčastěji žebráci, tuláci, prostitutky anebo finančníci, průmyslníci, aristokracie

Motivy:
- peníze, majetek
- krach
- podsvětí
- salony

Typy realismu:
1) Realismus prostý – je prostým zobrazením společnosti

2) Realismus kritický – je nejen analýzou společnosti, ale zabývá se i kritikou společenských nešvarů
3) Naturalismus – je vyhraněný kritický realismus, člověk je ovlivněn dědičností a prostředím; děj bývá situován do velkoměst; zakladatelem a teoretikem je Emil Zola; Natura = příroda